O víkendu proběhlo v severoafrické zemi druhé kolo prezidentských voleb, v němž se utkal bývalý premiér Mubarakovy vlády Ahmed Shafiq a kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi. Druhý jmenovaný v pondělí ráno deklaroval své vítězství s prohlášením, že získal 52,5 % volebních hlasů. To Shafiq odmítá. Oficiální výsledky by neměly být oznámeny dříve než ve čtvrtek. Vojenská vláda, která stojí v čele země od revoluce a svržení exprezidenta Mubaraka, vydala v reakci na čtvrteční rozpuštění sněmovny deklaraci, podle níž kontrola legislativy a rozpočtu spadá do kompetence armády. Vojenská vláda si rovněž schválila právo sepsat chybějící ústavu země. Dosud armáda slibovala, že moc předá civilnímu prezidentovi.
Archiv rubriky: Politika
ECOWAS je připraven vojensky zasáhnout v Mali
Navzdory nesouhlasu Rady bezpečnosti OSN k vojenskému zásahu v Mali Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) deklaruje, že je připraveno v zemi zasáhnout se sílou 3 270 vojáků, složených z jednotek Nigérie, Nigeru a Senegalu. Pokud rozhovory s představiteli vojenské vlády v Mali, kde v březnu proběhl vojenský převrat, selžou, je ECOWAS připraven zasáhnout. Někteří afričtí představitelé varují před „Africkým Afghánistánem“, neboť na severu Mali, kde Tuaregové vyhlásili nezávislý stát Azawad, působí členové Al-Kaidy. Malijský prozatímní prezident Dioncounda Traore se po napadení v prezidentském paláci stále nevrátil z léčení v Paříži. Někteří diplomaté podle Reuters tvrdí, že se prozatímní prezident do země zdráhá vrátit.
Egypt je blízko k získání půjčky od Arabského měnového fondu
Arabský měnový fond (AMF) by mohl severoafrické zemi půjčit 65 milionů USD ke zlepšení platební bilance, kterou ohrožuje vnitropolitická situace. Egyptský deficit se za prvních 9 měsíců fiskálního roku 2011/2012 zvýšil na 11 miliard USD, což je dvojnásobek roku předcházejícího. Zahraniční finanční pomoc po egyptské revoluci a kvůli současné politické nestabilitě se zastavila. Egypt žádá řadu mezinárodních organizací o půjčky, na 500 milionů USD žádá od AMF i Africké rozvojové banky (ADB), 1 miliardu USD od Světové banky (SB) a 660 milionů USD od Evropské unie. Zdali země všechny výše uvedené půjčky získá, zatím není jisté.
Před sumittem G20 v Mexiku dojde k setkání prezidentů USA a Ruska
Ruský prezidentský poradce Yury Ushakov sdělil pro agenturu RIA Novosti, že před setkáním představitelů uskupení G20 dojde ke schůzce ruského prezidenta Vladimíra Putina s jeho americkým protějškem Barackem Obamou, během níž dojde k projednávání plánovaného rozmístění protiraketového štítu v Evropě, vyhlídek na mírové urovnání v Sýrii a dvoustranných vazeb obou států. Ushakov dále znova zopakoval názor, že Rusko v syrské otázce považuje silné vměšování zvenčí za nepřijatelné.
Ruský prezidentský poradce Yuri Ushakov: „Rusko a USA vytvořily podmínky pro průlom ve vzájemných hospodářských vztazích“
Ruský prezidentský poradce Yuri Ushakov v neděli uvedl: „Máme potřebné zázemí pro ekonomický průlom: v loňském roce dosáhl obchodní obrat Ruska a USA 31,2 milionů USD, což je o 14,3% více než před krizí v roce 2008.“ Dle Ushakova bylo dosaženo řady nových dohod v mnoha oblastech, včetně rozsáhlého strategického partnerství mezi ruskou ropnou společností Rosněfť a americkou Exxon Mobil. Situaci napomohl i vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO).
V pondělí začne summit skupiny G20 v mexickém letovisku Los Cabos
Lídři světových ekonomik v zastoupení ministrů financí doprovázených guvernéry centrálních bank (Jihoafrická republika, Argentina, Brazílie, Kanada, Mexico, USA, Indonésie, Saúdská Arábie, Indie, Čína, Japonsko, Jižní Korea, Rusko, Turecko, EU, Francie, Německo, Itálie, Velká Británie a Austrálie) se během summitu v mexickém letovisku Los Cabos zaměří na nynější situaci v eurozóně a podporu hospodářského růstu. Německá kancléřka Angela Merkel před summitem uvedla, že může dojít ke sporům mezi některými členy tohoto uskupení ohledně způsobu, jak nynější globální krizi řešit. Zatímco Německo podporuje cestu úsporných opatření, některé státy považují za vhodnější nové půjčky. Důležitým faktorem jednání budou i výsledky řeckých parlamentních voleb, které dle některých analytiků rozhodnou o setrvání Řecka v eurozóně. Dalšími body programu má být řešení syrské otázky či poskytnutí dalších finančních zdrojů MMF.
Tisíce Portugalců protestovaly proti vládním úsporným opatřením
V sobotu se v Lisabonu shromáždily tisíce lidí, kteří nesouhlasí s úspornými opatřeními přijatými středo-pravicovou vládou jako součást plánu EU a MMF, za účelem snížení portugalského státního zadlužení. Největší portugalský odborový svaz CGTP dále projevil nesouhlas se změnami zákoníku práce, které vláda učinila v květnu a se zrušením 4 státních svátků.
Proevropské strany by v řeckých parlamentních volbách mohly získat většinu
Z dosavadních výsledků dnešních parlamentních voleb v Řecku vyplývá, že na 1. místě se umístila strana Nová demokracie se ziskem 30,45% hlasů, která by společně s 3. nejsilnější stranou PASOK, která obdržela 12,85% hlasů, dle agentury Reuters mohla získat potřebnou většinu v 300- členném parlamentu. Na 2. místě je Koalice radikální levice (SYRIZA), která 2. záchranný plán navržen EU a MMF odmítá. Obdobně jako v květnovém hlasování se umístila neonacistická strana Zlatý úsvit, která získala dle odhadů 6-7,5% a znova se tak dostane do parlamentu.
Francouzští socialisté získali většinu v obou komorách parlamentu
Ve druhém kole parlamentních voleb získala dle institutů CSA a Sofres Socialistická strana (PS) francouzského prezidenta Francoise Hollandea v Národním shromáždění (dolní komora parlamentu) 308-320 mandátů, což je více než absolutní většina 289 mandátů. Konzervativní strana bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho bude zastoupená 213-221 poslanci a přechází tedy do opozice. Jelikož Senát (horní komora parlamentu) je socialisty a jejich spojenci většinově zastoupen již od loňského roku, bude mít prezident Hollande výrazně usnadněnou situaci při prosazování své politiky.
Malawi získá 496 milionů USD od mezinárodního společenství
Podle ministra financí Ken Lipenga přislíbilo mezinárodní společenství Malawi finanční pomoc ve výši 496 milionů USD pro finanční rok 2012/2013. Finanční pomoc vzrostla oproti minulému roku o 140 %. O získání mezinárodní finanční pomoci usiluje prezidentka Malawi Joyce Banda od svého nástupu do úřadu na začátku dubna letošního roku.
OSN nepodpoří vojenskou intervenci v Mali
Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) požádaly tento týden Radu bezpečnosti OSN o vydání mandátu k vojenskému zásahu v Mali. Důvodem žádosti je nestabilní vnitropolitická situace, která může podle organizací ohrozit bezpečnost regionu. Rada bezpečnosti OSN uvedla, že v současnosti není ochotna mandát k intervenci vydat, nevyloučila ovšem, že v budoucnosti k danému kroku nepřistoupí.
Americký prezident Barack Obama vydal nařízení, které ochrání část ilegálních přistěhovalců před deportací z USA
Opatření má ochránit imigranty, kteří se do země dostali společně se svými rodiči v nízkém věku. Bude se vztahovat na imigranty, kterým není více než 30 let, dostali se do Spojených států před dovršením 16. roku a v zemi žijí minimálně 5 let. Zároveň se musí jednat o studenty, absolventy střední školy či bývalé vojáky, kteří sloužili v americké armádě a nebyli obviněni z úmyslných trestných činů. V případě, že ilegální imigrant tyto podmínky splní, bude moci zůstat a legálně pracovat v zemi po následující 2 roky a poté požádat o prodloužení lhůty. Mnoho analytiků komentuje tento krok jako pokus B. Obamy získat hlasy hispánské komunity, která by mohla sehrát v prezidentských volbách tohoto roku klíčovou roli. Nařízení by se podle odhadů mohlo týkat okolo 800 tisíc ilegálních přistěhovalců.
Aung San Suu Kyi převzala v norském Oslu po 21 letech Nobelovu cenu míru
Hlavní představitelka barmského opozičního hnutí získala toto ocenění na návrh tehdejšího československého prezidenta V. Havla již v roce 1991. Aung San Suu Kyi čelila dlouhodobě perzekucím ze strany vládního režimu, mimo jiné strávila 15 let v domácím vězení, ze kterého byla propuštěna 13. listopadu 2010. V dubnu tohoto roku byla zvolena do barmského parlamentu a je generální tajemnicí Národní ligy pro demokracii. Ve svém projevu zdůraznila, že „plný přerod Barmy k demokratickému zřízení je stále vzdálen a ačkoliv několik známých disidentů bylo propuštěno, v zemi je stále mnoho anonymních politických vězňů, na které nesmí být zapomenuto.“
Portugalský premiér navštíví Peru
Důvodem této návštěvy, na které bude premiéra Pedra Passos Coelhu doprovázet i ministr zahraničí Paulo Portas, je podepsání mnoha dohod týkajících se spolupráce v oblasti turistického ruchu a kultury. Jednání na nejvyšší mezistátní úrovni má mít za následek posílení a prohloubení vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi. Podle oficiální zprávy odcestuje s oběma státníky i pětičlenná delegace z obchodního sektoru, která se setká se svými peruánskými protějšky za účelem sjednání investičních a obchodních dohod.
Ministři zahraničí Indie a Kuby se dohodli na posílení bilaterálních vztahů
Ministři zahraničí Bruno Rodriguez a S.M. Krishna absolvovali celkem dvě společná zasedání, při kterých Indie vyjádřila zájem o posílení především ekonomické spolupráce. Indický ministr zahraničí Krishna zároveň oznámil i plánovanou návštěvu ministra obchodu a průmyslu Jyotiraditya Scindia, který by měl do Havany zavítat příští měsíc.
Pentagon oznámil, že plán USA pro útok na Sýrii je hotov
Americký Pentagon oznámil, že byly dokončeny plány pro jednotlivé varianty případného amerického útoku na Sýrii. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy zdůraznila, že takový útok připadá v úvahu jedině tehdy, pokud by byl potvrzen Radou bezpečnosti OSN. To se nejeví jako pravděpodobné, vzhledem k neshodám mezi stálými členy Rady bezpečnosti ohledně situace v Sýrii. Připravenost USA k vojenskému zásahu v Sýrii nekoresponduje s vyjádřením generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena, který prohlásil, že Severoatlantická aliance odmítá vojenské řešení situace.
Generální tajemník OSN vyjádřil lítost nad smrtí korunního prince Saúdské Arábie
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyjádřil hlubokou lítost nad smrtí korunního prince Saúdské Arábie Nayef bin Abdulaziz al-Sauda, který zemřel 16. června na rakovinu. Korunní princ byl zároveň ministrem vnitra a místopředsedou vlády. Generální tajemník OSN ocenil především princovy zásluhy o posílení bezpečnosti v arabském regionu. Zdůraznil také spolupráci OSN a Nayef bin Abdulaziz al-Sauda v otázce boje proti terorismu.
Německá kancléřka Angela Merkel kritizovala výkon francouzské ekonomiky
Během setkání německých podnikatelů kancléřka Angela Merkel hovořila o rostoucím rozevírání nůžek mezi dvěma největšími členy eurozóny, kdy nyní získává Německo, oproti situaci před deseti léty, nad Francii „rostoucí náskok“. Kritika francouzské ekonomiky přichází poté, co se ve středu francouzský prezident Francois Hollande v Paříži setkal s představiteli německé levicové opozice, aniž by předtím Hollandea v Paříži navštívila samotná kancléřka.
Příští týden proběhne v Praze jednání představitelů Visegrádské skupiny
Setkání premiérů Polska, Maďarska, Slovenska a Česka proběhne příští pátek, týden před summitem všech členských států EU. Během jednání v Praze má dojít ke koordinaci postojů členů Visegrádské skupiny ohledně dalšího směřování eurozóny, jejímž členem je z V4 prozatím pouze Slovensko. Mělo by také dojít k vyhodnocení ročního českého předsednictví skupiny a projednání programu nastupujícího polského předsednictví.
Kolumbijský kongres schválil zákon a mírových rozhovorech s guerillovými skupinami
Kolumbijský kongres v pátek schválil zákon, jenž uvádí pokyny pro mírové rozhovory mezi vládou a levicovými guerillovými skupinami. Vztahuje se na Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a Národní osvobozeneckou armádu (ELN), nezahrnuje však zločince spojené s drogovými kartely nebo bývalé polovojenské skupiny. Tzv. právní rámec pro mír vyžaduje měkké tresty pro ty rebely, kteří odškodní obětí a souhlasí s odložením zbraní. Tento zákon představuje významný krok vpřed oproti politice minulých vlád, které s jednáním s rebely nesouhlasily. Dle kritiků je však zákon, jenž má podporu prezidenta Juana Manuela Santose, příliš shovívavý a umožňuje rebelům, aby za zločiny, které spáchají, nebyli potrestáni.
Argentina požaduje zahájení jednání o suverenitě Falklandských ostrovů, Velká Británie to odmítá
Během výročí 30. let od osvobození Falklandských ostrovů od okupace Argentinci požádala prezidentka Argentiny Cristina Fernandez de Kirchner Dekolonizační komisí OSN, aby bylo zahájeno jednání s Velkou Británii ohledně suverenity Falklandských ostrovů. Britský premiér David Cameron však na zprávu reagoval slovy, že „k jednáním nedojde.“ Dle argentinské prezidentky Velká Británie využívá své pozice permanentního člena Rady bezpečnosti OSN a poukázala na geografickou vzdálenost mezi Falklandy a Spojeným královstvím. Během této relace však hovořili i dva falkandští zákonodárci, kteří trvají na svém právu na sebeurčení.
Italská vláda chce prodat 3 státní podniky ve snaze zmírnit zadlužení země
Dle očekávání italské vlády by prodej státní podniků Fintecna, Sace a Simsest, spadajících pod ministerstvo financí, mohl přispět 10 miliardami eur do státního rozpočtu. Dalším vládním krokem bude snížení počtu svých vojenských sil a plán prodeje nemovitosti uvolňovaných v souladu s tímto procesem. Majetek tak bude vložen do fondu, oceněn a prodán soukromým investorům. Mezi další úsporná opatření patří sloučení některých útvarů a snížení počtu státních zaměstnanců. Ve čtvrtek Bank of Italy uvedla, že míra veřejného zadlužení země dosáhla rekordní výše 1.95 bilionů eur. Proti úsporným opatřením dnes v Říme protestovalo okolo 200 tisíc nespokojených občanů.
Okolo 200 tisíc Italů dnes v Říme protestovalo proti vládním úsporným opatřením
Někteří protestující dle agentury Reuters uvedli, že nesouhlasí s vládním programem, jenž prohlubuje krizi v zemi. Představitelé italských odborových organizací od vlády požadují především zastavení škrtů financí v sociálním systémů, v souvislosti se zvyšující se nezaměstnaností dále chtějí, aby se vláda zaměřila na vytváření nových pracovních pozic.