Podle španělského premiéra Mariana Rajoye by díky úsporným opatřením v rozpočtu mělo dosáhnout snížení celkového deficitu země z 8,9 % minulý rok na 5,3% pro letošní rok. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) ale Španělsko ani přes všechnu svou snahu takového snížení deficitu nedosáhne.
Archiv rubriky: Ekonomika
Čína nabídla státům Latinské Ameriky půjčku ve výši 10 miliard dolarů
Půjčka by měla být použita pro rozvoj infrastruktury v regionu. Oznámil to čínský premiér Wen Jiabao během své návštěvy Latinské Ameriky. Již dříve premiér Jiabao uvedl, že Čína přemýšlí nad smlouvou o volném obchodu s členskými státy Organizace jihoamerického trhu (MERCOSUR).
V Německu skončila éra drogistického řetězce Schlecker
Včera v 15.00 hodin bylo definitivně uzavřeno 2800 poboček drogistického řetĕzce Schlecker. Při konkurzu přišlo o práci 25 000 lidí. Činnost podniku byla věřiteli ukončena počátkem června poté, co se insolventnímu koncernu nepodařilo zajistit investory pro nezbytné ozdravení firmy, která podala v lednu návrh na konkurz. Naději na další existenci má pouze dceřinná společnost Ihr Platz, o kterou se zajímá rakouský a mnichovský investor. Výsledky jednání budou známy v následujících dnech.
Německá inflace v červnu klesla na 1,7%
Inflace tento měsíc klesla na nejnižší úroveň od prosince 2010. Přičinou byly dále klesající ceny benzínu a topného oleje. Podle předběžných výpočtů Spolkového statistického úřadu ve Wiesbadenu inflace klesla na 1,7%. Spotřebitelské ceny klesly od května do června o 0,1 %.
Finský premiér Jyrki Katainen navrhuje vydávání dluhopisů, které by byly kryté vládními aktivy či konkrétními příjmy z daní
Finský premiér Katainen tento krok navrhuje jako řešení krize pro slabší státy eurozóny. Dále uvedl, že to je nyní standartní praxe pro dnešní banky, a že Finsko tímto způsobem řešilo svou krizi v devadesátých letech. Podle Katainena by Evropský stabilizační mechanismus (ESM) a Evropský nástroj finanční stability (EFSF) mohl svým zásahem usnadnit vydání krytých dluhopisů. Toto společně se silnou politikou členských států by bylo podle finského premiéra důležité pro zajištění stability v eurozóně. Zprávu přinesla agentura Reuters.
Etiopie podepsala smlouvy na nové železniční tratě v hodnotě 3,2 miliardy USD
Turecká firma Yapi Merkezi a čínská společnost Communications Construction Company vystaví v zemi železniční tratě v celkové hodnotě 3,2 miliardy USD, které mají spojit Etiopii s přístavem Tadjourah v Džibutsku. Turecká firma Yapi Merkezi předpokládá, že svou část železniční sítě za 1,7 miliardy USD postaví do 42 měsíců. Výstavba železnic je součástí pětiletého rozvojového plánu, který Etiopie zahájila v roce 2010 a na základě něhož má země pokračovat ve zkvalitnění energetiky a posílení infrastruktury, včetně nových železnic. Hospodářsky rostla Etiopie posledních pět let za sebou. Obchodní vztahy s Čínou a Tureckem by mohly ekonomiku země ještě podpořit.
Dnes začal dvoudenní summit Evropské unie v Bruselu
Na summitu se budou představitelé členských států věnovat hlavně otázce řešení evropské dluhové krize, vydávání společných evropských dluhopisů či půjčce pro Španělsko na pomoc španělským bankám. Vydávání společných evropských dluhopisů, tzv. eurobondů, prosazuje hlavně francouzský prezident Francois Hollande. V této otázce mu bude na summitu oponovat zvláště německá kancléřka Angela Merkel, která eurobondy považuje za špatné řešení situace. Od summitu EU se všeobecně nepředpokládá, že by přinesl jasné výsledky.
Česká národní banka snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, tedy na historicky nejnižší úroveň
Základní úroková sazba klesla poprvé po dvou letech, a to z původních 0,75% na nynějších 0,5 procenta. Za snížením sazby stojí propad domácího HDP, zhoršující se stav české ekonomiky, evropská dluhová krize, menší spotřeba českých domácností nebo například pokles zahraniční poptávky po českém zboží. Podle analytiků to byl od České národní banky (ČNB) očekávaný krok.
Německá kancléřka Angela Merkel: „Krize nebude mít rychlý konec“
Spolková kancléřka Angela Merkel (CDU) před vrcholným sumitem EU zdůraznila, že rychlé a jednoduché řešení dluhové krize eurozóny neexistuje. Včera během vládního prohlášení ve Spolkovém sněmu uvedla, že k trvalému zvládnutí krize je zapotřebí procesu na sebe vzájemně navazujích kroků, které budou řešit problémy u jejich kořenů. Cestou k jejich řešení je především důkladná analýza jejich příčin, mezi které patří zejména nedostatečná konkurenceschopnost a masivní státní zadluženost. Angela Merkel dále uvedla, že eurobondy považuje za špatnou cestu řešení krize a připomněla, že EU již v minulosti učinila zásadní strukturální chybu tím, že měnová a hospodářská unie nebyla plánována také jako unie politická.
Japonsko se stane vlastníkem 75% akcií společnosti Tokyo Electric Power Company
Akcionáři společnosti Tepco, která je také provozovatelem jaderné elektrárny Fukushima Daiichi, schválili návrh japonské vlády na investici v hodnotě přibližně 12, 5 miliard USD, která by měla zabránit jejímu bankrotu. Stát se tak stane vlastníkem 75% akcií, jejichž hodnota po loňském březnovém zemětřesení klesla o 90%.
Čína a Chile do roku 2015 zdvojnásobí objem vzájemného zahraničního obchodu
Ten by tak měl dosáhnout hodnoty 60 miliard USD. Oznámil to čínský premiér Wen Jiabao během návštěvy Latinské Ameriky. Země se zavázaly poskytovat investorům bezpečné investiční prostředí. Mezi klíčové zakázky patří největší čínský projekt v Chile, areál na výrobu elektrické energie prostřednictvím solárních panelů, jehož hodnota je přibližně 900 milionů USD. Podílí se na něm společnost Sky Solar, China Development Bank a průmyslová skupina Sigdo Koppers.
Pobřeží Slonoviny získá více než 4 miliardy USD na zmírnění externího dluhu
Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka (SB) se zavázaly, že západoafrické zemi sníží dluh ve výši 3,1 miliard USD, což představuje 24 % externího dluhu země. Pobřeží Slonoviny by navíc mohlo získat i 1,3 miliardy USD k dalšímu odpuštění dluhu. Země podle MMF a SB splnila požadované reformy v zemědělském sektoru, postaveném na produkci kakaa, snížila chudobu a stabilizovala makroekonomickou politiku.
Kypr hodlá během svého předsednictví EU podpořit vzájemné vztahy s Íránem
Prezident Kyperské republiky Dimitris Christofiase a íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi spolu v Nikósii jednali o vzájemných vztazích Íránu a Kypru, který se chystá převzít předsednictví EU. Kyperský prezident ujistil Írán, že jeho postoj vůči Íránu zůstane i nadále pozitivní, a zároveň přislíbil, že bude v rámci svého předsednictví vyvíjet úsilí o zlepšování a prohlubování vztahů mezi Íránem a evropskými zeměmi. Předmětem jednání íránské politicko-ekonomické delegace na Kypru byly i ekonomická spolupráce.
Společnost Roche Holding AG zruší 1000 pracovních míst na americkém trhu
Stane se tak díky zrušení 80 let starého podniku v oblasti New Jersey, ve kterém bylo mimo jiné poprvé vyprodukováno Valium. Dojde zároveň k výměně na postu vedoucího farmaceutického výzkumu, společnost opouští Jean-Jacques Garaud, na jeho místo nově nastupuje dosavadní vedoucí v oddělení přípravků určených pro léčbu rakoviny Mike Burgess. Dále dojde v rámci snahy o snížení nákladů při vývoji k přestěhování výrobního závodu, který nyní leží v městské části Nutley, New Jersey do Německa a Švýcarska, kde by naopak mělo být podle zástupců firmy vytvořeno 80 nových pracovních míst.
Společnost Bain Capital kupuje 50% podíl ve společnosti Jupiter Shop Channel za 1,3 miliardy amerických dolarů
Společnost Jupiter Shop Channel je lídrem na japonském trhu s televizní reklamou. Pro společnost Bain Capital se jedná o další v sérii investic v Japonsku, během posledního roku zakoupila např. řetězec restaurací Skylark.
Čína má zájem o smlouvu o volném obchodu se státy MERCOSUR
To oznámil čínský premiér Wen Jiabao během své návštěvy v Buenos Aires, které navštívil v rámci své cesty do Latinské Americe. To i proto, že Čína je jedním z hlavních ekonomických partnerů společnosti Jihoamerického trhu (MERCOSUR).
Ve Velké Británii byl zaznamenán nárůst počtu uchazečů o zaměstnání za květen 2012
Toto vyplývá ze zprávy zveřejněné britským Národním statistickým úřadem. Původně analytici předpokládali pokles počtu uchazečů o zaměstnání o 3000, počet však místo toho vzrostl, a to o 8100. Míra nezaměstnanosti se ve Velké Británii pohybovala za první čtvrtletí okolo 8,4%.
Ve Finsku poslanci ratifikovali smlouvu o založení Evropského stabilizačního mechanismu
Na konci minulého týdne podpořil finský dvou set členný parlament zvaný Eduskunta 104 hlasy ratifikaci Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Země přispěje do ESM 1,44 miliardy eur. Očekává se, že ESM začne platit v průběhu července 2012. Je k tomu potřeba ratifikace v členských zemích, které reprezentují 90% závazného kapitálu.
Španělsko oficiálně požádalo eurozónu o finanční pomoc pro své banky, Moody’s reagovala snížením ratingů 28 španělských finančních institucí
Již dříve státy eurozóny přislíbily finanční pomoc španělskému bankovnímu sektoru ve výši 100 miliard EUR. Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos ale upozornil, že konečná výše pomoci bude stanovena později. Dodal, že tato částka by měla pokrýt náklady za restrukturalizaci bank i k vytvoření ochranného nárazníku. Podle čtvrtečního auditu společností Roland Berger a Oliver Wyman by španělské banky mohly potřebovat pomoc mezi 51 – 62 miliardami EUR. V reakci na oficiální žádost vlády o pomoc eurozóny agentura Moody’s dnes snížila rating 28 španělským bankám.
Energetický koncern RWE nebude v budoucnu stavět žádné nové atomové elektrárny
Po té, co se RWE rozloučil s výrobou jaderné energie v Německu, hlásí odchod z mezinárodní scény, jak před nedávnem uvedly Süddeutsche Zeitung. Koncern hodlá podstatným způsobem změnit svou dosavadní strategii. Nový šéf energetického koncernu Peter Terium, který od července nahradí končícího Jürgena Großmanna, ohlásil tuto změnu minulý týden na setkání vedoucích manažerů v Istanbulu. Důvodem odchodu z „jaderného obchodu“ jsou neodhadnutelná finanční rizika velkých jaderných projektů v budoucnosti, což ukazují např. problémy při stavbě jaderných elektráren ve Francii a ve Finsku. Koncernům z těchto důvodů hrozí snížené ohodnocení ratingových agentur, což by mohlo způsobit vážné finanční problémy. RWE se oproti původnímu záměru nebude dále angažovat při stavbách nových jaderných elektráren ve Velké Británii a v Nizozemí. V budoucnosti chce stavět nové sluneční elektrárny a rovněž vstoupit do obchodu se soukromými osobami i s jednotlivými obcemi a městy. Investovat hodlá i v zahraničí, např. v marocké poušti. I u konkurenta RWE – firmy Eon -rostou pochybnosti ohledně úspěšnosti starého modelu.
Nĕmecko nebude mít po dlouhé dobĕ problémy s rozpočtovým deficitem
Německo přestane být po letech kritizováno pro vysoký deficit svého státního rozpočtu. EU v uplynulých dnech zastavila trestní řízení, které z tohoto důvodu probíhalo od roku 2009. Díky dobré hospodářské situaci se podařilo podstatně snížit deficit státního rozpočtu. Ten v roce 2011 činil 1%, v tomto roce by neměl překročit 0,5% HDP. Horní hranici 3% povoleného státního zadlužení pro státy s jednotnou měnou se tak podaří jednoznačně dodržet. Pro rok 2016 je poprvé po 40 letech plánován vyrovnaný státní rozpočet bez nového zadlužení. Tyto informace vycházejí z právě zveřejnĕného návrhu státního rozpočtu pro rok 2013. V příštím roce plánuje německá vláda zadlužení ve výši 18,8 miliard EUR. Z toho je 8,7 miliard EUR určeno pro Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
Podle německého ministra financí by Řecko mělo rychle a bez dalšího prodlení schválit dohodnutý program reforem
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble to uvedl ve svém rozhovoru pro německý nedělník Bild am Sonntag. Dále uvedl, že v Evropě Řecko během dluhové krize ztratilo velikou část důvěry a nyní to má Řecko ve svých rukách, aby získalo důvěru zpět. Podle německého ministra financí toho Řecko může dosáhnout pouze konkrétními činy a skutky a ne vyjednáváním o odkladu plnění dohodnutých cílů.
Ratingová agentura Fitch snížila Kypru rating z BBB- na BB+
Agentura Fitch se tak přidala k dalším ratingovým agenturám Moody’s a S&P, které již dříve snížily rating Kypru do nejrizikovějšího pásma. Za snížením stojí navýšení odhadu nutné finanční pomoci bankám a rizika, která přináší dluhová krize eurozóny. Nyní se očekává, že Kypr pravděpodobně požádá eurozónu o finanční pomoc. Důsledkem navýšení odhadu nutné finanční pomoci kyperským bankám je jejich napojení na Řecko.