Jean Claude Duvalier přišel ve čtvrtek k soudnímu slyšení poté, co se na předchozích 3 neukázal. Bývalý haitský prezident Jean Claude Duvalier čelí obvinění z porušování lidských práv a zpronevěry veřejných prostředků z doby jeho prezidenství (1971-1986). Právníci exprezidenta Jeana Clauda Duvaliera požadovali, aby s ohledem na zdravotní stav obžalovaného probíhal soudní proces neveřejně. Soudce požadavku nevyhověl a bývalý prezident Duvalier se ocitl tváří v tvář obětem svého režimu. Před budovou soudu desítky příznivců bývalého prezidenta provolávali „ať žije Duvalier“, oblečeni symbolicky v barvách starého režimu, v červené a černé.
Archiv štítku: soud
Bahrajnští policisté byli zproštěni viny ze zabití demonstrantů
Bahrajnský soud zprostil viny 2 policisty obviněné ze zastřelení demonstranta. Rozsudek přišel 2 dny poté, co další soud zprostil viny jiné 2 policisty, obviňované ze smrti demonstrantů v únoru 2011. Soud, jemuž předsedal člen vládnoucí bahrajnské rodiny, shledal, že policisté neměli v úmyslu použít smrtící sílu. Bahrajnský lidsko-právní právník Jalila al Sayed označil rozsudek za „velmi smutný den pro bahrajnskou justici“. „Policie se sice hájí, že to byla sebeobrana, důkazy však byly zcela jasné: byl střelen zezadu a důkazy, které předložila policie nebyly věrohodné,“ uvedl dále právník Jalila al Sayed. Rozsudky by mohly v Bahrajnu vyvolat další nepokoje, neboť politická situace v zemi je poslední 2 roky velmi napjatá.
V USA začíná soud s BP kvůli ropné havárii
V americkém městě New Orleans začal v pondělí soud s britským těžařským gigantem British Petroleum (BP) za ropnou havárii z roku 2010. K té došlo na základně Deepwater Horizon v Mexickém zálivu a byla největší environmentální katastrofou v americké historii. BP hrozí pokuta až 17,6 miliard USD. Proces se zaměří na zjištění příčin havárie a na to, kdo všechno nese na nehodě vinu. Zároveň bude soud zjišťovat, jaké množství ropy ve skutečnosti vyteklo do moře, od čehož se bude odvíjet i výše odškodnění. První den procesu se zaměří na příčiny výbuchu na základně, během kterého zahynulo 11 lidí.
Španělé se bouří poti královské rodině
Zeť španělského krále Juana Carlose byl obviněn z toho, že zpronevěřil v přepočtu skoro 8 milionů USD. Podnikatel a zeť krále Iňaki Urdangarín měl získat díky své nadaci Noos nemalé množství veřejných zakázek na pořádání nejrůznějších konferencí a sportovních akcí. Velká čast z nich se ale vůbec nekonala a peníze od regionálních vlád údajně putovaly na Urdangaríovo soukromé konto v cizině. V sobotu vypovídal před soudem na Mallorce, kde jakékoli své provinění odmítl. Zároveň uvedl, že královská rodina o jeho aktivitách nic nevěděla. S tím ale nesouhlasí Španělé, kteří demonstrovali před soudní budovou s hesly typu „pryč s monarchií„.
Tři muži v Anglii jsou souzeni za přípravu teroristického útoku
Tři muži byli shledáni vinnými z přípravy teroristického útoku, který měl být ničivější než útok v Londýně 7. července 2005, při kterém bylo zabito 52 lidí a více než 700 zraněno a kterým se nechali inspirovat. Ashik Ali, Ifran Khalid a Ifran Naseer plánovali v přeplněných oblastech Anglie nechat na sobě vybuchnout až osmu batohů s výbušninami. Muži pocházejí z Birminghamu a jsou odsouzeni za 12 různých činů v rámci přípravy teroristického útoku. Teroristé vycestovali na odborné vzdělávání a školení do Pákistánu do tzv. tábora teroru. Důkazy u soudu prokázaly, že muži obdivovali útoky spáchané 11. září v New Yorku a 7. července v Londýně. Policie uvedla, že muži se vydávali za představitele charity v místní komunitě a tím získali peníze na financování svých plánů. Soudce řekl, že všechny nejspíše čeká doživotí.
Bývalý prezident Haiti se nedostavil k soudu
Haitský prezident Jean Claude Duvalier, který stál v čele země od roku 1971 do roku 1986, se na poslední chvíli odvolal k vyšší instanci soudu, a neobjevil se proto u čtvrtečního soudního slyšení v hlavním městě Haiti Puerto Príncipe. Bývalý haitský prezident je obviněn ze zločinům proti lidskosti, které se odehrály za jeho vlády. Exprezident Duvalier v roce 1986 uprchl do exilu do Francie, kde pobýval 25 let, před 2 lety se vrátil na Haiti. Jeho nečekaný návrat spustil znovu vyšetřování zločinů ze 70. a 80. let. Bývalá hlava státu byla již předvolána k soudu 31. ledna a 7. února tohoto roku, na soudní slyšení se rovněž nedostavil.
Kambodžská vláda komplikuje proces s vůdci Rudých Khmerů
Během khmerského režimu v Kambodži v letech 1975–1979 byla vyvražděna téměř čtvrtina obyvatelstva. Tribunál vyšetřující zločiny režimu je zatím neúspěšný, samotný vůdce režimu Pol Pot zemřel v roce 1998 ještě před ustavením tribunálu. Za vraždy a zločiny proti lidskosti jsou i nadále souzeni 3 nejbližší Pol Potovi spolupracovníci. Postoj kambodžské vlády komplikuje činnost tribunálu, podle agentury Reuters se vláda snaží zdržovat procesy a omezit rozsah vyšetřování, zločiny Rudých Khmerů by se totiž mohly týkat některých politiků. Jedním z nich je i současný kambodžský premiér Hun Sen. Intenzivní nátlak ze strany kambodžské vlády měl donutit ukončit práci pro tribunál již 2 mezinárodní soudce.
Egyptská prokuratura požádala interpol o pomoc s trestním stíháním expremiéra Ahmeda Shafiqa
Bývalý egyptský premiér Ahmed Shafiq, jenž svůj post zastával v době vlády prezidenta Mubaraka, bude zřejmě stíhán interpolem pro zpronevěření veřejných financí, na kterém se měly podílet i jeho 3 dcery. Vrchní káhirský prokurátor Talaat Abdullah zveřejnil prosbu o pomoc interpolu. Konkrétně je expremiér Shafiq obviněn z nelegálního přivlastnění si farem sloužících k chovu ryb a přerozdělování ubytoven úřadu pro územní plánování, kterému šéfoval. Expremiéra Shafiqa jmenoval do funkce bývalý prezident v době nepokojů v roce 2011. Po pádu režimu Husního Mubaraka i s rodinou opustil Egypt a nyní žije ve Spojených arabských emirátech (SAE).
Kuvajt osvobodil obžalované za urážku emíra
Kuvajtské lidsko-právní organizace uvítaly osvobozující rozsudek pro pětici opozičních aktivistů, kteří byli obviněni z urážky emíra, hlavy kuvajtského státu, na Twitteru. Za stejný přečin bylo od října 2012 obviněno nejméně 35 lidí, někteří již byli za tento čin odsouzeni k dvěma letům vězení. Podle opozičních vůdců slouží obvinění z urážky emíra k umlčení politické opozice. Současný osvobozující rozsudek by se však podle lidsko-právní organizace Human Right Watch mohl stát „vítězstvím svobody projevu“. Kuvajt má mezi státy Perského zálivu poměrně velkou svobodu projevu, urážka emíra nebo jeho veřejné kritizování jsou však zločiny proti státní bezpečnosti a mohou být trestány až pěti lety vězení.
Norský soud odsoudil rwanského muže za účast na genocidě
Norský soud odsoudil rwandského muže žijícího v Norsku k 21 letům vězení za účast na genocidě ve své domovské zemi v roce 1994. Soud v Oslu shledal vinným Sadi Bugingo ze spoluviny za úkladné a úmyslné zabití nejméně 2000 lidí patřících především k Tutsijské etnické menšině ve městě Kibungo na východě Rwandě. Bugingo popřel všechna obvinění a řekl, že se proti rozsudku podá odvolání. V rozsudku soudu bylo uvedeno, že Bugingo podporoval genocidu, na které se účastnil tím, že transportoval ozbrojené vrahy a oběti na místo zabíjení. Při rwandské genocidě v roce 1994 zemřelo během tří měsíců na 800 000 lidí.
Argentina: církev je spoluodpovědná za zločiny spáchané v letech 1976 – 1983
Soud v provincii La Rioja ve středu prohlásil, že katolická církev spolupracovala s vojenským režimem, který v Argentině probíhal v letech 1976 až 1983, a nese tak vinu za některé zločiny proti lidskosti. Obvinil církev z tolerování vražd kněží z progresivních hnutí, které považovala za své nepřátele. Podle soudců není postoj církve minulostí, tvrdí, že i dnes převládá neochota spolupracovat na vyšetřování zločinů spáchaných za vojenské vlády. Soud pronesl výroky o katolické církvi při soudním procesu se 3 bývalými členy armády Lucianem Benjamínem Menéndezem, Luisem Fernandem Estrella a Domingem Benitem Verem. Ti byli odsouzeni za vraždu kněží Carlose de Diose Muriase a Gabriela Longuevilla v roce 1976.
Humanitární pracovníci byli odsouzeni za nezákonné zprostředkovávání dětí k adopci
Soud v Paříži odsoudil ke 2 letům vězení francouzské humanitární pracovníky Erica Breteau a Emilii Lelouch z charity Zoe Ark za nezákonné jednání, kterým se snažili zprostředkovat nezletilé africké děti k adopci. Odsouzení se měli snažit přivést 103 dětí z centrální Afriky do Francie za účelem adopce a prohlašovali, že se jedná o sirotky z Dárfúru. Dalších 6 humanitárních pracovníků bylo zatčeno v Čadu již v roce 2007, jak se snažili dostat děti do letadla. Zjistilo se, že děti nebyli z Dárfúru, ale právě z Čadu a vůbec se nejednalo o sirotky. Dva pracovníci byli souzeni v nepřítomnosti, zatímco byli v Jižní Africe a čtyři pracovníci ze této skupiny dostali podmíněné tresty.
Bývalý zástupce nejvyššího moskevského žalobce Alexander Ignatěnko je ve vazbě
Podle ruských detektivů byl členem rozsáhlé organizované skupiny, která poskytovala ilegálním kasinům v okolí hlavního města Ruské federace ochranu před vyšetřováním. Soudní procesy s jeho údajnými spolupracovníky začaly na počátku roku 2011. Sám Ignatěnko byl podezřelý z přijetí úplatků v celkové výši 1,6 milionu USD. Přestože veškerá obvinění popíral a cítil se nevinný, v lednu 2012 uprchl do Polska, kde byl následně uvězněn. Do rodné země byl vydán až po příslibu spravedlivého procesu z úst ruského vrchního státního zástupce Jurije Čajky. Ve vazbě bude držen minimálně do července 2013, proti čemuž protestuje Ignatěnkův obhájce, který pro svého klienta požaduje vyšetřování na svobodě. Zdůvodňuje to skutečností, že nemůže pokračovat v trestné činnosti, ze které byl obviněn.
Chilský soud odsoudil 19 bývalých policistů
Bývalí členové policie byli v pondělí uznáni vinnými z únosů, a mučení a zabíjení osob, které započalo po státním převratu v Chile roku 1973, kdy se k moci dostal generál Augusto Pinochet, a trvalo do roku 1990. Během té doby mělo zmizet v provincii Osorno více než 3 000 lidí, zejména odpůrci nového chilského vůdce. Nejvyšší trest vyměřený soudem je 15 let odnětí svobody pro Adriána Fernándeze Hernándeze, dále 12 let pro Rolanda Beckera Solize a rovněž pro Rafaela Péreze Torrese.
Bangladéšský politik dostal doživotí, za zločiny proti lidskosti v boji o nezávislost
Přední bangladéšský politik a lídr hlavní islamistické strany Jamaat-e-Islami Abdul Kader Mullah, který je obviněný ze spáchání zločinů proti lidskosti během války o nezávislost v Pákistánu v roce 1971, byl odsouzen k doživotnímu trestu. Konflikt si měl vyžádat více než 3 miliony mrtvých. Politik Mullah svou vinu popírá. V hlavním městě Dháce došlo k protestům proti rozsudku, na úterý byla dokonce vyhlášena generální stávka. Podle obhájců Mullaha a lidskoprávních organizací je trest pro všechny souzené nepřiměřeně vysoký a proces vyvolává pochybnosti.
Bývalý voják Peru byl odsouzen na 15 let za špionáž pro Chile
Odvolací soud Peru ve čtvrtek potvrdil rozsudek bývalého poddůstojníka Vzdušných armádních sil Peru (FAP) Victora Arizu na 15 let vězení a zaplacení pokuty 194 500 USD za špionáž pro Chile. Poddůstojník Ariza byl již v roku 2010 odsouzen na 35 let vězení za vlastizradu, nicméně se proti rozsudku odvolal. Na soudě bylo dokázáno, že poddůstojník Ariza dostal z Chile více než 178 000 USD za tajné informace o plánech peruánské obrany do roku 2021. V roce 2009 byl poddůstojník Ariza zadržen a následně přišel o své místo v armádě.
Bývalý guatemalský velitel armády čelí obžalobě z genocidy a zločinům proti lidskosti
Ve středu začal veřejný soudní proces s bývalým velitelem armády Efraín Ríos Monttem, který stál v čele vojenského režimu v Guatemale mezi léty 1982 a 1983. Spolu s ním je obžalovaný také Mauricio Rodríguez, rovněž bývalý generál a Monttův dlouholetý spolupracovník. Oba jsou obžalování z masakru 1771 domorodých obyvatel mayského kmene Ixil během své vlády. Advokát obžalovaných, Francisco Palomo, se snaží zpochybnit rozhodnutí soudce Miguel Ángel Gálvez a zabránit veřejnému soudnímu procesu. V Guatemale jde o první případ, ve kterém někdo stanul před soudem kvůli obvinění z genocidy a zločinům proti lidskosti.
Dva Iráčané byli v USA odsouzeni za terorismus
Mohanad Shareef Hammadi byl v USA odsouzen na doživotí, druhý obžalovaný Waad Ramadan Alwan na 40 let vězení. Oba muži byli obviněni z terorismu a napomáhání Al-Kaidě v Iráku. Iráčané byli zatčeni v květnu 2011 a oba přiznali, že používali improvizované výbušniny proti americkým vojákům a finančně podporovali síť Al-Kaida, které posílali i zbraně. Alwanovi hrozil doživotní trest, ale jelikož se rozhodl spolupracovat s žalobcem, soud mu snížil trest na 40 let.
Spojené arabské emiráty budou soudit 94 osob za rozvracení státu
Tamní generální prokurátor Salem Saeed Kubaish uvedl, že podezřelí „založili a provozovali organizaci odporující základním principům vlády ve Spojených arabských emirátech (SAE) a chtěli se následně sami chopit moci“. Přes 60 aktivistů bylo zadrženo již minulý rok, část z nich přitom náleží k islamistické skupině Al-Islah, která má podle vlády SAE styky s Muslimským bratrstvem. Kroky vlády vyvolaly protesty z řad lidsko-právních organizací. Ve čtvrtek 6 z nich, včetně Reportérů bez hranic a Amnesty International, požadovalo „ukončení zásahů proti nenásilným politickým aktivistům“. Podle nich používají úřady v SAE národní bezpečnost jako zástěrku pro represe aktivistů, požadujících demokratizaci a dodržování lidských práv. V SAE jsou zakázány politické strany i pořádání demonstrací.
Soudní proces se zesnulým právníkem Sergejem Magnitským byl odložen
Obhájci Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení v roce 2009, odmítli účast na soudním přelíčení, kde se měl projednávat jeho údajný podíl na organizování daňových úniků ve firmě Hermitage Capital. Termín projednání byl přesunut na 18. února. Sergej Magnitsky byl vzat do vazby poté, co na rozsáhlé daňové úniky firmy sám upozornil. Po roce ve vazbě zemřel, jeho smrt vyvolala ve světě vlnu pobouření, USA v reakci na ní přijaly tzv. Magnitsky act, který zakazuje osobám, spojeným s touto kauzou, vstup do země a možnost zakládat si ve Spojených státech amerických bankovní účty.
Bývalý agent CIA byl odsouzen k 30 měsícům vězení za prozrazení postupů a krycího jména
Bývalý představitel CIA John Kiriakou byl odsouzen ke 2,5 roku vězení za porušení práva zpravodajské služby, k čemuž podle BBC nedošlo za posledních 27 let. Soud shledal Johna Kiriakoua vinným z vyzrazení krycího jména funkcionáře CIA, který se aktivně podílel na výsleších zadržených osob a současně s tím Kiriakou odhalil i používané vyšetřovací metody zpravodajské služby, mezi které patří i waterboarding. John Kiriakou působil u CIA mezi lety 1990 a 2004.
V Maroku se zvažuje změna části zákona o znásilnění nezletilých
Muž, který znásilní dívku, se na základě jednoho článku trestního zákoníku může v Maroku vyhnout soudu a vyšetřování, jestliže si dívku následně vezme za ženu. Nyní marocká vláda zvažuje vypustit z trestního zákonu kontroverzní článek, aktivisté to vítají. Ministerstvo spravedlnosti v pondělí uvedlo, že zvažuje přijetí přísnějších trestů, jakákoliv změna trestního zákoníku musí být schválena oběma komorami parlamentu. Podnětem pro možnou změnu zákona byla smrt 16leté Aminy Filali, která byla donucena vdát se za muže, jenž ji měl znásilnit, po 10 měsících manželství si sama vzala život. V konzervativních, především venkovských, částech Maroka je ztráta panenství u neprovdané dívky, byť důsledkem znásilnění, považována za hanbu celé rodině.
Začal odvolací soud s exprezidentem Libérie
Exprezident Libérie Charles Taylor, který byl Speciálním soudem pro Sierru Leone v Haagu pod záštitou OSN odsouzen k 50letého odnětí svobody za zločinům proti lidskosti a verbování dětských vojáků, se proti rozsudku odvolal. Bývalý prezident byl shledán vinným v 11 bodech, nicméně i nadále své obvinění odmítá. V úterý se bude soud jeho odvoláním zabývat. Exprezident opakovaně žádá liberijskou sněmovnu o vyplacení doživotní renty ve výši 25 000 USD. Bývalý prezident se stal první hlavou státu, která byla odsouzena mezinárodním soudem.