Středeční rozsudek je spojen s incidentem v Ouardanine z ledna 2011. Na rozkaz bývalého prezidenta byli zastřeleni čtyři muži při snaze zastavit exprezidentova synovce, prchajícího z Tuniska. Bývalý prezident Zine El Abidine Ben Ali byl jako v předchozích soudních procesech souzen v nepřítomnosti, v současnosti se nachází v Saudské Arábii, která ho odmítá vydat. Dohromady by měl exprezident pobýt ve vězení 66 let, kromě podněcování k násilí byl shledán vinným z korupce, zpronevěry, zdržení drog a zbraní. Spolu s ním odsoudil vojenský soud i sedm vysoce postavených politiků, včetně bývalého ministra vnitra Rafik Belhaj Kacem, který si odnesl 12letý trest vězení. 14 dalších představitelů vlády exprezidenta Ben Aliho bylo propuštěno.
Archiv rubriky: Politika
Agentury OSN vyzvaly Izrael k ukončení blokády pásma Gazy
Agentury OSN dnes spolu s dalšími charitativními organizacemi vyzvaly Izrael k ukončení blokády pásma Gazy. Více než 50 organizací ve společném memorandu zdůraznilo, že Izrael porušuje svojí blokádou mezinárodní právo. Izrael blokuje v pásmu Gazy 1,6 milionu lidí. Podle údajů OSN je 80% lidí v této oblasti závislých na dodávkách humanitární pomoci.
Generální tajemník NATO navštívil Austrálii a vyzval k těsnější spolupráci mezi NATO a Austrálií
Generální tajemník NATO během své třídenní návštěvy Austrálie prohlásil, že ačkoli je Austrálie vzdálená tradičním zemím NATO, tak sdílí se zeměmi Aliance společné hodnoty. Vyzval australskou vládu k těsnější spolupráci se Severoatlantickou aliancí. Navzdory této výzvě zdůraznil, že hlavním důvodem jeho návštěvy je poděkovat Austrálii za její přínos pro misi ISAF v Afghánistánu.
Americká ministryně zahraničí vyzvala Ruskou federaci, aby přestala posílat zbraně syrské vládě
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala Ruskou federaci, aby přestala posílat zbraně a další vojenský materiál syrské vládě Bashara Al-Assada. Hillary Clinton podezřívá Rusko, že poslalo bojové helikoptéry do Sýrie. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Spojené státy americké podporují dodávkami zbraní syrskou opozici. Americká ministryně zahraničí to rezolutně odmítla a prohlásila, že Spojené státy americké žádným způsobem vojensky nepomáhají syrské opozici a tak očekává, že Rusko učiní totéž s podporou vládních jednotek.
Stahování francouzských vojsk z Afghánistánu začne během několika týdnů
Toto ve čtvrtek prohlásil francouzský prezident Francois Hollande. Dodal, že stahovaní vojsk bude probíhat bezpečně. S jeho plánem nesouhlasí většina členských států NATO, které se dohodly na stažení svých vojsk ze země v roce 2014. Celkem v Afghánistánu zemřelo od začátku operací pod vedením NATO proti Talibanu v roce 2001 osmdesát sedm francouzských vojáků , včetně devíti od počátku roku 2012.
Francie chce, aby Rada bezpečnosti OSN učinila mírový plán pro Sýrii závazným
Dle nového francouzského ministra zahraničních věcí Laurenta Fabiuse by měl být mírový plán zvláštního velvyslance OSN a Ligy arabských států Koffiho Annana zařazen do kapitoly č. 7 Charty OSN, tedy „Akce při ohrožení míru, porušení míru a činech útočných“. V případě nedodržování Annanova plánu by tak Rada bezpečnosti OSN mohla přijmout vůči Sýrii řadu sankcí včetně použití vojenské síly. Jednou z možností je dle Fabiuse i zřízení bezletové zóny, která by se podobala té, která vznikla loni v Libyi. Rusko a Čína se však dlouhodobě staví proti jakékoli intervenci v zemi.
V Egyptě budou obnoveny pravomoci bezpečnostních sil téměř stejné, jako za výjimečného stavu
Egyptské ministerstvo spravedlnosti vydalo vyhlášku, kterou se rozšiřují pravomoci vojenské policie a zpravodajských sil k zadržování civilistů podezřelých ze stanovené škály trestných činů. Ta v praxi obnovuje pravomoci, které měly bezpečnostní složky za výjimečného stavu, který byl v Egyptě po 31 letech zrušen před dvěma týdny. Mezi možné činy, proti kterým můžou bezpečností složky zasáhnout patří odporování veřejným orgánům, zastavení dopravy, poškození budov a narušování státní bezpečnosti, a to jak v Egyptě, tak mimo jeho území. Nová vyhláška má podle vyjádření ministerstva zůstat v platnosti minimálně do nové ústavy.
Ve Washingtonu se konalo každoroční strategické jednání zástupců Indie a USA
Témata jednání se týkala otázek bezpečnosti a obchodních vztahů a konala se v návaznosti na rozhodnutí USA o zrušení finančních sankcí dalším zemím dovážejícím iránskou ropu. Indie a USA již dříve uzavřely dohodu o nákupu amerického vybavení sloužícího k obraně země v hodnotě 8 miliard USD. Indická vláda plánuje v rámci znovunastartování ekonomiky investovat v příštích 5 letech více než 1 bilion USD do rozvoje infrastruktury, což představuje obrovské podnikatelské příležitosti pro zahraniční společnosti. Zahraniční obchod obou zemí vzrostl mezi lety 2009 až 2011 o 40% a dosahuje v současné době hodnoty 100 miliard USD. Od roku 1995 se jeho hodnota tak téměř zdesetinásobila. Během setkání byla podepsána také dohoda, která umožní Indii zahájit přípravy na výstavbu jaderných elektráren na západu země.
Čína popřela informace o dodávkách vojenského vybavení do KLDR
Podle informací japonských zpravodajských agentur byly důkazy o dodávkách klíčových komponentů pro stavbu balistických střel dlouhého doletu nalezeny v roce 2011 v japonské Osace. Pokud by se potvrdila pravdivost obvinění, znamenalo by to porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN, přijaté v červnu roku 2009. Opatření vyzývá všechny členy OSN ke kontrole obsahu zboží výváženého do Severní Korey a posílení zbrojního embarga. Zároveň je zavazuje k likvidaci jakéhokoliv materiálu, který by souvisel s výrobou balistických střel či vývojem jaderného programu. Podle dostupných informací poskytují čínské úřady příhodné podmínky pro jeho pašování. Čínské ministerstvo zahraničních věcí veškerá obvinění popřelo. Čína je dlouhodobě jedním z klíčových spojenců KLDR a již v minulosti čelila v souvislosti s vývojem severokorejského raketového programu obvinění ze spolupráce s KLDR.
Indie navzdory špatným ekonomickým výsledkům odmítá varování agentury Standard & Poor’s ohledně snížení ratingu
Pokud by se tak skutečně stalo, Indie by byla první zemí skupiny BRICS, která by ztratila hodnocení spadající do investičního stupně ekonomického prostředí. Indický ministr financí Pranab Mukherjee uvedl, že varování agentury nereflektuje aktuální kroky vlády a dění v zemi. Zpráva agentury Standard & Poor’s také uvádí, že systém rozdělení moci v indickém státním aparátu je jedním z klíčových důvodů současného stavu ekonomiky. Americká ratingová společnost již v dubnu tohoto roku snížila výhled třetí největší asijské ekonomiky ze stabilního na negativní.
Aung San Suu Kyi zahájila plánovanou cestu po Evropě
V květnu, kdy navštívila barmská disidentka Thajsko, tak poprvé po více než 24 letech opustila zemi. Její cesta po Evropě je považována za milník v demokratickém směřování vývoje země. Během své cesty zavítá do Velké Británie, Švýcarska, Irska, Francie a Norska. V Norsku obdrží Nobelovu cenu míru, která jí byla udělena v roce 1991.
Severoatlantická aliance odmítla vojenské řešení situace v Sýrii
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen vyzval světové mocnosti k diplomatickému řešení občanské války v Sýrii. Vojenská intervence v Sýrii není podle jeho názoru dobrým řešením a NATO nemá pro tuto možnost připravený žádný plán. Vojenská a politická situace v Sýrii se nadále zhoršuje a pokračuje eskalace násilí. USA stupňují diplomatický nátlak na syrskou vládu. Syrská vláda obvinila USA z podpory terorismu, ze kterého viní povstalecké skupiny.
Haiti oznámilo vytvoření Národní bezpečnostní agentury
Národní bezpečnostní agentura by se měla zabývat především bojem proti korupci. Ta je nejvýraznější na hranicích s Dominikánskou republikou, kde je velkým problémem pašování zboží. Haitská Národní bezpečnostní agentura by do těchto míst měla poslat na 2 500 mužů. Prezident Michel Martelly tak naplňuje své plány na zlepšení bezpečností situace v zemi.
Falklandské referendum prý pro Argentinu nic neznamená
Tak se vyjádřil člen Komise zahraničních věcí dolní komory argentinského parlamentu. Podle něj je zpráva o plánovaném referendu, ve kterém by se měli Falklanďané oficiálně vyjádřit ohledně politického statutu ostrovů, jen zastíracím manévrem, aby se média odvrátila od plánované návštěvy argentinské prezidentky Cristiny Fernández u Dekolonizační komise OSN. S jejími zástupci by se měla prezidentka setkat dnes v odpoledních hodinách.
Ruské úřady chtějí do roku 2026 realizovat plán na podporu osídlení Sibiře a Dálného východu
K hlavním cílům nových imigračních politik schválených dnes ruskou vládou a prezidentem Vladimirem Putinem patří kompenzace úbytku obyvatelstva v Rusku a zajištění pracovních sil, a to na základě přílivu migrantů. Do roku 2021 by podle vládních plánů mělo dojít k zastavení vystěhovávání obyvatel ze Sibiře a ruského Dálného východu a v následujících pěti letech by pak mělo naopak docházet k přílivu nových obyvatel do těchto oblastí. Program je rozdělen do tří fází a počítá mimo jiné s vytvořením infrastruktury pro integraci a adaptaci migrantů, včetně vytvoření informačních center a center právní pomoci a zajištění jazykových kurzů, výuky historie a kultury Ruska.
USA dočasně přerušily jednání o znovuotevření pákistánské zásobovací trasy
Po útoku amerického bezpilotního letounu, při kterém zahynulo 24 pákistánských vojáků, byly po dobu pěti měsíců přerušeny bilaterální jednání mezi zeměmi. V návaznosti na tuto událost uzavřel Pákistán klíčové cesty využívané pro zásobování jednotek Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Jednou z hlavních překážek, která zněmožňuje znovuotevření zásobovacích tras, je nově stanovená výše transportních poplatků, kterou USA označily za příliš vysokou. Severoatlantická aliance tak vyjednala alternativní trasu, která vede přes území centrální Asie, Kavkazu a Ruska. Minulý týden byla uzavřena dohoda s Kazachstánem, Uzbekistánem, Kyrgyzstánem, která by měla zajistit alternativu při stažení vojsk a vojenského vybavení z Afghánistánu v roce 2014.
V neděli proběhnou v Řecku nové parlamentní volby
V souvislostí s tím uvedl německý ministr financí Wolfgang Schaeuble názor, že se Řekové budou muset s další vlnou úspor vyrovnat ať už zvolí strany podporující 2. záchranný plán nebo ne. Předseda řecké konzervativní strany Nová Demokracie Antonis Samaras Řeky znovu vyzval k tomu, aby nepodporovali strany, které s podmínkami finanční pomoci zemi nesouhlasí. Dle analytiků rozhodnou nedělní volby o setrvání země v eurozóně.
Některé státy EU se staví proti návrhu Evropské komise ohledně bankovní unie
„Finsko podporuje návrh Evropské unie (EU) o bankovní unii, nesouhlasí však s návrhem předsedy Evropské komise (EK) José Manuela Barossy ohledně vzniku celoevropského garančního fondu vkladů,“ uvedla dnes finská ministryně financí Jutta Urpilainen. „Finsko nemůže souhlasit se vznikem bankovní unie, která by byla založená na společné odpovědnosti,“ dodala ministryně. Proti návrhu samotné bankovní unie se razantně staví také britský ministr financí George Osbourne, jenž nechce aby britští daňoví poplatníci ručili za rekapitalizaci bank eurozóny nebo aby byly britské banky kontrolovány unijním supervizorem. Výtky ohledně současného návrhu unie přicházejí i z Berlína. Dle předsedy EK Barossy je nyní Evropa na rozcestí. Buďto pokročí v integraci, nebo se rozpadne.
Francie vyzvala k úplnému zastavení prodeje zbraní do Sýrie
Výzva přichází společně s rostoucího západní kritikou ruského vývozu zbraní do této země. „Tento požadavek vznesl již minulý týden zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Koffi Annan,“ dodal mluvčí francouzského ministerstva zahraničních věcí Bernard Valero. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton v úterý obvinila Rusko z toho, že před nedávnem odeslalo do Sýrie zásilku útočných vrtulníků. Rusko však argumentuje tím, že dodává Sýrii pouze zbraně, které nemohou být použity proti civilistům. „Našimi dodávkami neporušujeme žádné mezinárodní právo,“ uvedl ruský ministr zahraničních věcí Lavrov pro agenturu Reuters. Ten také obvinil USA z dodávek zbraní pro syrské rebely.
V Německu pokračuje jednání o ratifikaci fiskálního paktu
Dle deníku Die Welt se dnes měli představitelé vlády a politické opozice setkat aby jednali o možné ratifikaci fiskálního paktu. Německá opozice (SPD, Zelení) požaduje, aby vláda vysvětlila řadu otázek, které ohledně ratifikace této smlouvy podepsané 25 z 27 států EU, vzešly. Jablkem sváru je i nadále povinné zavedení daní ze všech finančních transakcí. Kromě toho požaduje opozice program hospodářského růstu země a návrhy na boj s nezaměstnaností mladých lidí.
Německo: Energetické koncerny požadují od Spolkové vlády náhradu škody ve výši 15 miliard eur za předčasné uzavření svých jaderných elektráren
Pouze nároky koncernů RWE a Eon se pohybují ve výši 10 miliard eur. K nim se přidávají další týkající se podstatného zkrácení činnosti zbývajících reaktorů. Kancléřka Angela Merkel s úspěšností žalob nepočítá. „Spolková vláda je přesvědčená, že je tzv. Atomový zákon zcela v souladu s ústavou,“ uvedl zastupující mluvčí vlády Georg Streiter. Pokud by Spolkový ústavní soud shledal protiústavnost zákona, budou stěžovatelé ve druhé fázi žádat náhradu škody na občanských soudech. O ústavní stížnosti nebude možné rozhodnout do roku 2013, kdy proběhnou příští spolkové volby. Opozice (SPD a Zelení ) politiku žalob koncernů kritizují, nicméně výtky padají i na spolkovou vládu za nedostatečné projednání problému s dotčenými koncerny tak, aby se možným žalobám a stížnostem předešlo.
Inflace v Burundi klesla, přesto zůstává na dvouciferném čísle
Meziroční míra inflace se ve středoafrické zemi snížila z dubnové hodnoty 25,2 % na 22,5 % v květnu. K poklesu inflace přispělo i snížení cen potravin. Vláda na základě časově omezeného rozhodnutí zrušila daně z dovážených základních potravin. Exportní potraviny budou od daně osvobozeny jen do 31. prosince.
Africká unie žádá Radu bezpečnosti OSN o mandát k zásahu v Mali
Africká unie (AU) se připojila k Hospodářskému společenství západoafrických zemí (ECOWAS) a žádá Radu bezpečnosti OSN o vydání mandátu na základě kapitoly 7 Charty OSN k vojenskému zásahu v Mali. Nestabilní situace v Mali se podle ECOWAS stává hrozbou pro celou oblast.