Program vlády premiéra Rusnoka a ČSSD se shodují ve většině bodů

Předseda strany ČSSD Bohuslav Sobotka po schůzce s premiérem Jiřím Rusnokem novinářům řekl, že žádné body jeho vládního programu nejsou v rozporu s programem sociální demokracie. ČSSD se o podpoře Rusnokova úřednického kabinetu rozhodnou až po zveřejnění finálního vládního programu počátkem příštího týdne. Předseda Sobotka ujistil, že strana bude o důvěře hlasovat jednotně jako poslanecký klub. Na druhou stranu předseda Sobotka kritizuje nejasnosti kolem ministra financí Jana Fischera a podle něj by neměl zastávat tak vysokou veřejnou funkci. Dále má výhrady k tomu, že vláda nevznikla na základě výsledku sněmovních voleb, ale z rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana a zmínil i možné vazby kabinetu na Stranu práv občanů – Zemanovci, jejíž místopředseda se stal šéfem Úřadu vlády.

 

Prezident pozval šéfa Vrchního státního zastupitelství Ištvana na Hrad

Prezident Miloš Zeman pozval na Hrad šéfa Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Iva Ištvana a vyjádřil plnou podporu jeho práci v kauze Nagyová a úsilí odhalit klientelistickou síť spojující politickou sféru s ekonomickou kriminalitou. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek reagoval prohlášením, že jejich setkání je v přímém rozporu s nestranným výkonem působnosti státního zastupitelství. Podle bývalého ministra financí Kalouska prezident přijetím Ištvana otevřeně přiznal přímou souvislost policejního zásahu před 6 týdny, který vedl k pádu Nečasovy vlády, s politickými změnami, o které prezident Zeman usiluje. Nejvyšší žalobce Pavel Zeman uvedl, že rozhodnutí je jen na Ištvanovi, zda pozvání přijme či odmítne. Dle nejvyššího žalobce Zemana se jedná o otázku slušnosti, jelikož mezi významnými institucemi a představiteli státu musí panovat určitá úcta.

Eurozóna schválila uvolnění další finanční pomoci Řecku

Ministři financí eurozóny EuroGroup umožnili vyplatit další finanční pomoc ze záchranného úvěru pro zadlužené Řecko. Výpomoc zhruba 7,6 miliard USD musí ještě schválit v jednotlivých členských státech EU. Uvolnění další části pomoci je podle EuroGroup už jen formalita, jelikož země splnila legislativní podmínky, které žádali mezinárodní věřitelé MMF, ECB a Evropská komise. Řečtí poslanci schválili nový daňový zákon a uskutečnili poslední kroky k dokončení kontroverzního přesunu státních úředníků. Řecko má od věřitelů slíbeno celkem 318 miliard USD a zatím obdržely zhruba 90 % této částky. Trojka mezinárodních věřitelů bude na podzim zjišťovat, zda vláda bude potřebovat další úspory ke splnění rozpočtových cílů pro roky 2015 a 2016. Vládní koalice však další úspory odmítá, protože vůči pomoci narůstá odpor ve společnosti.

Prezident Zeman považuje 101 ověřených podpisů za garanci právního úkonu

Na tiskové konferenci prezident Miloš Zeman komentoval svůj požadavek na 101 úředně ověřených podpisů poslanců Poslanecké sněmovny vůči stranám bývalé pravicové vládní koalice, které mají zájem o druhý pokus při sestavování vlády. Podle prezidenta Zemana je důležité, aby právní úkon, který může vést ke vzniku vlády, byl zákonem garantován. Prezidentův požadavek ostře odsoudila předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), která by se mohla stát novou premiérkou, pokud by v druhém pokusu uspěla obnovená pravicová koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v deníku Právo požadavek označil za výmysl, který se příčí duchu Ústavy a vyjádřením naprosté nedůvěry.

 

Předsedkyně strany LIDEM Peake podporuje pokračování koalice s ODS a TOP 09

Předsedkyně nejmenší strany bývalé koalice LIDEM Karolína Peake potvrdila premiérovi Jiřímu Rusnokovi, že nadále podporuje pokračování koaličního projektu společně s ODS a TOP 09. Po schůzce Peake uvedla, že i přesto se předseda úřednické vlády Rusnok sejde s poslanci strany LIDEM, aby je seznámil s programovými prioritami svého kabinetu. Peake novinářům řekla, že premiér Rusnok sice podporuje priority, které se shodují se stranou LIDEM, mimo jiné prosazení zákona o úřednících, povinný registr smluv a zprůhlednění financování politických stran, ale tyto programové body slíbily prosadit i ODS a TOP 09 a ještě zaručují dostatečnou většinu v Poslanecké sněmovně. Pokud premiér Rusnok důvěru nezíská, prezident Miloš Zeman bude vyžadovat 101 podpisů poslanců na staronové kandidátce s premiérkou Miroslavou Němcovou v čele. Předsedkyně Peake potvrdila, že prohlášení její strana znovu podepíše.

Šéf ČSSD věří, že mu Zeman dá šanci sestavit vládu po Rusnokovi

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka nadále věří, že mu prezident Miloš Zeman dá šanci sestavit vládu v druhém pokusu, pokud kabinet Jiřího Rusnoka nezíská důvěru Poslanecké sněmovny. Reagoval tak předseda Sobotka na vyjádření prezidentova kancléře Vratislava Mynáře, který řekl, že pokud se obnovená pravicová vláda bude moci opřít o 101 podpisů poslanců, pověří prezident obnovením koaliční vlády současnou předsedkyni Dolní komory Miroslavu Němcovou. V písemné prohlášení předseda Sobotka uvedl, že „se prezident Zeman bude řídit při případném udělení druhého pokusu sestavit vládu ústavními zvyklostmi a pověří sestavením vlády vítěze minulých voleb do Poslanecké sněmovny tak, aby nepotvrdil legitimitu vlády založené na politických subjektech, které nikdo nevolil, a nesvěří sestavení vlády do rukou pochybné koalice.“ Šéf sociálních demokratů tak potvrdil přání ucházet se o premiérské křeslo poté, co se jeho straně nepovedlo prosadit rozpuštění Poslanecké sněmovny, což strana prosazovala jako hlavní řešení situace v souvislosti s pádem Nečasovy vlády. Dále ČSSD požadovala předčasné volby, které by dle průzkumů měla vyhrát s větším náskokem a ujmout se tak vlády. Prezident Zeman potvrdil, že by předseda Sobotka dostal první pokus sestavit vládu po pádu Nečasova kabinetu, kdyby si o něj řekl, ale několikrát to i veřejně odmítl.

Prezident Zeman stanovil požadavek 101 podpisů, než by svěřil druhý pokus o sestavení vlády do rukou pravice

Pokud úřednická vláda premiéra Jiřího Rusnoka nezíská důvěru v Poslanecké sněmovně, prezident Miloš Zeman předtím než bude zvažovat, zda druhý pokus o sestavení vlády svěří do rukou pravice, bude požadovat 101 notářsky ověřených podpisů poslanců podporujících případnou pravicovou vládu. Ani prezident Zeman si není jist, že premiér Rusnok získá důvěru a připomněl, že v Poslanecké sněmovně je ještě skupina 17 nezařazených poslanců a poslankyň. Prezident Zeman předpokládá, že s jednotlivými poslanci o jejich podpoře bude jednat premiér Rusnok, ale nevyloučil, že by nezařazené poslance pozval například na oběd do lánského zámku. Prezident Zeman počínání obhajuje, že pravicové strany plánují dělat minimální změny v programu své případné vlády i v jejím personálním složení, což je obtížné, pokud Nečasova vláda má zhruba 90% nedůvěru občanů. Premiér Rusnok dnes řekl, že se zatím nezabývá tím, co by nastalo, pokud by jeho vláda důvěru nedostala. Nechtěl říci, jestli by se případně ucházel o druhý pokus o sestavení vlády. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová odmítá požadavek prezidenta Miloše Zemana na 101 notářsky ověřených podpisů a považuje tento krok za hrubý nátlak na Poslaneckou sněmovnu a diktátorské podmínky, kterými hledá záminky, jak udržet Rusnokovu vládu. Šéf ODS Martin Kuba označil požadavek za úsměvný, předseda klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík v notářském ověření nevidí problém a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka požadavek považuje za zbytečný.

Evropská komise provedla průzkum veřejného mínění u občanů EU

Sekce Evropské komise, která se zabývá analýzou veřejného mínění, v rámci průzkumu Eurobarometr provedla šetření o spokojenosti členských zemí v EU, vztahu občanů k EU, o názoru na ekonomický vývoj země a další. Průzkum veřejného mínění proběhl na jaře 2013 na 32 000 respondentech. Například Česká republika patří mezi nejvíce euroskeptické země EU, i přestože negativní pohled na EU mají většinou země procházející dlouhodobou krizí. S EU se nejvíce identifikují Lucemburčané 88 %, Malťané 81 %, Slováci 76 %, Němci a Finové 73 %. Nejméně se lidé cítí být občany EU v ČR 54 %, Rumunsku 53 %, Itálii 52 %, Bulharsku a Velké Británii 48 %, na Kypru 45 % a v Řecku 44 %. Co se týče ekonomického vývoje země je pesimisty většina Evropanů. V průměru je s ekonomikou spokojeno jen 24 % Evropanů. V ČR je to jen 14 %, ale i tak za ní následuje ještě 11 zemí. Na posledním místě je Španělsko jen 1 % spokojených respondentů. Naopak spokojeni jsou Švédi, Němci, Lucemburčané, a Rakušané. I přes krizi v 19 z 28 členských zemí převládá optimismus, pokud jde o budoucnost Evropské unie. Největšími optimisty jsou v tomto směru Dánové, Estonci, Lotyši, Malťané, Poláci. Opačný názor mají Češi, Britové, Španělé, Řekové, Kypřané a Portugalci.

KSČM uvažuje o podpoře Ruskově vládě, nechce pravicovou koalici

Předseda KSČM Pavel Kováčik se jako poslední ze zástupců sněmovních klubů sešel s prezidentem Milošem Zemanem, který od neděle 21. července absolvoval řadu rozhovorů a jednání se zástupci parlamentních stran a s předsedy poslaneckých klubů. Předseda Kováčik potvrdil, že by komunističtí poslanci mohli vládu Jiřího Rusnoka podpořit kvůli tomu, aby se nevrátila vláda pravice. Novinářům znovu zopakoval, že je pro KSČM nepřijatelné, že by se mohla vrátit vláda ODS, TOP 09 a LIDEM. Definitivně se strana KSČM rozhodne po jednání poslaneckého klubu na začátku srpna. Ohledně hlasování o důvěře předseda Kováčik odsoudil názor některých poslanců, kteří uvažují o tom, že při hlasování o důvěře opustí sněmovní sál. Hrozí, že by se mohl snížit počet hlasů natolik, že by nebylo možné důvěru vyslovit, a to je podle něho nepřípustné.

Shrnutí: Jednání o budoucnosti úřednické vlády s prezidentem Miloše Zemanem

Prezident Miloš Zeman zahájil sérii rozhovorů se zástupci parlamentních stran a s předsedy poslaneckých klubů o jejich možné podpoře úřednické vládě premiéra Jiřího Rusnoka, která vznikla z prezidentovy vůle bez porady s parlamentními stranami.

Nový premiér Rusnok jednal v neděli 21. července s prezidentem Zemanem na zámku v Lánech o fungování úřednické vlády v prvních týdnech, o přípravě programového prohlášení a o jednání o podpoře Rusnokova kabinetu v Poslanecké Sněmovně. Premiér Rusnok ujistil prezidenta Zemana o tom, že má z fungování vlády velmi dobrý pocit, a že všichni jeho ministři přistupují k práci velmi angažovaně a snaží se řešit akutní věci, stabilizovat své týmy včetně personálních výměn. Premiér Rusnok po rozhovoru s prezidentem uvedl novinářům, že prezident má v jeho vládu absolutní důvěru a nemá zapotřebí radit, co do programového prohlášení dát či ne.

Dále prezident v neděli Zeman jednal s předsedkyní poslaneckého klubu Věcí Veřejných (VV) Kateřinou Klasnovou, která s prezidentem hovořila o zrušení programu sKaret, o nápravě postavení zdravotně postižených a o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Předsedkyně Klasnová pochválila úřednický kabinet premiéra Rusnoka, že nebrání vyšetřování politických kauz. Po schůzce prohlásila, že o podpoře pro úřednickou vládu se strana VV definitivně rozhodne až na schůzi vedení 6. srpna.

Kdo nakonec bude stát v čele České republice? Autorem snímku je Yair Haklai.

Kdo nakonec bude stát v čele České republice? Autorem snímku je Yair Haklai.

V pondělí 22. července se ohledně jednání o možné důvěře vládě sešel premiér Rusnok s předsedou strany VV Vítem Bártou, který zhodnotil, že ve většině programových bodů je mezi vládou premiéra Rusnoka a Věcmi veřejnými shoda. Problémem v úřednickém kabinetu je pro VV nedávné vysvětlení financování prezidentské kampaně nového ministra financí Jana Fischera. Premiér Rusnok zatím nevidí důvod, proč by měl uvažovat o výměně ministra financí Jana Fischera, který je podle něj kompetentní a výkonný. Problémy, které bývalý kandidát na prezidenta má s vysvětlováním původu peněz, jimiž byl uhrazen dluh po jeho neúspěšné prezidentské kampani, jsou podle premiéra mediální záležitostí. Premiér Rusnok dále zdůrazňuje, že není možné připustit návrat místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska na ministerstvo financí.

Prezident Zeman jednal také s šéfem poslaneckého klubu ČSSD Jeronýmem Tejcem, se kterým se shodli, že nechtějí zpět vládu pravicové koalice. Podle Tejce vyjednávání o možné podpoře vládě Jiřího Rusnoka komplikuje kauza kolem nynějšího ministra financí Fischera, ale na druhou stranu ho označil za důvěryhodnějšího ministra ve srovnání s jeho předchůdcem Miroslavem Kalouskem. Předseda Tejc také prezidentovi sdělil argumenty, které zaznívají v ČSSD pro i proti Rusnokovu kabinetu a ujistil prezidenta Zemana, že strana rozhodne do 6. srpna, zda vysloví důvěru vládě premiéra Rusnoka, a že obava z možného návratu vlády pravicové vlády je silným argumentem. Dále debatovali i o tom, kdo by dostal druhý pokus sestavit vládu a podle Tejce jedna z úvah je, že by se o sestavení menšinové vlády pokusila ČSSD.

Nyní prezident Zeman jedná s předsedou poslaneckého klubu ODS Markem Bendou, který novinářům při příchodu řekl, že si jde prezidenta vyslechnout a bude chtít slyšet jeho návrh dalšího postupu pro případ, že Rusnokova vláda nezíská ve Sněmovně podporu. Podle Bendy poslanci ODS pro tuto vládu hlasovat nebudou.

Nejčistším řešením je nadále podle opozice rozpuštění Poslanecké sněmovny a předčasné volby. Sněmovna o rozpuštění hlasovala ve středu 17. července, ale opoziční ČSSD pro svůj návrh nezískala dost poslaneckých hlasů. Úřednická vláda by měla podle ní přispět ke zklidnění politické situace a prezident Zeman ujistil, že se úřednická vláda premiéra Rusnoka nebude pouštět do schvalování problémových velkých zakázek, hlavně o tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.

Na předměstí Paříže zavládly nepokoje kvůli zákazu zahalování se

Ve francouzském městě Élancourt na předměstí Paříže zapálili protestující proti zákazu zahalování se na veřejnosti 20 automobilů a několik popelnic. Útoky se odehrály během sobotní noci a policie kvůli výtržnostem zadržela čtyři lidi. Nepokojů se účastnilo 50 lidí. Proti policii demonstranti použili také Molotovovy koktejly, avšak k žádným zraněním nedošlo. Již v pátek v noci zaútočilo přibližně 250 lidí na policejní stanici v nedalekém městě Trappes. Incident byl reakci na zadržení muslimského muže, který byl zadržen poté, co napadl policistu, který udělil pokutu za zahalení jeho ženě. Zákon zákazu zahalování platí ve Francii od roku 2011 a ten, kdo si v zemi zahalí obličej šátkem nebo kuklou může dostat pokutu až 200 USD a nařízení kurzu občanské nauky. Trest i pokuta jsou dvojnásobné, pokud se jedná o nezletilou dívku. Tato opatření jsou namířena především proti muslimům.

Detroit vyhlásil bankrot, jde o vůbec největší bankrot v historii USA

Krizový finanční manažer Detroitu Kevyn Orr požádal za město Detroit o bankrotovou ochranu před věřiteli, dluhy města mají dosahovat až 365,7 miliard USD. Guvernér státu Michigan RIck Snyder návrh na konkurz přijal se slovy, že „finanční potíže Detroitu se bez toho řešit nedají“. Město, které dříve bylo známé pro svůj automobilový průmysl, nyní patří mezi nejchudší města USA, kde více než jedna třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Detroit neposkytuje plně ani základní služby, jen třetina městských sanitek je v provozu a na 40 % veřejného osvětlení nefunguje

Evropský parlament chce rychle prověřit vývoj na české politické scéně

Místopředseda Evropského parlamentu (EP) Othmar Karas a šéf zahraničního výboru EP Elmar Brok požadují po Evropské komisi rychlé prověření, zda vznik vlády v České republice neodporuje unijním hodnotám a respektuje principy lisabonské smlouvy. Prezident Miloš Zeman zareagoval s odpovědí, že by se europoslanci a Evropská komise měli nejprve seznámit s českou ústavou. Evropská komise politický vývoj v ČR sleduje, ale nechce záležitost komentovat.

V Řecku vypukla stávka proti plošnému propouštění státních zaměstnanců

V Aténách a dalších řeckých městech se konají demonstrace, jejichž heslem je „Generální stávka – jsme lidé, ne čísla“. Stávka je reakcí na plánované rušení míst ve státních podnicích a společnostech s účastí státu. Do konce roku 2014 má o zaměstnání přijít 15 000 lidí, z nichž by 4 000 měly dostat výpověď ještě v roce 2013. Nezaměstnanost v Řecku se již tak přiblížila k hranici 28 %. O generální stávku se zatím nejedná, protože plně nezasáhla všechna odvětví.  Avšak stávka zasáhla celou zemi, ve státních nemocnicích se lidé dočkají pouze bezodkladné péče, řada muzeí a památek zůstává uzavřena, stojí i některé linky autobusové hromadné dopravy. Do stávky se také zapojili na čtyři hodiny novináři a zaměstnanci řízení letového provozu na vnitrostátních linkách. Podle řeckých aerolinií se z toho důvodu neuskutečnilo kolem 30 letů. Hotely, banky, trajekty, taxislužby a aténské tramvaje a metro se do stávky zapojit nechystají, letecký provoz mezi Českou republikou a Řeckem fungoval bez problémů. O mírnějším úsporném opatření chce parlament hlasovat ve středu.

Post premiéra má v Egyptě dočasně obsadit právník Zijad Bahaildin, islámské strany i ho odmítají

Podle agentury Reuters by se prozatimním premiérem měl stát levicový právník Zijad Bahaildin. Za vlády prezidenta Husního Mubaraka působil Bahaildin na pozici šéfa úřadu pro státní investice. Přitom původní jméno, které se objevovalo v souvislosti s premiérským postem, bylo Baradei, jenž byl bývalým šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Od jeho jmenování ustoupil prezident Adli Mansur poté, co s ním nesouhlasily islámské strany. Nicméně ani s dalším jménem příliš islámské strany nesouhlasí. Ve středu byl svržen armádou prezident Mohammed Mursi, v zemi panuje napětí a rozsáhlé nepokoje.

V Irsku vznikly snahy o obnovení Irské republikánské armády

Osm lidí podezřelých ze zakládání nové Irské republikánské armády (IRA) zatkla irská policie. IRA byla extremisticky katolická teroristická organizace, která v minulosti páchala atentáty proti protestantům a britským ozbrojeným složkám. Jejím cílem bylo odtrhnout Severní Irsko od Velké Británie. U protiteroristického soudu byli zatčení obviněni z příslušnosti k frakci zvané Nová aliance IRA. Spolu s nimi bylo také zabaveno množství výbušnin. Většina zatčených jsou patrně členy hnutí Pravá IRA, které se od IRA odštěpilo v roce 1998 na protest proti souhlasu IRA s dohodou o mírovém uspořádání Severního Irska. Pravá IRA poté oznámila pokračování v teroristických akcích – například v roce 2009 zabila dva britské vojáky.

Švýcaři podepsali s Čínou bilaterální smlouvu o volném obchodu

Švýcarsko jako první země kontinentální Evropy v sobotu podepsalo s Čínou dohodu o volném obchodu. Dohoda by podle švýcarského ministra hospodářství Johanna Schneidera-Ammanna mohla začít platit v polovině příštího roku. Čína je po Evropské unii a Spojených státech amerických třetím největším obchodním partnerem Švýcarska, vzájemný obchod mezi těmito státy dosáhl za loňský rok obratu 26,31 miliardy USD, letos ale už za prvních pět měsíců objem dosáhl 22,89 miliardy USD. Jednání zemí o bilaterální smlouvě trvala přes dva roky a podepsali ji čínský ministr obchodu Kao Chu-čcheng a švýcarský ministr hospodářství Johann Schneider-Ammann. Dohoda se věnuje obchodu s průmyslovými a zemědělskými produkty, pravidlům původu zboží, podpoře investic, hospodářské soutěži, transparentnosti státních zakázek a ochraně duševního vlastnictví. Clo na dovoz švýcarských hodinek klesne o 60 %, zásadně se také sníží cla na stroje, farmaceutika a další produkty. Švýcarsko naopak sníží cla na obuv a textilie dovážené z Číny.

Snowden by mohl získat azyl ve Venezuele nebo Nikaragui

Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, který má být v USA souzen za ohrožení národní bezpečnosti, by mohl získat azyl ve Venezuele nebo Nikaragui, naznačili to prezidenti latinskoamerických zemí. „Rozhodl jsem se poskytnout humanitární azyl mladému Američanovi Edward Snowdenovi, aby mohl žít mimo dosah imperiální severoamerické perzekuce,“ řekl venezuelský prezident Nicolás Maduro. Za určitých okolností je ochotna Nikaragua azyl Snowdena přijmout. Edward Snowden prozradil médiím informace o amerických sledovacích programech.

Kauza plzeňských práv na Západočeskou univerzitu dopadá dodnes

Mluvčí Západočeské univerzity (ZČU) Kamila Kvapilová pro ČTK uvedla, že letos došlo k 11% poklesu obdržení přihlášek ke studiu bakalářských a magisterských programů. Konkrétně ZČU eviduje 16 000 přihlášek, přitom v minulém roce to bylo 18 000 po prvním kole a 22 000 po vyhlášení druhého kola přijímacího řízení. Důvodem poklesu podle prorektora pro studijní a pedagogickou činnost Jaroslava Dokoupila je i uzavírání některých „ekonomicky neefektivních oborů“.  Největší zájem je o fakultu pedagogickou, následně filozofickou a ekonomickou. Právnická fakulta by měla vyhlásit přijímací řízení do magisterských programů poté, co ministerstvo školství potvrdí udělení akreditace po rozhodnutí akreditační komise.

Obžalovaní v kauze Mostecké uhelné společnosti žádají zproštění viny

Bývalí manažeři Mostecké uhelné společnosti ve čtvrtek požádali švýcarský soud v Bellizoně o zproštění viny ve všech bodech obžaloby a o uvolnění zablokovaných peněz, jimiž by uhradili soudní výlohy. Zároveň žádají o náhradu za způsobenou osobní újmu. V pondělí prokuratura navrhla pěti obžalovaným, Marku Čmejlovi, Jiřímu Divišovi,  Oldřichu Klimeckému, Antonínu Koláčkovi a Petru Krausovi, trest pěti let vězení nepodmíněně, Belgičanovi Jacquesi de Grooteovi dva roky vězení podmíněně.

Belgický král Albert II. abdikuje, na trůn nastoupí jeho syn Philippe

Prostřednictvím národní televize oznámil belgický král Albert II. svou abdikaci, pomyslné žezlo předá 21. července, tedy v den belgické nezávislosti, svému synovi korunnímu princi Philippe. Za hlavní důvody uvedl své zdraví, které mu již brání plně se věnovat svým povinnostem. V čele Belgie stál skoro 20 let, na trůn nastoupil v roce 1993. Jedná se o prvního belgického krále ze šesti jmenovaných králů, který se sám rozhodl abdikovat. Belgie je konstituční monarchií, proto role krále je především reprezentativní. Ke stejnému kroku se již v dubnu rozhodla po 33 letech i královna sousedního Nizozemska Beatrix.

Premiér Rusnok dále sestavuje vládu, novým ministrem bude František Lukl

Starosta Kyjova František Lukl přijal nabídku stát se novým ministrem pro místní rozvoj, oznámil to ve středu na tiskové konferenci. Tím se stal devátým potvrzeným ministrem Rusnokova kabinetu. Starosta František Jukl stojí zároveň v čele Svazu měst a obcí České republiky. Jeho primárním cílem v rámci ministerského postu bude dle svých slov naplánovaní čerpání evropských fondů pro nové období 2014 až 2020. Na nabídku ministerského křesla prozatím kývl Martin Pecina (ministerstvo vnitra), Marie Benešová (ministryně spravedlnosti), Miroslav Toman (ministr zemědělství), Jiří Balvín (ministr kultury), Jan Kohout (ministr zahraničí), František Koníček (ministr práce a sociálních věcí), Dalibor Štys (ministr školství), Martin Holcát (ministr zdravotnictví) a František Lukl (ministr pro místní rozvoj).

Sebevražední útočníci napadli budovu NATO, zemřelo 10 lidí

V pondělí zemřelo během bombového útoku na komplex budov NATO v afghánském Kábulu 10 lidí. Za útokem stojí militantní hnutí Taliban, které se k činu přihlásilo. Mezi zabitými jsou 2 civilisté, 4 strážci objektu a všichni 4 militantní útočníci. Při podobném útoku v minulém týdnu na prezidentský palác a kancelář americké rozvědky CIA zemřelo 8 lidí. Již 12 let bojuje Taliban proti jednotkám NATO a Spojeným státům americkým. Od března se jedná již o 7 útok Talibanu v Kábulu.