Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov ve čtvrtek na okraj jednání šéfů diplomacií a ministrů obrany zemí NATO, Ruska, Afghánistánu a mezinárodních sil v Afghánistánu (ISAF) v Bruselu uvedl, že dokud Afghánistán není schopen zajistit sám bezpečnost v zemi, neměl by být prosazován umělý časový harmonogram stažení vojsk Západu ze země. Dle ministra se stejnou otázkou zabývá například Čína. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen však tento názor odmítl.
Archiv rubriky: Politika
Společnost Tokyo Electric Power má nového šéfa
Tím se stal Kazuhiko Shimokobe, který tak ve funkci nahradil dosavadního ředitele Tsunehisa Katsumata. Jeho hlavním úkolem bude především vyvést společnost ze ztrátového období. Tokyo Electric Power company je provozovatelem a majitelem katastrofou postižené jaderné elektrárny Fukushima Daiichi. V souvislosti s kompenzacemi škod způsobenými její havárií byla společnost nucena několikrát požádat japonskou vládu o finanční pomoc, což vyvolalo spekulace o jejím možném přechodu pod státní kontrolu.
Dva dny před francouzskými prezidentskými volbami v průzkumech vede Francois Hollande
Dle průzkumu institutu BVA z tohoto týdne by voliči měli v prvním kole prezidentských voleb poslat dále socialistu Francoise Hollande a současného prezidenta Nicolase Sarkozyho. V druhém kole 6. května by pak měl dle současných předpokladů zvítězit Hollande. Dle některých pozorovatelů oba hlavní favorité na vítěze selhali ohledně vysvětlení voličům závažnosti nynější francouzské hospodářské situace. Od zítřejšího dne je předvolební kampaň již zakázána.
Jižní Korea rozmisťuje na svém území rakety dlouhého doletu schopné zasáhnout jakékoliv místo v KLDR
Rakety s doletem 1000 kilometrů budou v případě ohrožení schopné zasáhnout jakékoliv strategické místo v KLDR, čímž se rozumí objekty v nichž probíhá jaderný výzkum i severokorejská raketová odpaliště. Velitel jihokorejské armády generálmajor Shin Won-Sik prohlásil, že je Jižní Korea připravena potrestat jakoukoliv provokaci ze strany svého severního souseda. Poslední eskalace napětí na Korejském poloostrově proběhla v souvislosti s vypuštěním severokorejského satelitu.
Slovenský premiér Fico dnes navštíví Českou republiku
Premiér Robert Fico se během návštěvy Prahy setká se svým českým protějškem Petrem Nečasem, s kterým bude jednat o další spolupráci obou zemí na poli ekonomiky i mezinárodních vztahů. Jednat mají i o Evropské unii a Visegrádské skupině, které nyní předsedá Česká republika. Později se má Fico setkat s prezidentem ČR Václavem Klausem.
Francouzský prezidentský kandidát Hollande by podpořil vojenskou intervenci OSN v Sýrii
Francouzský prezidentský kandidát, socialista Francois Hollande, v pátek prohlásil, že by v případě vítězství ve volbách podpořil účast Francie na vojenském zásahu v Sýrii v rámci OSN. Státy Západu a Blízkého východu na svém zasedání v Paříži ve čtvrtek uvedly, že budou usilovat o tvrdší mezinárodní akci, pokud režim Bashara al-Assada bude i nadále přehlížet mírový plán OSN. Pozorovatelská mise OSN v Sýrii má být výrazně posílena a americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby ta schválila nová tvrdá opatření proti syrskému prezidentovi.
Nizozemsko, Belgie a Lucembursko budou mít společnou armádu
Dohodu dle nizozemské rozhlasové stanice RNW podepsaly státy ve středu v rámci setkání představitelů NATO v Bruselu. Belgický ministr vnitra Pieter De Crem uvedl, že tato dohoda pomůže státům Beneluxu udržet si vojenskou sílu a zároveň ušetřit náklady spojené s trénováním vojáků či vývojem a údržbou letadel aj. Dle nizozemského ministra obrany Hansa Hillena může být tento krok příkladem pro jiné evropské země. Aliance sebe sama údajně nazývá „Severní skupinou v rámci NATO“.
Ministři vnitra Francie a Německa žádají reformu Schengenu
Ministr vnitra Francie Claude Guéant a ministr vnitra Německa Hans-Peter Friedrich v dopise pro dánské předsednictví Evropské unie ve čtvrtek požádali o možnost uzavřít hranice svých států po dobu maximálně 30 dní. Žádají také radikální reformu fungování schengenského prostoru. Dle jejich názoru, pokud některé země neplní řádně závazky vyplývající z členství v Schengenu, jiné země by měly mít právo své hranice uzavřít. Již dříve francouzský prezident Nicolas Sarkozy hrozil, že pokud k reformě nedojde, Francie by mohla Schengen opustit.
Indie úspěšně otestovala raketu dlouhého doletu Agni-V
Zařadila se tak po bok několika dalších zemí, které disponují podobnou technologií. Mezi ně patří stálí členové Rady Bezpečnosti OSN a Izrael. V dosahu rakety Agni-V, jejíž dolet je 5 tisíc km, se nachází celé území Asie a přibližně 70% území Evropy. Indický ministr obrany označil průběh testování za hladký. Na vývoji zbraně se podílela téměř výhradně Indie. Raketa, která by neměla být uvedena do provozu dříve než za dva roky, má sloužit výhradně k obranným účelům.
Somálsko stanovilo odměnu 500 USD za chycení nebo zabití každého člena Al-Kaidy
V boji s islamistickými rebely Somálsko přistoupilo k odměňování každého, kdo chytí či zabije člena teroristické sítě Al-Kaida či na ni napojené islamistické skupiny Al-Shabaab. Podle starosty hlavního města Mogadišo Ahmeda Nura se každý z Al-Shabaab „stane zbožím, na němž se bude moci vydělat“.
Volby v Guiney-Bissau by se měly konat do dvou let
Vojenská vláda oznámila, že volby, v nichž by mělo dojít k předání moci civilní zvolené vládě, by měly proběhnout do dvou let. Zemi by do těchto voleb měla dovést přechodná úřednická vláda, kterou se dle vyjádření vojenských představitelů armáda chystá v nejbližší době jmenovat. Mezitím po Africké unii (AU) pozastavila členství Guiney-Bissau i Světová banka.
Demokratická republika Kongo má nového premiéra
Bývalý ministr financí Matata Ponyo byl jmenován premiérem poté, co před měsícem rezignovala vláda, aby umožnila vytvoření vlády znovu zvoleným prezidentem Josephem Kabilou. Primárním cílem nového premiéra, který je uznávaným ekonomem, bude vedle vytvoření vlády sestavení státního rozpočtu.
Brusel má za sebou první den setkání Severoatlantické aliance, během kterého byla i projednávána otázka Afghánistánu
Generální tajemník NATO vyzval členské země a jejich partnery, aby podpořili financování afghánských ozbrojených sil i po roce 2014, kdy se ze země stáhnou vojska aliance. Udržení stability v Afghánistánu označil za zájem celého mezinárodního společenství. Řekl také, že celkové náklady na financování afghánských bezpečnostních jednotek se pohybují okolo 4 miliard USD ročně, přičemž více než 3 miliardy USD momentálně hradí Spojené státy. Počet afghánských jednotek by měl být po roce 2014 zredukován ze současných 325 na 250 tisíc. Americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton na setkání uvedla, že akceschopnost afghánských jednotek během nedělních útoků v Kábulu prokázala jejich rostoucí kompetence pro převzetí kontroly v zemi. Bruselská jednání jsou přípravou pro summit, který se bude konat v Chicagu 20. května 2012, a který by měl přinést již zcela konkrétní řešení postupu stažení aliančních vojsk.
Afghánský prezident kritizuje vojáky americké armády
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval vojáky americké armády, kteří zveřejnili fotografie na nichž pózují s těly zabitých povstalců. Označil tento čin za provokativní a nehumánní. Fotografie odsoudil i americký ministr obrany Leon Panetta, který řekl, že takové chování je neslučitelné s americkými hodnotami. Snímky dále kritizoval i Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Zveřejnění fotografií opět rozvířilo debatu, zdali nemají Spojené státy americké opustit Afghánistán již před plánovaným rokem 2014.
CIA má v úmyslu použít v Jemenu bezpilotní letouny
Šéf CIA generál David Petraeus požádal o povolení použít bezpilotních letounů proti cílům Al-Kaidy v Jemenu. USA používají bezpilotní letadla například v Pákistánu. CIA tento návrh předala Radě pro národní bezpečnost. Podle amerických představitelů má Al-Kaida silné pozice na jihu Jemenu, i navzdory snaze jemenské vlády.
Velitel pákistánské armády generál Ashfaq Pervez Kiyani apeloval na demilitarizaci oblasti v okolí ledovce Siachen
Učinil tak po středeční návštěvě tohoto místa, které na začátku dubna zasáhla lavina, jež zavalila celkem 129 pákistánských vojáků. Tragédie oživila vlnu kritiky 28 let trvajícího konfliktu, během kterého dle odborníků zahynulo více vojáků kvůli přírodním a klimatickým podmínkám než při boji. V nejvýše položené bitevní oblasti světa momentálně operují tisíce pákistánských a indických jednotek. Územní spory o Kašmír, ve kterém se oblast ledovce Siachen nachází, byly příčinou dvou indicko-pákistánských válek.
V Libyi probíhá soud s občany SNS obviněnými ze spolupráce s režimem Muammara Kaddáfího
V Tripolisu dnes proběhlo třetí zasedání vojenského soudu nad skupinou 24 obžalovaných (19 z nich jsou občany Ukrajiny, 3 Běloruska a 2 Ruské federace), kteří čelí obvinění z kolaborace s režimem plukovníka Muammara Kaddáfího. Podle dřívějších informací byli tito lidé zadrženi před osmi měsíci libyjskými povstalci za údajnou práci na zakázkách v ropném průmyslu. Zasedání se zúčastnili zástupci ambasád všech tří zemí. Jak uvedl v rozhovoru pro BBC jeden z obžalovaných Alexandr Shadrov, advokáti obžalovaných od prokuratury stále neobdrželi žádné oficiální dokumenty týkající se obžaloby.
USA podporují povstalce v Sýrii, ale vojenskou akci neplánují
Americký Pentagon zdůraznil, že násilí v Sýrii pokračuje. Americký ministr obrany Leon Panetta a americký generál Martin Dempsey oznámili, že Spojené státy americké poskytnou podporu syrským povstalcům ve formě nesmrtících prostředků, jako jsou komunikační zařízení, zdravotnická a humanitární pomoc či finanční dotace ve výši 25 milionů USD. Zdůraznili ovšem, že USA neplánují ozbrojenou vojenskou intervenci či jinou vojenskou akci. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala k tvrdším opatřením vůči vládě prezidenta Bashara al-Assada.
Nový prezident Jižní Osetie: „Prohloubení spojenectví s Ruskem je naší strategickou volbou“
Nový prezident Jižní Osetie Leonid Tibilov, který dnešním dnem zahájil výkon své funkce, na slavnostním projevu během inaugurace deklaroval, že země bude i nadále usilovat o uznání své nezávislosti ze strany mezinárodního společenství a ze strategických důvodů prohlubovat spojenectví s Ruskem. Prezident zdůraznil potřebu efektivního využití materiální a finanční podpory poskytované Ruskou federací – v souvislosti s tím se podle svých slov v první řadě hodlá zaměřit na přísnou kontrolu procesu modernizace země, zejména na jeho tempo, kvalitu a transparentnost. Inaugurace se zúčastnil také předseda ruské Státní dumy, který novému prezidentovi vyřídil blahopřání ze strany ruského prezidenta a premiéra a přislíbil „stálou a komplexní podporu ruského vedení a celého ruského lidu.“
Evropský parlament schválil dohodu s USA o předávání citlivých dat leteckých pasažérů
Spojené státy chtějí tato data údajně používat k boji s terorismem a mezinárodním zločinem. Data o transatlantických leteckých pasažérech budou moci USA skladovat 15 let, poté se stanou anonymními. Údaje jmenné evidence cestujících (PNR) budou zahrnovat jméno a adresu cestujícího, výběr jídla, informace o zdravotním stavu atd. Dle některých europoslanců není nynější dohoda ideální, přesto by mohla pomoci zabránit případným teroristickým útokům.
Viségradská čtyřka se ohradila proti rozhodnutí Švýcarska o omezení přistěhovalectví z východní Evropy
Ministři zahraničních věcí Polska, Slovenska, Maďarska a České republiky se dnes na okraj zasedání NATO v Bruselu ohradili proti dřívějšímu rozhodnutí Švýcarska. Ministři nesouhlasí s tím, že Švýcarsko, které má v rámci tzv. schengenského prostoru s Bruselem smlouvu o volném pohybu obyvatel, rozlišuje mezi jednotlivými členy unie. Jedná se prý pouze o politické rozhodnutí, přistěhovalci ze zemí východní Evropy tvoří dle ministrů jen 10% všech unijních přistěhovalců ve Švýcarsku. Šéf Evropského parlamentu Martin Schulz rozhodnutí označil za diskriminaci. Švýcarsko na svém rozhodnutí trvá.
Moskevský soud prodloužil vazbu obžalovaných v kauze Pussy Riot
Taganský soud v Moskvě prodloužil do 24. června vazbu všech tří členek punkové kapely Pussy Riot, souzených za kontroverzní protestní akci v chrámu Krista Spasitele. Advokáti obžalovaných se chystají proti rozhodnutí podat stížnost kasačnímu soudu.
Okolo 40% Irů neví, zda-li v referendu podpoří fiskální pakt
O zprávě informuje list Irish Times, dle jehož informací pouze 30% voličů uvedlo, že pakt v referendu, které proběhne již 31. května, podpoří. Okolo 23% je pak proti přijetí paktu. Aby fiskální pakt vstoupil v platnost, musí jej ratifikovat alespoň 12 ze 17 členů eurozóny.