Boje v pouštní provincii Al Kufra mezi místními ozbrojenci z kmene Zwai s bojovníky etnika Tibu kvůli údajnému převádění lidí z Čadu pokračují. Místní kmen Zwai nyní obvinil bojovníky Tibu z organizovaného napadení provincie Al Kufra za podpory žoldáků z Čadu. Koordinátor správy provincie Al Kufra pro sociální záležitosti Farhat Abdel Karim Bu Hareg pak obviňuje libyjskou Prozatímní národní radu (NTC) z nejednání a zanedbání situace v této provincii, která je největší libyjskou provincií a spravuje hranice se Súdánem a Čadem.
Prezidenta Cháveze podporuje přes 60% občanů
Navzdory opozičním primárkám prezidenta Cháveze podporuje 60% obyvatel Venezuely. Podle společnosti Consultores 30- 11 opoziční primárky neovlivnily moc lidí, a proto Venezuelané podporují dosavadního prezidenta. Prezidentské volby ve Venezuele se budou konat 7. října. Tehdy se rozhodne, jestli dosavadní prezident Hugo Chávez bude stále stát v čele státu.
Somálsko žádá zrušení zbrojního embarga
Somálská vláda vyzvala ke zrušení zbrojního embarga, které OSN uvalilo na Somálsko v roce 1992, rok poté, co byl svržen Mohamed Siad Barre a země byla vtažena do občanské války. Somálsko žádá zrušení embarga kvůli oznámení, že nejsilnější povstalecká organizace, militantní islamistické hnutí al Shabaab, se stalo plnohodnotnou součástí teroristické sítě Al-Kaida. To zvyšuje obavy vlády před další povstaleckou ofenzivou. „Žádáme odstranění embarga, abychom mohli bránit svou zemi a posílit somálskou národní armádu, protože jsme přesvědčeni, že poslední informace v Somálsku zvýší nejistotu a neklid,“ uvedlo somálské ministerstvo informací.
Egyptská vojenská rada vyzývá vládu k zachování dobrých vztahů s USA
Předseda egyptské Nejvyšší vojenské rady polní maršál Mohamed Hussein Tantawi se setkal s těmi ministry egyptské vlády, kteří byli zastánci tvrdého přístupu vůči nevládním organizacím kvůli napětí vztahů s USA. Na schůzce, které se zúčastnili premiér Kamal al-Ganzouri, ministryně pro mezinárodní spolupráci Faiza Abul Naga, ministr zahraničí Mohamed Amr a šéf egyptské zpravodajské služby Mouwafi Murad, polní maršál Tantawi zdůraznil důležitost dobrých vztahů s USA, které je dle jeho slov třeba posilovat, a vyzval pozvané k udržování „rovnováhy“ ve svých veřejných prohlášeních. Vztahy USA a Egypta významně ochladly poté, co byl mezi jinými nevládními organizacemi proveden zátah na dvě americké nevládní organizace působící v Egyptě, přičemž situace se ještě více zhoršila, když bylo 19 občanů USA mezi celkem 43 lidmi obviněno z práce pro organizaci působící v Egyptě bez patřičných licencí a přijímající nelegálně zahraniční finanční podporu, stejně jako ze snahy destabilizovat Egypt. USA kvůli tomuto pohrozily Egyptu zrušením své miliardové vojenské pomoci a přehodnocením svých vzájemných vztahů. Napětí jen přiostřil i poslední incident před necelým týdnem, když z USA neočekávaně odcestovala egyptská delegace.
Předsedkyně albánského parlamentu v Libanonu má vyzvat Libanon k uznání nezávislosti Kosova
Předsedkyně albánského parlamentu Josefina Topalli dorazila na oficiální návštěvu Libanonu na pozvání předsedy libanonského parlamentu Nabiha Berri. Předsedkyně parlamentu Josefina Topalli se má setkat také s libanonským prezidentem Michelem Sleimanem. Albánie také prostřednictvím této návštěvy hodlá vyzvat Libanon k uznání nezávislosti státu Kosovo.
Řecko se Srbskem podepsalo memorandum o porozumění – Řekové podporují Srby na cestě do EU
Předseda srbského parlamentu Slavica Djukic Dejanovic a předseda řeckého parlamentu Filippos Petsalnikos podepsali memorandum o porozumění, ve kterém se země shodují na pokračování dosavadní spolupráce a Řecko prohlašuje, že plně podporuje Srbsko na jeho „cestě do Evropy“. Předseda řeckého parlamentu uvedl, že Řekové budou pro Srby neochvějnou podporou na cestě do EU a že Řecko rozhodně očekává udělení statusu kandidátské země v březnu 2012.
Radikální klerik Abu Qatada byl po 6 letech ve Velké Británii propuštěn na svobodu
Soud schválil propuštění radikálního klerika Abu Qatada z britského vězení. Palestinsko-jordánský duchovní Abu Qatada byl španělskými a britskými soudy označen za hlavní vedoucí postavu teroristické sítě Al-Kaida v Evropě a byl zatčen v roce 2005 po bombových útocích v Londýně v červnu 2005. V roce 2007 se ubránil rozhodnutím soudu proti deportaci do Jordánska, kde je stíhán pro obvinění z terorismu, a to díky Evroskému soudu pro lidská práva. Dále je Abu Qatada stíhán i v Alžírsku, Belgii, Španělsku, Francii, Německu a Itálii, přičemž je na něj uvaleno celosvětové cestovní embargo Radou bezpečnosti OSN pod jeho druhým jménem „Omar Mahmoud Othman“.
Příští týden v Tunisku zasedne „skupina přátel Sýrie“ vytvořená Arabskou ligou na podporu syrské opozice
Liga arabských států schválila vytvoření skupiny „přátel Sýrie“, která bude příští týden zasedat v Tunisku. Tato skupina je prozatím složením velmi podobná kontaktní skupině pro Libyi vytvořené státy angažujícími se v Libyi na podporu opozice proti Muammarovi Kaddafi. Členové skupiny mají podle britského ministra zahraničí William Hague společně projednávat návrhy Ligy arabských států a OSN. Velká Británie již dříve slíbila, že bude v této otázce hrát „velmi aktivní roli“ a dle slov britského ministra zahraničí v Jihoafrické republice se také „těší na úzkou spolupráci“ se syrskou opozicí.
Britský ministr zahraničí: „nepovažuji za pravděpodobné, že by Západ do Sýrie vyslal své vojáky“
Britský ministr zahraničí William Hague na tiskové konferenci během návštěvy Jihoafrické republiky vyzval k jednání o návrhu Ligy arabských států, aby byly do Sýrie vyslány mírové síly, ale prohlásil, že nepovažuje za pravděpodobné, že by do Sýrie šli i „vojáci západních národů“. Přesto ale dodal, že pokud by rozhodnutí, aby do Sýrie vstoupili síly složené ze západních vojáků, bylo životaschopné, Velká Británie ho bude podporovat a bude postupovat dle „všech obvyklých způsobů“. Úspěch mírové mise podle šéfa britské diplomacie závisí na „důvěryhodném příměří“.
Izrael obvinil Írán a libanonský Hizballah z odpovědnosti za bombové útoky na izraelské diplomaty v Gruzii a Indii
V Novém Dillí vybuchla bomba v automobilu izraelského diplomata,přičemž došlo ke zranění čtyř lidí, a v Gruzii byl zmařen pokus o bombový útok včasným odhalením výbušného zařízení. Izrael obvinil z útoku Írán a „jeho spojence“ libanonský Hizballah. Írán již popřel, že by byl jakkoliv do události zapojen a Hizballah se nevyjádřil.
Polsko odložilo stavbu 1. jaderné elektrárny o 5 let
Plán energetické společnosti Polska Grupa Energetyczna (PGE) nyní zmiňuje uvedení do provozu 1. jaderné elektrárny s výkonem 3000 MW až v roce 2025, tedy o pět let později než společnost dosud uváděla. Druhý blok se stejným výkonem by měl být poté zprovozněn v roce 2029. Sousední Německo přitom v loňském roce naopak rozhodlo o uzavření všech jaderných reaktorů v zemi do roku 2022.
Německé ministerstvo financí oznámilo, že dohoda o pomoci Řecku nebude ujednána do začátku března
Mluvčí ministerstva financí Německa sdělila, že konečné schválení nové finanční výpomoci Řecku o objemu 130 miliard eur se neuskuteční do začátku března. To znamená, že eurozóna bude muset oddělit konečné rozhodnutí o schválení finanční výpomoci od příbuzné dohody o seškrtání části dluhu, která musí být dokončena před splacením dluhopisů 20. března. Bez ní se ocitne Řecko v platební neschopnosti. Ostatní státy eurozóny se dle mluvčí chtějí přesvědčit, kolik soukromých věřitelů se bude podílet na odpisu, který by měl snížit dluh země o 100 miliard eur. Německý parlament bude hlasovat o finanční pomoci Řecku 27. února.
Řecko musí pokračovat v plnění dalších požadavků Evropské unie
Evropský komisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn přivítal rozhodnutí řeckého parlamentu ohledně dalších úsporných opatření a vyzval vládu, aby schválené reformy zavedla co nejdříve. Vláda již potvrdila, že parlamentní volby se odehrají v dubnu, přičemž je pravděpodobné, že vládnoucí strana Pasok své stanovisko nadále neobhájí. Řecko má nyní dva dny, aby splnilo další požadavky EU: stanovení, jak přesně získá 325 milionů eur ze slibovaných úspor a písemné potvrzení, že tato opatření budou provedena bez ohledu na výsledek dubnových voleb. Ve středu budou ministři financí eurozóny projednávat jejich rozhodnutí ohledně finanční pomoci zemi. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle ve svém prohlášení uvedl, že výsledek hlasování byl „prvním významným krokem na správné cestě.“
EU neupustí od danění emisních povolenek, globální aerolinky žádají OSN o zprostředkování dohody
Tento krok byl v minulosti ostře kritizován USA, Indii a Čínou. Poslední zmíněná země již zakázala svým aerolinkám platit tuto daň a pohrozila zavedením odvetných opatření. Evropská unie (EU) sdělila, že od tohoto zákonu neustoupí, ale je ochotná být flexibilní při hledání řešení sporu, který hrozí přerůst v plnohodnotnou obchodní válku. Obavy již projevili i výrobci letadel, kterým hrozí snížení poptávky po zboží, pokud by konflikt eskaloval. Dle analytiků se čas pro možné navržení globálního schématu krátí, zatímco obavy rostou. Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) v neděli požádalo OSN, aby zprostředkovala globální dohodu, s úmyslem vyhnout se možnému sporu. V úterý budou zástupci EU a Číny jednat na sumitu v Pekingu, kde EU bude usilovat o pomoc Číny při zmírnění evropské dluhové krize Postoj Číny ohledně emisních povolenek by zde mohl být překážkou.
Maďarsko může zahájit jednání s MMF a EU o finanční pomoci zemi
„Země může reálně začít vyjednávat o finanční pomoci s Evropskou unii (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) v březnu, dohoda by pak mohla být dojednána do května 2012.“ oznámil zákonodárce vládnoucí strany Fidesz v sobotu. Země byla v uběhlých měsících kritizována za kontroverzní změny ve své ústavě, Evropská komise (EK) proti ní dokonce zahájila řízení. Země se však rozhodla vyjít vstříc požadavkům komise. O sporných bodech budou obě strany vyjednávat v příštím týdnu, kdy zemi uběhne vyznačený čas pro zavedení požadovaných změn. Člen parlamentu Antal Rogan sdělil, že vláda a MMF sdílejí společné cíle, jako je dosažení udržitelného zadlužení, fiskální stability a vytváření podmínek pro hospodářský růst a že rozhovory Maďarska a EU o sporných bodech by neměly být problematické.
Španělská vláda vyjednáva s odbory před ohlášenou stávkou
Poté co španělská vláda schválila radikální reformu trhu práce, odbory vyzvaly k celostátní stávce v neděli 19. února. Španělská ministryně zaměstnanosti a sociálního zabezpečení Fatima Banez, která reformu hájí, se dnes setkala s odbory. Dle její názoru zůstanou práva zaměstnanců beze změny, odbory se obávají masivního propouštění.
Hlavní ekonom Unicredit Bulbank kritizoval stávající pravidla fiskální dohody pro Bulharsko
Hlavní ekonom u UniCredit Bulbank Christofor Pavlov komentoval účast země na fiskální dohodě, která byla navržená v prosinci minulého roku Francii a Německem. Dle jeho názoru dodržování všech pravidel bude vyžadovat velký rozpočtový přebytek, který by mohl být použit během krize. V době, kdy by Bulharsko vstoupilo do eurozóny, by země musela následovat fiskální politiku v souladu s pravidly pozorovaných členů eurozóny, ale bez využití měnové politiky vedené Evropskou centrální bankou (ECB). Pan Pavlov poznamenal, že pro zemi by bylo lepší, kdyby do bloku jednotné měny vstoupila za jiných podmínek a země by dle něj měla bránit právo udržovat větší strukturální schodek ve výši 4% nebo 5% HDP až do jejího členství v eurozóně.
Řečtí poslanci schválili úsporná opatření v době masových demonstrací
Řečtí zákonodárci schválili nové kolo drastických úsporných opatření pozdě v neděli, po dlouhém dni pouličních bojů mezi policií a demonstranty. Byly zraněny desítky protestujících a řada aténských budov se ocitla v plamenech. „Ze 278 přítomných poslanců, 199 hlasovalo pro a 74 proti,“ uvedl mluvčí Parlamentu Philippos Petsalnikos po napjatém hlasování. Rebelující poslanci z většinové socialistické strany Pasok a pravicové Nové demokracie, kteří hlasovali proti zákonu, byli okamžitě vyloučeni ze svých stran. Ministři financí eurozóny se po tomto hlasování rozhodli uspořádat jednání ve středu v Bruselu.
Makedonská opozice obviňuje vládu ze skryté anti-reformační politiky
Podle lídra Sociálně-demokratické unie Makedonie (SDSM) Branka Crvenovski, který mluvil pro deník Utrnski Vesnik, makedonská vláda pod proevropskou rétorikou skrývá anti-reformační politiku. Hlava makedonské opozice uvádí, že je velký rozdíl mezi okázalou horlivostí pro evropskou integraci a skutečnou vládní politikou, která Makedonii vede zcela opačným směrem.
Ruský ministr zahraničí: „potřebujeme více detailů k arabským mírovým návrhům“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že mírový návrh Ligy arabských států ruská strana prostudovala, ale potřebuje „více detailů“. Stejně tak ministr Lavrov oznámil, že pro to, aby Rusko podpořilo vyslání mírových jednotek OSN do Sýrie, muselo by násilí v Sýrii skončit, neboť mírové sbory jsou určeny k dohlížení na příměří. Dále ruský ministr zahraničí zdůraznil, že mezinárodní tlak se musí zaměřit nejen na syrskou vládu, ale i na syrskou opozici.
Bývalý řecký premiér: „Finanční výpomoc zemi je naší jedinou nadějí.“
Bývalý řecký premiér George Papandreou v neděli vyzval zákonodárce, aby schválili úsporný plán, který požadují zahraniční věřitelé. „Země musí zvládnout tuto bitvu, teď je čas pro zodpovědnost,“ řekl politik a vůdce politické strany Pasok. Řecký parlament jednal o velmi nepopulárním úsporném balíčku, který před hlasováním v pozdních nočních hodinách již schválila vláda. Mezitím v Aténach pokračovaly další demonstrace,při kterých bylo zraněno asi 60 lidí.
Syrská armáda ostřeluje opoziční čtvrti ve městě Homs a zahájila postup na další města
Syrská armáda ostřeluje dvě sunnitské čtvrti města Homs a podle opozičních aktivistů zahájila postup i na další města. Podle zdrojů agentury Reuters ale opozice není schopná stanovit počet obětí kvůli zpřetrhané komunikaci.
Předseda Evropského parlamentu kritizoval smlouvu ACTA
Předseda Evropského parlamentu (EP) Martin Schulz kritizoval kontroverzní mezinárodní smlouvu ACTA. Pan Schulz tvrdí, že dohoda je nevyvážená a musí být přepracována. ACTA navrhuje radikální zpřísnění autorských práv, které mají bojovat proti stále narůstajícím formám internetového pirátství. 22 zemí EU podepsalo smlouvu, ale žádná jí prozatím neratifikovala. Kvůli smlouvě již proběhla řada demonstrací v celé Evropě. Pan Schulz uvedl, že ACTA chrání až příliš zájmy obchodních společností na úkor práv uživatelů internetu. Opačné stanovisko přijal například místopředseda Evropské komise (EK).