Polsko i nadále nesouhlasí se dalším snižováním emisí CO2 do roku 2050

Náměstkyně ministra hospodářství Hanna Trojanowska uvedla, že Polsko i nadále trvá na svém postoji, že dokud nedojde k celosvětové dohodě, nemá docházet ke zvyšování cílů snížení emisí CO2 v EU. V této věci prý Polsko hledá mezi členskými státy unie spojence. Neformálním setkání ministrů energetiky, které bude pokračovat do pátku, se bude zabývat plány na snížení emisí CO2 v odvětví energetiky EU do roku 2050. Polsko by přitom mohlo další snížení emisí CO2 stát nejvíce, v současné době totiž vyrábí okolo 95 % své elektrické energie z uhlí.

Španělský premiér Rajoy na návštěvě latinské Ameriky

Španělský premiér Mariano Rajoy již navštívil Mexiko a čeká ho ještě návštěva Kolumbie. Právě v Mexiku se setkal se 3 kandidáty na post prezidenta. S prezidentem země Felipe Calderónem následně debatoval o rozdílné ekonomické situaci obou zemí. Zatímco Španělsko prochází ekonomickou krizí, státy latinské Ameriky zažívají jednu z ekonomicky nejpřívětivějších dob. Během své návštěvy latinské Ameriky by se měl premiér Rajoy pokusit najít spojence ve věci zestátnění argentinské ropné společnosti YPF. Mexický prezident Felipe Calderón se k věci vyjádřil již včera.

Šéf delegace Evropské unie v Chorvatsku: „Peníze z evropských fondů nepřijdou automaticky“

Vedoucí delegace Evropské unie v Záhřebu Paul Vandoren uvedl, že jakmile bude Chorvatsko členem EU, získá přístup k výrazně vyšším částkám peněz, dotace z fondů však nebudou uvolněny okamžitě, neboť plány pro jejich využití musí být pečlivě připraveny. Vandoren také vyzval chorvatské politiky aby i nadále pokračovali v informování občanů o všech záležitostech týkajících se přístupu Chorvatska do EU. Řekl také, že ve čtvrtek jednal o překážkách, s kterými se potýkají domácí i zahraniční investoři při zahajování investic v zemi s tím, že chce pokračovat v dialogu s chorvatskou vládou tak, aby ta pomohla odstranit tyto překážky.

Bulharský ministr zahraničí: „NATO by mělo vyslat signál zemím západního Balkánu, že dveře do Aliance zůstávají otevřené“

„Přípravy na summit NATO v Chicagu by měly dát jasný signál, že dveře NATO zůstávají otevřené, protože je to silnou motivací pro reformy v zemích západního Balkánu,“ řekl bulharský ministr zahraničí Nikolaj Mladenov na zasedání v Bruselu. Mladenov uvedl příklad Bosny a Hercegoviny, která dosáhla důležité shody na poli domácí politiky aby se přiblížila k NATO. Ministr obhajuje co nejrychlejší zahájení Akčního plánu členství pro Bosnu a Hercegovinu, tím, že „teď je řada na nás podpořit jejich úsilí.“
Podpora pro Bosnu a Hercegovinu by být dobrá zpráva pro region, Mladenovřekl.

EU se zabývá volební reformou v Kosovu

Zástupci Evropské unie v Prištině vyzvali všechny kosovské politické strany, aby zvážily prodloužení mandátu časově omezeného Volebního reformního výboru s cílem umožnit důkladnější diskusi a projednávání doporučení EU, zapojení občanské společnosti a dosažení původních cílů zjednodušení a reformace kosovského volebního procesu tak, aby byl v souladu s mezinárodními normami. K ukončení platnosti mandátu výboru dojde již 22. dubna.

Evropská komise trvá na otevření pracovních trhů pro Bulhary a Rumuny

Evropská komise (EK) kvůli obavám z narůstající nezaměstnanosti v Evropě navrhla balíček opatření zaměřených právě na podporu zaměstnanosti. Tato opatření počítají s tím, že Německo a osm dalších evropských zemí otevře své trhy práce pro pracovníky z Bulharska a Rumunska. EK dále žáda vnitrostátní trhy práce, aby zavedly rovný přístup ke všem lidem, kteří práci hledají. O věci informoval komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor. Bulharsko a Rumunsko jsou v dnešní době nejmladšími členy Evropské unie.

Evropská komise přijala plán růstu pro Řecko

Dle komise, pokud bude řecká vláda i nadále plnit plán, na kterém se během jednání o druhé půjčce zemi dohodli, již tento rok by mohlo dojít ke zlepšení tamější ekonomické situace. „Navrhli jsme soubor prioritních akcí od podpory zaměstnanosti mladých lidí, přes daňové reformy, investice do vzdělávání a lepší právo. Pokud tato opatření vejdou v platnost, mělo by znovu dojít k růstu řecké ekonomiky, vytváření pracovních míst a snížení celkových nákladů krize,“ řekl předseda EK Barroso ve středu během debaty v Evropském parlamentu ve Štrasburku.

Francie před pádem libyjského vůdce Muammara Kaddafi uvažovala o dodání jaderného reaktoru do Libye

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy překvapivě ukončil předchozí popírání a pro televizi BFM uznal, že s libyjským vůdcem Muammarem Kaddafi, který údajně pomohl financovat politickou kampaň francouzského prezidenta (což prezident Sarkozy popírá) a později byl svržen s podporou NATO, ve které měla hlavní iniciativu Francie, jednal o možném přesunu jaderného reaktoru do Libye. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy prohlásil, že hlavním předmětem jednání bylo dodání závodu na odsolování mořské vody v roce 2007, který by ovšem měl svou energetickou náročnost, přičemž podle prezidenta Sarkozy bylo dodání jaderného reaktoru pouze ve fázi projektu. „Ve fázi projektu také celá záležitost zůstala, neboť o několik měsíců později Kaddáfí upadl do stavu šílenství a ničení,“ uvedl dále francouzský prezident. Agentura Reuters ale upozorňuje, že povstání v Libyi započalo až v roce 2011 a mezitím libyjský vůdce Muammar Kaddafi v prosinci 2007 uskutečnil státní návštěvu Francie, při které tehdy prezident Sarkozy uvedl, že Libye má na jaderný reaktor pro odsolovací zařízení právo a potvrdil, že Francie se bude podílet na výstavbě odsolovacího zařízení.

Americký viceprezident Severoatlantické rady: „Černá Hora se před vstupem do NATO musí zbavit ruského vlivu“

Viceprezident Damon Wilson uvedl pro deník Vijesti, že Černá Hora je dle jeho názoru státem harmonických multietnických vztahů a ze všech států bývalé Jugoslávie má nejlepší vztahy se svými sousedy. Přesto je dle Wilsona potřeba, aby země dokázala svou snahu o boj proti trestné činnosti, zejména korupci a nepotismu. Wilson uvedl, že zde existují otázky o jakési „nadvládě některých jiných států na území Černé Hory, především pak Ruska“. To vše musí být vyřešeno, než země dostane pozvánku na členství v NATO. Černohorští politici počítají s potvrzením perspektivy členství země v Alianci na nadcházejícím summitu NATO v Chicagu.

Bývalý nigerijský guvernér byl odsouzen londýnským soudem na 13 let

Bývalý guvernér státu Delta v Nigérii James Ibori dostal 13 let vězení za zpronevěru 77 milionů USD. James Ibori se ke zpronevěře peněz přiznal. Zatčen byl Ibori v dubnu 2011 v Dubaji. Ve vězení by mohl zůstat jen 4,5 let. Čtyři roky z trestu už strávil ve vazbě v Londýně a Dubaji a v polovině trestu bude mít nárok na podmínečné propuštění. V čele státu Delta stál James Ibori v letech 1999 až 2007.

Egyptská volební komise neuznala odvolání prezidentských kandidátů

Poté, co volební komise pro nadcházející květnové prezidentské volby zrušila kandidaturu 10 uchazečů, měli kandidáti 48 hodin na odvolání. Dnes volební komise všechny odvolání zamítla. Z dané situace by podle BBC mohl těžit bývalý šéf Arabské ligy Amr Mousa a umírněný islamistický kandidát Abdel Moneim Abol Fotouh. Muslimské bratrstvo, jehož kandidáta volební komise zamítla, chce do prezidentských voleb nově nominovat Mohameda Mursiho.

Ruský vyslanec v Podněstří popřel informaci o umístění ruského radaru na sporném území

Ruský místopředseda vlády a vyslanec ruského prezidenta v Podněstří Dmitrij Rogozin popřel informace o plánech na umístění ruského radaru na území Podněstří. Vyslanec se k této informaci vyjádřil na svém Twitteru a označil ji za výmysl novinářů. O údajných plánech informoval ruský deník Nezavisimaya Gazeta s odvoláním na zdroj blízký prezidentovi Ruské federace. Informace vyvolala ostrou reakci moldavských orgánů. Moldavský ministr obrany Vitaly Marinutsa zdůraznil, že umístění ruského radaru v Podněstří nepřichází v úvahu bez souhlasu Kišiněva. Moldavský premiér Vlad Filat dnes rovněž vyloučil možnost toho, že by moldavské úřady povolily otevření ruského generálního konzulátu v Tiraspolu: „V Tiraspolu nebude otevřen konzulát, protože Moldavská republika je nezávislý, suverénní a integritní stát,“ uvedl premiér.

Itálie revidovala svůj plán na vyrovnaný rozpočet

Z předpokládaného roku 2013 posunula vláda plán na vyrovnaný rozpočet na rok 2014. Důvodem je především zhoršující se výhled domácí ekonomiky způsobený řadou vládních úsporných opatření. Dokument o této záležitosti ve středu schválil kabinet premiéra Maria Montiho. V letošním roce by tak rozpočtový deficit měl dosáhnout 1,7% HDP, s nulovým deficitem vláda počítá až o dva roky později.

Banka HSBC v Londýně vydala dluhopis v čínské měně jüan

Jedná se tak o první finanční instituci na Západě, která se rozhodla pro tento krok. Britský ministr financí George Osborne věc komentoval slovy, že „Londýn by se do budoucna mohl po Číně a Hongkongu stát nejdůležitějším centrem pro obchod s čínskou měnou.“ HSBC chce vydat tříleté dluhopisy v jüanech odpovídající asi 122 milionům eur. Čína od tohoto týdne uvolnila kurz jüanu vůči americkému dolaru.

Český ministr zahraničí bude s americkou ministryní zahraniční jednat o dostavbě jaderné elektrárny Temelín

Český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg bude ve čtvrtek jednat s americkou ministryní zahraničních věcí Hillary Clinton. Hlavním bodem agendy by měla být plánovaná dostavba jaderné elektrárny Temelín. O tuto zakázku se uchází americká společnost Westinghouse, francouzská společnost Areva a česko-ruské konsorcium firem Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport.

Čeští zbrojaři získali přístup k veřejným vojenským zakázkám USA

Dohodu o této věci dnes v Bruselu podepsali český ministr obrany Alexandr Vondra a jeho americký protějšek Leon Panetta. Přístup k americkým veřejným vojenským zakázkám dosud blokoval americký zákon „Buy America“, nyní se však Česká republika společně s Polskem staly jedinými postkomunistickými státy, které mají s Washingtonem takovouto dohodu. Dle ministra Vondry se jedná o nejdůležitější věc, jakou se za poslední rok podařilo dosáhnout na poli bilaterálních vztahů s USA.

Švýcarsko zavádí kvóty pro přistěhovalce z východoevropských členských států EU

Možnost přistěhovalectví z Česka, Polska, Slovenska, Maďarska, Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska tak od 1. května razantně klesne a to i přes fakt, že Brusel postoj Bernu silně kritizoval. Slovy vysoké představitelky EU Catherine Ashton se jedná o narušení volného pohybu osob v rámci tzv. schengenského prostoru, jehož je Švýcarsko členem. Dle Spolkové rady Švýcarské konfederace narůstající imigrace unijních obyvatel prospívá švýcarské ekonomice, může však vést k problémům s jejich integrací či nedodržováním stanovené minimální mzdy, což vede k tomu, že práci mohou získat přistěhovalci na úkor Švýcarů.

Mexiko a Kolumbie zvýší spolupráci v boji proti drogovému průmyslu

Prokurátoři Mexika a Kolumbie podepsaly dohodu o zvýšení spolupráce a výměně informací ve věci boje obou zemí proti drogovému průmyslu a organizovanému zločinu. Tato dohoda vznikla v rámci Deklarace hlav států a vlád, která byla podepsána všemi 33 přítomnými státy během Summitu Amerik v Cartagena de las Indias. Ta by měla vytvořit hemisferický systém proti mezinárodnímu organizovanému zločinu.

Ministr zahraničních věcí Albánie: „V Makedonii musí být zachován mír“

Albánský ministr zahraničí a místopředseda vlády Edmond Haxhinasto vyzval makedonské úřady k vyřešení brutální vraždy pěti makedonských občanů. Řekl, že je třeba se vyhnout nesprávným interpretacím, stejně jako politické a mediální manipulaci s ohledem na tuto nešťastnou událost. Uvedl také, že albánská vláda případ sleduje s maximální pozorností. Kvůli této události Makedonii na pozvání prezidenta Georga Ivanova navštíví albánský prezident Bamir Topi. K míru vyzval i evropský komisař pro rozšiřování Štefan Fule.

Delegace ministerstva zahraničních věcí Chorvatska: „Budeme podporovat nezávislost Kosova“

Kromě jiných slíbila delegace ministerstva zahraničních věcí Chorvatska také pomoc Kosovu na cestě ke členství v Evropské unii a NATO. Delegace uvedla, že Kosovo je nevyhnutelným faktorem stability v regionu a vyjádřila připravenost na dobré bilaterální vztahy mezi oběma státy a sdílení zkušeností Chorvatů s procesy, kterými nyní Kosovo prochází.

Ministři členských zemí NATO se sešli v Bruselu kvůli přípravě summitu v Chicagu

Ministři obrany a zahraničí 28 členských zemí Severoatlantické aliance se sešli dnes v Bruselu ke dvoudenním rozhovorům. Cílem tohoto setkání je příprava summitu NATO v Chicagu, který se bude konat 20.-21. května tohoto roku a hlavním tématem bude budoucnost mise v Afghánistánu. 19. dubna se ještě ministři zahraničí členských zemí NATO sejdou s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem na setkání Rady NATO-Rusko. Hovořit budou o společných zájmech především v oblastech boje proti terorismu, pirátství a organizovanému zločinu.

OSN varuje před zhoršující se humanitární situací v Jemenu

Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí při OSN poukázal na zhoršující se humanitární situaci milionů lidí v Jemenu. Podle odhadů expertů je pro zvládnutí humanitární krize v zemi potřeba 447 milionů USD. Humanitárním organizacím se zatím podařilo vybrat jen 20% této částky. Situace se neustále zhoršuje kvůli probíhajícímu konfliktu mezi jemenskou vládou a organizací Al-Kaida.