Na Summitu Amerik se bude projednávat i legalizace drog

Summit Organizace amerických států ( OAS) se bude konat v dubnu v kolumbijském městě Cartagena de las Indias a zúčastní se ho delegace všech členských států. K možnosti legalizace drog se kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vyjádřil se slovy, že ,, nikdo na toto téma nemá perfektní odpověď. Důkladná debata je ale nutností“. Proti legalizaci drog se staví především USA přes to jsou je země ochotna o legalizaci diskutovat. Pro diskuzi na toto téma jsou hlavně středoamerické státy, např. Kostarika. Především středoamerické státy se potýkají se zvýšenou kriminalitou a se vzrůstajícím vlivem drogového průmyslu. Těmto státům slíbil americký vice- prezident Joe Biden pomoc.

Pákistánská vláda jmenovala nového šéfa tajných služeb

Novým ředitelem Inter-Services Intelligence (ISI), pákistánských tajných služeb, se stal generál Zaheerul Islam, který byl do funkce jmenován tamním premiérem. ISI bylo v minulém roce obviňováno Spojenými státy z podpory militantních skupin v sousedním Afghánistánu. Nový ředitel ISI má být navíc klíčovou osobou v budoucích mírových rozhovorech s hnutím Taliban. Změnou vedení by také mělo dojít ke zlepšení vztahů mezi ISI a Spojenými státy.

Generální tajemník NATO očekává prohloubení spolupráce Severoatlantické aliance s Ruskem

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen telefonicky hovořil s nově zvoleným Prezidentem Ruské federace Vladimírem Putinem. Pogratuloval mu ke zvolení a vyjádřil snahu Aliance docílit strategického partnerství s Ruskou federací, jak bylo dohodnuto v Lisabonu v roce 2010. Tento rok je také desátým výročím založení Koncilu NATO-Rusko. NATO spolupracuje s Ruskem v programech zaměřených na potírání obchodu s narkotiky či v boji proti pirátství. Nově má Severoatlantická aliance zájem na spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti.

Afghánský prezident Hamid Karzai požaduje ukončení nočních akcí americké armády

Během čtvrtka proběhla videokonference mezi americkým prezidentem Barackem Obamou a afghánským prezidentem Hamidem Karzai. Kromě diskuze o předání vězňů z věznice Parwan, byly jedním z témat noční operace americké armády a koaličních jednotek. Prezident Karzáí sice ocenil přínos těchto akcí k dopadení teroristů, ale zdůraznil oběti na životech civilistů, které tyto operace provází. Vztahy mezi Spojenými státy a Afghánistánem znatelně ochladly poté, co došlo k incidentu pálení Koránu na americké vojenské základně.

Sněmovna reprezentantů (USA) schválila zákon o finanční podpoře povstalců v Sýrii

Jednotky syrské vlády prezidenta Bashara Al-Assada získaly minulý týden kontrolu nad čtvrtí Baba Amr v syrském městě Homs. Podle představitelů z Komise pro lidská práva při OSN došlo k devastaci obydlených čtvrtí a mnoha civilním obětem. Na základě těchto informací se vyslovila Sněmovna reprezentantů pro finanční podporu demokratickým silám v řadách syrských povstalců. Zákon také přepokládá finanční pomoc Sýrii při provádění přechodu k demokracii.

USA v Afghánistánu podepsaly dohodu o předání vězňů

Spojené státy dnes odsouhlasily smlouvu, ve které se zavazují, že předají své hlavní vězeňské stanoviště v Afghánistánu do rukou afghánské vlády.  Termín odevzdání vězeňského zařízení Parwan, kde je uvězněno zhruba 3000 vězňů, byl nakonec posunut, oproti požadavkům afghánského prezidenta Hamida Karzaiho, o 6 měsíců. Podle dohody převezme vězení afghánský velitel a na jeho řízení bude dohlížet americko-afghánská komise. Mluvčí Bílého domu Jay Carney prohlásil, že tento přesun posílí suverenitu Afghánistánu.

Povstání islamistů na severu Nigérie stále pokračuje

Na severu Nigérie ve městě Kano došlo k další větší přestřelce mezi islamistickými radikály z Boko Haram a policisty, jejichž stanice byla napadena. Policii se útok podařilo odrazit, ale podle policejní mluvčí stále nelze přesně stanovit počet obětí. Boko Haram vede na severu Nigérie již několik měsíců povstání s nízkou intenzitou, které má na svědomí téměř každodenní bombové či jiné útoky a stovky mrtvých.

V Maroku padl definitivní verdikt u soudu se strůjci bombového útoku v Marakeši

Marocký soud zamítl odvolání dvou odsouzených mužů za bombový teroristický útok v Marakeši na konci dubna, který zabil 16 lidí. První z obviněných dostal za pomoc při přípravě s útokem trest 10 let odnětí svobody, zatímco druhý byl odsouzen k trestu smrti. Podle marocké policie byli strůjci útoku napojenu na teroristickou síť al Qaeda.

Jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti se stáhnou ze Somálska do konce dubna

Při setkání náčelníků generálních štábů zemí, jejichž jednotky nyní operují v Somálsku (Keňa, Etiopie, Uganda, Burundi a Džibuti), padlo rozhodnutí, že jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti, které podporují vojáky působící v rámci mise Africké unie v Somálsku (AMISOM), by se měly ze Somálska stáhnout do 30. dubna 2012. Důvodem setkání v etiopském hlavním městě Addis Abeba je snaha ujasnit detaily působení jednotlivých armád poté, co padlo rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o rozšíření mise AMISOM na 17 731 vojáků. V současnosti v Somálsku působí 9 000 vojáků Ugandy a Burundi v rámci mise AMISOM a dalších 2 500 mužů Ugandy, Burundi a Džibuty spolu s etiopskými a keňskými jednotkami, které jsou nezávislé na misi AMISOM ovšem operují v součinnosti s ní. Zatímco Etiopie své jednotky stáhne, vojáci Keni a Džibuti budou začleněni v rámci rozšíření kontingentu do mise AMISOM. Stejně tak se očekává, že do června do země vyšle 850 mužů také Sierra Leone.

Na jihovýchodě Jemenu v bojích s islamisty operovalo i vojenské letectvo

Jemenské vojenské letectvo provedlo nálety na jihovýchodě Jemenu na bojovníky skupiny Ansar al-Sharia (bojovníci islámského práva) napojené na teroristickou síť al Qaeda. Podle jemenské armády bylo zabito 15 islamistů. Na jihovýchodě Jemenu probíhají boje mezi vládními jednotkami a islamistickými povstalci, které zintenzivněli poté, co agentura Reuters zveřejnila výhrůžku od skupiny Ansar al-Sharia, která pohrozila zabitím 73 vládních vojáků. OSN v souvislosti s boji varovala před novou vlnu uprchlíků v oblasti.

Šéf OBSE v Albánii: Volební reforma je klíčovou pro integraci země

Šéf zastoupení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Albánii Eugen Wollfarth uvedl, že organizace podporuje zemi na cestě v integraci do Evropské unie (EU). Pan Wollfarth zmínil, že volební reforma má zásadní význam právě pro demokracii a integraci. „Je to složitý proces, který vyžaduje komplexní diskusi o politickém a technickém aspektu věci. Právě o této reformě se nyní jedná v albánském parlamentu.“

Policie v Mosambiku provedla zátah na bývalé rebely

V ranních hodinách vnikla policie do tábora Renamo ve městě Nampula na severu Mosambiku, kde bylo 300 ozbrojených stoupenců opozice. Bývalí rebelové, kteří bojovali v 16 let trvající občanské válce, žili týdny v provizorních přístřešcích. Podle police plánovali rebelové uspořádat protivládní protesty. Během policejní akce byli dva policisté zraněni a 20 lidí bylo zatčeno.

Súdán: „Za útokem v Kordofanu nestojíme“

Súdán odmítá obvinění, že podněcuje násilí v regionu Kordofan. Mukesh Kapila z lidsko-právní organizace Aegis Trust ale uvedl, že na vlastní oči viděl súdánská armádní letadla bombardující vesnice plné civilistů. Vláda Súdánu obvinění popírá a tvrdí, že za násilím stojí povstalci podporovaní Jižním Súdánem. Kordofan je jednou ze tří oblastí, v níž panuje napětí po osamostatnění se Jižního Súdánu v červenci minulého roku.

Otázka intervence v Sýrii rozděluje Kongres Spojených států amerických

Generál americké armády Martin Dempsey v Kongresu oznámil, že Barack Obama požádal Pentagon o vypracování předběžné studie k případné intervenci proti syrské vládě prezidenta Bashara Al-Assada.  Americký senátor John McCain požaduje vojenskou intervenci Spojených států v Sýrii. Ministr obrany Spojených států Leon Panetta s unilaterální akcí nesouhlasí a požaduje spolupráci s mezinárodním společenstvím. Martin Dempsey i Leon Panetta upozorňují, že protivzdušná obrana Sýrie je zhruba 5x silnější, než byla armáda libyjského prezidenta Muammara Kaddáfího. Podotkli také, že zásoby chemických a biologických zbraní jsou v Sýrii až 100x větší než byly v Libyi.

Mocnosti vyzvaly Írán k otevření své vojenské základny Parchin pro inspektory MAAE

USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie a Německo vyzvaly Írán k dodržení svého slibu a ke vpuštění inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) na vojenskou základnu Parchin, kde podle MAAE mohlo docházet k jaderným testům. Poslední návštěva zástupců MAAE v Íránu selhala, protože íránská vláda odmítla inspektory vpustit do vojenského komplexu Parchin, ovšem Írán později přislíbil, že základnu pro kontrolory otevře. Podle analytiků jde po dlouhé době o překvapivě jednotný postoj všech mocností vůči Íránu.

Spojené státy americké stále intenzivně řeší otázku íránského jaderného programu

Poradce prezidenta Spojených států Baracka Obamy John Clapper uvedl před výbory Senátu Spojených států, že Írán ponechává otevřenou možnost výroby jaderných zbraní, ale není to potvrzený, ani jednoznačný fakt. Oproti tomu izraelský premiér Benjamin Netanjahu při návštěvě Washingtonu prohlásil, že veřejnost si musí uvědomit, že Írán jednoznačně vyrábí jadernou bombu. Mezinárodní institut pro strategická studia v tomto izraelského premiéra podpořil,když vydal prohlášení, že snaha Íránu utajit své laboratoře na obohacování uranu svědčí o pokusu co nejrychleji zhotovit jadernou bombu.

Již tři dny jednají představitelé Spojených států amerických a Severní Korey v Pekingu

Zástupci Spojených států amerických a Severní Korey již dva dny jednají o amerických dodávkách potravin pro Severní Koreu.  Severní Korea v minulém týdnu oznámila ukončení svého jaderného programu a pozastavení obohacování uranu. Zároveň pozvala do země pozorovatele OSN. Chce za to od Spojených států amerických 240 000 tun potravin. Americký vyslanec pro lidská práva v severní Korey Robert King řekl, že rozhovory znamenají velký posun kupředu ve vzájemných vztazích Severní Korey a USA. Oznámil také, že předmětem rozhovorů jsou nyní technické detaily americké potravinové pomoci, jako například, do kterých přístavů budou vpuštěny americké lodě či, které nevládní organizace zajistí monitoring distribuce.

Hackerská skupina LulzSec terčem FBI

V rámci bezpečnostní akce byli zatčeni tři vysoce postavení členové organizace, která má na svědomí celou řadu útoků na soukromé firmy, vládní weby i finanční instituce. Další dva lidé mají být podle FBI ještě obviněni. Skupina je známá mimo jiné svojí podporou internetové aktivistické skupiny Anonymous, se kterou se jí úspěšně podařilo napadnout servery CIA, Sony, či mexické vlády.

Libyjské ministerstvo zahraničí informovalo o „tajném programu“ padlé vlády o rozmístění zbraní na ambasádách po celém světě

Zástupce libyjského ministra zahraničí Mohammed Abdul Aziz oznámil, že vláda Muammara Kaddafi provozovala „tajný program“, v rámci kterého byly údajně na libyjských velvyslanectvích po celém světě uchovávány zbraně a výbušniny přepravované diplomatickou poštou. Podle libyjského ministerstva zahraničí mohl být vojenský materiál určen k atentátům a tajným operacím proti libyjským disidentům v zahraničí. Libyjské ministerstvo zahraničí také v souvislosti s revizí vládních dokumentů uvedlo, že Libye za vlády Muammara Kaddafi dodávala zbraně do „mnoha zemí“ v Africe, Asii i Evropě.

Rusko: „rebelové se v Sýrii dopouští útoků na infrastrukturu, školy i nemocnice a mučí civilní obyvatelstvo“

Zástupce ruského velvyslance v Sýrii Michail Lebedev uvedl v reakci na zasedání jednodenního humanitárního fóra o Sýrii v sídle OSN v Ženevě, že syrští povstalci se dopouští po celé zemi rozsáhlých útoků na syrskou infrastrukturu včetně škol a nemocnic. Dále Lebedev tvrdí, že rebelové mučí civilní obyvatelstvo a že v Sýrii je podle jeho odhadů minimálně 15 000 členů různých teroristických organizací ze zahraničí, kteří bojují proti syrské vládě. Podle slov ruského diplomata jde počet těchto bojovníků vzhledem k nekontrolovatelným syrským hranicím velmi těžko přesně určit.