Evropský parlament se projedná na svém příštím plenárním zasedání otázku proti-evropské a proti-přistěhovalecké internetové stránky vytvořené holandským politikem a předsedou strany PVV Geertem Wildersem. Debata proběhne na žádost Josepha Daula, předsedy frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu, a uskuteční se 13. března na plenárním zasedání ve Štrasburku. J. Daul požaduje zejména vládní stanovisko nizozemského premiéra Marka Rutteho k této otázce a vysvětlení, proč nizozemská vláda o této otázce stále mlčí.
Archiv rubriky: Útvar
Ruský prezident předložil návrh nového zákona o volbách do Státní dumy; podle opozice bere novým stranám šanci dostat se do parlamentu
Návrh zákona počítá s rozdělením území Ruské federace na 225 volebních okruhů. Na základě tohoto dělení bude každý federální seznam kandidátů rozdělen na regionální skupiny, přičemž v každé z nich nesmí být více než čtyři kandidáti. Podle předsedy opoziční strany Jabloko Sergeje Mitrokhina se při novém systému do Státní dumy dostane opět jen čtyři nebo pět „starých“ stran, a to navzdory velkému počtu nových. „Reálné šance budou mít pouze známé, propagované značky, nové strany nebudou mít žádnou naději. Zdá se, že byl vymyšlen určitý trik, jak navodit zdání demokratizace a liberalizace, ale ve skutečnosti nechat všechno tak, jak to je,“ uvedl S. Mitrokhin v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti.
Izraelský premiér historicky poprvé na Kypru
Kyperský prezident Demetris Christofias a izraelský premiér Benjamin Netanyahu spolu dnes jednali při historicky první návštěvě izraelského premiéra na Kypru o vzájemných vztazích a prohlubování spolupráce. Důležitým tématem bylo i dnešní prohlášení Turecka k otázce průzkumů zásob zemního plynu, přičemž Izrael a Kypr „mají zájem na bezpečném a klidném východním Středomoří a budou podporovat veškeré úsilí, aby zajistily, že tento region zůstane stabilní a klidný,“ jak uvedl mediální poradce izraelského premiéra Mark Regev.
Srbský ministr pro hospodářství v Itálii jedná o posílení vzájemných ekonomických vztahů
Srbský ministr hospodářství a pro regionální rozvoj Nebojsa Ciric dorazil do Itálie, kde jedná se svým italským protějškem Corradou Passera o posílení bilaterálních ekonomických vztahů a také rozvoji a možnostech investiční spolupráce. Srbský ministr se také má zúčastnit zasedání Srbsko-italské obchodní komory v rámci získávání nových potenciálních investorů pro Srbsko.
Europoslanci vyzvali Rusko ke změně volebního zákona
„Znemožnění kandidatury opozičním kandidátům v ruských prezidentských volbách naplánovaných na 4. března porušuje politickou soutěž a pluralitu v Rusku,“ píše se v usnesení Evropského parlamentu (EP) schváleném ve čtvrtek europoslanci. EP naléhá na ruské orgány, aby v souladu se standardy Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) provedli reformu volebního zákona. Ta je nutná k zaručení svobodných a demokratických prezidentských voleb i k zajištění rovných příležitostí pro všechny kandidáty. EP lituje zvláště zamítnutí registrace liberálního prezidentského kandidáta Grigorije Javlinského. Parlament dále vyzývá ruské úřady k tomu, aby se zdržely bránění a narušování činnosti mezinárodních volebních pozorovatelů, k němuž podle něj došlo již během voleb do ruské Státní dumy v prosinci 2011. Kromě toho EP poznamenává, že při vyřizování stížností souvisejících s volebním procesem nebyl zajištěn dostatek transparentnosti a efektivnosti, přičemž příslušné soudy zamítly téměř 3000 stížností na protiprávní jednání, podvody a porušování zákona v jednotlivých volebních obvodech. Usnesení EP rovněž naléhá na Rusko, aby se připojilo k mezinárodnímu konsenzu umožňujícímu Radě bezpečnosti OSN jednat při řešení syrské krize. Parlament zdůrazňuje, že jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN musí Rusko brát svou odpovědnost za mezinárodní mír a bezpečnost vážně. Zároveň Rusko vyzývá, aby okamžitě zastavilo prodej všech zbraní a vojenského vybavení syrské vládě.
V Mexiku zasednou ministři zahraničí skupiny G20
Neformální setkání ministrů zahraničních věcí skupiny G20 bude probíhat od 18. do 20. února v mexickém městě Los Cabos. Ministři zahraničí zde budou diskutovat o globálních ekonomických otázkách včetně zásad mezinárodního ekonomického systému, zeleného růstu a udržitelného rozvoje či bezpečnosti potravin. V rámci jednání budou také ministři řešit vzájemné bilaterální vztahy svých zemí.
Skončilo referendum kosovských Srbů na severu Kosova
Referenda kosovských Srbů o tom, zda uznají kosovské státní instituce, se zúčastnilo 75% Srbů z 35 500 lidí. Podle předběžných výsledků hlasovalo pouze 69 Srbů pro to, aby byla uznána svrchovanost kosovských orgánů. Konečné výsledky referenda budou vyhlášeny 19. února. Referendum se konalo bez přítomnosti mezinárodních monitorovacích týmů, přičemž Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a mise OSN v Kosovu UNMIK označily referendum za bezcenné a bez jakéhokoliv právního účinku. Kosovský parlament ho již dříve označil za nelegální.
Chorvatská vláda plánuje v letošním roce propustit 5000 zaměstnanců veřejného sektoru
Rozpočtové škrty ve veřejném sektoru ve výši 2 mld. HRK (cca 6,7 miliard Kč), naplánované na letošní rok chorvatskou vládou, zahrnují mimo jiné propuštění okolo 5000 zaměstnanců, a to zejména se smlouvami na dobu určitou. Podle chorvatského ministra práce Mirando Mrsice existuje prostor pro snižování pracovních míst a redukce nebude mít dopad na kvalitu služeb ve veřejném sektoru.
Náměstek americké ministryně zahraničí navštíví Balkán
Ve dnech 16. až 20. února navštíví náměstek americké ministryně zahraničí William Burns země západního Balkánu, konkrétně Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Kosovo a Chorvatsko. Informovalo o tom americké ministerstvo zahraničí, v jehož zprávě se uvádí, že během své návštěvy bude W. Burns klást důraz zejména na otázku euroatlantické integrace a na posílení regionální spolupráce s těmito zeměmi. Bude rovněž apelovat na řešení klíčových otázek, jako je právní stát a hospodářský rozvoj.
Srbsko a Austrálie podepsaly dohodu o bilaterální policejní spolupráci
Srbský ministr vnitra Ivica Dačić a představitel australské federální policie Tony Negus ve středu podepsali memorandum týkající se boje s přeshraniční trestnou činností, které má usnadnit přímou komunikaci a spolupráci srbského minsterstva vnitra a australské policie. Ministr Dačić uvedl, že posílení policejní spolupráce je v zájmu obou zemí, neboť řada policejních operací provedených v posledních letech ukazuje, že existuje spojení mezi zločineckými gangy v Srbsku a Austrálii. Ministr vnitra Srbska zdůraznil také důležitost spolupráce v boji proti terorismu – poukázal zejména na problematiku radikálního islamismu nebo wahhábismu, která je přítomna v obou zemích.
Britský premiér Cameron apeloval na Skoty, aby nerozdělovali Velkou Británii hlasováním o své nezávislosti
Během svého projevu v Edinburghu britský premiér David Cameron vyzval Skoty k tomu, aby v referendu nehlasovali pro oddělení. Premiér zdůraznil, že Skotsko má právo zvolit si svůj vlastní osud, ale on osobně doufá, že Skotsko zůstane součástí Velké Británie. Anglie a Skotsko podle jeho slov „fungují dohromady mnohem lépe než zvlášť“. Premiér dále naznačil, že nezávislost Skotska by mohla poškodit britské postavení v Evropě, v rámci NATO, a také ohrozit britské stálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN. Pro Skotsko bude podle premiéra bezpečnější a ekonomicky prospěšnější, pokud zůstane součástí Spojeného království společně s Anglií, Walesem a Severním Irskem. David Cameron se dnes rovněž setkal se skotským prvním ministrem Alexem Salmondem, jehož strana vede již dlouho kampaň za separaci Skotska. Alex Salmond usiluje o konání referenda o nezávislosti v září 2014 a doufá, že konečné odloučení od Londýna v podobě voleb do skotského parlamentu proběhne do května 2016. Průzkumy veřejného mínění nicméně ukazují, že v současné době podporuje rozdělení pouze jedna třetina Skotů.
Francouzský ministr zahraničí: „Krize dokazuje, že EU není schopna přijmout zemi velikosti Turecka“
„Ekonomická krize znovu dokazuje, že Evropská unie nezvládne členství země velikosti Turecka,“ uvedl dnes francouzský ministr zahraničí Alain Juppé během rozhovoru s novináři ve Štrasburku. Turecko by se podle jeho slov mělo zaměřit na politický dialog s EU. Ministr dále řekl, že by Francie byla otevřena jednání o vízové privilegii pro Turecko, pokud by bylo dosaženo dohody v otázce nelegálního přistěhovalectví. Německý prezident Christian Wulff a německá kancléřka Angela Merkel se v otázce členství Turecka v EU shodují na tom, že členské státy EU by měly plnit své závazky v souladu s principem „pacta sunt servanda“ (dohody je třeba dodržovat), zároveň však kancléřka uvedla, že nesouhlasí s krokem předchozí vlády spočívajícím v zahájení přístupových jednání s Tureckem.
„Vláda maďarského premiéra Orbána porušuje práva lidí bez domova“, tvrdí OSN
Maďarsko musí přehodnotit nedávno přijaté nařízení, kterým kriminalizuje občany bez domova a vyhrožuje jim vězením. Podle maďarské tiskové agentury MTI k tomu dnes vyzvaly dvě příslušné expertky OSN. Dle jejich názoru označuje maďarská vláda lidi žijící v chudobě za kriminálníky, čímž je diskriminuje. Podle odhadů dnes žije v Maďarsku až 35 tisíc lidí bez domova.
Evropská unie vyplatí Řecku 35 milionů eur za neoprávněnou pokutu
Evropská komise (EK) uvedla, že Řecku vyplatí 35 milionů eur, v minulosti jej totiž neoprávněně pokutovala ohledně zemědělských plateb unii. Krok následuje rozhodnutí soudu, jenž se kauzou v září 2011 zabýval a anuloval pokuty uložené Řecku v roce 2005. Evropská komise také oznámila pokutování Velkou Británii 30 miliony eur za neodpovídající uplatňování pravidel EU pro životní prostředí na své zemědělce. Nizozemsko získalo podobnou pokutu ve výši 15 milionů eur.
Dle průzkumu je v Německu více jak 1 milion volných pracovních pozic
Tento fakt se ukazuje v době, kdy německá nezaměstnanost trhá rekordní minimum a zaměstnavatelé si stěžují na nedostatek dovednostní adeptů na práci. Ve výzkumu federální pracovní agentury (IAB) vyšlo najevo, že v Německu je dnes na 1,13 milionů volných pracovních pozic. Také ve středu Spolkový statistický úřad zveřejnil údaje, z kterých vyplývá, že ve 4. čtvrtletí roku 2011 činil počet osob v aktivní službě v Německu 41,6 milionů, což je rekord od sjednocení v roce 1990.
Evropská unie očekává výsledky referenda o 2. oficiálním jazyce Lotyšska- ruštině
V sobotu proběhne V Lotyšsku referendum, které by mohlo uzákonit ruštinu jako 2. oficiální jazyk země. Pokud by k tomuto došlo, ruština by se (po ratifikaci zbývajícími 26 státy) stala dalším z oficiálních jazyků Evropské unie (EU). To by mohlo způsobit nečekaný nápor na rozpočet unie, jejíž náklady na tlumočení a překlad úředních dokumentů jsou již teď poměrně vysoké. Mluvčí lotyšské volební komise Kristína Bérziň však uvedla, že se očekává, že referendum nebude úspěšné, kvůli přísným volebním pravidlům. Unie má nyní 23 oficiálních jazyků, chorvatština by se měla stát 24.
Litva pozastavila ratifikaci mezinárodní smlouvy ACTA
Ve středu Litva předběžně oznámila pozastavení ratifikace kontroverzní mezinárodní smlouvy ACTA zaměřené proti padělání. V minulosti ke stejnému kroku přistoupilo i Polsko, Česká republika či Bulharsko. Německo oznámilo, že dohodu nepodepíše, dokud nebudou zodpovězeny otevřené otázky.
Ruská Státní duma ratifikovala protokol dovolující CSTO použít vojenský potenciál při řešení vnitřních konfliktů
Státní duma Ruské federace včera na plenárním zasedání ratifikovala protokol, kterým se mění zakládací listina Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Rada kolektivní bezpečnosti smí nyní přijímat „adekvátní rozhodnutí k vyřešení situace ohrožující bezpečnost, stabilitu, územní celistvost a suverenitu členských států CSTO“. Protokol byl podepsán v prosinci 2010 v Moskvě v souvislosti s krizí, která se vznikla v Kyrgyzstánu a potřebou zlepšit mechanismus použití silového potenciálu CSTO k reakci na konflikty. Protokol dále předpokládá vytvoření kolektivní bezpečnostní složky aliance, regionálních (sjednocených) vojenských složek, mírových sil, sjednocení systému a orgánů k jejich řízení, a také financování aktivit aliance z mimorozpočtových zdrojů.
Maďarský premiér: „Nikdo nemá právo přehodnocovat vůli maďarských občanů“
Takto se vyjádřil premiér země Viktor Orbán v době, kdy dvoučlenná delegace Evropské rady (ER) bude v Budapešti přehodnocovat proces tvorby maďarských zákonů. Premiér dnes také zdůraznil, že do výsledků „národních konzultací o sociálních otázkách“ nebude zasahovat žádná vnější síla. Švédska liberální poslankyně Kerstin Lundgren a česká konzervativní poslankyně Jana Fischer se v zemi zaměří na zjišťování souladu zákonů o soudcích a církevního zákona s mezinárodními demokratickými normami.
Nepokoje v platinových dolech v Jihoafrické republice
Tisícové protesty horníků, kteří protestují již měsíc v platinových dolech v Rustenburgu společnosti Impala Platinum, se proměňují v násilné nepokoje. Asi 5000 horníků blokuje silnici vedoucí k dolům 120 km severozápadně od města Johannesburg, přičemž zapalují pneumatiky a automobily. Vypálena byla i místní policejní stanice a došlo ke zranění policisty a zabití jednoho z demonstrantů. Doprava v oblasti je narušena, neboť dav napadá projíždějící automobily kameny.
Eurozóna požaduje mnohem přísnější dohled nad řeckými financemi
Oznámil to šéf ministrů financí eurozóny Jean Claude Juncker po telekonferenci ohledně finanční pomoci zemi. Ačkoliv ostatní státy bloku jednotné měny ocenily pokrok, ke kterému v minulých dnech došlo v Aténách, shodují se, že je potřeba větší kontroly nad financemi státu. Mezi tím řecký prezident Karolos Papulias uvedl, že „nebude akceptovat výsměch Berlína“ , čímž reagoval na poznámky ze strany německého ministra financí. S otázkou pomoci Řecku stoupá napětí mezí Aténami a Berlínem. Dle průzkumu veřejného mínění se staví většina Němců k další pomoci Řecku „nepřátelsky“.
Schodek státního rozpočtu Malawi v roce 2011 činí 121 milionů dolarů kvůli omezení zahraniční pomoci
Malawi oznámilo, že schodek státního rozpočtu za rok 2011 je 121 milionů dolarů. Ministr financí Malawi Ken Lipenga oznámil, že tak velký schodek je způsoben především omezením zahraniční finanční pomoci v minulém roce, a to nejen Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF), ale i další dárci kvůli obavám z autokratických klonů malawského prezidenta Bingu wa Mutharika a kontroverzním zákonům proti homosexuálům.
Zaměstnanci letiště Frankfurt nad Mohanem stávkují
Odbory dnes ohlásily, že pokud nedojde k vzájemné dohodě s firmou Franport, která zajišťuje chod tohoto největšího německého letiště, stávka bude z dnešního odpoledne prodloužená také na zítřejší odpolední hodiny. Pracovníci požadují lepší pracovní podmínky a vyšší finanční ohodnocení. Kvůli této stávce očekává firma Franport značné komplikace, řada aerolinek se již odkloňuje od původního plánu letů.