Dle tiskové zprávy německého velvyslanectví v Prištině: „Během německo-kosovské mezivládní konzultace o hospodářské rozvojové spolupráci, která se konala dne 12. března 2012 v Prištině, vláda Německa slíbila další podporu pro nejnovější evropskou zemi, za účelem zlepšení zdejších životních podmínek“. Obě delegace se tak dohodly na spolupráci v oblasti ekonomiky, zaměstnání, vzdělání a energetické a vodní infrastruktury. Pro tuto spolupráci německé vláda plánuje- podmínkou konečného schválení příslušnými státními institucemi – přidělit Kosovu 27,7 milionů eur pro rok 2012.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Rakouský kancléř chce nejméně v 6 zemích EU vznést petici proti jaderné energii
Rakouský kancléř Werner Faymann očekává vznešení petice v nejméně šesti členských státech Evropské unie (EU) již v toto roce, s cílem přesvědčit EU aby se vzdala jaderné energie. Dle Lisabonské smlouvy petice s nejméně 1 milionem podpisů může usilovat o legislativní návrh Evropské komise (EK). Rakousko je hlasitým oponentem nukleární energie a jaderné elektrárny zakázalo již v roce 1974. V neděli proti tomuto druhu energie proběhly protesty v Německu a Švýcarsku.
Evropská komise reagovala na hrozbu francouzského prezidenta o odchodu z Schengenu
Komisařka Evropské unie (EU) pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmstroem uvedla, že ačkoliv Evropská komise (EK) běžně nekomentuje předvolební kampaně v členských zemích unie, k vystoupení z schengenského prostoru by bylo zapotřebí změnit smlouvy EU, jelikož dohoda o tomto prostoru je jejich součástí. Dále komisařka uvedla, že nyní probíhají jednání o návrhu reformy zmíněného prostoru, jenž byl na vyžádání Evropské rady (ER) předložen EK již v září 2011.
Německá kancléřka „Německé jednotky nemusí opustit Afghánistán v roce 2014“
Na své neohlášené návštěvě Afghánistánu dnes kancléřka Angela Merkel uvedla, že ještě nenastaly vhodné podmínky pro odchod německých vojáků z regionu v roce 2014. „Nemohu tvrdit, že odchod vojáků v průběhu let 2013-2014 zvládneme uskutečnit. Je zde však vůle tento cíl splnit,“ uvedla. Během své návštěvy také hovořila s prezidentem země Hamidem Karzaiem a razantně odsoudila útok amerického vojáka na afghánské civilisty.
Další izraelské letecké útoky v Pásmu Gazy, Čína vyzývá k jejich ukončení
Po atentátu na palestinské militantní vůdce a došlo k dalším náletům izraelského letectva na Pásmo Gazy, při kterých dle prvních informací zahynuly 3 civilisté. Bombardováno bylo město Khan Yunis na jihu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli uvedl, že nálety na Gazu budou pokračovat „tak dlouho, jak bude třeba“. Mezitím projevila znepokojení Čína a čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo k ukončení náletů a k zastavení násilí na obou stranách z důvodu obavy před eskalací konfliktu. Nálet na Gazu dále odsoudilo i Jordánsko.
Vzájemné násilí mezi muslimy a křesťany v Nigérii pokračuje ve stínu islamistického povstání na severu
Ve městě Jos centrální oblasti Nigérie došlo k zabití 10 muslimů křesťanskou mládeží. Jedná se pravděpodobně o odvetu za bombový útok v kostele, ke kterému došlo v neděli a při němž zahynuly 3 lidé. Podle koordinátora nigerijské Národní agentury pro mimořádné situace (NEMA) ve městě Jos, kterým je Al Hassan Aliyu, je situace zvláště ve městě Jos „velmi špatná“ a napětí mezi křesťany a muslimy vysoké. Jos se v posledním desetiletí stalo již několikrát centrem nepokojů mezi muslimy a křesťany a od vánoc 2011, kdy došlo k sérii bombových útoků na křesťanské kostely, zde došlo již k několika bombovým útokům zaměřeným na křesťany.
12 zemí se ocitlo na seznamu „nepřátel internetu“ zveřejněného Reportéry bez hranic
Země, které se ocitly na seznamu jsou obviňovány z internetové cenzury. Nynější seznam čítá Sýrii, Íran, Čínu, Severní Koreu, Bahrajn, Bělorusko, Barmu, Kubu, Saúdskou Arábii, Turkmenistán, Uzbekistán a Vietnam. Dle Matthiase Spielkampa, německého zástupce Reportéru bez hranic (RSF) nelze přesně určit stupně cenzurování přísunu informací u jednotlivých zemí, neboť způsoby omezení se u každé země liší. Přesto zástupce RSF označil za „lídra skupiny“ Čínu.
Chorvatský prezident na oficiální návštěvě Ázerbájdžánu
Chorvatský prezident Ivo Josipovic společně s ministrem hospodářství Radimirem Čačićem dnes navštívil Ázerbájdžán. Po uvítací ceremonii má proběhnout další bilaterální jednání mezi prezidentem a jeho protějškem Ilham Alijevem. Na programu dne je také podepsání několika dvoustranných dohod včetně těch o zamezení dvojího zdanění a spolupráci v oblasti humanitárního odminování. Chorvatský prezident se také zúčastní otevření chorvatského konzulátu.
Zasedá Rada bezpečnosti OSN kvůli „arabským nepokojům“ zatímco velvyslanec OSN a LAS opustil Sýrii
Vyslanec OSN a Ligy arabských států (LAS) Kofi Annan ukončil jednání se syrským prezidentem Basharem al-Assadem v Damašku a opustil Sýrii. Ačkoliv vyslanec Annan uvedl, že je „optimistický“, podle analytiků již skončila jednání bez jakéhokoliv hmatatelného výsledku, neboť nedošlo na „konkrétní návrhy“ pro příměří, dialog ani humanitární pomoc. V New Yorku se zatím sešla americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, zatímco Rada bezpečnosti OSN zasedá v otázce „arabských revolt“. Situace na mezinárodní scéně však zůstává nadále stejná – čínský náměstek ministra zahraničí Zhang Ming v neděli v Rijádu uvedl, že obě strany musí zastavit boje a že je třeba do postižených oblastí dopravit humanitární pomoc, ovšem varoval před jakýmkoliv zásahem zahraničí do syrské situace. Naopak Katar a Saúdská Arábie stále vyzývají k zahájení vyzbrojování rebelů, Katar pak dokonce již dříve vyzval i k intervenci arabských sil. Saúdskoarabský ministr zahraničí princ Saud al-Feisal v neděli uvedl, že vyzbrojení syrské opozice je jedinou cestou jak ukončit konflikt v Sýrii a zabránit zahraniční intervenci.
Makedonský premiér odsoudil etnické incidenty v několika městech
Makedonský premiér Nikola Gruevski odsoudil incidenty v Skopji a jiných městech a vyzval občany k „pokojnému soužití“. Dle premiéra by lidé měli přesměrovat svou energii k pozitivním činům. Vyzval také osobnosti politického života, aby nezneužily nynější situace a vyhnuly se „jazyku nenávisti“.
Rebelové na severu Mali obsadili další město – armáda evakuovala i civilisty
Tuaregové obsadili další město na severu Mali po několikatýdenním obléhání. Armáda se rozhodla jeden ze zbývajících opěrných bodů s významnou vojenskou základnou, město Tessalit, evakuovat, a to i s civilisty, které by podle vlády bylo nemožné nadále zásobovat. Podle agentury Reuters zbylé vojenské jednotky byly nuceny ustoupit k alžírské hranici, neboť pokus maliské armády o dodání posil a proviantu byly odraženy.
Bývalý představitel OSN obvinil súdánskou vládu z „genocidní kampaně“ na jihu Súdánu
Bývalý představitel OSN Mukesh Kapila, který v roce 2004 upozornil jako jeden z prvních na situaci v súdánském Dárfúru, nyní obvinil súdánskou vládu ze zahájení „genocidní kampaně“ na jihu Súdánu ve státě Jižní Kardofan proti nearabskému obyvatelstvu. Podle jeho slov jsou vojenským letectvem bombardovány vesnice etnicky odlišných obyvatel a likvidována jejich úroda, aby byli nuceni opustit zemi.
v Německu a Švýcarsku se konaly výroční protesty proti jaderné energii
Přibližně 3000 lidí se v neděli sešlo na severu Německa u atomové elektrárny v Brokdorfu. Stalo se tak při příležitosti prvního zemětřesení v Japonsku a následného kolapsu a katastrofy jaderné elektrárny Fukušima. Demonstrace se konaly i v jiných německých městech a taktéž ve Švýcarsku. Tam se asi pětitisícový dav dožadoval odstavení dvou atomových elektráren a od vlády žádal ukončení závislosti na jaderné energii.
Německá kancléřka navštívila Afghánistán
Německá kancléřka Angela Merkel v pondělí dorazila na předem neohlášenou návštěvu německých vojenských jednotek v Masar-i-Sharif. Dle mluvčího vlády měla kancléřka původně v úmyslu navštívit severní město Kunduz, čemuž však brání husté sněžení v této oblasti. Poslední návštěva kancléřky do Afghánistánu proběhla v roce 2010, kdy politička poprvé označila boje v oblasti za válku. Nyní v zemi působí 4900 německých vojáků. Jejich kompletní stažení je naplánováno na rok 2014.
Protesty v Bogotě kvůli lepším městským službám
Především hromadná doprava kolumbijského hlavního města byla ochromena kvůli protestům. Lidé, kteří vyšli do ulic se domáhali zlepšení hromadné dopravy a snížení cen jízdného. Podle protestujících je hlavní autobusová linka TransMilenio přelidněná, předražená a často její autobusy nejezdí včas. Starosta Bogoty Gustavo Petro již dříve slíbil zlepšení situace v městské hromadné dopravě. Autobusové zastávky obsadily tisíce demonstrantů. Většina z nich byla z řad studentů. Na mnoha místech zasahovala i policie.
Al-Shabaab zaútočila na základnu etiopských jednotek v Somálsku
Militantní islamistická skupina Al-Shabaab napadla základnu etiopské armády poblíž města Yurkut v somálském regionu Geddo. Al-Shabaab uvedla, že během útoku, který proběhl za úsvitu, o život přišlo 73 Etiopanů, somálská armáda deklaruje 48 mrtvých islamistické skupiny. Jde o nejhorší střet etiopských jednotek s Al-Shabaab od listopadu, kdy etiopská armáda vstoupila do země. Útok, který trval více než tři hodiny, přišel bezprostředně poté, co Africká unie oznámila, že by se etiopské, ugandské, džibutské a burundské jednotky měly ze Somálska stáhnout do konce dubna.
Americký voják zadržen v Afghánistánu pro střelbu do civilistů
K incidentu došlo ve vesnici Alekozo v jižní provincii Kandahár. Dle posledních zpráv se jeden z amerických vojáků spadajících pod mezinárodní síly ISAF dostal v noci ze základny a jednal samostatně. Jeho motivace není známá, západní média spekulují o následcích nervového zhroucení. Podle vyjádření místních představitelů zemřelo nejméně 15 lidí a další byli zraněni. Velení ISAF se prozatím k počtu obětí nevyjádřilo, pouze prohlásilo celý incident za „hluboce politováníhodný.“ Tato událost by se dle komentátorů mohla stát novou rozbuškou pro masivní protizápadní protesty v zemi a vyvolat další vlny násilí proti spojeneckým vojákům, které stále pokračují od incidentu se spálenými náboženskými materiály na vojenské základně NATO minulý měsíc.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton souhlasila s potravinovou pomocí Severní Koreji
Severní Korea deklarovala pozastavení svého jaderného programu a možnost návratu inspektorů OSN do země. Spojené státy americké výměnou za tyto ústupky poskytnou Severní Korey rozsáhlou potravinovou pomoc. Americká ministryně zahraničí tento krok označila za cestu správným směrem a hovořila o něm i s Ministrem zahraničí Jihokorejské republiky Kim Sung-hwanem. Americký zvláštní poradce pro lidská práva v Severní Koreji Robert King oznámil, že smlouva byla již rámcově dohodnuta a nyní se řeší technické detaily. Problémem stále zůstává militantní rétorika vůči Jižní Koreji. Nedávno totiž televize v Severní Koreji odvysílala záběry z vojenského cvičení poblíž jihokorejských hranic.
USA uvažují o přesunu 5 významných vězňů ze základny Guantanámo do Kataru
Afghánští představitelé oznámili, že 5 významných vůdců organizace Taliban, vězněných na americké základně Guantanámo, souhlasí s jejich transportem do Kataru, kde by je čekalo vězení s lehčím režimem. Představitelé Spojených států amerických odmítli jejich transport do Afghánistánu. Cílem tohoto přesunu je uzavření míru s Talibanem, který je nutnou podmínku pro odchod americké armády z Afghánistánu v roce 2014. Problematický je vězeň Mullah Norullah Nori, který byl významným velitelem Talibanu a v době jeho vlády zastával úřad guvernéra ve dvou provinciích v Afghánistánu. Politici republikánské strany odmítají jeho přesun a staví se skepticky i k přesunu dalších vězňů.
Vláda Spojených států je silně skeptická vůči možnosti vojenského řešení situace v Sýrii
Administrativa prezidenta Obamy se snaží nalézt možná řešení situace v Sýrii, velmi skepticky se ale staví k možnosti vojenské akce z důvodu rizika dalšího prohloubení humanitární krize v zemi. Zdroj z Bílého domu, který hovořil se skupinou novinářů pouze za podmínky zachování anonymity, poukázal na rozdíl mezi situací v Sýrii a v Libyi. Zatímco Libye podle něj byla velmi dobrým kandidátem na vojenský zásah z důvodu možnosti rychlého zastavení vládních jednotek a vytvoření ochranných zón pro civilisty, Sýrie tyto možnosti neskýtá. Od počátku lidového povstání proti režimu presidenta Assada bylo dle odhadů Spojených národů zabito více než 7500 lidí. Mezinárodní společenství v čele s USA v posledním roce přistoupilo k ekonomickým sankcím a politickému nátlaku. Ministr obrany USA L. Panetta a náčelník generálního štábu gen. M. Dempsey nyní na Obamovu žádost prověřují možnosti vojenské intervence, o kterou usiluje mnoho kritiků současného diplomatického postupu. Mezi nimi je např. senátor J. McCain, který při úterním slyšení položil nejvyšším zástupcům amerického ministerstva obrany otázku „kolik civilistů ještě bude muset zemřít, aby vás to přesvědčilo, že je na čase se přiklonit k vojenským opatřením, která navrhujeme?“
V Makedonii pokračují etnické incidenty
Policie ohlásila útok spáchán na tři nezletilé osoby, z nichž dvě skončily v nemocnici. Útočníci použili železné tyče a jiné pevné předměty. Prozatím probíhá vyšetřování a policie oznámila zatčení dalších tří osob, které spáchaly útok po půlnoci v městském autobusu s cestujícími v okolí Cair, které obývají Albánci. Mezitím, v sousedství Gorce Petrov, bylo zničeno několik albánských obchodů a byl spálen dřevěný most v Albánci obývané vesnici Lloke. Těmto incidentům předcházel brutální útok na 15 albánských studentů mladými Makedonci, které policie již identifikovala. Ve Skopji byli naopak napadeni 3 Makedonci 4 etnickými Albánci. Katalyzátorem nepokojů byl fakt, že vláda finančně podpořila tradiční masopust ve Vevčani.
Libyjský ministr vnitra vyzval milice ke složení zbraní a pohrozil konfrontací s novými bezpečnostními silami
Libyjský ministr vnitra Abdel A’al prohlásil u příležitosti promoce nových policejních rekrutů vyzval libyjské milice, aby složili své zbraně, nebo budou čelit konfrontaci s novými bezpečnostními silami. Podle libyjského ministra vnitra má v současné době libyjská Přechodná národní rada (NTC) k dispozici 25 000 vlastních mužů. NTC vyzvalo milice ke složení zbraní a rozpuštění již několikrát, ovšem všechny výzvy byly doposud ignorovány.
Datum propuštění rukojmí FARC ještě není známo
Je ale velice možné, že k propuštění desítky rukojmí by mohlo dojít na konci tohoto měsíce. To oznámila mluvčí Výboru mezinárodního červeného kříže María Cristina Rivera. Stane se tak po tom, co s bezpečnostními dokumenty budou souhlasit vlády Kolumbie a Brazílie. V rámci těchto protokolů je potřeba v dané oblasti rozestavět bezpečnostní síly a především zastavení nepřátelství.