Dle hlavní představitelky Dám v bílém Berty Soler bylo 32 členek zadrženo, aby v sobotu v Havaně neuspořádaly akci věnovanou politickým disidentům. Hnutí bylo založeno v roce 2003 a sdružovalo ženské členy rodin 75 zadržených disidentů. Poté, co došlo k propuštění všech osob, o které hnutí usilovalo, začaly Dámy v bílém požadovat propuštění všech politických vězňů.
Archiv rubriky: Politika
Prezidenti Makedonie a Srbska jednali o významu regionální spolupráce
Dalšími tématy jednání makedonského prezidenta Gjorge Ivanova s jeho srbským protějškem Tomislavem Nikoličem bylo posílení spolupráce ve všech oblastech společných zájmů a vyvíjení dalšího úsilí v rozvoji regionu. Během prvního setkání prezidentů od inaugurace Nikoliče Ivanov vyjádřil ochotu pokračovat v úzké spolupráci na politické, ekonomické a kulturní úrovni s ohledem na integraci do EU a také ochotu pokračovat v praxi úzkých vztahů a osobních kontaktů navázaných předchůdcem Nikoliče Borisem Tadićem.
Španělský premiér Mariano Rajoy přislíbil reformy, den po varování MMF
Španělský premiér Mariano Rajoy v sobotu přislíbil provést reformy, které učiní ekonomiku země „pružnější a konkurenceschopnější“, den poté, co Mezinárodní měnový fond (MMF) uvedl seznam potřebných reforem k opětovnému získání důvěry trhu. Jednalo se například o vyšší daň z přidané hodnoty či bezprostřední právní předpisy o budoucím snižování mezd státních zaměstnanců. Výnosy španělských dluhopisů v uběhlém týdnu přesáhly 7%, dluh země vzrostl na 72,1% HDP a vláda očekává jeho další zvyšování v průběhu roku.
V Řecku se v neděli uskuteční parlamentní volby
Dle posledních zveřejněných průzkumu veřejného mínění má největší podporu obyvatel strana Nová demokracie, která chce pokračovat s 2. záchranným plánem. Na druhém místě je Koalice radikální levice (SYRIZA) , která požaduje zrušení záchranného plánu. Na třetím místě by se nyní ocitla socialistická strana PASOK. Dočasný premiér Panagiotis Pikrammenos uvedl, že země se musí vypořádat s důležitými otázkami, které vyžadují politická rozhodnutí. Ministerstvo financí dle agentury FIA údajně prohlásilo, že Řecko má peníze pouze na platy a důchody do konce července a státní příjmy činí oficiálně 666 milionů eur, oproti cíli 18.8 miliard eur za prvních pět měsíců roku.
Japonsko obnoví provoz dvou jaderných reaktorů
Rozhodnutí oznámil japonský premiér Yoshihiko Noda. Znovuotevřeny budou reaktory v prefektuře Fukui a k obnovení provozu by mělo dojít v časovém horizontu tří týdnů. K rozhodnutí došlo z důvodu hrozby výpadků dodávek elektrické energie, které japonský premiér označil za klíčovou pro stabilitu společnosti i hospodářství země. Rozhodnutí vyvolalo vlnu protestů, podle průzkumu veřejného mínění provedeného zpravodajskou agenturou Jiji se 46% japonské populace staví k otázce znovuotevření jaderných reaktorů negativně.
Po nepokojích v Barmě zůstává až 30 tisíc osob bez přístřešku nad hlavou a přístupu k potravinám
Jedná se o vysídlené skupiny muslimů a buddhistů, mezi kterými vypukly 8. června nepokoje. Během vlny násilí zemřelo minimálně 29 osob, vysídleno bylo přes 30 tisíc osob, z nichž více než 20 tisíc uprchlíků uteklo do hlavního města státu Rakhine, došlo také k vypálení více než dvou tisíc domů. OSN vyzvala sousední stát Bangladéš, aby přijímal barmské uprchlíky. Barmská opoziční představitelka Aung San Suu Kyi během své cesty po Evropě upozornila, že v zemi musí být přijaty zákony, které znemožní konání dalších podobných událostí.
Prezidentka Malawi se odmítla zúčastnit summitu Africké unie
Červencový summit Africké unie (AU), který se měl konat v Malawi, byl tento týden přesunut do Etiopie. Prezidentka Malawi Joyce Banda oznámila, že se summitu nezúčastní. Důvodem je ohlášená přítomnost súdánského prezidenta Omara Hassan al-Bashira, na kterého Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač za válečné zločiny v Darfúru.
OSN požaduje zlepšení lidských práv v Súdánu
Odborník OSN pro lidská práva Mashood Adebayo Baderin vyzval Súdán ke zlepšení lidských práv v zemi. Súdán sice založil Národní komisi pro lidská práva, nicméně je podle Baderina stále nutné vybudovat například kapacity pro školení soudců, zaměstnanců ministerstva spravedlnosti, zákonodárců, policie a nevládních organizací. Bederin vyjádřil znepokojení nad zákony, vztahujícími se k bezpečnosti země, které mohou ohrozit nezávislosti tisku.
Egypťané chystají bojkot druhého kola prezidentských voleb
Část Egypťanů pravděpodobně nedorazí k druhému a rozhodujícímu kolu prezidentských voleb či učiní svůj hlasovací lístek neplatným. Důvodem bojkotu voleb je nespokojenost s vítězi z prvního kola Ahmed Shafiq a Muhamed Mursi. Nespokojenost obyvatel navíc podpořil fakt, že Nejvyšší ústavní soud Egypta zrušil zákon Poslanecké sněmovny, kterou z velké části zastupují islamisté, čímž soud potvrdil kandidaturu Ahmed Shafiqa. Podle zákona se voleb nemohli účastnit bývalí členové Mubarakovy vlády.
Tuniská vláda zakázala plánované protesty islamistů
Tuniské úřady zakázaly protesty islámských skupin, které byly plánované na pátek. V Tunisko byl zaveden zákaz vycházení v některých oblastech, včetně samotného hlavního města Tunis. Páteční protest se měl konat především proti sporné umělecké výstavě, která zahrnovala zobrazování nahé ženy. Salafisté, požadující zavedení práva šaría, považují umění za urážlivé. V odezvě na Salafisty zorganizovali svůj protest i umělci.
V Libyi byl zrušen zákon zakazující glorifikaci bývalého vůdce Muammara Kaddafi
Květnový zákon zakazující glorifikaci Muammara Kaddafi, režimu, názorů či jeho synů byl zrušen. Lybijská Rada pro lidská práva a občanská sdružení se odvolaly proti zákonu, známého jako zákon 37, který byl odsouzen mezinárodními organizacemi pro lidská práva. Podle původního zákona bylo trestem odnětí svobody v rozmezí od tří do 15 let. Podle Rady pro lidská práva v Libyi by rozhodnutí mohlo vzbudit větší důvěru v místní soudnictví.
Ústavní soud rozpustil egyptskou sněmovnu, dnešním dnem začíná druhé kolo prezidentských voleb
Farouk Soltan, hlava egyptského ústavního soudu, ve čtvrtek řekl, že poslanecká sněmovna bude rozpuštěna, jelikož se volby nekonaly v souladu s ústavou. Volební zákon vyhradil třetinu dolní komory parlamentu pro nezávislé kandidáty, soud shledal zákon za protiústavní. Farouk Soltan dodal, že rozhodnutí je závazné pro veškeré orgány státu. Výkonná moc bude nucena uspořádat nové volby. Ústavní soud zkoumal i zákon, na jehož základě probíhají prezidentské volby a který zakazuje ve volbách účast bývalým členům Mubarakovy vlády. Veřejnost očekávala vyřazení kandidáta Ahmed Shafiq, který byl premiérem, ústavní soud jeho kandidaturu potvrdil. Dnešním dnem začíná druhé kolo prezidentských voleb, v němž se utká Ahmed Shafiq a kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi.
Austrálie vytvoří největší mořskou rezervaci světa
Rozhodnutí oznámila pouze pár dní před summitem skupiny Rio+20, kde se lídři více než 130 zemí budou zabývat otázkami životního prostředí. Vytvořením rezervace chce země ochránit vzácný mořský život, který se v pobřežních vodách Austrálie vyskytuje. Zároveň se tím také snaží o regulaci rybolovu a zabránění tak úplnému vylovení některých druhů ryb. Pro rybáře, kterých se tento zákaz dotkne, má Austrálie připravenou finanční kompenzaci. Rezervace by měly pokrýt více než jednu třetinu všech okolních vod, což znamená přibližně 3 miliony km čtverečných. Bude do nich zahrnut mimo jiné také Korálový a Velký bariérový útes, které jsou na seznamu památek UNESCO. Do této doby byla největší sítí mořských parků britská rezervace okolo Čagoských ostrovů v Indickém oceánu.
Nikaragua představila projekt mezioceánské vodní cesty konkurující Panamskému průplavu
Cena projektu by se mohla dle odhadů vyšplhat na 30 miliard USD, zda-li k samotné výstavbě dojde, není však kvůli celosvětové ekonomické krizi prozatím jasné. Zájem o projekt, jenž by byl dle slov vlády prezidenta Daniela Ortegy financován z části soukromým sektorem, projevily Čína, Venezuela, Brazílie, Rusko, Japonsko a Jižní Korea.V Nikarague nyní trpí chudobou polovina z téměř 6 milionů obyvatel, projekt by tak významně přispěl ke zlepšení tamější ekonomické situace.
Evropská centrální banka je připravená zasáhnout, pokud to bude potřeba
Ředitel ECB Mario Draghi uvedl,že případě nutnosti je ECB připravena dodat do finančního systému další likviditu, aby podpořila komerční banky. Dodal však, že jednat by nyní měli především politici a to tak, aby eurozóna stala na pevných základech. Potvrdil také, že nejspíše již na příštím summitu EU by měla být odhalená vize na pokračování eura v následujících letech, na které nyní v týmu pracuje. Zpráva přichází několik dnů před parlamentními volbami v Řecku, které by mohly vyústit až v odchod země z eurozóny.
USA prodlouží o rok sankce vůči některým běloruským představitelům
Ty byly přijaté v roce 2006 kdy administrativa bývalého amerického prezidenta George Bushe zablokovala majetek a aktiva deseti představitelům Běloruska. Sankce se týkaly například běloruského prezidenta Alexandra Lukašenky, ministra vnitra Vladimira Naumova nebo šéfa běloruské KGB Stepana Sucharenka. Americký prezident Barack Obama v dopise Kongresu své rozhodnutí obhájil slovy: “ V roce 2011 vláda Běloruska pokračovala v pronásledování politické opozice, občanské společnosti a nezávislých médii (…)“
Rusko odmítá nařčení, že do Sýrie poslalo nové vrtulníky
Z tohoto Ruskou federaci obvinila americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton. Ruské ministerstvo zahraničních věcí však v pátek uvedlo, že do Sýrie žádné nové vrtulníky nedodalo. Potvrdilo však zprávu, že v Rusku byly uskutečněny předem naplánované opravy vrtulníků, které Sýrii země dodala před několika lety. V souvislostí s tímto vyzvala Francie k úplnému zastavení prodeje zbraní do Sýrie.
Aung San Suu Kyi navštívila Švýcarsko
Barmská opoziční politička během své návštěvy Evropy ve čtvrtek zavítala do sídla OSN v Ženevě a zúčastnila se zasedání Mezinárodní organizace práce (ILO). V pátek se dále zúčastnila zasedání švýcarského parlamentu. V Bernu se také setkala s vládními představiteli a s pracovníky organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Ještě dnes se politička přesune do Osla, kde v sobotu převezme Nobelovu cenu za mír. Ta jí byla udělená v roce 1991.
Britský premiér přislíbil případnou pomoc Falklandských ostrovů
Reaguje tak na nedávno oznámené falklandské referendum, ve kterém budou mít ostrované šanci vyjádřit svůj názor ohledně oficiálního politického statutu ostrovů. Prezidentka Argentiny Cristina Fernández de Kirchner zatím odcestovala do New Yorku, kde by se měla setkat s Dekolonizační komisí OSN. K té by měla vznést žádost o oficiální zahájení jednání s Velkou Británií ohledně nadvlády nad ostrovy.
Chilský ministr zahraničí uvedl, že Bolívie žádá jeho zemi o darování kusu svého území
Tak se vyjádřil chilský ministr zahraničních věcí Alfredo Moreno k žádosti Bolívie o znovupřístupnění svého území k Tichému oceánu. Podle bolivijského prezidenta Eva Morálese chilská vláda nedodržela podmínky plynoucí ze smlouvy o hranicích, která byla podepsána v roce 1904. Prezident Moráles dodal, že by se Chile mělo inspirovat USA, které v 70. letech minulého století vrátilo Panamě území transoceánského průplavu.
Průzkum veřejného mínění největší světové odborové organizace ukázal na obavy ohledně vývoje světové ekonomiky
Průzkum Mezinárodní odborové konfederace (ITUC) byl proveden v několika státech světa včetně Velké Británie, Japonska, USA či Mexika, kde se bude příští týden konat summit skupiny G20. Dvě třetiny respondentů v něm uvedly, že mezinárodní banky mají příliš veliký vliv na rozhodování vlády. Z průzkumu dále vyplynulo, že až 58% respondentů se domnívá, že stav ekonomiky země není ideální a dvě třetiny dotázaných jsou přesvědčeny, že se ekonomická situace bude i nadále zhoršovat. Výsledky průzkumu veřejného mínění budou jedním z témat jednání summitu skupiny G20.
Nigerský prezident předpokládá 15% ekonomický růst
Díky zvýšené produkci uranových dolů a ropného průmyslu bude podle prezidenta Nigeru Mahamadou Issoufou ekonomika země růst v roce 2012 o 15 %. Niger je předním světovým vývozcem uranu, od konce loňského roku se Niger připojil ke státům produkujícím ropu. Přes své nerostní bohatství patří obyvatelé země mezi nejchudší v Africe, Niger sužují častá sucha, s čímž souvisí i nedostatek potravin.
Mali bude chybět o 1,14 miliard USD v rozpočtu
Na základě vojenského převratu přijde západoafrická země pro finanční rok 2012 o 1,14 miliard USD. Mezinárodní společenství kvůli vnitrostátní krizi zastavilo svou finanční podporu Mali, která v minulém roce činila 17 % rozpočtu země. Ekonomika země navíc zpomalila, na místo očekávaného 6% růstu může ekonomika Mali stagnovat do záporných čísel.