Příslušníci mise OSN potvrdili, že v syrském městě Hama bylo zabito 78 civilních obyvatel. OSN se přiklonila k názoru, že za masakrem stojí vládní jednotky prezidenta Bashara Al-Assada. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon označil tento čin za „nevýslovné barbarství“. Oznámil také, že mírový plán zvláštního vyslance OSN a Ligy arabských států Kofiho Annana selhal.
Archiv rubriky: Politika
Homosexuální páry v Dánsku budou moci uzavírat plnoprávné církevní sňatky
Dánský parlament ve čtvrtek schválil návrh zákona, jenž tento krok homosexuálním párům umožňuje. Týká se však pouze státní luteránské církve, ke které se hlásí okolo 80% Dánů. V platnost vstoupí 15. června. Dánsko bylo první zemí, která v roce 1989 schválila registraci homosexuálních partnerských svazků.
Pokud Černá Hora nyní získá datum zahájení přístupových rozhovorů s EU, parlamentní volby v zemi proběhnou na podzim
Potvrdil to prezident Černé Hory Filip Vujanović, jenž také uvedl, že krok má podporu vládnoucích i opozičních stran. Evropská komise doporučila zahájení vstupních rozhovorů s Černou Horou minulý měsíc a ministři zahraničních věcí zemí EU budou o této věci diskutovat ještě v červnu.
Albánský parlament by dnes měl již potřetí vybírat prezidenta země, podpora Fatose Nana roste
Vládnoucí a opoziční strany jsou daleko k dosažení konsenzu ohledně prezidentského kandidáta, třetí kolo hlasování je však i přesto v albánském parlamentu naplánováno na pátek. Ačkoliv se neočekává, že dnes dojde k jakémukoliv rozhodnutí v této věci, podpora pro jmenování bývalého premiéra a bývalého vůdce socialistů Fatose Nana roste.
V případě silného přílivu nelegálních migrantů budou moci země Schengenu dočasně obnovit kontrolu nad státními hranicemi
Oznámilo to dánské předsednictví EU, rozhodnutí bylo přijato na zasedání ministrů vnitra EU ve čtvrtek. Dle dohody budou moci členové schengenského prostoru znovu zavést hraniční kontroly po dobu šesti měsíců s možností prodloužení opatření o dalších šest měsíců v extrémních podmínkách. Proti návrhu se vyslovila komisařka EU pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmström, dle jejíž názoru nebyl Schengen vytvořen ke kontrole přistěhovalectví, ale k usnadnění volného pohybu.
Turecko nebude uznávat kyperské předsednictví EU
Turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu opět uvedl, že během půlročního předsednictví Kyperské republiky se Turecko nezúčastní žádné akce, které bude tento ostrovní stát předsedat. Turecko již dříve varovalo před výrazným zhoršením vztahů s EU kvůli předsednictví Kyperské republiky, neboť trvá na vyřešení tzv. kyperské otázky do doby, než by mělo nastat. Přesto Turecko hodlá nadále vztahy s EU udržovat, jak nyní uvedlo turecké ministerstvo zahraničí.
Srbský patriarcha Irineja navštívil Chorvatsko
Čtvrteční cesta srbského duchovního Irineji má kromě náboženských i politické cíle a měla by zlepšit vztahy mezi Bělehradem a Záhřebem. Ty doznaly zhoršení v tomto týdnu, kdy zvolený srbský prezident Tomislav Nikolič řekl, že „Vukovar byl srbský. Tam se Chorvaté nemají co vracet.“ Město a oblast Východní Slavonie byly na základě chorvatsko-srbské dohody z Erdutu z roku 1995 spravovány OSN a 1998 reintegrovány do Chorvatska. Chorvatský prezident Ivo Josipovič na tento výrok reagoval zrušením své účasti na pondělní inauguraci Nikoliče.
Kastovní systém Severní Korey porušuje lidská práva obyvatel – ukazuje americká studie
Kastovní systém Sonbug, umožňuje podle výsledků studie rozsáhlou a systematickou diskriminaci občanů Severní Korey v celonárodní úrovni. Rozřazuje občany do tří základních skupin podle politické minulosti rodinných příslušníků. Jednotlivým skupinám přísluší specifické výsady či tresty, které ovlivňují jejich společensko-politické postavení a porušují lidská práva. Kastovní rozdělení ovlivňuje například přístupnost a možnost výběru potravin, zdravotní péče, vzdělání či zaměstnání. Do skupiny, která je označena jako vůči režimu nepřátelská, dle studie spadá mezi 27 až 40% obyvatel. Autorem studie zprostředkované agenturou Reuters je Robert Collins, bývalý pracovník Ministerstva obrany USA. Studie také uvedla, že OSN, zahraniční vlády a nevládní organizace by se měly podílet na odstranění primárního útlaku, který je vytvářen na občany Severní Korey. Země dlouhodobě reaguje na požadavky projednávání otázky lidských práv negativně.
Čínský investiční fond China Investment Corporation omezí investice do evropských akcií a dluhopisů
Předseda China Investment Corporation (CIC) uvedl, že k rozhodnutí došlo z důvodu zvyšujícího se rizika rozpadu eurozóny. Upozornil zároveň, že se společnost nebude v případě zavedení společných evropských dluhopisů (eurobondů) projektu účastnit. Navzdory omezení investic do evropských akcií a dluhopisů společnost z evropského trhu neodchází, ale zaměří se zejména na oblast soukromého sektoru a infrastruktury. CIC byl založen čínskou vládou v roce 2007 a disponuje zahraničními aktivy v celkové hodnotě 410 miliard USD. Je tak jedním z největších investičních fondů světa. Čína je držitelem největšího fondu devizových rezerv na světě, který má hodnotu 3,3 bilionu USD.
Ekvádor představil návrh soudního tribunálu pro UNASUR
Ekvádorský generální prokurátor Galo Chiriboga Zambrano tento návrh prezentoval v Buenos Aires před členskými státy Společného trhu jihu (MERCOSUR). Tribunál by se zabýval organizovaným zločinem, jakým je např. obchod s drogami nebo praní špinavých peněz. Tribunál by se měl skládat z generálních prokurátorů všech členských zemích Unie jihoamerických národů (UNASUR).
Britský státní ministr při ministerstvu zahraničí: ,,Argentina se snaží uvalit ekonomické embargo na Falklandy“
To uvedl státní ministr při ministerstvu zahraničí Jeremy Browne. Podle něj Argentina znemožňuje rozvinutí turistického průmyslu ostrovů, které jsou oficiálně britským zaoceánským územím. Zároveň znemožňuje kotvení ve svých přístavech lodím s falklandskou nebo britskou vlajkou. Již dříve argentinská vláda uvedla, že podnikne právní kroky proti společnostem, které se angažují ve falklandských vodách. Státní ministr při ministerstvu zahraničí Browne příští týden podnikne plánovanou návštěvu Falklandských ostrovů.
Ruský „protidemonstrační“ zákon je v rozporu s ústavou
Uvedla to ve svém posudku ruská Prezidentská rada pro lidská práva, podle níž zásadní vada tzv. „protidemonstračního“ zákona spočívá v tom, že v podstatě zakládá kriminalizaci procesu uplatňování základního ústavního práva na pokojné shromažďování. Kontroverzní zákon, který počítá se zvýšením pokut za přestupky pro jednotlivce z dosavadních 2000 až na 300.000 rublů (cca 187.000 Kč), včera po krátké rozpravě naprostou většinou hlasů schválila Rada federace, horní komora ruského parlamentu. Oproti tomu úterní projednávání v dolní komoře vzhledem k obstrukčnímu jednání opozičních stran trvalo více než 11 hodin, pro zákon nakonec hlasovalo 241 poslanců, 147 bylo proti a desítky se zdržely hlasování. Pro platnost zákona tak zbývá pouze podpis prezidenta Vladimira Putina, jenž text prosazoval. Opoziční aktivisté se obávají, že zákon znemožní protesty zaměřené proti vládě prezidenta Putina, pokud však zákon vstoupí v platnost před 12. červnem, bude uplatněn i na tzv. „Pochod milionů“, který je právě na tento den naplánován.
OSN se snaží verifikovat masakr ve městě Hama v Sýrii
Příslušníci monitorovací mise OSN v Sýrii (UNSMIS) se pokouší dostat do města Hama. Zde podle povstalců a místních obyvatel došlo k masakru 78 civilních obyvatel ze strany vládních vojenských jednotek. Cesta k místu je znesnadňována probíhajícími boji mezi povstalci a syrskou armádou. OSN se pokouší masakr nestranně vyšetřit. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton obvinila z masakru syrského prezidenta Bashara Al-Assada a vyzvala jej k rezignaci. Syrská vláda odmítá zprávy o masakru jako nepodložené a důrazně odmítá svoji účast na těchto činech.
Americká ministryně zahraničí vyzvala syrského prezidenta k rezignaci a opuštění země
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala syrského prezidenta Bashara Al-Assada k rezignaci na svoji funkci a k opuštění země. Podle americké ministryně zahraničí je prezident Bashar Al-Assad zodpovědný za masakr 78 civilistů ve městě Hama. Prezident Assad tím podle ní ztratil legitimitu a měl by odevzdat moc. Hillary Clinton dále vyjádřila své opovržení násilím, které se v Sýrii stále odehrává.
Americký ministr obrany Leon Panetta vyjádřil nespokojenost se situací v Pákistánu
Americký ministr obrany Leon Panetta během návštěvy v Afghánistánu vyjádřil nespokojenost Spojených států amerických nad situací v Pákistánu. Pákistánské ozbrojené složky podle něj nejsou schopny zastavit a zneškodnit teroristickou síť Haqqani na svém území. Spojené státy pokračují v nátlaku na pákistánskou vládu, aby svůj postoj k této problematice přehodnotila a zvýšila své úsilí v této otázce. Vztahy mezi USA a Pákistánem jsou problematické kvůli sporné otázce ohledně útoků amerických bezpilotních letounů na pákistánském území.
Německá kancléřka Angela Merkel chce prosadit prohlubování politické unie a zároveň vytvořením fiskální unie
Angela Merkel se chystá tento krok prosadit na blížícím se summitu EU na konci června i přes případný nesouhlas některých členských států. Podle kancléřky by se měly Evropě předávat krok po kroku kompetence, aby měla také kontrolní možnosti. K prosazování hlubší integrace dodala: „Nesmíme ale zůstat stát jen kvůli tomu, že jeden nebo druhý nechce jít s námi,“. Kancléřka Merkel se tímto tedy vyjádřila pro vytvoření tzv. dvourychlostní Evropy. Dodala, že je však potřeba, aby všichni měli možnost se do další integrace zapojit.
Francouzská vláda schválila dřívější odchod do důchodu pro některé osoby
Ve Francii budou moct osoby, které začaly pracovat již v 18 či 19 letech, odejít do důchodu již v 60 a ne v 62 letech, jak prosadila předchozí vláda. Toto se bude podle odhadů týkat přibližně 100 000 lidí a stát by tak měl přijít přibližně o 1,1 miliardy eur. Tento krok nové levicové vlády se jeví jako důležitý zvláště v kontextu blížících se parlamentních voleb, které proběhnou 10. a 17. června. Krok je zároveň dalším splněným předvolebním slibem nového prezidenta Francoise Hollanda.
V Libyi začal soud s prvním členem Kaddafiho vlády
Bývalý zpravodajský šéf Buzeid Dorba je obviněn z trestných činů během libyjského povstání. Dorba čelí šesti bodům obvinění: spiknutí s cílem zabití civilistů, poskytování zbraní za účelem zabití civilistů, snaha vyprovokovat občanskou válku, odepírání občanům práva na protest, nezákonné zadržování a zneužívání moci. Buzeid Dorba svou vinu odmítá. Soudce Al-Ajaily Al-Maalouli soudní proces přerušil do 26. června, vyhověl tak obhájci Dhao Al-Mansouri Awon, který u soudu požadoval více času na prostudování spisu.
Egypťané volají po obnovení revoluce
Důvodem k znovuobnovení revoluce, kterou požadovaly tisíce Egypťanů na náměstí Tahrir, je rozsudek nad svrženým prezidentem Husni Mubarakem, který dostal trest doživotí. Demonstranti žádali pro exprezidenta trest smrti. Egypťané se domnívají, že země zůstala beze změny, neboť u moci zůstali stejní politici jako před revolucí. Hnutí 6. dubna, liberální a středové strany požadují odložení druhého kola prezidentských voleb, v nichž se proti sobě má postavit bývalý premiér Ahmed Shafiq a islamistický kandidát Mohamed Mursi.
Senegal žádá Světovou banku o úvěr na zlepšení energetického sektoru
Podle viceprezidenta Světové banky (SB) pro Afriku Makhtara Diopa může Senegal získat půjčku ve výši 140 milionů USD, z nichž 85 milionů USD má jít na zlepšení energetiky země a 55 milionů USD na rozpočtovou podporu. O půjčce by měla rada banky podle viceprezidenta Diopa jednat v nadcházejících týdnech. Senegalský energetický sektor po letech špatného řízení patří k nejhorším na světě. Většina energie pochází z benzínových generátorů. Minulý rok zemi postihly masivní výpadky energie, některé trvaly až 30 hodin.
Organizace amerických států rozhodla o odložení reformy Komise pro lidská práva
Rozhodlo se tak na mítinku Generálního shromáždění Organizace amerických států (OAS). Jednání ohledně nové Komise pro lidská práva by se měla zpozdit o 6-8 měsíců. Na začátku příštího roku by tedy mělo Generální shromáždění OAS celou věc probrat znovu. Původní návrh podal minulý měsíc Venezuela. Právě prezident Chávez zároveň požádal svou vládu o vystoupení Venezuely z Inter-americké komise pro lidská práva (IAHRC), která jedná právě pod hlavičkou OAS. Podle něj ,,totiž současnou IAHRC používá USA proti Venezuele“.
Nový Zéland navázal partnerský vztah s organizací NATO
Smlouvu podepsal v pondělí 4. června v Bruselu novozélandský premiér John Key a generální tajemník NATO Fogh Rasmussen. Podepsána byla za účelem posílení spolupráce v oblasti vojenského výcviku, terorismu nebo pomoci při katastrofách. K posilování vztahů mezi NATO a Novým Zélandem docházelo během posledních deseti let zejména z důvodu účasti novozélandských vojáků na misi ISAF (International Security Assistance Force) v Afghánistánu. V současné době je nasazeno v Afghánistánu asi 130.000 vojáků z 50 států, z toho téměř 200 vojáků z Nového Zélandu.
Mexický prezident podepsal zákon o změně klimatu
Prezident Felipe Calderón podepsal zákon, ve kterém jsou představeny závazné cíle ve věci změny klimatu. Jde především o snížení emisí podílejících se na skleníkovém efektu – do roku 2020 má být jejich množství sníženo o 30%, do roku 2050 o 50%. Dále zákon hovoří o zvýšení spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Mexiko je teprve druhou zemí světa, která kvůli změně klimatu odsouhlasila zákon. Stala se zároveň první rozvíjející se zemí, která takový zákon přijala.