Americká CIA už 2 roky podle BBC provozuje v Saúdské Arábii tajnou leteckou základnu pro bezpilotní letouny. Základna má sloužit pro boj s Al-Kajdou na Arabském poloostrově. Poprvé byla využita v roce 2011, kdy ze základny vzlétnul bezpilotní letoun s cílem zabít člena Al-Kajdy Anwara al-Awlakiho. Americká média o existenci základny věděla, ale z bezpečnostních důvodů o ní neinformovala. Odhalení základny a prozrazení její polohy by mohlo ohrozit operace proti Al-Kajdě a zároveň by se základna mohla stát potencionálním cílem teroristů.
Archiv rubriky: Globální
Egyptské devizové rezervy opět poklesly
Slábnoucí egyptské devizové rezervy za poslední měsíc opět poklesly, tentokrát z původních 15 miliard USD na 13,6 miliard USD. Egyptská státní banka nedoprovodila oznámení o poklesu žádným komentářem, podle BBC je však na vině politická nestabilita, která ochromuje turismus a příliv zahraničních investic do země. Egypt potřebuje zahraniční měny zejména pro nákup potravin a paliv v cizině. Egyptská vláda stále doufá v obnovení rozhovorů s Mezinárodním měnovým fondem (IMF) o půjče 4,8 miliardy USD, které však byly v prosinci kvůli nepokojům v Egyptě odloženy. Před začátkem revoluce proti exprezidentovi Husnímu Mubarakovi dosahovaly egyptské měnové rezervy výše 36 miliard USD.
Německé ministryni školství Annette Schavan byl kvůli plagiátorství odebrán titul Ph.D.
Německá ministryně školství Annette Schavan byla zbavena titulu Ph.D. důsledkem plagiátorství své disertační práce. Od dubna 2012 byly na blogu „schavanplag“ srovnávány pasáže disertační práce. Ministryně popírá obvinění a plánuje žalovat Universitu Düsseldorf. Jedná se již o druhého ministra z kabinetu konzervativní kancléřky Angely Merkelové, který se měl dopustit plagiátorství. Bývalý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg odstoupil v květnu 2011 kvůli stejnému obvinění z plagiátorství disertační práce.
Pašeráci chtěli přepravit drogy do USA tajným tunelem
Mexická policie v úterý objevila skrytý tunel na hranici se Spojenými státy americkými (USA). Tunel, který je 10 metrů široký a 370 metrů dlouhý, vedl z města Tijuana nacházejícího se v mexickém státu Dolní Kalifornie. Podzemní cesta nebyla v době nálezu dokončena, na druhé straně chyběl otvor vedoucí na území USA. Domněnku, že podzemní cesta slouží k pašování drog, potvrdil nález 15 kilogramů marihuany. Policie v bezprostřední blízkosti tunelu zatkla 17 podezřelých osob. V tunelu se nacházelo umělé osvětlení, ventilační systém a kolejnice.
Počítačový systém americké centrální banky byl napadnut hackery
Americká centrální banka (Fed) potvrdila informaci, že její počítačový systém byl napadnut hackery, kteří se dostali k osobním údajům. Lidé, jejichž údaje byly odcizeny, kontaktovala a informovala banka. Útok přišel poté, co skupina Anonymous zveřejnila dokument obsahující informace o zaměstnancích bank, včetně jejich jmen, přihlašovacích údajů a telefonních čísel. Zatím není zřejmé, zda oba útoky spolu souvisí. Mluvčí Fed uvedla, že celá událost nijak neohrozila zásadní operace centrální banky.
Bývalí kuvajtští poslani byli odsouzeni za urážku emíra
Bývalí opoziční poslanci byli odsouzeni k 3 letům vězení, jejich přečiny se podle BBC vztahovaly ke komentářům, které učinili na adresu změn ve volebním zákonu. V říjnu minulého roku údajně na veřejnosti varovali, že změny ve volebním systému mohou vést k bouřlivým protestům. Opozice označila zadržení i odsouzení poslanců za politický čin. Kuvajtský ministr informací však naopak trvá na tom, že země má spravedlivý a nezávislý soudní systém. Osoba kuvajtského emíra, který je hlavou státu, je v ústavě označena jako „nedotknutelná“.
Čínská přítomnost v Gwadaru zvyšuje napětí v oblasti
Strategicky významný pákistánský přístav Gwadar ležící nedaleko Hormuzského průlivu je oblastí, o kterou se dlouhodobě zajímá jak Indie, tak Čína. Jde o významnou dopravní cestu, především pro transport ropy. Přítomnost čínských stavebních společností v přístavu Indie pozitivně nevnímá, obává se rozšíření vlivu Číny. Získáním přístavu Gwadar by Čína měla volný přístup do Arabského moře a výrazně by tak posílila své postavení v regionu. Čína je dále přítomna v Hambantotě na Srí Lance a bangladéšském Chittagongu. V posledních letech dochází v Číně i Indii k intenzivní modernizaci armád, momentálně jde o dva nejsilnější aktéry v oblasti.
EU zvažuje zapsat Hizballáh na seznam teroristických skupin
Tisková mluvčí šéfky zahraniční politiky EU Maja Kocijancic uvedla, že EU se bude zabývat tím, zda přidá radikální libanonské šíitské hnutí Hizballáh do svého seznamu teroristických organizací. Bulharsko totiž obvinilo Hizballáh z bombového útoku na autobus, který byl spáchán minulý rok ve městě Burgas a který zabil 5 izraelských turistů. V současné době má Izrael hnutí na seznamu teroristických organizací stejně jako USA, Velké Británie, Austrálie, Kanada, Nizozemsko, Egypt. Ministři zahraničí členských států se sejdou na pravidelném setkání 18. února, kde bude problém projednán a bude vydáno rozhodnutí.
Poslední vývoj v Severní Koreji znepokojuje Čínu, cítí se ohrožena
Severní Korea je odhodlána pokračovat v testování raket a jaderného zařízení i nad rámec třetí vlny testů. Země tím reaguje na dle jejího názoru na „nepřiměřené“ sankce za prosincové vypuštění rakety. Čína, která jinak se Severní Koreou udržuje diplomatické styky, zvažuje jejich omezení. Pokračující jaderný program Severní Koreji Čína vnímá podle agentury Reuters jako potenciální hrozbu. V úterý o situaci jednali ministři zahraničí Číny a USA. Podobné rozhovory již americké ministerstvo zahraničí vedlo i s Japonskem a Jižní Koreou.
Boeing chce uskutečnit zkušební lety Dreamlinerů
Boeing žádá americký Federální úřad pro letectví (FAA), aby dal společnosti povolení ke zkušebním letům dopravních letadel Boeing 787 Dreamliner. Všech 50 Dreamlinerů má od minulého měsíce zakázán provoz kvůli vyšetřování opakujících se problémů, jež vedly k nouzovým přistáním letounů. Expert na letectví Chris de Lavigne BBC sdělil, že žádost o zkušební lety je „znamením toho, že Boeing identifikoval problém a mohl nalézt i řešení. Logickým krokem je uskutečnit zkušební lety a ověřit, zda řešení funguje.“
Chilský soud odsoudil 19 bývalých policistů
Bývalí členové policie byli v pondělí uznáni vinnými z únosů, a mučení a zabíjení osob, které započalo po státním převratu v Chile roku 1973, kdy se k moci dostal generál Augusto Pinochet, a trvalo do roku 1990. Během té doby mělo zmizet v provincii Osorno více než 3 000 lidí, zejména odpůrci nového chilského vůdce. Nejvyšší trest vyměřený soudem je 15 let odnětí svobody pro Adriána Fernándeze Hernándeze, dále 12 let pro Rolanda Beckera Solize a rovněž pro Rafaela Péreze Torrese.
Bangladéšský politik dostal doživotí, za zločiny proti lidskosti v boji o nezávislost
Přední bangladéšský politik a lídr hlavní islamistické strany Jamaat-e-Islami Abdul Kader Mullah, který je obviněný ze spáchání zločinů proti lidskosti během války o nezávislost v Pákistánu v roce 1971, byl odsouzen k doživotnímu trestu. Konflikt si měl vyžádat více než 3 miliony mrtvých. Politik Mullah svou vinu popírá. V hlavním městě Dháce došlo k protestům proti rozsudku, na úterý byla dokonce vyhlášena generální stávka. Podle obhájců Mullaha a lidskoprávních organizací je trest pro všechny souzené nepřiměřeně vysoký a proces vyvolává pochybnosti.
Francouzský prezident Hollande požaduje novou kurzovou politiku k ochraně eura
Francouzský prezident Francois Hollande vyzval eurozónu, aby rozvíjela novou kurzovou politiku k ochraně měny „před iracionálními pohyby“. Prezident Hollande i ministr průmyslu Arnaud Montebourg jsou znepokojeni současným kurzem eura, který nyní kolem 1,35 k USD. Slabý kurz by mohl ohrozit francouzský vývoz, potažmo zpomalit hospodářský růst. Eurozona musí podle Francie mít kurzovou politiku, jinak bude stát na kurzu, který nebude odpovídat skutečnému stavu ekonomiky. Podle prezidenta Hollanda by Evropská centrální banka měla zůstat nezávislá a vyzval k reformě mezinárodního měnového systému, který by lépe ochránil evropské hospodářské zájmy. Jakou reformu má ale přesně na mysli, neuvedl.
V Ekvádoru byl vyhlášen poplach kvůli vulkanické aktivitě
V 3provinciích Ekvádoru byl vyhlášen žlutý stupeň pohotovosti poté, co byla zpozorována sopeční činnost vulkánu Reventador, který chrlí popel do výšky několika kilometrů. Geofyzický institut Národní polytechnické univerzity, který je odpovědný za hlídání aktivity sopek v zemi, považuje vulkán za schopný erupce v blízké budoucnosti. Vyhlášení pohotovosti žlutého stupně v Ekvádoru znamená mobilizaci pohotovostních složek jednotlivých provincií a lokalit, které musí být připraveny reagovat na hrozbu výbuchu.
Zakladatel firmy Dell koupí společnost zpátky
Michael Dell, zakladatel americké firmy vyrábějící počítače, odkoupí po 25 letech firmu nesoucí jeho jméno zpět za 24,4 miliard USD. Michael Dell, jeden z nejbohatších Američanů, v současné době vlastní 14 % společnosti, která představuje 3. největší počítačovou firmu na světě. Zakladatel firmy Dell spolu s druhým investorem budou nabízet 1 akcii společnosti za 13, 65 USD. Odkoupení společnosti bude financováno prostřednictvím úvěrů ze 4 bank a dvoumiliardovou půjčkou od firmy Microsoft.
Po dobu 60 dnů se ceny v Argentině nebudou zvyšovat, důvodem je inflace
Vláda oznámila, že ceny veškerého zboží v největších supermarketech a hypermarketech zůstanou od 1. února do 1. dubna neměnné. K tomuto kroku se zavázala Asociace spojených supermarketů, která sdružuje dvě třetiny argentinských obchodních řetězců. Opatření přišlo 3 dny po kritice Mezinárodním měnovým fondem (MMF) za nepřesné zveřejňování údajů o inflaci. Podle argentinské vlády byla inflace v roce 2012 10,8 %, podle soukromých dat inflace však překročila 25 %. MMF hrozí Argentině vyloučením z organizace, pokud v oficiálních statistikách neopraví data do konce září. Prezidentka Argentiny Cristina Fernández s ministrem financí Hernánem Lorenzinou se staví ke kritice MMF negativně. „MMF trestá ty, kteří dělají věci odlišně. Doporučení MMF jdou přesně opačným směrem proti tomu, který posune ekonomiku země vpřed“, prohlásil ministr Lorenzina.
Srbské děti byly zraněny výbuchem v Mitrovici v severním Kosovu, EU žádá uklidnění situace
Srbský tříletý chlapec a devítiletá dívka byli zraněni výbuchem ručního granátu, který byl vhozen do jejich domu v severním Kosovu ve městě Mitrovica. Jedná se již o třetí útok za posledních 24 hodin. V této oblasti přetrvává násilí mezi Srby a Kosovskými Albánci od roku 2008, ale společenské napětí se v současné době zvyšuje, přestože EU zvyšuje tlak na obě strany prostřednictví mírových rozhovorů k normalizaci vztahů. NATO vede asi 6000 mezinárodních mírových jednotek umístěných v Kosovu, zatímco EU řídí bezpečnostní a policejní operace známé jako mise EULEX. EU dává Srbsku jasně najevo, že pokračující spor s Kosovem zůstává překážkou jejich vstupu do EU.
Německo se zapojilo do řešení únosu dvou německých občanů v Kolumbii
Ministr zahraničních věcí Německa Guido Westerwelle oznámil vytvoření krizového kabinetu, jehož úkolem bude pomoci při vyšetřování únosu dvou německých občanů povstaleckou organizací Národní osvobozenecká armáda (ELN). Členové kabinetu jsou podle slov ministra Westerwelle již v kontaktu s příslušnými kolumbijskými úřady. Již v pondělí představitel ELN potvrdil zadržení dvou Němců členy povstalecké organizace. I když kolumbijský prezident Juan Manuel Santos žádal propuštění zajatců, zástupci ELN na jeho výzvu nereagovali.
Skotský parlament plánuje vyhlášení možné nezávislosti v březnu 2016
Skotská vláda vypracovala dokument nastiňující přechod k nezávislosti, který by na základě úspěšného referenda z roku 2014 proběhl v březnu 2016. Politici se nyní snaží vyjednat podmínky nezávislost s britskou vládou. Předseda opoziční skotské liberálně demokratické strany (SLD) Willie Rennie řekl, že Skotská národní strana (SNP) podcenila rozsah a složitost požadavku nezávislosti, jelikož budou muset projednat 14 000 mezinárodních smluv, měnu, rozdělení majetku, členství v NATO a v mnoha dalších organizacích. Příprava psané ústavy by měla být zahájena pod záštitou nezávislého skotského parlamentu a měla by odrážet hodnoty skotských obyvatel.
Obchodníci doufají v odstranění ruského embarga na dovoz gruzínského vína
Embargo na dovoz gruzínských vinných produktů bylo Ruskem uvaleno v roce 2006 jako reakce na vyhoštění 4 ruských občanů, obviněných ze špionáže. V jeho důsledku vydělal vinný průmysl v roce 2007 pouze 29 milionů USD, což představovalo meziroční propad o více než polovinu. Podle předsedy Gruzínské vinné agentury Levana Davitashviliho, který 4. února jednal v Moskvě s představiteli organizace RosPotrebNadzor, zodpovědné za ochranu ruských spotřebitelů, je však odstranění embarga na dosah. Během příštího týdne by proto měly proběhnout kontroly gruzínských továren na výrobu vína ruskými hygieniky, jejichž posudky jsou k obnovení obchodu nezbytné.
Předseda Berlusconi slibuje v případě vítězství zrušení daně z nemovitosti
Bývalá italský premiér Silvio Berlusconi slibuje zrušení daně z nemovitosti, kterou zavedla současná úřednická vláda a navrácení poslední platby, pokud jeho strana vyhraje volby na konci února. Dále oznámil, že pokud jeho strana vyhraje volby, bude působit ve funkci ministra hospodářství. Příznivci strany Lid svobody (PDL) tvrdí, že kvůli dani žijí rodiny v úzkosti a strachu z budoucnosti. Návrat expremiéra k moci poté, co rezignoval v roce 2011, je podle analytiků nyní možný, protože v průzkumech veřejného mínění rozdíl mezi Berlusconiho středopravicovou koalicí a jeho rivalem a vůdcem levicové Demokratické strany Pierluigi Bersanim je jen nepatrný.
Iránský prezident se nabídl jako první iránský kosmonaut
Iránský prezident Mahmoud Ahmadínežád se během svého projevu k iránským vědcům během iránského národního dne vesmírné technologie nabídl, že bude první iránským kosmonautem. „Jsem připraven být první Iránec, který by se obětoval pro vědu a letěl do vesmíru,“ prohlásil prezident Ahmadínežád. Jeho výrok se stal terčem vtipu amerického republikánského senátora Johna McCaina, který přirovnal prezidenta k íránské vesmírné opici. Před týdnem Irán úspěšně vyslal do vesmíru opici, se kterou se prezident Ahmadínežád také již osobně setkal. Prezident Ahmadínežád v roce 2011 oznámil, že země plánuje vyslat člověka do vesmíru roku 2019.
„Rajčatová válka“ končí, Mexiko se dohodlo s USA
Vlády Mexika a Spojených států amerických se dohodly na podmínkách dovozu mexických rajčat. Minimální cena, za kterou bude možné rajčata v USA prodávat, se zvýší. Dohoda by měla vstoupit v platnost 4. března. Obchodní konflikt začal v září 2012, když byl zrušen bilaterální pakt regulující ceny potravin z roku 1996, který přestal platit kvůli stížnostem floridských pěstitelů. Nová dohoda rozlišuje 4 kategorie rajčat a stanovuje odlišné ceny pro léto a zimu. Rajčata jsou jedním z hlavních zemědělských produktů, které Mexiko vyváží do USA, ročně mu přináší zisk 900 milionů USD.