Kromě projednávání návrhu na předběžné pozastavení platnosti smluv o církevních restitucí, se Ústavní soud (ÚS) zabýval také stížností skupiny senátorů týkající se požadavku na zrušení druhé článku novoroční amnestie. Sporný článek zastavil kauzy, které trvaly déle jak 8 let a u nichž hrozí sazba až 10 let. Stížnost tvrdila, že jsou tím porušována práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se svých nároků. Důvody, proč ÚS odmítl stížnost senátorů zatím nejsou známy.
Archiv rubriky: ČRo
Konkurence na českých železnicích roste, těžit z toho mohou cestující
Soukromí železniční dopravci Leo Express a RegioJet nabízejí zákazníkům konkurenčních Českých drah, kteří vlastní věrnostní In-kartu, 30% slevu. České dráhy s jejich obchodní politikou nesouhlasí, naopak chtějí investovat do vozového parku. V České republice neexistuje arbitr, který by určil, zdali politika soukromých dopravců je nebo není nekalá soutěž. „Někde je regulátorem přímo stát. Nevýhodou v České republice ale je, že stát je současně akcionářem hlavního operátora, tedy Českých drah. Ministr dopravy má připraven text zákona, kde role regulátora bude již v brzké době uzákoněna,“ řekl pro Český rozhlas dopravní expert ČVUT Radek Moos.
Firmy očekávají růst na českém trhu, pomoci jim mohou inovace
Poradenská společnost PwC Česká republika provedla průzkum se 100 šéfy nejvýznamnějších podniků, které působí na českém trhu. Podle výsledků jich letos přes 70 % očekává růst a to hlavně díky inovacím. Nicméně k technologickému vývoji je potřeba dostatek kvalifikovaných lidí, jichž je podle generálních ředitelů na českém trhu málo. Mnohé inovace se mohou projevit až za více než rok, proto se velká část firem soustředí na inovace, které zajistí alespoň udržení současné výroby. Podle Svazu průmyslu a dopravy je potřeba přistupovat k růstu opatrně, růst si má udržet jen několik sektorů, dokonce se odhaduje pokles poptávky u více než poloviny malých a středních firem, což bude mít pravděpodobně vliv na výši mzdy.
Parlamentní volby v Itálii skončily patem, jednou z možností je i jejich opakování
V italském politické systému je třeba k vytvoření stabilního kabinetu podpora obou parlamentních komor, tedy Poslanecké sněmovny a Senátu. V Poslanecké sněmovně těsně zvítězila středolevá Demokratická strana (DP) Piera Luigiho Bersaniho, která získala 29,5 % hlasů a jejíž vláda by pokračovala ve proevropském kurzu za cenu dalšího zadlužování země a absence nutných strukturálních reforem. Na druhém místě skončila středopravá strana Lid svobody (PdL) expremiéra Silvio Berlusconiho, která získala 29,1 % hlasů a jejíž sestavení vlády by znamenalo problémy pro EU, protože by pravděpodobně vyhlásila referendum o setrvání v eurozóně, nicméně by chtěla prosadit důležité reformy. Třetí nejsilnější stranou je populistické Hnutí Pěti hvězd s lídrem Beppe Grillo, která získala 25,5 % hlasů. Strana uvedla, že žádné dohody uzavírat nechystá a ani nepodpoří žádnou vládu tradičních italských stran. Středová odstupující strana Občanská volba Mario Montiho získala pouze 9,1 % hlasů. V senátu žádná ze stran nedosáhla na většinu. EU by preferovala vládu strany Lidu svobody v čele s předsedou Bersanim nebo její spolupráci se premiérem Montim za nejlepší garanci prosazení nutných ekonomických opatření.
Prezident Klaus na svou poslední státní návštěvu vyjel na Slovensko
V úterý se setkali prezidenti České republiky a Slovenska. Oba prezidenti se shodli na tom, že zemím se vede lépe než kdyby působily v rámci společného státu. V této souvislosti prezident Ivan Gašparovič uvedl, že takové vztahy, jaké mezi ČR a Slovenskem dnes panují, by nebyly, pokud by se stát nerozpadl. Dodal, že obě země „mají mezi sebou nyní čistý stůl„. Prezident Václav Klaus se setká i se slovenským premiérem Robertem Ficem. Prezident Václav Klaus se s prezidentem Gasparovičem oficiálně setkává při státních návštěvách již 9 let.
TOP 09 je aktuálně nejsilnější stranou pravice
Agentura STEM provedla začátkem února průzkum, který se zaměřil na volební preference českých voličů. Výsledky ukázaly, že v současnosti je nejsilnější stranou pravice strana TOP 09, která předstihla ODS. Úspěch je připisován například tomu, že členem strany je jeden z prezidentských kandidátů Karel Schwarzenberg. Vliv má do jisté míry i krize uvnitř ODS, která v průzkumu propadla v preferencích voličů na nejnižší úroveň od roku 1998. Místopředseda TOP 09 sdělil, že pokud strana chce být i nadále úspěšná, musí nabídnout nový volební program. Na druhém místě průzkumu agentury STEM se umístila ČSSD.
Francie ani Itálie nesouhlasí s navrhovaným rozpočtem EU
Na summitu v Bruselu pokračuje jednání o tom, jak se rozdělí stovky miliard USD. Návrh nového rozpočtu je již připraven, pohybuje se kolem 1 279 miliard USD. Oproti původnímu návrhu Evropské komise ho tak státy snížily zhruba o 93 miliard USD. Některé země však s navrhovaným rozpočtem nesouhlasí, mezi nimi je například Francie nebo Itálie. Kvůli těmto neshodám mezi státníky začal v sobotu summit se šestihodinovým zpožděním. Je proto možné, že se protáhne na víc než původně plánované dva dny.
Demonstrace ve Španělsku i nadále pokračují
Na desítkách míst ve Španělsku probíhají demonstrace. Země má vysokou nezaměstnanost a lidé jsou zatíženi úvěry. Bez bydlení se od začátku krize ocitlo přes půl milionu domácností. Lidé od vlády požadují, aby dala pokyn bankám, které se zachraňovaly ze státních peněz a z peněz eurozóny, aby se obezřetněji chovaly ke svým klientům. Španělé od vlády i očekávají, že změní legislativu, aby po zabavení bytu či domu byla pohledávka považovala za zlikvidovanou, nyní musí i nadále bance úvěr splácet. Kvůli neschopnosti splácet úvěr nebo ztrátě domova v zemi stále přibývá sebevražd.
Nový prezident vatikánské banky je kritizován za své obchodní aktivity
Nový šéf vatikánské banky Ernst von Freyberg měl očistit jméno banky, nicméně se objevily informace o tom, že působí ve vedení firmy, která vyráběla válečné lodě pro nacistické Německo. Mluvčí Vatikánu Federico Lombardi prohlásil, že hamburská firma Blohm a Voss už nepracuje pro armádu a údajně má opravovat a vyrábět luxusní jachty.
Až 150 tisíc lidí míří do Vatikánu na mši
Nynější papež Benedikt XVI. opustí svůj úřad 28. února. Právě na jeho počest se koná nedělní mši, na kterou se již sjíždí tisíce poutníků z celého světa. Očekává se, že by se jich ve Vatikánu mohlo sejít až 150 tisíc. Mluvčí Vatikánu Federico Lombardi v sobotu prohlásil, že konkláva kardinálů, která má zvolit nástupce papeže, by se mohla sejít dříve než 15. března, jak bylo původně oznámeno. Jméno nového papeže by mělo být známo o několik dnů dříve.
Premiér Petr Nečas vyjádřil podporu plnoprávného členství Turecka v EU
V pondělí přijel do České republiky turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. Při své návštěvě se setkal s premiérem Petrem Nečas, se kterým hovořil mimo jiné o obchodu a investicích mezi oběma zeměmi. Český premiér také vyjádřil svou podporu pro plnoprávné členství Turecka v EU. Zároveň bylo také podepsáno prohlášení o česko-turecké spolupráci v kulturní oblasti, přičemž turecký premiér Recep Tyyip Erdogan potvrdil skutečnost, že v Praze začne fungovat turecké kulturní centrum a následné také vyzval ČR, aby i ona měla v Turecku své centrum. Turecký premiér se také setkal s prezidentem Václavem Klausem.
V Praze se protestovalo proti zastoupení komunistů v krajích
Kolem 200 lidí v sobotu protestovalo na Václavském náměstí v Praze proti komunistům v krajských radách. Demonstrace byla vyvrcholením akce Palachův týden, kdy se od pondělí konaly další protesty v několika krajských městech, konkrétně v Olomouci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a ve Zlíně. Někteří z pražských účastníků, například historik a spisovatel Petr Placák přišel podpořit studenty, kteří nesouhlasí s krajskými radními z KSČM. Organizátoři plánují ve svých aktivitách pokračovat a další protesty se budou konat 24. února, tedy v předvečer 65. výročí komunistického převratu.
V Česku by se za 7 let mohly stavět vysokorychlostní tratě
Rozpočet Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) získá ze státní kasy 45 milionů korun. Částka bude určena na vyhlášení tendru, v němž půjde o 3 zakázky na hledání firem, jež by zjistily, zda se výstavba vysokorychlostních tratí vyplatí. Dalším úkolem by bylo zmapování územních plánů, aby se mohlo určit, kudy by tratě mohly vést. Pokud by vše šlo podle plánu, první vysokorychlostní tratě by ministerstvo dopravy dalo stavět v roce 2020. Tomáš Čoček, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury, však říká, že není jisté, zda bude mít Česká republika v dohledné době na tento projekt finanční prostředky.
S lednem končí regulace nájemného
Další vlna deregulace nájemného se od nového roku bude týkat zejména Prahy, krajských měst a větších obcí ve Středočeském kraji, čímž bude definitivně ukončena regulace nájemného, tedy stavu, kdy majitel mohl jednostranně nařizovat cenu nájemného a v zákonných možnostech pak každým rokem částku zvyšovat. Nyní bude ceny určovat trh a bude záležet na dohodě obou stran. V současnosti převyšuje nabídka bytů nad poptávkou.
Na většinu sociálních dávek nebude potřeba sKarta
Senát v pátek schválil 2 potřebné novely zákona, na základě nichž bude čerpání sociálních dávek prostřednictvím sKarty založeno na dobrovolném rozhodnutí. Podle slov ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové (LIDEM) budou lidé pobírající sociální příspěvky dostávat peníze tak, jak byli zvyklí doposud – na účet nebo v hotovosti. Novelizace zákona nyní čeká na podpis prezidenta Václava Klause.
Okamura podá stížnost za vyřazení z prezidentské volby, Vladimír Dlouhý ne
Ve čtvrtek vyřadil Nejvyšší správní soud (NSS) z boje o prezidentské křeslo dva kandidáty – senátora Tomiho Okamuru a Vladimíra Dlouhého. V pondělí na tiskovém briefingu senátor Tomiho Okamura sdělil novinářům, že se hodlá obrátit na Ústavní soud (ÚS) a chce podat ústavní stížnost. Je přesvědčen, že podpisů pro jeho kandidaturu bylo více jak 50 000 a nesouhlasí s prohlášením předsedy volebního senátu NSS Vojtěcha Šimíčka, že jeho podpisy byly nepravé. Naopak Vladimír Dlouhý o podání stížnosti k ÚS neuvažuje, uvedl, že mu jde především o hladký průběh první přímé volby prezidenta. Nicméně naznačil, že pokud by došlo k odkladu prezidentských voleb, bude zvažovat, zda se na ÚS obrátit.
Západní země odmítly dohled nad internetem
Cílem konference Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) v Dubaji mělo být vytvoření celosvětové dohody, která by měla upravovat pravidla cenzury internetu. Spojené státy americké, Kanada, Velká Británie a další západní státy, včetně České republiky, ale odmítly celosvětový dohled nad internetem, neboť by mohlo dojít k omezování svobod. Kompromisní návrh měl dávat příliš velké pravomoci OSN a dalším činitelům. Naopak pro podepsání se vyslovily například Čína a Rusko.
Na ministerstvu obrany začaly personální změny
Nová ministryně obrany Karolina Peake v pátek do svého týmu vybrala 3 nové spolupracovníky. Ředitelem Národního úřadu vyzbrojování (NÚV) byl jmenován Jaroslav Štrupla, šéfem kabinetu se stal Aleš Klepka a post vedoucího poradců obsadil Pavel Kotrba. Rozhodnutí ministryně obrany Karoliny Peake překvapilo premiéra Petra Nečase i prezidenta Václava Klause, kritika zazněla také kritika z řad opozice a koaličních partnerů, především v souvislosti s odvolání bývalého náčelníka generálního štábu Vlastimila Plicky. Premiér Petr Nečas měl v pátek s ministryní obrany Karolinou Peake o změnách na ministerstvu jednat, schůzka se nakonec nekonala.
Systém vyplácení dávek pomocí sKarty bude dobrovolný
Premiér Petr Nečas (ODS) na páteční tiskové konferenci představil výsledky dohody státu s Českou spořitelnou a Českou poštou, jako platební karty budou povinně používat pouze osoby, které pobírají dávky pomoci hmotné nouzi. Pro ostatní příjemce sociálních dávek bude využívání sociální karty založeno na dobrovolném rozhodnutí. Lidé si sami vyberou, jakým způsobem budou chtít dostávat sociální příspěvky, zdali prostřednictvím složenky, přes bankovní účet nebo pomocí sKarty. Premiér Petr Nečas zároveň dodal, že vše bude jednoznačně stanoveno zákonem. Projekt začne teprve poté, co bude řádně vyjasněna legislativa, bude moci odstartovat, předpokládá se začátek května 2013
Prezident Václav Klaus nepodepíše doplněk Lisabonské smlouvy
Ve čtvrtek vyzval Senát prezidenta republiky Václava Klause k podpisu dodatku Lisabonské smlouvy. Dodatek umožňuje vznik Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který má za úkol pomáhat zemím eurozóny s veřejnými financemi. Fond bude moci poskytnout zemím, které přijaly euro půjčku až 500 miliard korun. Prezident Václav Klaus se avšak rozhodl dodatek nepodepsat, neboť je podle něj nesmyslný a Brusel nedisponuje množstvím financí pro zadlužené země, jakou je například Španělsko, a peníze budou muset posílat daňoví poplatníci členských států. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Vojtěcha Bellinga však rozhodnutí prezidenta Václava Klause nemá žádný vliv. ESM již funguje a podpis doplňku Lisabonské smlouvy Českou republikou je pouhá formalita.
Senát podpořil zrušení sKaret, argumentuje zbytečností, nemravností a protiústavností
Senát ve čtvrtek schválil návrh ČSSD, který by měl rušit systém vyplácení sociálních dávek prostřednictví sKaret. Nyní se předlohou budou zabývat výbory sociální, ústavně-právní a výbory pro veřejnou správu. Zda návrh na zrušení sKaret uspěje i v Poslanecké sněmovně, zatím není jasné. Výsledek jednání očekává i veřejnost, stále zůstává nejisté, zda bude výběr sociálních dávek povinný a kdo by sKarty měl obdržet. Oficiálním cílem projektu sKaret je ušetřit peníze za složenky a poštovné a zamezit zneužívání sociálních dávek.
Do čela vlády Černého Hory se znovu postaví Mijo Djukanović
Předseda Demokratické sociální strany (DPS) Mijo Djukanović byl již po sedmé jmenován premiérem. Naposledy zastával post premiéra do prosince roku 2010. Jeho vládní koalice, tvořená Sociální demokratickou stranou (SDP) a zástupci etnických menšin Černé Hory, bude disponovat 43 mandáty z 81-členného parlamentu. Nově zvolený premiér se chce zaměřit na boj s organizovaným zločinem, zlepšení životní úrovně nebo boj s korupcí. Mezi další cíle jeho vlády patří například členství v EU nebo v NATO.
Ministryní obrany by se mohla stát Peake, mluví se o vzniku ministerstva hospodářství
Vládní koalice uvažuje o sloučení ministerstva dopravy a ministerstva obchodu a průmyslu, čímž by mělo vzniknout ministerstvo hospodářství. Post ministra dopravy je v současnosti neobsazen po rezignaci exministra Pavla Dobeše. Liberální demokraté (LIDEM) jednají s Občanskou demokratickou stranou (ODS) o možné výměně ministerstev, se vznikem ministerstva hospodářství by se hlavou resortu stal kandidát z ODS, zatímco ministerstvo obrany by vedl člen LIDEM. Předsedkyně strany LIDEM Karolina Peake uvedla, že pokud by její strana získala resort obrany, kandidovala by na post ministryně právě ona. Premiér Petr Nečas myšlenku o vytvoření nového ministerstva vítá a jeho vznik považuje za prioritu, zároveň ale dodává, že se jedná o dlouhodobý proces a vše je teprve v jednání.