Afghánský prezident se vyjádřil k otázce Talibanu

Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval útoky Talibanu na cíle NATO v zemi, Afghánský parlament a vládní čtvrť. Prohlásil, že útoky nepomohly ani islámu, ani Afghánistánu a jen povedou k prodloužení cizí přítomnosti v zemi. Prezident Karzai ovšem stále nezanevřel na možné smíření s Talibanem a nazval jeho členy bratry. Hlavní vinu za útoky nesou dle Hamida Karzaie tajné služby, které nedokázaly plánovaný útok včas zachytit. Severoatlantická aliance tuto kritiku odmítá a poukazuje, že není možné zachytit každou infiltraci ve městě, která má 3 miliony obyvatel.

V Afghánistánu bylo otráveno 150 dívek

150 dívek vypilo v úterý ve škole vodu, která byla otrávená a musely být hospitalizovány. Některé z nich jsou v kritickém stavu, ale nezemřela žádná. Lékaři potvrdili přítomnost otravy a cizího zavinění. Afghánští představitelé z tohoto činu obviňují radikální odpůrce vzdělávání žen a dívek, ale nejmenovali žádnou skupinu. Po vojenské operaci Spojených států amerických a svržení vlády Talibanu v roce 2001 bylo v zemi opět povoleno vzdělávání žen.

 

Manželky vyslanců při OSN napsaly otevřený dopis první dámě Sýrie

Manželky britských a francouzských vyslanců při OSN napsaly otevřený dopis první dámě Sýrie Asmě al-Assad. Vyzývají ji, aby přestala přihlížet dění v zemi a aktivně prosazovala zastavení bojů v Sýrii a ukončení násilí. Asma al-Assad se narodila v Londýně a vystudovala King’s College, předtím než se vdala za současného syrského prezidenta.

KLDR se prý již necítí být nijak vázána dohodou se Spojenými Státy

Spojené státy prý údajně nedodržely svojí část dohody, a Severní Korea tak již nemusí dbát zákazu jaderných testů a testů raket dlouhého doletu. Tyto podmínky byly dohodnuty v březnu, přičemž potravinová pomoc ze strany USA byla zaražena po oznámení plánu KLDR na vypuštění satelitu na oběžnou dráhu. Velmi nepravděpodobné tak zůstává i vpuštění jaderných inspektorů OSN do země.

Japonsko plánuje odkoupit sporné ostrovy v Jihočínském moři

To oznámil tokijský guvernér Shintaro Ishihara, který dále řekl, že peníze půjdou z veřejných zdrojů, a že již nyní probíhají jednání se soukromým japonským vlastníkem tří ze skupiny ostrovů. Ostrovy v Japonsku známé jako Senkaku a v Číně jako Diaoyu jsou předmětem sporu mezi Taiwanem, Čínou a Japonskem kvůli bohatým surovinovým zdrojům. Čínská vláda označila jakýkoliv podobný samostatný krok ze strany Japonska za neplatný a protiprávní. Guvernér Shintaro Ishihara však tvrdí, že si Japonsko hodlá pouze chránit své území.

Barmská opoziční představitelka Aung San Suu Kyi navštíví Evropu

Bude to její první cesta do Evropy za posledních 24 let. Oficiální návštěvu již potvrdila norská vláda, s jejímiž představiteli by se měla Suu Kyi setkat v červnu. Velmi pravděpodobně se uskuteční i její cesta do Velké Británie, která však prozatím nebyla blíže stanovena. Návštěva Spojeného království měla být údajně nastíněna na nedávné cestě britského premiéra do Barmy.

Austrálie stáhne svoje vojáky z Afghánistánu dříve, než bylo původně v plánu

A to více než o rok. Australská premiérka Julia Gillard oznámila ve svém projevu, že stahování australských jednotek by mělo začít již v tomto roce, přičemž dokončeno by mělo být v polovině roku 2013. Původní plány počítaly s kompletním stažením na konci roku 2014. Austrálie má v současné době v Afghánistánu více než 1 550 jednotek a všechny by tak měli být staženy do následujících australských parlamentních voleb. Premiérka Gillard rozhodnutí odůvodnila tak, že do té doby již bude splněno poslání australských jednotek na tomto území.

Indie a Pákistán otevřely nový rozšířený hraniční přechod v oblasti Wagah

Ten by měl posílit zahraniční obchod mezi zeměmi a usnadnit pohyb zboží i osob. K tomu napomůže několik terminálů určených specíálně pro nákladní dopravu. Indický ministr obchodu Anand Sharma řekl, že Indie se již brzy otevře pákistánským zahraničním investicím. Minulý týden došlo v rámci zlepšování vzájemných vztahů také  k propuštění několika desítek indický rybářů, kteří byli zadrženi z důvodu překročení námořních hranic.

Společnost Vodafone učinila první krok k zahájení arbitráže s indickou vládou

Jedná se o pokračování sporu britské společnosti s indickou vládou, která vymáhá po Vodafonu doplatek na daních o hodnotě 2,2 miliardy USD. Rozsudek soudu vynesený v lednu tohoto roku společnost Vodafone osvobodil od této platby. Nyní ale hrozí zvrat ve vývoji situace, protože indická vláda zveřejnila návrh novely celního zákona, podle kterého by mohla tuto sumu úspěšně vymáhat. Vodafone je největším zaoceánským zahraničním investorem v Indii, zároveň představuje druhého největšího mobilního operátora v zemi. Zahraniční investiční skupiny a společnosti se Vodafonu zastaly a poukazují na překážky, které jim Indie prostřednictvím nízké transparentnosti své daňové politiky klade. Indický parlament bude návrh novely projednávat na počátku května v souvislosti s jednáním o státním rozpočtu.

Polské letectvo se zúčastní mise NATO Baltic Air Policing

Rozhodnutí o tomto kroku podepsal polský prezident Bronislaw Komorowski během setkání s prezidentem Lotyšska Andrisem Berzinsem a prezidentem Estonska Toomasem Ilvesem, které předchází summitu NATO v květnu. Baltic Air Policing je úkol související s misí NATO, v němž jde o dohled nad vzdušným prostorem Estonska, Litvy a Lotyšska. Státnici dále hovořili o provádění úplné strategie NATO ve věci ukončení vojenské mise v Afghánistánu do konce roku 2014 a o pokračování v dalších formách pomoci afghánskému státu po převzetí odpovědnosti za jejich vlastní zemi. Padly také názory ohledně nynějších kroků Ruska v Kaliningradu. Jednání se přes pozvání nezúčastnila prezidentka Litvy Dalia Grybauskaite, dle Komorowského je však pozvání nadále aktuální.

USA stáhly některé finanční restrikce uvalené na Barmu

V úterý to oznámilo americké ministerstvo financí. Cílem je zjednodušit nevládním organizacím působení v zemi a usnadnit jej také americkým občanům, kteří se věnují pomoci při zajišťování základních lidských potřeb. Konkrétní pomoc se týká zejména dodávek oblečení, léků, potravin a podpory vzdělávacích programů. Kromě Spojených států zruší některé sankce také Austrálie, Velká Británie a státy organizace ASEAN.

MMF neočekává naplnění španělských rozpočtových cílů pro letošní rok

Mezinárodní měnový fond (MMF) a guvernér národní banky Bank of Spain Miguel Ángel Fernández Ordóñez v úterý podpořili obavy finančních trhů, když zpochybnili vládní rozpočtové předpoklady pro tento rok. Vláda se snaží snížit rozpočtový deficit na 5,3% HDP v letošním roce z 8,5% v loňském roce. Její cílem je snížit zadlužení pod 3%HDP, tedy strop Evropské unie, již v roce 2013. Avšak MMF uvedl, že nečeká naplnění tohoto cíle do roku 2018, přičemž předpokládá schodek pro letošní rok činící 6% HDP, v následujícím roce pak 5,7% HDP.

Ruský prezident Medveděv podepsal dekret o zřízení nové veřejné televize

Ta by měla začít vysílat již 1. ledna 2013. Televizi požadovaly především opoziční politické strany, měla by být celostátní a nestranná. Rozhodnutí přivítala i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Dle té nová televize potřebuje, aby byl zajištěn řádný právní rámec, jenž zajistí jak finanční tak redakční nezávislost zpravodajství.

Bulharská viceprezidentka: „Srbsko se nepřipojí k EU dokud problém bulharské menšiny nebude vyřešen“

Bulharská viceprezidentka Margarita Popova uvedla tento názor během návštěvy srbského města Bosilegrad. Politička se zde setkala se zástupci bulharské komunity v rámci Bulharského kulturního a informačního centra. Popova také uvedla, že Bulharsko využije svého práva veta, v případě, že podmínky pro bulharskou menšinu v Srbsku nebudu zajištěny a slíbila urychlit proces udělování bulharského občanství.

V Bahrajnu probíhají demonstrace a zatýkání

V Bahrajnu bezpečnostní síly provádějí od minulého čtvrtka sérii zatýkání v oblastech Bani Jamra, Sitra, Ghuraifa, Diraz, Ma’amir a Sehla, jak uvádí hnutí Bahrain Youth Society for Human Rights. V zemi v posledním týdnu propukají nenásilné demonstrace, které jsou podle opozice potlačovány. Protestujícím se mimo jiné nelíbí, že i přes situaci, která nyní v Bahrajnu panuje, se zde má uskutečnit závod Formule 1. Několik dní již také probíhají protestní akce na severovýchodě země na severu ostrova Muharraq ve městě Deir, kde demonstranti protestují proti zákrokům bezpečnostních sil. Organizace Amnesty International mezitím uvedla, že obdržela informace o mučení opozičních aktivistů v bahrajnských věznicích.

Polsko a pobaltské státy se obávají rozmístění ruských raket v Kaliningradě

Rusko již dříve oznámilo, že plánovaný protiraketový štít NATO vnímá jako hrozbu a plánuje tak rozmístit svoje strategické rakety na území své enklávy Kaliningrad, která leží mezi Polskem a Litvou. Na tomto místě ruská armáda již aktivovala svůj radarový varovný systém. NATO se snaží Rusko přesvědčit, že protiraketový štít není mířen proti Rusku, nýbrž proti případnému nebezpečí ze zemí Blízkého východu. Polský prezident Bronislaw Komorowski se po setkání se svým estonským a lotyšským protějškem k situaci vyjádřil takto: „Musíme pozorně sledovat změny v regionální bezpečnostní situaci, neboť jsme svědky toho, že Rusko plánuje nové systémy v Kaliningradě i jinde“.

Bývalý šéf izraelských tajných služeb: „Izrael je na hraně“

Bývalý šéf izraelské tajné služby Mosad Meir Dagan v rozhovoru pro Jerusalem Post prohlásil, že „izraelský systém dosáhl bodu, kdy reálně hrozí, že přestane být schopen další existence“. Podle bývalého šéfa Mosadu nejsou prognózy do budoucnosti příliš dobré. Meir Degan patří ke kritikům vlády izraelského premiéra Benjamina Netanyahu a je silným odpůrcem možného vojenského útoku na Írán.

Maďarská opozice se odmítla zúčastnit volby nového prezidenta

Předseda opoziční politické Maďarské socialistické strany (MSZP) Attila Mesterházy oznámil bojkot prezidentské volby. Toto rozhodnutí odůvodnil tvrzením, že premiér Viktor Orbán v tomto případě učinil „opět zlé personální rozhodnutí“. Maďarská vládnoucí strana FIDESZ navrhla jako kandidáta Jánose Ádera, kterého opozice kritizuje vzhledem k tomu, že byl jedním z autorů reformy soudnictví a nového volebního zákona. Ty přitom sklidily vlnu zahraniční kritiky.

V Mali došlo v noci k vlně zatýkání spojenců svrženého prezidenta

Podle agentury Reuters došlo přes noc v hlavním městě Mali, Bamako, k zatýkání členů bývalé svržené vlády, kteří podle komentátorů představovali hlavní spojence prezidenta Amadou Toumani Touré. Zatčeni byli bývalý premiér Modibo Sidibe, bývalý ministr obrany Sadio Gassama, který svého času působil i jako náčelník generálního štábu. Dále byl zatčen i generál Amadou Cissoko a podnikatel Banu Kante a podnikatel, který byl zastáncem libyjských investic do Mali.

Dle šéfa euroskupiny Junckera Španělsko nebude potřebovat záchranný plán

Konsolidace veřejných financí a strukturální reformy v zemi jsou dle lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera na správné cestě, Španělsko tak dle jeho názoru nepožádá o finanční pomoc jako například dříve učinily Řecko, Irsko či Portugalsko. „Chci povzbudit finanční trhy k tomu, aby se chovaly racionálně. Španělsko záchranný plán nepotřebuje,“ uvedl Juncker. Mezitím šéfka MMF Christine Legarde v rozhovoru pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung upozornila, že španělská vláda by se neměla soustředit pouze na úsporná opatření. Dle její názoru se investoři obávají nedostatečného růstu španělské ekonomiky. Ta dle ministra hospodářství již pravděpodobně vstoupila do recese.

Africká unie pozastavila členství Guiney-Bissau kvůli vojenskému převratu

Rada Africké unie (AU) pro mír a bezpečnost rozhodla v souvislosti s vojenským převratem o pozastavení členství Guiney-Bissau. Hospodářské společenství západoafrických státu (ECOWAS) uvedlo, že nyní s armádou Guiney-Bissau jedná o předání moci civilní vládě, přičemž trvá na propuštění zadrženého bývalého premiéra a prezidentského kandidáta Carlose Gomese Juniora, který byl zadržen spolu s prozatímním prezidentem Raimundo Pereirou. Armáda Guiney-Bissau včera oznámila, že se ji již podařilo dohodnout na ustanovení přechodné vlády s představiteli politických stran.

Velká Británie: Radikální klerik Qatada může být vydán do Jordánska

Ministryně vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti Theresa May uvedla, že radikální klerik Abu Qatada může být vydán do Jordánska, poté co byla znova ujištěná, že klerik bude v zemi řádně souzen. Deportace může však dle ministryně trvat řadu měsíců. Před tímto krokem vládu nedávno varovala Al-Káida.