Potvrdil to turecký prezident Abdullah Gül během návštěvy makedonského ministra zahraničí Nikoly Popoského v zemi. Turecký prezident potvrdil dobré vztahy mezi oběma státy a uvedl názor, že Makedonie by se měla stát členem NATO co nejdříve. Zdůraznil také několik oblastí společných zájmů. „Existuje prostor pro zvýšení úrovně spolupráce, zejména obchodních vztahů s ohledem na přilákání tureckých investic a otevření tureckého trhu pro makedonské produkty,“ uvádí tisková zpráva makedonského ministerstva zahraničních věcí.
Archiv rubriky: Politika
Kosovská vláda schválila vízovou povinnost pro několik států
Během dnešního zasedání vlády uvedl premiér Hashim Thaci, že Kosovo sleduje i nadále závazek splnění kritérií pro začlenění do Evropské unie. Thaci dále uvedl, že „vláda schválila rozhodnutí zavést vízovou povinnost pro řadu států. Toto rozhodnutí je součástí procesu evropské integrace a státní bezpečnosti. Země, na které se bude vízový režim vztahovat, byly vybrány na základě toho, jak velkou hrozbu představují pro bezpečnost Kosova a pro mezinárodní mír a stabilitu“.
Spojené státy americké zvažují přijetí nové rezoluce vůči Íránu
Předsedkyně zahraničního výboru Kongresu Spojených států amerických Ileana Ros-Lehtinen navrhla novou rezoluci vůči Íránu. Rezoluce označuje Írán za stát, který sponzoruje terorismus a pokouší se získat jadernou bombu. Ileana Ros-Lehtinen v rezoluci požaduje tvrdší postup vůči Íránu. Navrhovatelka počítá s podporou 314 zákonodárců.
Francois Hollande dnes jmenoval novou francouzskou vládu
Nový francouzský premiér Jean-Marc Ayrault den po svém jmenování předložil prezidentu F. Hollandovi návrh složení nové vlády, ta byla ihned jmenována. Vláda složená z 34 členů a premiéra je z poloviny tvořena ženami. Ministrem financí se stal Pierre Moscovici, ministrem zahraničí Laurent Fabius, ministrem obrany Jean-Yves Le Drian, ministrem vnitra Manuel Vallss. Vláda musí být potvrzena ještě parlamentními volbami, které se budou konat 10. a 17. června.
Španělský Repsol zahájil proces arbitráže ve věci znárodnění YPF
Během příštích měsíců se ropná společnost Repsol a argentinská vláda musí dohodnout na takovém řešení situace znárodnění argentinské YPF, se kterým budou obě strany souhlasit. Po ukončení této lhůty může společnost Repsol požádat o arbitráž u Mezinárodníh centra pro řešení investičních sporů Světové banky. Již dříve španělská vláda i EU uvedli, že hodlají podniknout právní kroky proti znárodnění ropné společnosti YPF, která byla z 51% kontrolována právě španělským Repsolem.
Austrálie přislíbila Afghánistánu finanční pomoc v hodnotě 300 milionů USD
Australská premiérka Julia Gillard zároveň uvedla, že finanční pomoc je součástí mezinárodní podpory afghánským jednotkám, sloužící k zajištění bezpečnosti v zemi po stažení jednotek Severoatlantické aliance. Podpora by měla být poskytována od roku 2015. V současnosti v Afghánistánu působí přes 1500 australských vojáku, převážně na jihu země v provincii Uruzgan. Zemi by měli opustit na konci roku 2013. Kromě Austrálie se k pomoci zavázaly také Indie, Velká Británie, Francie, Itálie a USA.
Řidiči hromadné dopravy v Buenos Aires zahájili 3 denní stávku
Stávky se účastní především metra v Buenos Aires. Tímto aktem chtějí docílit vyššího platového ohodnocení a lepších pracovních podmínek. Stávka, trvající od středy do pátku, ovlivní minimálně 500 000 obyvatel argentinského hlavního města.
Jižní Súdán hodlá nakoupit protiletadlové rakety
Podle mluvčího jihosúdánské armády Philipa Aguera plánuje Jižní Súdán jako součást modernizace a vyzbrojení armády nakoupit protiletadlové rakety. Časový rámec, v němž by měly být rakety nakoupeny, Aguera neuvedl. Jižní Súdán dlouhodobě obviňuje Súdán z leteckých náletů na své území. Súdán obvinění popírá. Minulý měsíc se mezi oběma zeměmi rozhořely boje kvůli sporným ropným oblastem a tranzitním poplatkům za ropu. 2 května země přijaly mírový plán, který má do dvou týdnů obnovit mezi státy jednání. Rada bezpečnosti OSN, včetně Číny a Ruska, dala oběma zemím tří měsíční lhůtu k vyřešení problémů, jinak jim hrozí sankce.
V libyjském městě Ghadames propukly boje mezi kmeny
Ozbrojení kočovníci kmene Tuaregů se střetli s obyvateli libyjského města Ghadames na hranici s Alžírskem. Napětí mezi místními kmeny a Tuaregy, kteří putují pouští napříč státy, se zvyšuje. Zemi přitom přesně za měsíc čekají první volby do Národního shromáždění od pádu vůdce Muammara Kaddafiho. Mnozí z Tuaregů stáli na straně vůdce Kaddafiho, který podpořil jejich povstání proti vládě Mali a Nigeru v sedmdesátých letech a dovolil jim se usadit v oblastech Jižní Libye.
Keňa snižuje původní předpoklad ekonomického růstu
Keňská ekonomika podle nové prognózy v letošním roce neporoste ve výši 5,2 %, jak se původně předpokládalo, naopak nový odhad počítá s jejím růstem mezi 3,5 až 4,5 %. Ekonomický růst Keni od roku 2010 klesá. V roce 2011 dosáhl ekonomický růst 4,4 %, přitom v roce 2010 růst činil 5,8 %. Pokles zasáhl podle ministra plánování Wicleffa Oparanya především v zemědělství, dopravu a finanční služby.
Investice v Ugandě se v prvním kvartále ztrojnásobily
Mezi lednem a březnem činily plánové investice v Ugandě 806 milionů USD, přitom za stejné období minulého roku byly investice v hodnotě 223,3 milionů USD. Nejvíc směřovaly investice do energetického sektoru, následně do těžebního a nemovitostí. Vláda Ugandy se v posledních letech snaží zvýšit podíl soukromých investice.
Mezinárodní měnový fond žádá po Senegalu škrty v rozpočtu
Mezinárodní měnový fond (MMF) vyzval nově zvoleného prezidenta Macky Salla ke zrušení dotací na energie, které zavedl jeho předchůdce prezident Wade. Pokud senegalská vláda tak neučiní, může se deficit veřejných financí vyšplhat k 8 % HDP v letošním roce. Ekonomický růst se v roce 2011 snížil vlivem nedostatku deště. Letošní ekonomický růst Senegalu by podle MMF měl být 3,9 %, inflace by měla zůstat na 2,5 %.
Bahrajn předal íránskému chargé d’affaires protestní nótu kvůli údajnému hrubému porušení své suverenity ze strany Íránu
Bahrajn předvolal íránského chargé d’affaires na protest proti tomu, co nazývá „hrubým porušení své suverenity“ ze strany Íránu. Důvodem protestu je íránská kritika nových plánů Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC), která ze saúdskoarabské iniciativy uvažuje o vytvoření užší politické a vojenské unie. Íránské ministerstvo totiž v reakci na pondělní zasedání GCC v Saúdské Arábii uvedlo, že „Bahrajn by měl věnovat pozornost volání svého lidu namísto hledám spojení s jinými arabskými monarchiemi v perském zálivu“. Stejně tak v rámci kritiky íránský poslanec Ali Larijani v parlamentu prohlásil, že „pokud by měl být Bahrajn začleněn do jiné země, pak to musí být Írán, nikoliv Saúdská Arábie“.
Pákistánský prezident se s největší pravděpodobností zúčastní summitu NATO
Summit, který se koná tento víkend v Chicagu, se bude zabývat situací a dalším postupem Severoatlantické aliance v Afghánistánu. USA a Pákistán zároveň znovu jednají o obnovení zásobovací cesty do země, která byla uzavřena po leteckém útoku jednotek aliance, v jehož důsledku zemřelo 24 pákistánských vojáků. Posledního summitu, který se zabýval situací v Afghánistánu, se Pákistán neúčastnil.
Rada pro spolupráci v Zálivu uvažuje o své transformaci v politickou sunnitskou unii v obavách z nárůstu šíitského vlivu
Rada pro spolupráci v Zálivu (GCC) uvažuje o prohloubení své spolupráce a transformaci GCC ve vojenskou a politickou unii. Sunnitské hlavy šesti členských států se na toto téma sešli již v pondělí 14. 5. v Rijádu, kde král Saúdské Arábie Abdullah představil plán na sjednocování proti nárůstu šíitského íránského vlivu na Blízkém východě a prohlubování spolupráce ve snaze neutralizovat jakoukoli hrozbu případných revolt šíitských komunit v členských zemích. Bahrajn, Katar pravděpodobně i Kuvajt se stanou jádrem chystané unie spolu se Saúdskou Arábií, přičemž Spojené arabské emiráty (SAE) a Omán o případném vstupu do unie uvažují.
Čína zadržela čtyři jihokorejské aktivisty, kteří pomáhali uprchlíkům ze Severní Korey
Jihokorejský ministr zahraničních věcí oznámil, že aktivisté byli zadrženi na konci března v oblasti severovýchodní Číny, ve městě Dalian. Zadržení údajně pomáhali s úkrytem severokorejských uprchlíků. Jižní Korea požádala čínskou vládu o rychlé a spravedlivé řešení případu. Odhaduje se, že od roku 1950 uprchlo ze Severní Korey přes 20 tisíc osob, většina z nich využila hranice s Čínou aby pokračovala do Jižní Korey. Čína ilegální uprchlíky vrací zpět do země.
Indie sníží objem dovozu íránské ropy o 11%
Indie, která je jedním z nějvětších dovozců íránské ropy na světě, tak v současnosti hledá alternativná zdroje, nutné pro zajištění energetické bezpečnosti země. Snížením objemu dovozu Indie reaguje na apel ze strany USA, které prostřednictvím hrozby uložení finančních sankcí usilují o ukončení íránského jaderného programu.
Generální tajemník NATO: „Nedošlo ke změně postoje Aliance vůči Makedonii“
„Před zahájením summitu v Chicagu nedošlo k žádné změně v postoji NATO vůči přistoupení Makedonie,“ uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen pro rádio Svobodná Evropa. Rasmussen uvedl, že postoj Aliance se opírá o rozhodnutí přijaté na summitu v Bukurešti v roce 2008, které vyzvalo k zahájení přístupových jednání poté, co se Řecko a Makedonie dohodnou na oboustranně přijatelném řešení sporu ohledně pojmenování země. „Bohužel, v tomto směru nedošlo k pokroku,“ zdůraznil Rasmussen.
Novy rumunský ministr školství rezignoval kvůli obviněním z plagiátorství
Poté co byl jmenován nový vládní kabinet, který má zemi dovést k řádným parlamentním volbám, odstoupil ministr školství Ioan Mang kvůli obviněním z plagiátorství. Z toho jej nařkli někteří zahraniční vědci, Mang však popírá jakákoliv provinění. Premiér Victor Ponta požádal nejvyšší vědeckou instituci v zemi, Rumunskou akademii, aby tvrzení zahraničních vědců prozkoumala.
Dnes začal soudní proces s někdejším velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem
Proces dnes začal před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu. Ratko Mladič je obviněn z válečných zločinů, z genocidy a ze zločinů proti lidskosti, jichž se měl údajně dopustit během válečného konfliktu v Bosně a Hercegovině, který probíhal v letech 1992-1995. Mladič se cítí nevinným. K nejzávažnějším zločinům, ze kterých byl obviněn, patří obléhání Sarajeva, kde se hovoří o 11,5 tisících mrtvých a masakr ve Srebrenici, kde padlo okolo 8 tisíc osob.
Řecko čekají nové parlamentní volby, návrh technokratického kabinetu neuspěl
Politickým stranám se nepodařilo utvořit technokratický kabinet, země tak směřuje k dalším parlamentním volbám. Ve středu bude jmenován prozatimní kabinet. Kvůli této zprávě se včera akcie na západoevropských burzách propadly na nové letošní minimum. Dle Evropského statistického úřadu (Eurostat) se také zhoršil odhad hospodářského růstu Řecka. Nynější prognóza hovoří o poklesu o 6,2% HDP. Ačkoliv všechny strany, které jednaly s prezidentem země Karolosem Papouliasem, požadují revizi 2. záchranného plánu, dle německého ministra financí Wolfganga Schaeubla není tento krok již možný. Postup Řecka ve zmenšování svého zadlužení v následujících měsících tak prozatím není jasný. Dluh země se nyní pohybuje kolem 130% HDP.
Francie a Německo budou úzce spolupracovat ve věci zvyšování hospodářského růstu v Evropě
Během dnešního 1. oficiálního setkání německé kancléřky Angely Merkel a nově uřadujícího francouzského prezidenta Francoise Hollanda se obě strany dohodly na úzké spolupráci ve věci zvyšování hospodářského růstu v Evropě. „Německo a Francie chápou jejich společnou odpovědnost za Evropu a na summitu EU příští měsíc musí nabízet společné nápady na oživení hospodářského růstu,“ uvedla kancléřka.
Polsko a Kanada budou spolupracovat v oblasti těžby břidlicového plynu
Premiéři vlád Donald Tusk (Polsko) k a Stephen Harper (Kanada) podepsali deklaraci o spolupráci v oblasti těžby břidlicového plynu. Polský premiér dodal, že doufá v podporu Kanaďanů ve vývoji právních řešení souvisejících s těžbou plynu a dodal, že Polsko využije zkušenosti kanadské energetické politiky. Donald Tusk dále zdůraznil, že plyn z břidlic má strategický význam pro Polsko a ochrana životního prostředí není jediným problémem jaký musí vláda brát v úvahu. „Výsledkem polsko-kanadské hospodářské spolupráce bude zvýšení počtu polských firem, které investují v Kanadě,“dodal Tusk.