Vládnoucí strana v Jihoafrické republice African National Congress (ANC) dlouhodobě prosazuje znárodňování těžebních dolů. Podle ministryně pro těžbu Susan Shabangu se počet příznivců znárodňování zmenšuje poté, co si strana nechala vypracovat studii na dopad znárodnění dolů. Podle zprávy by „znárodňování bylo naprostou katastrofou“. Během dvou týdnů by se na konferenci ANC mělo definitivně rozhodnout. Možnost znárodnění dolů dlouhodobě odrazovalo zahraniční investory.
Archiv rubriky: Politika
USA udělily výjimku ze svého ropného embarga proti Íránu pro dalších sedm zemí
USA přidaly na seznam zemí, kterým je udělena výjimka pro import íránské ropy ze závažných ekonomických důvodů Indii, Jižní Koreu, Srí Lanku, Malajsii, Taiwan, Turecko a Jihoafrickou republiku, informovala o tom americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. Výjimku již dříve získalo 10 zemí EU a Japonsko. Výjimka předpokládá, že země jichž se týká, mohou dovoz íránské ropy obnovit po 180 dnech.
Sýrie obvinila USA z podpory teroristů a zkreslování informací o situaci
Syrské ministerstvo zahraničí uvedlo, že USA „zakrývají teroristické činy v Sýrii a zkreslují fakta o situaci v zemi“. Sýrie dále uvádí, že USA cíleně podporují ozbrojené povstalecké skupiny k provádění masakrů na obyvatelstvu. Dále v prohlášení ministerstva stojí, že se USA dopouštějí „flagrantního vměšování“ do vnitřních záležitostí Sýrie.
Írán hodlá vybudovat vlastní jaderné ponorky
Íránský kontraadmirál Abbas Zamini v rozhovoru pro tiskovou agenturu Fars poukázal na plány íránského námořnictva na výstavbu super-těžkých jaderných ponorek. Podle íránského kontraadmirála má Írán k dispozici mírové jaderné technologie, které umožní výstavbu takové ponorky za 12 milionů hodin lidské práce. Íránská vojenská přítomnost v mezinárodních vodách za poslední rok významně stoupla a jak poukazují vojenští experti, Íránu se podařilo být soběstačným v produkci základní vojenské techniky. Írán přesto opakovaně ujišťuje, že jeho vojenská doktrína je založena na principu odstrašení a že proto není žádnou hrozbou pro sousední státy. Írán dále zdůraznil své právo v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) vyvíjet jaderný pohon.
Ratingová agentura Fitch snížila hodnocení 18 španělským bankám
Stalo se tak v návaznosti na pondělní snížení hodnocení dvou největších španělských bank Santander a BBVA a úvěrového ratingu ekonomiky země o tři úrovně na stupeň BBB, ke kterému došlo minulý týden. Společnost Fitch ve svém prohlášení zároveň uvedla, že navzdory původním odhadům zůstane španělská ekonomika v recesi jak po zbytek roku 2012 tak v roce 2013. I další ratingové agentury Moody’s či Standard & Poor’s se shodují na negativním výhledu vývoje ekonomiky země.
Čínský prezident Hu Jintao navštíví Dánsko
Návštěva, která se bude konat v průběhu příštího týdne, znamená průlom ve vzájemných vztazích obou zemí. Ty jsou od roku 2009 negativně poznamenány sporem ohledně návštěvy a přijetí tibetského duchovního vůdce dalajlamy dánskými státními představitely. Jedním z klíčových témat jednání budou zejména ekonomické vztahy obou zemí. Z Dánska zamíří Hu Jintao na summit G20, kteý se bude konat v mexickém městě Los Cabos.
Americká ministryně zahraničí obvinila Ruskou federaci, že posílá vojenské helikoptéry na pomoc syrské vládě v boji proti povstalcům
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton prohlásila, že Ruská federace posílá útočné vojenské helikoptéry syrskému prezidentu Basharu Al-Assadovi na pomoc v boji proti povstalcům. Sýrii by podle údajů ministryně Clinton měla dodávat helikoptéry ruská společnost Rosoboronexport, která obchoduje zároveň i s americkým Pentagonem. Pentagon svůj obchod obhajuje, jako nejvýhodnější nabídku pro Spojené státy americké. Ruské ministerstvo zahraničí na tato slova zatím nereagovalo.
Na Falklandách proběhne referendum ohledně politického statutu ostrovů
Občané Falklandských ostrovů tak budou mít možnost oficiálně vyjádřit svůj postoj ohledně nadvlády nad ostrovy. Podle zdrojů z vlády by tak měla být oficiálně přiznána náklonnost Falklanďanů k britské státní příslušnosti. Velká Británie uvedla, že bude podporovat a ctít výsledek referenda. Referendum, které bude organizované falklandskou vládou by se mělo konat v první polovině příštího roku.
V Moskvě proběhla další rozsáhlá protestní akce s názvem „Pochod milionů“
Při příležitosti Dne Ruska uspořádala ruská opozice v centru Moskvy druhou rozsáhlou protestní akci s názvem „Pochod milionů“. Podle oficiálních údajů policie se jí zúčastnilo 18 tisíc lidí, nezávislá média a organizátoři informují o výrazně vyšším počtu. Pochod skončil na Prospektu Sacharova, kde na něj navázal mítink, na němž vystoupili mluvčí opozice, politologové, opoziční poslanci Státní dumy a aktivisté z některých ruských regionů, kde se dnes také protestovalo. Na závěr akce přijali účastníci „Manifest svobodného Ruska“, který mimo jiné zahrnuje požadavek odstoupení prezidenta Vladimira Putina, vypracování nového zákona o volbách do parlamentu, konání nových parlamentních voleb a provedení demokratických reforem. Navrhuje rovněž vytvořit novou verzi ústavy, v níž by došlo k omezení pravomocí a zkrácení funkčního období prezidenta.
Ruská policie v předvečer protestní akce v Moskvě provedla domovní prohlídky u předních představitelů opozice
Ruská policie v předvečer konání druhého „Pochodu milionů“ v centru Moskvy provedla domovní prohlídky u přibližně deseti předních představitelů opozice. Dle oficiálního vysvětlení úřadů proběhly prohlídky v rámci vyšetřování nepokojů z počátku května, média i veřejnost ji však spojují s dnešní demonstrací. Opoziční vůdci, jejichž byty byly podrobeny prohlídce, byli totiž na dnešní den předvoláni k výslechu a byla jim tak prakticky znemožněna účast na dnešní akci. Ruské úřady v souvislosti s s tím posílily ochranu budovy Vyšetřovací komise RF, kde probíhá výslech Alexeje Navalného, Ksenie Sobchak, Ilyi Yashina a dalších aktivistů. Veřejnost policejní prohlídky odsoudila, někteří je dokonce přirovnali ke stalinistickým represím.
Parlament Burkiny Faso schválil amnestii pro prezidenta a jeho předchůdce
Poslanci schválili zákon zaručující imunitu všem prezidentům od roku 1960, kdy Burkina Faso získala nezávislost na Francii. Zákon rovněž zavádí dolní a horní věkové limity pro prezidentské kandidáty, o prezidentský post se v příštích volbách budou moct ucházet jen politici starší 35 let a mladší 75 let. Opozice zákon bojkotovala, podle ní se současný prezident Blaise Compaoré, který stojí v čele od vojenského převratu v roce 1987, snaží schvalovanými zákony udržet u moci. Burkina Faso patří k nejchudším zemím Afriky, přestože má významné zásoby zlata.
Indie a Pákistán zahájily další kolo jednání o sporném území ledovce Siachen
Setkání delegací vedených ministry obrany obou zemí se koná v pákistánském městě Rawalpindi. Již před zahájením jednání však indický ministr obrany AK Antony upozornil, že by od nich neměl být očekáván zásadní průlom. Ledovec Siachen je nejvýše položeným bojištěm na světě a po dubnové nehodě, při které lavina zavalila více než 120 pákistánských vojáků, se znovu otevřela debata ohledně ukončení bojů a stažení vojsk z oblasti. Konflikt, během kterého zahynulo více vojáků z důvodu krutých přírodních podmínek než při boji s protivníkem, trvá již od roku 1984.
Nepokoje v Barmě rostou, OSN evakuovala část zaměstnanců
V oblasti státu Rakhine, který se nachází na západě země, je od nedělní noci vyhlášen stav pohotovosti. Nepokoje vypukly po zveřejnění informací o vraždě buddhistické ženy a po útoku na autobus, který převážel skupinu muslimů. Přesný počet obětí není prozatím známý, zahynulo však minimálně sedm osob. Barmský prezident Thein Sein uvedl, že vlna násilí představuje hrozbu pro demokratické směřování země. Bangladéš, která má s Barmou společnou hranici, zintenzivnila kvůli obavám z přílivu uprchlíků kontrolu hraničních přechodů. Údajně bylo již zadrženo 50 až 300 utečenců.
Summit Africké unie se přesouvá do Etiopie
Poté, co Malawi zablokovalo vstup súdánského prezidenta Omara Hassan al-Bashira, se summit Africké unie (AU) přesouvá do hlavního města Etiopie Addis Abeba. Důvodem odmítnutí účasti súdánského prezidenta je zatykač, který na al-Bashira vydal Mezinárodní trestní soud (ICC). Malawi žádá o obnovení mezinárodní finanční pomoci, která tvoří 40 %, a prezidentka Joyce Banda se obávala, že by přítomnost súdánského prezidenta mohla jednání o finanční pomoci zastavit.
USA hrozí Somálsku sankcemi, jestliže nebude dodržovat mírový plán
Náměstek ministryně zahraničí pro africké záležitosti Johnnie Carson, který jako první vysoký představitel USA navštívil po dvou dekádách Somálsko, uvedl, že USA zvažuje uvalení sankcí v podobě zákazu cestování a zmrazení majetku na politiky, kteří zdržují mírový plán. Podle něhož má Somálsko schválit novou ústavu do 20. srpna. Podle BBC je země nejblíže k vytvoření centrální vlády od svržení generála Barreho v roce 1991.
Prezident Venezuely se po dlouhých zdravotních komplikacích cítí skvěle
Prezident Hugo Chávez oficiálně oznámil, že se cítí ,,absolutně dobře“. Vyvrací tím tak spekulace, které se zabývaly jeho kandidaturou na prezidenta. Prezident Chávez minulý rok podstoupil operace a serii radioterapií na Kubě, vše bylo důsledkem rakoviny.
Mexičtí kandidáti na prezidenta absolvovali poslední televizní debatu
Již 1. července se budou v Mexiku konat prezidentské volby a dnes měli kandidáti na post hlavy státu jednu z posledních možností, jak se prezentovat před veřejností. Debaty se zúčastnili všichni favorité voleb – Enrique Peña Nieto, Josefina Vázquez Mota, prezentující vládnoucá stranu a Manuel López Obrador. Debatu doprovázel protest tisíců lidí proti absolutnímu favoritovi voleb Enrique Peña Nietovi. Ten prezentuje opoziční Institucionální revoluční strany (PRI). Ta vládla zemi do roku 2000, kdy skončilo její 70 leté období vlády.
Vláda Demokratické republiky Kongo obviňuje Rwandu z podpory rebelů
Mluvčí vlády Demokratické republiky Kongo Lambert Mende ve svém projevu přenášeném státní televizí uvedl, že stovky rebelů, kteří bojují na východě země, byly vyškoleny ve Rwandě. Demokratická republika Kongo obvinila Rwandu z nečinnosti. Rwandská ministryně zahraničí Louise Mushikiwabo obvinění odmítá, Rwanda se podle ní stala „pouhým obětním beránkem, který má odvést pozornost od domácích problémů Demokratické republiky Kongo“. Na rwandském území mělo být podle mluvčího Mende vycvičeno na 200 až 300 rebelů.
Německá kancléřka Angela Merkel chce prosadit evropskou daň z finančních transakcí
Daň chce německá kancléřka prosadit během summitu v Římě, kde se setká se svými protějšky z Itálie, Francie a Španělska a to ačkoliv německý ministr financí Wolfgang Shaeuble nedávno uvedl, že plán na zavedení této daně je v EU „neaplikovatelný“. Dle mluvčího kancléřky Steffena Seiberta lze podporu pro tuto daň očekávat i od nového francouzského prezidenta Francoise Hollanda. Proti dani se výrazně staví britský premiér David Cameron.
Kandidát na egyptského prezidenta Mohamed Mursi: „Pokud budu zvolen, Egypt uzná nezávislost Kosova“
Toto uvedl kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi po setkání s Bekirem Ismailem, poradcem ministra zahraničních věcí Kosova Envera Hoxhy. Věc komentoval slovy: „Egypťané vždy podporovali nezávislost Kosova.“ Mursi skončil v 1. kole prezidentských voleb na 1. místě.
Bujar Nishani byl zvolen novým albánským prezidentem
Albánský parlament v pondělí zvolil 74 hlasy ministra vnitra Bujara Nishani novým prezidentem země. Ačkoliv byla opozice proti a nezúčastnila se hlasování, ke zvolení stačilo alespoň 71 ze 140 hlasů. Vůdce opozičních socialistů Edi Rama uvedl, že jednostranná nominace Nishani od vládnoucích demokratů podkopává cíl země vstoupit do Evropské Unie. Představitel Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) velvyslanec Eugen Wollfarth, jenž se volby zúčastnil, výsledek komentoval kladně a Nishanimu ke zvolení pogratuloval.
Libye přesouvá volby na 7. července
Volby do Národního shromáždění, které se měly konat 19. června, byly odloženy o 18 dní na 7. července. Důvodem jsou logistické problémy s registrací voličů a kandidátů, uvedl šéf volební komise Nuri al-Abbar. Nově zvolené Národní shromáždění bude navrhovat novou ústavu. V současnosti zemi po svržení Muammara Kaddafiho spravuje Prozatímní národní rada.
ECOWAS žádá OSN o mandát k vojenskému zásahu v Mali
Podle nigerského prezidenta Mahamadou Issoufou usiluje Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) o rezoluci Rady bezpečnosti OSN k získání mandátu pro vojenský zásah v Mali, kde se podle ECOWAS „zvyšuje islamistický radikalismus a země se může stát bezpečnostní hrozbou pro celý region“. Kapitola 7 v Chartě OSN umožňuje vojenský zásah, jestliže veškerá jednání selhala a krize se v zemi stupňuje. Mali bylo považováno za příklad africké demokracie, v březnu armáda ale provedla vojenský převrat a Tuaregové na severu země vyhlásili nezávislý stát Azawad.