Bývalý kapitán rwandské armády byl odsouzen na doživotí za účast na genocidě

Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (ICTR) pod záštitou OSN, který sídlí v sousední Tanzanii, odsoudil bývalého kapitána rwandské armády a člena rozvědky Ildephonse Nizeyimana na doživotí. Nizeyimana byl znám jako řezník Butare, když v dubnu a květnu 1994 nařídil několik brutálních vražd ve městě Butare. ICTR shledal vinným Nizeyimana i z vraždy královny Rosalie Gicanda, vdovy po králi Mutara III., který byl králem Rwandy mezi léty 1931 a 1959. Nizeyimana se podle svého právníka proti rozsudku pravděpodobně odvolá. Během rwandské genocidy během tří měsíců na jaře 1994 zemřelo na 800 000 Tutsiů.

Španělsko počká na výsledky dvou auditů svých bank, než dokončí žádost o pomoc při jejich rekapitalizaci

Uvedl to během summitu skupiny G20 v mexickém letovisku Los Cabos španělský premiér Mariano Rajoy. Zde byla jedním ze zásadních témat právě nynější situace ve Španělsku. Ekonomicky nejvyspělejší státy světa zemi vyzvaly, aby co nejrychleji vyřešila svou dluhovou krizi, která v nynější době ohrožuje celý finanční sektor eurozóny. Země dříve uvedla, že eurozónu požádá o zhruba 100 miliard eur jako pomoc pro svůj bankovní sektor.

Proběhlo další jednání mezi představiteli Kosova a Evropské komise

Během setkání byly projednávány různé okruh témat, včetně volného pohybu zboží, práv duševního vlastnictví, zadávání veřejných zakázek, pohybu kapitálu a finančních služeb nebo politiky hospodářské soutěže. Jednání je součástí studie proveditelnosti smlouvy o stabilizaci a přidružení, kterou Evropská komise (EK) připravuje. Výsledkem má být poskytnutí údajů o krocích, které by mělo Kosovo podstoupit k procesu přibližování k EU.

Barma si polepšila v americkém žebříčku hodnotícím stav otroctví ve světě

V žebříčku, jež měří míru otroctví a nucených prací, který Spojené státy americké pravidelně sestavují, se posunula kladným směrem Barma. Důvodem jsou snahy vlády postavit státem sponzorované nucené práce mimo zákon. Barma se tak posunula z kategorie 3, kterou sdílela se státy jako je Severní Korea o jednu příčku výše. Opačným směrem se posunula Sýrie.

Podle USA posílá Rusko tři válečné lodě do Sýrie

Představitelé amerického ministerstva obrany uvedli, že Rusko posílá tři válečné lodě do Sýrie na pomoc syrské vládě v boji proti povstalcům. Rusko toto nařčení odmítlo. Podle ruských představitelů se jedná o pouhý přesun osob a materiálu na ruskou základnu v přístavu Tartus. Spojené státy již poněkolikáté kritizují Ruskou federaci za údajnou vojenskou podporu syrské vládě prezidenta Bashara Al-Assada.

Největší podíl žen mezi zákonodárci v arabském světě má Alžírsko

Po květnových volbách usedlo do alžírského parlamentu 146 žen, v předešlém funkčním období to bylo pouhých 31. Nyní tvoří ženy 31,6 % Poslanecké sněmovny. Jde o nejvyšší podíl žen v celém arabském světě, a je dokonce vyšší než například ve Švýcarsku, Kanadě, Francii, Velké Británii či USA. Politický systém Alžírska je postaven na prezidencialismu, parlament proto disponuje omezenými pravomocemi.

Egyptská vojenská vláda slibuje předání moci nově zvolenému prezidentovi

Vojenská vláda na tiskové konferenci uvedla, že předá moc do rukou nově zvoleného prezidenta, jehož jméno by měla do čtvrtka oznámit volební komise. Podle Nejvyšší rady ozbrojených sil (SCAF) by se měl předávací ceremoniál konat koncem června. Mezitím vláda vydala prozatímní ústavní deklaraci v reakci na rozpuštění dolní komory parlamentu v minulém týdnu. Deklarace dává pravomoc ke kontrole legislativy, rozpočtu a sepsání nové ústavy vojenské vládě.

Španělský ministr zahraničí v červenci navštíví Ekvádor

Předmětem plánované návštěvy mají být jednání s tamní vládou o možných investicích do oblasti vědy a technologie. Dále se má řešit užší propojení vzdělávacích systémů obou zemí, přičemž by v Ekvádoru mělo být otevřeno několik univerzit s přímím napojením na španělské univerzity. Diskutována by měla být i otázka španělské finanční krize a jejího vlivu na ekvádorskou ekonomiku.

Zvláštní výbor OSN pro dekolonizaci řeší otázku budoucnosti Portorika

Návrh na to, aby obyvatelé Portorika měli právo na sebeurčení a nezávislost, podala na zasedání tohoto orgánu Kuba, přičemž byl dále podpořen Bolívií, Ekvádorem, Nikaraguou a Venezuelou. Podle těchto států jsou Portoričané latinskoamerickým a karibským národem s právem na vlastní identitu. Cílem návrhu je urychlit celý proces případného osamostatnění. Prozatím je Portoriko přidruženým státem k USA a o jeho dalším osudu by se mělo rozhodnout při listopadovém referendu, kdy se mají tamní obyvatelé vyjádřit ohledně postoje ke Spojeným státům.

V nigerijském městě Damaturu byl vyhlášen 24 hodinový zákaz vycházení

Po střetech mezi islámskými ozbrojenci militantní skupiny Boko Haram a armádou vyhlásily nigerijské úřady zákaz vycházení v severovýchodní části města Damaturu. Nepokoje propukly i ve městě Kaduna, kde v náboženských střetech zemřelo podle Reuters nejméně 52 lidí. Skupina Boko Haram požaduje v Nigérii zavedení islámského práva šaría.

Rada bezpečnosti OSN k intervenci v Mali nakonec přistoupí, pokud bude znát plán zásahu

Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) požádaly OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci v Mali. Po zprvu zamítaném vyjádření nyní Rada bezpečnosti OSN zvažuje přistoupení k intervenci, jestliže budou dopředu určené cíle, prostředky a způsob vojenského nasazení. Rada bezpečnosti OSN ve svém prohlášení uvedla, že „sdílí obavy ECOWAS a požaduje plné obnovení ústavního pořádku v Mali“.

Lokální soudy gacaca po deseti letech ve Rwandě končí

Rwanda vytvořila po genocidě v 90. letech lokální soudy gacaca, které měly ulehčit přetížené justici a zrychlit proces s tisíci obviněnými z genocidy. Soudy zasedaly jednou týdně ve vesnicích po celé zemi. Jejich cílem bylo dosažení spravedlnosti, pravdy a především usmíření mezi obyvateli. Systém soudů gacaca byl již dříve využíván pro urovnávání lokálních sporů. Více než 160 000 soudců bylo voleno z členů vesnic, přičemž většině z nich chybělo právnické vzdělání. Činnost soudů gacaca má být podle rwandské vlády po deseti letech ukončen. Během tří měsíců zemřelo na jaře 1994 na 800 000 Tutsiů. Etnické boje mezi menšinovými Tutsii a většinovými Hutui se přesunuly i do okolních zemí.

Ratingová agentura Fitch snížila výhled indické ekonomiky na negativní

Agentura zemi upozornila na nutné zavedení reforem, omezení korupce a nalezení efektivního řešení současné ekonomické situace. Uvedla zároveň, že indická vláda učinila prozatím pouze drobné kroky ke snížení deficitu státního rozpočtu. Rozhodnutí bylo zveřejněno několik dní poté, co země obdržela varování od ratingové agentury Standard & Poor’s. Navzdory očekáváním centrální banka na začátku tohoto týdne uvedla, že v současné době neplánuje snížit míru diskotní sazby, která tak zůstává na úrovni 8%. Své rozhodnutí zdůvodnila hrozbou růstu inflace.

Skupina G20 představila plán na vytvoření pracovních míst v celosvětovém měřítku

„Ten bude považován za prioritu v boji proti vlivu evropské dluhové krize,“ uvádí závěrečné komuniké summitu skupiny G20 v Mexiku. Plán předpokládá, že vlády členských států, zejména ty, které mají více rozpočtových zdrojů, zvýší výdaje na boj proti globální hospodářské krizi. Během setkání G20 došlo také k setkání amerického prezidenta Baracka Obamy a německé kancléřky Angely Merkel. Oba představitelé se shodli na nutnosti podpory hospodářského růstu a tvorbě nových pracovních míst.

Prezidenti USA a Ruska se shodli na nutnosti ukončení násilí v Sýrii, nedošlo však k žádné vzájemné dohodě na konkrétním řešení

B. Obama a V. Putin se sešli na více než 2 hodiny v rámci summitu G20 v Mexiku. Došlo ke společné shodě ohledně nutnosti vytvoření politického procesu, který zabrání občanské válce v zemi. Zároveň se obě strany shodly na nutnosti pokračovat v dalších rozhovorech. Představitelé USA a dalších západních států se snaží dlouhodobě přesvědčit Moskvu o nutnosti zásahu v Sýrii, kde již 15 měsíců probíhají boje mezi vládnoucím režimem prezidenta Bashara Al-Assada a opozicí. Podle odhadu OSN si tyto boje vyžádaly do března tohoto roku přes 7500 obětí, včetně mnoha civilistů.

Europoslanec Nigel Farage: „Dnešní předseda Evropské komise má větší pravomoci než Ludvík XIV.“

Nigel Farage, poslanec Evropského parlamentu za obvod Jihovýchodní Anglie a dnešní vůdce frakce Evropa svobody a demokracie, se na oficiální návštěvě České republiky setkal s prezidentem Václavem Klausem. Na setkání s účastníky akce DOST pak při tiskové konferenci prohlásil, že si již v 90 letech uvědomil vznik nové politické třídy, která se dohodne na čemkoliv dostatečně velkém, což je podle jeho slov proti jeho vlastnímu politickému přesvědčení. Europoslanec Nigel Farage dále řekl: „Čelíme nedobrým lidem, kteří nerespektují názory lidu. Příkladem je Evropská ústava, která byla lidem Evropy odmítnuta, a evropští představitelé místo toho přivedli na svět Lisabonskou smlouvu. Ta ovšem nepodléhala schválení referendem, neboť se nejednalo o ústavu“. Nigel Farage poté dodal: „Evropská unie je nedemokratická instituce, vedou nás špatní lidé“. V zemích jižní Evropy jsou dle jeho názoru lidé, kteří již nemají žádnou naději, přičemž se tam objevují skutečné neofašistické strany. Projekt EU, který měl původně zabránit válce, „může nyní vyvolat nepokoje“, uvedl europoslanec Farage. „Lidí Evropské unie se nikdo neptal, zda chtějí novou vlajku, hymnu, ústavu a centralizaci na základě několikaletých plánů“, řekl Farage. V EU se prý mění veřejné mínění a volá po nových politicích, kteří nasměrují Evropu ke spolku spolupracujících států. Dle Nigela Farage je dnes lidí, kteří nechtějí EU v současné podobě, většina, a proto nás pravděpodobně čeká demokratická revoluce.

V Rusku začalo nové kolo jednání o íránském jaderném programu

Dvoudennímu setkání mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi (USA, Velká Británie, Čína, Rusko, Francie a Německo) předcházela bezvýchodná jednání v Istanbulu a Bagdádu v uplynulých dvou měsících. Velmoci požadují, aby Írán obohacoval uran nanejvýš na 20%, což je dostačující pro energetické a výzkumné účely, avšak znemožňuje případné sestrojení atomové bomby. Na oplátku velmoci prohlásily, že jsou připraveny začít s pomocí s jadernými bezpečnostními opatřeními. Teherán však požaduje zrušení všech sankcí, včetně embarga EU na dovoz íránské ropy a opatření USA proti íránské centrální bance.

Rusko vysílá k Sýrii dvě válečné lodě, zakotví v přístavu Tartus

Ruské lodě Nikolaj Filčenkov a Cezar Kunikov budou dle agentury AFP mířit do syrského přístavu Tartus, kde má v nynější době Rusko technickou základnu. Syrská opozice v neděli vyzvala OSN, aby do země vyslala ozbrojenou misi, čímž reagovala na rozhodnutí generála Roberta Mooda o pozastavení neozbrojené monitorovací mise. O syrské otázce budou na okraj summitu G20 hovořit prezidenti USA a Ruska. 

Eurozóna vyzvala Řecko k rychlému vytvoření nové vlády

Po obdržení nejnovějších výsledků sčítaní hlasů v řeckých parlamentních volbách vyzvali ministři financí eurozóny k rychlému vytvoření vlády, která bude s to pokračovat v nutných reformách v co nejkratším čase. Sestavením nové vlády pověřil řecký prezident Karlos Papoulias v pondělí lídra vítězné strany Nová demokracie Antonise Samarase. Ten vyzval všechny politické strany, které mají za cíl udržet zemi v eurozóně, aby se připojily k vládě národní jednoty. Základem koalice se nejspíše stanou Nová demokracie a socialistická strana PASOK, které společně drží 162 mandátů v 300 členném parlamentu. Opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) získala 71 mandátů.

Taliban varoval, že pokud USA nezastaví útoky dronů v Pákistánu, tak bude sabotovat kampaň proti dětské obrně

Šéf pákistánského Talibanu sídlícího v provincii Severní Waziristan Hafiz Gul Bahadur prohlásil, že pokud Spojené státy americké okamžitě nezastaví útoky bezpilotních letounů v Pákistánu, tak bude hnutí Taliban sabotovat kampaň proti dětské obrně v zemi. Podle vyjádření Talibanu jsou americké letecké útoky pro civilní obyvatelstvo mnohem horší, než dětská obrna. Pákistán patří mezi 3 země na světě, kterým se stále nepodařilo dětskou obrnu zlikvidovat.

 

Vysoký komisař OSN pro lidská práva obvinil Eritreu z praktikování mučení a poprav

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Navi Pillay obvinil Eritreu z masivního porušování lidských práv. Prohlásil, že v Eritrey dochází k masovým popravám, mučení, bezdůvodnému věznění a nuceným pracem. Vláda v Eritrey patří podle OSN k nejrepresivnějším vládám na světě. Navi Pillay oznámil, že ačkoli se v Ženevě setkal s delegací z Eritrey, která jej ujistila o snaze vlády situaci zlepšit, tak k excesům stále dochází.

Americký prezident chce přesvědčit ruského prezidenta, aby přehodnotil roli Ruské federace v občanské válce v Sýrii

Americký prezident barack Obama oznámil, že na summitu G20 hodlá vyvinout nátlak na ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby přehodnotil postoj Ruské federace k občanské válce v Sýrii. Spojené státy americké obviňují Rusko, že posílá zbraně a vojenskou techniku na pomoc syrské vládě v boji proti povstalcům. Diplomaté ovšem předpokládají, že snaha amerického prezidenta nebude mít příliš velkou odezvu. Poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Yuri Ushakov označil americkou politiku za „protiruskou“. Bílý dům naopak oznámil, že není zájmem USA jakkoli snižovat vliv Ruska v oblasti Blízkého východu.