Ministr George Saitoti, který patřil mezi přední podporovatele nasazení keňských jednotek v Somálsku proti militantní skupině v Al-Shabaab, dva piloti a dva bodyguardi zemřeli, když se helikoptéra zřítila v lese nedaleko Nairobi. Ministr Saitoti byl kandidátem do příštích prezidentských voleb, které se mají konat v březnu 2013. Příčina havárie se vyšetřuje.
Archiv rubriky: Politika
Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují v porušení příměří v Náhorním Karabachu
Na konci minulého týdne došlo na hranicích sporného území Náhorního Karabachu, který na počátku devadesátých let vyhlásil nezávislost, k několika ozbrojeným incidentům. V noci na pátek informovala ázerbájdžánská média o tom, že ozbrojené síly Arménie porušily příměří a že na hranicích probíhají „rozsáhlé boje“. Podle ministerstva obrany Ázerbájdžánu je situace v této oblasti stále napjatá. Prezident Arménie Serzh Sargsyan ve svém komentáři ke zdejší situaci uvedl, že se muselo jednat buď o provokaci ze strany ázerbájdžánského vedení, které v tomto případě musí nést zodpovědnost za porušení mezinárodních závazků, nebo působily ozbrojené síly Ázerbájdžánu nekontrolovaně – jakoukoliv iniciativu ze strany Arménie tedy prezident vyloučil.
Čínská ekonomika vykázala v květnu překvapivé výsledky
Meziročně vzrostla hodnota exportu o 15,3% a zároveň poklesla míra inflace na úroveň 3%. Přesto zůstávají hodnoty průmyslové produkce a maloobchodních tržeb i nadále na nižší úrovni, než je vládou stanovený cíl. Minulý týden snížila centrální banka poprvé po více než třech letech míru diskotních sazeb, s cílem podpořit domácí poptávku po úvěrech.
KLDR v současné době neplánuje uskutečnit třetí jadernou zkoušku – uvedla severokorejská zpravodajská agentura
Možnost dalšího jaderného testovaní zůstává aktuální i poté, co Rada bezpečnosti OSN v dubnu zpřísnila sankce uvalené na Severní Koreu v souvislosti s nepovedeným raketovým startem. Předchozí dva jaderné testy, které se konaly v roce 2006 a 2009, proběhly vždy v návaznosti na rozhodnutí OSN o uvalení sankcí.
Republikánský kandidát na prezidenta Mitt Romney získal v květnu na darech na svoji kampaň od dárců přes 76 milionů amerických dolarů
Celkem se mu tak již podařilo získat více než 107 milionů USD. Současný prezident B. Obama pak v květnu vybral přes 60 milionů USD. Naprostou většinu peněz darovaných kandidátům tvoří příspěvky nižší než 250 USD od drobných dárců. V případě prezidenta Obamy je to dokonce přes 98%. V těchto údajích na kampaň nejsou zahrnuty příspěvky od politických akčních výborů Super PACs, jejichž působení bylo v USA povoleno nejvyšším soudem před dvěma lety. Odhaduje se, že právě příspěvky těchto subjektů mohou mít klíčovou roli v celé kampani, což vzbuzuje otázky ohledně nezávislosti takto zvoleného kandidáta.
Ve Francii proběhlo 1. kolo parlamentních voleb, vedou socialisté a zelení
Obě strany by tak společně mohly získat absolutní většinu v Národním shromáždění (dolní komoře parlamentu). Vyplývá to z odhadů výsledků dnešního 1. kola voleb, které zveřejnil institut CSA. Okolo 35% hlasů pro socialisty a jejich spojence předvídají údajně také instituce Ifop nebo Ipsos. O výsledné podobě Národního shromáždění rozhodnou voliči ve 2. kole, které se bude konat za týden.
Skupina G7 přivítala pomoc eurozóny pro španělské banky
Skupina G7 (Kanada, USA, Japonsko, Itálie, Velká Británie, Francie, Německo) v prohlášení zveřejněném americkým ministerstvem financí uvedla, že plán eurozóny napomůže většímu fiskálnímu sjednocení regionu. Jakmile eurozóna obdrží formální žádost, bude s to poskytnout Madridu až 100 miliard eur.
Španělsko požádá eurozónu o finanční pomoc pro svůj bankovní sektor
Potvrdil to dnes španělský ministr hospodářství Luis de Guindos. Dodal, že vše bylo řádně prodiskutováno během nouzových debat ministrů financí členských zemí eurozóny. Konečná výše pomoci zatím nebyla stanovena. Měla by se ale vyšplhat ke 100 miliardám EUR. Ministr de Guindos zdůraznil, že se nejedná o záchranu, ale pouze o pomoc bankovnímu sektoru Španělska.
Americká ministryně zahraničí se setkala se zvláštním vyslancem OSN a Ligy arabských států
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se setkala ve Washingtonu se zvláštním vyslancem OSN a Ligy arabských států Kofi Annanem. Hlavním tématem rozhovoru bylo hledání cesty, jak ukončit 15 měsíců trvající krveprolití v Sýrii. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon po masakru ve městě Hama prohlásil, že šestibodový plán Kofiho Annana pro mír v Sýrii selhal. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton prohlásila, že USA hledají způsob jak donutit syrskou vládu přijmout podmínky příměří.
Spojené státy americké vyjádřily zklamání nad jednáním mezi MAAE a Íránem
Podle vyjádření vyslance Spojených států amerických při MAAE Roberta Wooda jsou Spojené státy zklamané výsledky jednání mezi šesti světovými velmocemi a Íránem. Írán podle jeho slov stále nedodržuje požadavky MAAE. Spojené státy americké se nadále obávají, že Írán obohacuje uran pro vojenské účely a pracuje na jaderné bombě. Írán poukazuje na své právo vyvíjet jaderný program pro mírové účely. V tom jej podporuje Hnutí nezúčastněných.
Během summitu Šanghajské organizace pro spolupráci došlo k setkání prezidentů Číny, Íránu a Afghánistánu
Čínský prezident Hu Jintao vyzval Írán, který je klíčovým dodavatelem ropy do Číny, k otevřenějšímu přístupu při vyjednáváních týkajících se jeho jaderného programu. Těch se kromě Íránu zúčastní dalších šest jaderných velmocí, mezi které patří USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Německo a Čína. Jednání se budou konat v průběhu příštího měsíce. Prezident Číny se během 10. summitu organizace setkal také s afghánským prezidentem a nabídl mu finanční pomoc o velikosti 24 milionů USD ročně a prohloubení spolupráce obou zemí po odchodu vojsk Severoatlantické aliance v roce 2014.
Dnes probíhají celoevropské protesty proti mezinárodní smlouvě ACTA
Tato smlouva si bere za cíl omezení šíření padělků nebo nelegálních kopií audiovizuálních děl, její kritici však upozorňují na významné omezení svobody šíření informací na internetu. Česká republika je jednou ze zemí, které ratifikaci smlouvy pozastavily poté, co v únoru došlo k několika demonstracím. Ve věci hraje klíčovou roli vyjádření Evropského výboru pro mezinárodní obchod, ke kterému dojde již 21. června.
Španělsko o pomoc EU prozatím nepožádá, tvrdí mluvčí ministra hospodářství
Dle tiskové mluvčí španělského ministra hospodářství se názor země na žádost o finanční pomoc EU nezměnil. Takto se mluvčí vyjádřila před schůzkou ministrů financí eurozóny. Španělská místopředsedkyně vlády Soraya Saenz de Santamaria v pátek prohlásila, že vláda počká na výsledky zprávy MMF a dvou nezávislých auditů předtím, než v této věci podejme rozhodnutí. MMF v pátek uvedl, že španělské banky budou potřebovat nejméně 40 miliard eur pro posílení své obrany proti vážným finančním šokům. Dle jiných zdrojů by vláda měla o pomoc požádat během tohoto víkendu.
Americký prezident Barack Obama vyzval evropské státníky k urgentnímu jednání při řešení ekonomické krize
Ve svém projevu mimo jiné řekl, že „(evropští státníci) si uvědomují vážnost celé situace a naléhavost jednat k jejímu řešení. Spojené státy mohou poskytnout podporu, doporučení či návrhy, ale nakonec bude muset Evropa učinit svá vlastní rozhodnutí.“ Prezident Obama reagoval především na poslední vývoj ve Španělsku, které bude čtvrtou evropskou zemí nucenou požádat Evropskou unii (EU) o finanční pomoc, konkrétně při rekapitalizaci svých bankovních domů. Zároveň se s napětím očekávají výsledky řeckých voleb, které proběhnou 17. června a pravděpodobně rozhodnou o dalším setrvání země v EU.
Austrálie zruší finanční a cestovní sankce uvalené na Barmu
Oznámil to australský ministr zahraničí Bob Carr a dodal, že ke zrušení sankcí by mělo dojít během několika týdnů. I nadále zůstává v platnosti uvalené zbrojní embargo. Austrálie také do roku 2015 zdvojnásobí poskytovanou finanční pomoc, která tak dosáhne hodnoty až 99 milionů USD. Během návštěvy Barmy se australský ministr zahraničí setkal s prezidentem země Thein Seinem a představitelkou barmské opoziční strany Aung San Suu Kyi.
K sankcím EU proti Bělorusku se připojilo sedm nečlenských evropských států
K ekonomickým a vízovým sankcím Evropské unie vůči Bělorusku se dnes připojilo dalších sedm evropských zemí: Makedonie, Chorvatsko, Černá Hora, Island, Albánie, Srbsko a Lichtenštejnsko. Oznámila o tom vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashton, která zároveň zdůraznila, že EU je připravena sankce dále rozšířit, pokud běloruské orgány nezastaví pronásledování lidí pro jejich politické přesvědčení a nenavážou dialog s opozicí. Sankce EU se v současné době vztahují na na 243 fyzických a 32 právnických osob z Běloruska. Tiskový mluvčí běloruského ministerstva zahraničí vyjádřilo v souvislosti s touto skutečností lítost a zdůraznilo, že politika sankcí nemá žádnou perspektivu, protože brání skutečnému řešení sporů.
Ruský prezident podepsal tzv. „protidemonstrační“ zákon
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal tzv. „protidemonstrační“ zákon, na základě kterého dojde k výraznému zpřísnění sankcí za přestupky během demonstrací. Kontroverzní zákon by měl být opublikován v nejbližších dnech, jeho účinky by se tak mohly projevit již během rozsáhlé akce opozice s názvem „Pochod milionů“, která je naplánována na 12. června.
Argentinská vláda nehodlá vyjednávat s protestujícími zemědělci
Podle ministra zemědělství Norberta Yauhara vláda nehodlá podniknout kroky ke změnám, které požaduje organizace Liaison Board, jednající jménem stávkujících zemědělců. Generální stávkou chtějí zemědělci docílit snížení pozemkové daně v provincii Buenos Aires, která byla v některých případech zvýšena až o 300%. Podle ministra zemědělství se chce vláda vyvarovat podobným nedorozuměním, které se udály v roce 2008, kdy Liaison Board zorganizovala stávku na protest proti zvýšení daní týkajících se produkce sójových fazolí.
OAS trvá na pokračování dialogu mezi Chile a Bolívií ohledně sporného přístupu k moři
Pro Organizaci amerických států (OAS) je důležité, aby pokračovala jednání mezi Chile a Bolívií ohledně více, než stoletého sporu ohledně přístupu Bolívie k moři. To uvedl generální sekretář OAS José Manuel Insulza po mítinku Generálního shromáždění OAS, který se konal na začátku tohoto týdne právě v Bolívii.
Egyptské strany se dohodly na složení ústavodárného sboru k sepsání ústavy
Zástupci 22 politických stran a předseda vojenské rady se dohodli na složení sboru, který má sepsat novou ústavu. Sbor se má skládat ze 100 členů a jeho složení by příští týden měl potvrdit parlament. Činnost předchozího sboru byla pozastavena poté, co soud na základě stížnosti liberálů a sekularistů uznal, že výbor nereflektuje složení egyptské společnosti. Ústavodárný sbor se má skládat z politiků, členů ozbrojených sil, policie, soudců a odborů, včetně muslimů i křesťanů.
Malawi nebude hostit summit Africké unie
Kvůli neshodám nebude Malawi pořadatelskou zemí červencového summitu Africké unie (AU). Malawi žádalo, aby se summitu neúčastnil súdánský prezident Omar al-Bashir, na něhož Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač za válečné zločiny v Darfúru. AU požadavek odmítla. Ve čtvrtek Súdán požádal AU, zdali by summit nemohl být přesunut do hlavního města Etiopie Addis Abeba, aby se súdánský prezident setkání mohl zúčastnit. ICC žádá mezinárodní společenství o pomoc při zatčení prezidenta al-Bashira.
USA kritizují plán Izraele na další osidlování západního břehu Jordánu
Izrael oznámil plán na vybudování dalších 851 domů na západním břehu Jordánu. Spojené státy to kritizují jako snahu podkopat mírové jednání. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Mark Toner řekl, že vytrvalá snaha Izraele osidlovat západní břeh Jordánu vede k prohlubování sporů mezi Izraelem a palestinskými organizacemi. Zájmem USA je podle něj, aby obě strany přestaly s dalšími provokacemi a vrátily se k jednacímu stolu.
Příslušníci mise OSN se v Sýrii ocitli pod palbou
Příslušníci mise pozorovací mise OSN v Sýrii (UNSMIS) se během pobytu v oblasti kolem města Hama ocitli pod palbou. Ban Ki-moon oznámil, že příslušníci mise byli krátce ostřelováni během snahy dostat se do oblasti Mazraat al-Qubeir. Velitel pozorovací mise OSN generál Robert Mood řekl, že jeho jednotky byly zastaveny příslušníky syrské armády a donuceny k odchodu. Velitel mise také oznámil, že v Sýrii narůstá násilí mezi náboženskými skupinami, především mezi menšinovými Alevity, které reprezentuje prezident Bashar Al-Assad a většinovými Sunnity.