Na 33 milionů USD údajně zmizelo ze státního rozpočtu ve firmách s nejasnou majetkovou strukturou. Finance měly sloužit k modernizaci přečerpávací vodní elektrárny Zagorsk, která se nachází poblíž Moskvy. Vyšetřování oficiálně nařídil prezident Ruska Vladimir Putin. RusHydro patří mezi firmy, které se specializují na produkci elektrické energie z vodních zdrojů, v současnosti je společnost druhá největší na světě. Firma nicméně nechvalně proslula kvůli havárii na přehradě Sajano-Šušenskaja v roce 2009, během níž zemřelo 75 zaměstnanců a došlo k rozsáhlým ekologickým škodám kvůli úniku transformátorového oleje, který vytvořil na řece Jenisej 80 kilomentrovou dlouhou skvrnu.
Archiv rubriky: Ekologie
Bývalá brazilská politička Marina Silva zakládá politickou stranu
Exministryně životního prostředí Marina Silva v sobotu oznámila záměr založit vlastní politickou stranu s názvem Síť udržitelnosti (Rede Sustentabilidade). „Naše strana nebude napravo, ani nalevo, chceme být ve středu,“ prohlásila její zakladatelka, která se odmítla vymezovat proti současné vládě. Dále řekla, že chce podpořit aktivity občanské společnosti a bojovat s korupcí. Dá se očekávat, že strana bude klást velký důraz na ekologická témata. Pro zaregistrování strany musí bývalá ministryně životního prostředí nasbírat 500 000 podpisů. Pětapadesátiletá Marina Silva získala v posledních prezidentských volbách, které se konaly před 3 lety, téměř 20 milionů voličských hlasů. Zakladatelka strany Síť udržitelnosti nevyloučila svou kandidaturu v dalších prezidentských volbách, jež se uskuteční příští rok.
Krize eurozony se prohlubuje
Poslední 3 měsíce roku 2012 byly ve znamení pokračující recese eurozony, jejíž ekonomika se v posledním kvartále 2012 snížila o 0,6 %. Ekonomický růst Německa, Francie a Itálie rovněž navzdory očekávání zpomalil. Jde o největší pokles od začátku roku 2009. Oživení ekonomiky se očekává v letošním roce, nicméně ekonomický růst má být nepatrný. Francouzský ministr financí Pierre Moscovici předvídá ekonomický růst Francie v roce 2013 na 0,8 %. Itálie od nástupu premiéra Mario Monti přistoupila k úsporným opatřením, která mají za cíl snížit státní dluh a uklidnit trhy.
Litevský premiér přezkoumá odmítavé stanovisko k výzkumu zásob břidlicového plynu
Výzkum zamítla parlamentní komise pro ochranu životního prostředí, neboť podle ní ještě nejsou zcela známy veškeré dopady na kvalitu půdy a podzemních vod v místech potenciální těžby. Výzkum se provádí za pomoci tzv. horizontálních vrtů, do kterých je pod vysokým tlakem vháněna směs vody a chemikálií, jež v okolních horninách vytvoří síť prasklin. Z nich se poté začne břidlicový plyn odčerpávat. Litevští vědci odhadují spodní hranici celkových zásob na 30 miliard kubických metrů, což je přibližně desetinásobek roční spotřeby. Jedná se o diskutované téma, jelikož případné započetí těžby by narušilo monopol ruského Gazpromu, na jehož dodávkách zemního plynu je současná Litva plně závislá. Souvislosti se zákulisními tlaky v této záležitosti naznačil lídr opoziční konzervativní strany a bývalý premiér Andrius Kubilius. Litevský předseda vlády Algirdas Butkevicius proto souhlasil s další diskusí k tématu a pečlivým přezkoumáním závěrů parlamentní komise.
Nikaragua chce získávat elektřinu z odpadu na skládkách
S projektem vyrábět elektřinu z odpadu na skládkách vystupuje v Nikaragui společnost Biomasa Investment Nicaragua (Binicsa) s hlavním sídlem ve Španělsku. Firma investuje 150 milionů USD do zařízení, která budou zpracovávat odpad. Mezi prvními 10 městy, ve kterých bude projekt spuštěn, jsou města Managua, Matagalpa, León, Rivas, Estelí, Tipitapa, Masaya, Ciudad Sandino, Jinotega a Chinandega. Společnost Binicsa bude obyvatelům měst také pomáhat se sběrem a tříděním odpadu. Nové využití městských skládek zapadá do projektu nikaragujské vlády, který schválila před 5 lety a jehož cílem je podporovat obnovitelné zdroje energie a oslabit závislost země na fosilních palivech.
Italská ENI objevila v Egyptě nové ložisko ropy a zemního plynu
Italská naftařská společnost ENI objevila v západní části egyptské Sahary další zdroj ropy a zemního plynu. „Rosa North 1X“, jak se vrt nazývá, bude ENI využívat již od tohoto roku. Počítá, že 2 vrty vytěží až 2 tisíce barelů ropy denně. Italská společnost je největší zahraniční firma zpracovávající ropu a plyn v Africe. Vlastní 56 % těžební koncese na západě Egypta a je součástí seskupení IEOC (International Egyptian Oil Company). V roce 2011 zpracovala v zemi na Nilu přes 240 tisíc barelů denně.
V Nikaragui mění domácnosti a firmy dřevo za zemní plyn
Spotřeba zemního plynu v Nikaragui vzrostla o 19, 5 % mezi lednem a říjnem roku 2012. Za prvních 10 měsíců roku 2012 se prodalo o 159 000 barelů více zemního plynu než za stejné období v roce 2011. V porovnání se dřevem je jedna z často zmiňovaných výhod zemního plynu jeho větší šetrnost k životnímu prostředí. Ředitel Nikaragujského energetického institutu (INE) David Costillo tvrdí, že zemní plyn přináší trhu nové možnosti, které stát a tamní průmysl chtějí rozvinout. Jeho společnost plánuje v prvních měsících tohoto roku zahájit maloobchodní prodej zemního plynu a rozšířit tak jeho dostupnost.
Jižní Amerika a arabské země plánují spolupráci v energetice
Výsledkem jednání ministrů pro energetiku z Jižní Ameriky a arabských zemí v Abú Dhabí byla dohoda ohledně spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Chilský ministr pro energetiku Jorge Bunster zdůraznil, že v této oblasti existují velké potencionální příležitosti pro oba regiony, proto byla jednání vedena mezi regiony, nikoliv mezi jednotlivými státy. Středeční setkání ministrů se uskutečnilo v rámci Týdne udržitelnosti v Abú Dhabí, jehož cílem je poskytnout platformu pro budoucí spolupráci v oblasti životního prostředí, prezentovat nové nápady na řešení otázek spojených s obnovitelnými zdroji a nedostatkem vody.
Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlas na dostavbu jaderné elektrárny Temelín
Na páteční tiskové konferenci oznámil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo souhlasné stanovisko k dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. Jelikož veřejnost a neziskové organizace podaly přes 60 tisíc připomínek, se kterými se bylo potřeba vypořádat, hodnocení rozsahu dopadu dostavby Temelína na životní prostředí bylo označeno jako doposud nejrozsáhlejší proces svého druhu. MŽP zároveň vydalo přes 90 podmínek, které bude muset energetická společnost ČEZ při realizaci projektu splnit a respektovat. Mezi stanovené podmínky patří například zajištění vody, půdy a ovzduší nebo požadavek na minimální zátěž pro okolí. Na kladné rozhodnutí MŽP se ozvala kritika ze strany rakouského ministra životního prostředí Nicolasue Berlakoviche, ale také ze strany českých a rakouských ekologických organizací či sdružení.
Egyptská vláda schválila plynofikaci rezortu Hurghada
Egyptská vláda se dohodla na výstavbě plynovodu v Hurghadě, kde se nachází na 50 hotelových resortů. Jedná se o krok, který by měl pomoci znovu nastartovat turistický ruch. Nyní jsou hotely u Rudého moře závislé na vlastních naftových generátorech vyrábějících elektřinu. Vládu o rozsáhlé změny požádala místní společnost Touristic Investments, která turistické objekty na pobřeží staví. Celkové náklady na projekt jsou vyčísleny na přibližně 4 miliony USD. K financování se zavázala Bytová a rozvojová banka (HDB).
Vláda schválila politiku životního prostředí do roku 2020
Na středečním jednání vlády byl schválen dokument týkající se politiky životního prostředí od roku 2012 do 2020. Obsah materiálu souvisí především se zajištěním zdravého a kvalitního životního prostředí. Má přispět k efektivnějšímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. Součástí dokumentu je také 7letý plán na ochranu vod, zlepšování jejich stavu a omezování vzniku odpadu.
Teherán trápí znečištěné ovzduší
Téměř týden už úřady v íránském Teheránu a v dalších velkých městech vyzývají obyvatele, aby zůstávali doma a vyhýbali se oblastem v centrech měst. Každý rok v zimních měsících sužuje Teherán znečištěné ovzduší, způsobené výfukovými plyny a emisemi z továren. Ve zprávě Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2011, se 3 íránská města umístila mezi 10 nejvíce znečištěnými městy světa. Kvalita ovzduší v Teheránu je tak podle zprávy WHO ještě horší, než např. v Mexico City nebo Šanghaji. Situace se rapidně zhoršila od roku 2010, kdy začaly platit sankce USA na dovoz benzínu do Íránu. Írán výpadek dovozu nahradil vlastní výrobou benzínu, jehož spalování však způsobuje mnohem větší znečištění ovzduší. Íránské úřady však spojitost mezi výrobou vlastního benzínu a nárůstem znečištění popírají.
OSN uznává ekoturistiku jako klíč v boji proti chudobě
Světová organizace cestovního ruchu při OSN (UNWTO) vítá usnesení přijaté Valným shromážděním OSN na konci roku, které uznává ekoturistiku jako pomoc v boji proti chudobě, ochraně životního prostředí a podpoře udržitelného rozvoje. UNWTO si klade za cíl rozvoj zodpovědného, udržitelného a dostupného cestovního ruchu, především se zajímá o pole působnosti v zemích třetího světa. Podle organizace může hrát cestovní ruch velkou úlohu v boji za spravedlivější a udržitelnější budoucnost v některých zemích, vyzývá tedy členské státy, aby co nejvíce podporovaly investice do ekoturistiky.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzývá k vytvoření ústavy oceánů
V pondělí tomu bylo 30 let, co vstoupila v platnost Úmluva Spojených národů o mořském právu (UNCLOS), která se týká veškerého mořského prostoru, včetně vymezení námořních hranic, ochrany životního prostředí, vědeckého výzkumu, obchodu a řešení mezinárodních sporů. Na pondělním zasedání Valného shromáždění OSN generální tajemník Ban Ki-moon prohlásil, že je potřeba vytvořit globální rámec pro mořské právo, který bude závazný pro všechny státy. „Absence tohoto rámce nechává prostor pro námořní konflikty a zároveň vytváří chaotické a neregulované využívání mořských zdrojů,“ uvedl velvyslanec OSN Rodney Charles.
Kjótský protokol byl prodloužen do roku 2020
Na konferenci o změnách klimatu v Doha byl prodloužen Kjótský protokol, který zavazuje 35 průmyslově vyspělých zemí ke snižování emisí skleníkových plynů. Kjótský protokol se vztahuje na období od příštího roku do roku 2020, kromě 27 členských států EU se připojila zhruba desítka dalších zemí, jako například Austrálie a Norsko. Mezi nimi však chybí největší znečišťovatelé Spojené státy americké a Čína, na spolupracující státy tedy připadá jen 15 % celosvětových emisí CO2.
Mobilní technologie budou pomáhat zlepšovat hygienická opatření v rozvojových zemích
Víc než tisíc programátorů a odborníků z oblasti informačních technologií se podílelo na vývoji softwaru a aplikací pro Světovou banku (SB), které mohou pomoci zlepšit přístup k bezpečnějším hygienickým podmínkám pro 2,5 miliardy lidí. Podle SB má špatná hygiena dopad i na hospodářský růst země, který následkem jí může být snížen až o 7 % HDP, což odpovídá ztrátě miliard USD. Zatímco přístup k bezpečnému hygienickému prostředí nemá na 2 miliardy lidí po celém světě, až 6 miliard lidí disponuje mobilním telefonem. Právě mobilní aplikace mají lepší hygienu v rozvojových zemích pomoci zajistit.
Státy Perského zálivu nastupují cestu k ekologické budoucnosti
Katar se spolu s Postupimským institutem pro výzkum dopadu klimatických změn (PIK) ve středu zavázal vybudovat v hlavním městě Doha centrum pro výzkum klimatických změn. Katar, který nyní hostí konferenci OSN o změnách klimatu, plánuje do roku 2020 pokrýt 20 % spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a vybudovat zcela nové město pro 200 000 lidí, splňující přísné ekologické požadavky. V Doha byla rovněž zahájena řada projektů na alternativní využití odpadu, či pěstování plodin za použití mořské vody. Podobné tendence se objevují i ve Spojených arabských emirátech nebo Saudské Arábii, která chce do roku 2032 ze solárních panelů pokrýt celou třetinu své spotřeby elektrické energie. Podle deníku The Guardian je iniciativa zemí vedena pragmatickou snahou připravit se na nedostatek ropy a zemního plynu v oblasti a přizpůsobit se moderním ekologickým trendům.
Nezávislé rádio Okapi končí v Demokratické republice Kongo, na východě země došlo k dílčí dohodě
Vysílání rádia Okapi, které poskytovalo nezávislé informace prostřednictvím čtyř světových jazyků, bude ukončeno. Přerušení vysílání kritizuje vedoucí stabilizační mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) Roger Meece, především kvůli napjaté situaci na východě země. Podle OSN až jedna třetina obyvatelstva země rádio Okapi poslouchala. Rebelské hnutí M23, které obsadilo před několika dny hlavní město provincie Severní Kivu Goma, se stáhlo poté, co bylo dosaženo regionální dohody, vláda se zavázala s M23 jednat. Jestliže vláda nesplní do 48 hodin požadavky rebelů, mezi něž patří i propuštění politických vězňů, znovu obsadí město.
Katar hostí konferenci OSN o klimatu
V hlavním městě Kataru Doha začala konference OSN o změnách klimatu, na níž se během 2 týdnů sejde na 17 000 delegátů k jednání o klimatických změnách. Hlavním tématem bude prodloužení Kjótského protokolu, jehož první fáze v letošním roce končí. Podle BBC lze čekat spory mezi vyspělými a rozvojovými státy, které požadují větší omezení emisí. Státy s největšími emisemi, jako jsou USA, Kanada, Rusko a Japonsko, jsou nicméně proti snižování dalších emisí. Kritika se snesla i na Katar, jenž je kritizován, že patří mezi země s nejvyššími emisemi CO2 na osobu.
Ropná společnost BP nemůže dočasně uzavírat kontrakty s americkou vládou
Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) uvedla, že důsledkem „nedostatečné obchodní integrity“ nemůže dočasně ropná společnost BP uzavírat nové smlouvy s americkou vládou. Zatím není jasné, jak dlouho zákaz potrvá. Firma BP je zodpovědná za výbuch na plošině Deepwater Horizont v Mexickém zálivu v roce 2010. „Vyloučení je běžná praxe, když se firma zodpovídá z trestné činnosti,“ v prohlášení uvedla EPA. Společnost BP přislíbila, že na odstranění škod dá 14 miliard USD. Dočasné vyloučení nemá mít podle EPA a BP vliv na již uzavřené kontrakty s americkou vládou.
Ondřej Liška obhájil post předsedy Strany zelených
Na sjezdu strany obdržel Ondřej Liška od 106 hlasů, čímž porazil o 36 hlasů protikandidáta Martina Bursíka, který stál v čele strany v době koaliční vlády s ODS po volbách v roce 2006. Hlavním cílem strany je vrátit se do Poslanecké sněmovny, kam se v minulých volbách důsledkem malého počtu voličských hlasů nedostala. Strana zelených musí podle předsedy Lišky přesvědčit občany, že politický program strany není jen o životním prostředí.
Syrská opozice žádá o značnou finanční pomoc
Jestliže režim prezidenta Bashar al-Assada zkolabuje, bude muset Sýrie podle opozičního představitele George Sabra získat 60 miliard USD, aby zabránila kolapsu ekonomiky. Pomoc by podle Sabra měla připomínat Marshallův plán, který poskytly USA Evropě, aby se zotavila z následků druhé světové války. V konfliktu mělo přijít na 2,5 milionů Syřanů o své domovy. Velká Británie mezitím uznala opoziční vládu za legitimního představitele syrského lidu, EU vytvoření jednotné přechodné vlády přivítala, nicméně plnou legitimitu neuznala.
Za havárií v Mexickém zálivu zaplatí BP 4 miliardy USD
Za výbuch a zatopení ropné plošiny Deepwater Horizon a za únik ropy do Mexického zálivu zaplatí britská ropná společnost BP pokutu ve výši 4 miliard USD, dalších 5 miliard USD půjde na urovnání žalob. Jde o největší pokutu, kterou kdy společnost v USA zaplatila. Firma BP chce na vyčištění pobřeží věnovat 14 miliard USD, odhaduje se, že se do moře dostalo na 800 milionů litrů ropy. O život tehdy přišlo 11 lidí.