Militantní islamisté z povstalecké skupiny al Shabaab zahájily svou aktivitu na severovýchodě Somálska proti jednotkám prakticky nezávislého somálského státu Puntland, který je připraven stát se autonomní federativní součástí Somálska. Hnutí al Shabaab oznámilo, že chce získat kontrolu nad Puntlandem a zrušit všechny těžební licence na ropu a zemní plyn, které vlastní západní těžební společnosti. Minulý měsíc totiž kanadská společnost Africa Oil Corp spolu s australskými společnostmi Red Emperor a Range Resources zahájili průzkumné vrty v oblasti, kde se odhadují zásoby až na 300 milionů barelů ropy. Zároveň po útoku na vojenské jednotky státu Puntland přišlo oznámení, že se al Shabaab spojuje s islamistickou milicí působící v Puntlandu v okolí přístavního města Bosasso, což by dle bezpečnostních expertů mohlo vést k opětovnému zatlačení doposud úspěšné ofenzivy sil Africké unie na jihu Somálska. Šéf hnutí al Shabaab Muktar Abu Zubeir a hlava puntlandských islamistů Yasin Khalid Osman podepsali alianci a společnou výzvu ke svaté válce proti křesťanům a nevěřícím v Somálsku.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Bezpečnostní síly Somalilandu potlačili demonstrace za stát Khaatumo
Bezpečnostní síly Somalilandu se střetli s demonstranty ve městě Las Anod a podle svědků agentury PressTV došlo ke střelbě do davu. zraněni byli 4 lidé a nejméně 30 demonstrantů bylo zatčeno. Důvodem protestů bylo vyjádření podpory nově vyhlášeného státu Khaatumo, který je spornou oblastí ležící mezi Somalilandem a Puntlandem. Protestující obviňují síly Somalilandu z tvrdého potlačování příznivců Khaatuma. Oblast města Las Anod je místem častých střetů mezi vojenskými jednotkami „de facto“ nezávislé, ale neuznávané Repubiky Somaliland a bojovníky za stát Khaatumo.
Řecko zapojeno do řešení syrské krize
Řecký ministr zahraničí Stavros Dimas se setkal se tříčlennou delegací syrského Národního koordinačního výboru pro demokratickou změnu (NCC), vedenou aktivistou za lidská práva Haithamem Mannou. Setkání se uskutečnilo v rámci mezinárodního úsilí o nalezení mírového řešení krize v Sýrii. Ministr během jednání znova naléhal na potřebu okamžitého příměří, ochranu neozbrojených občanů a možnost poskytnutí humanitární pomoci a požádal, aby byl informován o nejnovějším vývoji. Zástupci syrské opozice ocenili postoj Řecka a upozornili na dlouhodobé přátelské vazby a vzájemný respekt mezi oběma národy. Uvedli také, že Řecko má silnou pozici v regionu Blízkého východu, což je důvodem, proč je jeho pozice velmi důležitá v kontextu úsilí o mírové řešení syrské krize.
Makedonský ministr obrany: „Makedonie bude pokračovat v reformách bez ohledu na výsledek summitu NATO“
„Makedonie nezmění proces svých reforem, bez ohledu na výsledek summitu NATO v Chicagu“, řekl ministr obrany Fatmir Besimi pro zdejší média. „Země má otevřenou pozvánku do členství v NATO a až bude problém pojmenování země vyřešen, stane se pozvání oficiálním,“ poznamenal také ministr.
Začne výstavba propojovacího plynovodu Rumunska a Bulharska
Propojovací plynovod, který povede přes řeku Dunaj v Ruse/Giurgiu, bude vystavěn bulharskou společnosti Bulgartransgaz ve spolupráci s její rumunským protějškem, jímž je Transgaz. Bulharsko se rozhodlo pro propojení své sítě dodávek zemního plynu s Rumunskem po sporu Ruska s Ukrajinou v roce 2009, který vedl k zastavení dodávek zemního plynu do Bulharska po dobu 3 týdnu v průběhu zimy. Tato „plynová krize“ ukázala téměř 100% závislost Bulharska na ruských dodávkách. V únoru 2011 Evropská komise (EK) rozhodla, že každý člen EU by měl mít alespoň 2 zdroje dodávek plynu a elektřiny do roku 2014, aby se předešlo podobné krizi.
Po 12 letech soud otevírá havárii Concordu
Dnes ve Francii začal odvolací soud v případu havárie nadzvukového letadla Concorde společnosti Air France, která v roce 2000 způsobila smrt 113 osob. V roce 2010 soud vynesl rozsudek, dle něhož nese zodpovědnost za nehodu americká společnost Continental Airlines a její mechanik John Taylor. Oba aktéři se proti rozsudku odvolali.
Irská policie odstranila tábor demonstrantů Occupy Dame Street
Tento tábor se inspiroval hnutím Occupy Wall Street a usadil se před Irskou centrální bankou v Dublinu. Organizátoři skupiny nechtěli uvolnit místo pro každoroční průvod u příležitosti dne Svatého Patrika, proto musela zasáhnout irská policie. Toto místo demonstranti okupovali od října loňského roku.
Ministři zahraničních věcí Ruska a Spojených států projednaly situaci v Sýrii a Íránu
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý během telefonického rozhovoru projednal s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton situaci v Sýrii a problematiku íránského jaderného programu. Informuje o tom MZV Ruské federace na svých internetových stránkách. Tématem rozhovoru byly také některé bilaterální otázky, včetně harmonogramu možných kontaktů v nadcházejícím období.
Írán zřídí novou Nejvyšší radu pro kybernetický prostor a Národní centrum pro kyberprostor
Íránský ajatolláh Seyyed Ali Khamenei uložil íránskému prezidentovi za úkol zřízení Nejvyšší rady pro kybernetický prostor v rámci sví nové vyhlášky, ve které je zdůrazněn „vliv internetu na individuální a společenský život a nutnost jeho kontroly tak, aby se zabránilo jeho škodlivým dopadům na úkor příležitostí, které lidem nabízí“. Nejvyšší rada pro kybernetický prostor bude dále pověřena zřízením Národního centra pro kyberprostor, které by mělo zkoumat a vyhodnocovat aktivitu na internetu v Íránu i v mezinárodním měřítku a navrhovat k řešení případné „vzniklé problémy“. Nejvyšší rada pro kybernetický prostor se bude skládat v čele s íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadinejadem z předsedy Národního poradního shromáždění Íránu, unikátního postu šéfa soudnictví, hlavy IRIB (Islamic Republic of Iran Broadcasting), ministra pro komunikaci a informační technologie a z ministra kultury, islámské orientace a inteligence.
Islamisté v Jemenu pod pohrůžkou zabití zajatců žádají propuštění vězňů – rozpoutalo to boje na jihu
Skupina Ansar al-Sharia (bojovníci islámského práva) podle oznámení agentury Reuters prostřednictvím této agentury pohrozila zabitím 73 vládních vojáků, jestliže nebudou propuštěni věznění členové této skupiny. Po oznámení následovalo spuštění prudkých bojů na jihu Jemenu mezi vládními jednotkami a islamistickými povstalci, které podle neoficiálních údajů stály život již více než 110 lidí.
Francie pochybuje o možném úspěchu nových jednání s Íránem, USA se pak obávají světového konfliktu
Francie prostřednictvím svého ministra zahraničí Alaina Juppé vyjádřila nedůvěru v plánované obnovení „jaderných rozhovorů“ šesti mocností (USA, Rusko, Čína, Německo, Francie a Velká Británie) s Íránem, který podle ministra Juppé „nepůsobí skutečnou ochotou“ jednat o budoucnosti svého jaderného programu. Americký prezident Barack Obama naopak dnes vyjádřil naději, že by nové rozhovory mohly zklidnit „válečné bubny“ a stejně tak projevil obavu z toho, že by možný izraelský útok na Írán mohl „pod tlakem ulice“ v jednotlivých arabských státech rozdmýchat blízkovýchodní či dokonce celosvětový konflikt a stejně tak ohrozit světovou ekonomiku.
Ministr obrany USA Panetta: „Pokud diplomacie selže, přistoupíme k vojenské akci“
V rámci svého projevu na konferenci lobbistické skupiny Výboru pro americko-izraelské veřejné záležitosti (AIPAC) se tak bývalý ředitel CIA L. Panetta jasně vyjádřil k současné situaci s íránským jaderným programem. Podle jeho slov by „vojenská akce měla být až poslední možnou alternativou, když vše ostatní selže. Nikdo by však neměl pochybovat o tom, že pokud všechny diplomatické pokusy nevyjdou, USA budou jednat.“ V současnosti se po roce opět rozbíhají rozhovory na mezinárodní úrovni mezi Íránem a světovými mocnostmi, které Izrael přijímá s určitou zdrženlivostí.
Americký vice- prezident nabídl větší pomoc pro střední Ameriku
To oznámil americký vice- prezident Joe Biden při své návštěvě Hondurasu. Tato pomoc by se měla týkat hlavně boje proti drogovému průmyslu a násilí. Právě tyto dvě věci jsou jedněmi z hlavních problémů středoamerických států. Podle slov pana Bidena americký Kongres od roku 2008 pomohl středoamerickým státům částkou 361 milionů dolarů. Dodal, že bude vznešen požadavek do Kongresu, díky kterému by pro boj s drogovými kartely získaly středoamerické státy dalších 107 milionů dolarů. Pan vice- prezident se při svém proslovu ale nezmínil o případné legalizaci drog. Proti té je USA tvrdě proti.
Rumunský předseda Výboru pro zahraniční věci vyzval vládu k ratifikaci stabilizační a asociační dohody se Srbskem
Rumunský předseda Výboru pro zahraniční věci Titus Corlatean bude apelovat na podporu ratifikace Stabilizační a asociační dohody (SAA) se Srbskem. Pan Corlatean řekl, že proto navrhne výboru, aby vyzval rumunskou vládu, aby se ta ujala aktivní role při jednáních o různých kapitolách dohody, týkajících se udělení kandidátského statusu zemi tak, aby vláda v Bukurešti mohla zaručit, že Srbsko splnilo všechna příslušná kritéria, než se stane členem EU. Rumunský ministr zahraničí Cristian Diaconescu dále uvedl, že Rumunsko zavede kontrolní mechanismus, který bude sledovat stav Rumunů, kteří žijí mimo svou rodnou zemi.
Armáda božího odporu (LRA) zahájila nové útoky na severovýchodě Demokratické republiky Kongo
Armáda božího odporu (LRA) zahájila novou aktivitu a útoky na severu Demokratické republiky Kongo poté, co se minulý rok téměř odmlčela. Útoky se týkají především severovýchodní provincie Orientale. Podle Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) je stále větší intenzita útoků důvodem k obavám, ovšem Sbilizační mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) se domnívá, že existence LRA je téměř u konce a nyní jde o poslední pokusy upoutat pozornost – „Myslíme si, že jde o poslední výdech LRA,“ uvedl mluvčí MONUSCO Mounoubai Madnodje. LRA byla zařazena Africkou unií minulý rok na seznam teroristických organizací a USA v říjnu 2011 rozhodly o vyslání speciálního vojenského týmu do Ugandy na pomoc v boji proti ní.
Prezident USA Barack Obama: „nové rozhovory jsou šancí na zklidnění válečných bubnů“
Americký prezident Barack Obama oznámil, že nové „jaderné rozhovory“ s Íránem nabízí novou šanci na „zklidnění zvuku válečných bubnů“. Rozhodnutí opět přistoupit k rozhovorům oznámila včera představitelka EU pro zahraniční politiku Catherine Ashton. Prezident USA pak také ve stínu otevřených spekulací o přípravách na vojenský útok na Írán uvedl, že američtí politici, kteří válku s Íránem obhajují, by také měli vysvětlit náklady na ni a představit přínosy, jaké by mohla taková vojenská akce přinést.
Další útok na egyptský plynovod
Nedaleko města al-Arish na severu sinajské pouště došlo k útoku, po němž následovaly dva výbuchy. Plynovod byl poškozen jen tři dny poté, co bylo potrubí opraveno a dodávka plynu se opět rozběhla. Egyptský plynovod dodává plyn do Izraele a Jordánska. Jde už o v pořadí třináctý útok na potrubí od revoluce, která svrhla vládu prezidenta Husni Mubaraka.
Představitelé Spojených států i nadále váhají s vojenským řešením Íránské otázky
Izraelští představitelé se obávají, že Írán v případě, že získá jadernou bombu, umožní proliferaci nukleárních zbraní radikálním organizacím jako je Hizballáh či Hamás. Nejvyšší představitelé americké armády ovšem zmiňují rizika, která sebou nese vojenské řešení konfliktu. Zdůrazňují, že konflikt může vyvolat rozsáhlou válku, která zasáhne větší část Blízkého východu, což není v zájmu Spojených států. Problémem jsou také již dnes stoupající ceny ropy.
Proběhly rozhovory mezi prezidentem Arménie Serzh Sargsyanem a Generálním tajemníkem NATO Anders Fogh Rasmussenem
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen přivítal arménského prezidenta Serzh Sargsyana na velitelství NATO v Bruselu. Hovořili o pokračující spolupráci Severoatlantické aliance s Arménií. Zároveň také generální tajemník ocenil přínos Arménie pro operaci ISAF v Afghánistánu.
Všech 5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN se shodlo na obnovení rozhovorů s Teheránem
V únoru zaslal Saeed Jalili, íránský vyslanec pro jednání o nukleárním programu, dopis, ve kterém nabídl obnovení rozhovorů o íránském atomovém projektu. Teherán zdůrazňuje, že íránský jaderný program slouží k zajištění elektrického proudu a neobsahuje vojenskou složku. OSN ovšem varovala, že je pravděpodobné, že Írán skrývá svoji práci na jaderné zbrani. Teherán nabídl, že do země opět pozve inspektory z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, které předtím ze země vykázal. OSN se rozhodla na tuto výzvu reagovat a je ochotna obnovit rozhovory s Íránem.
Americký prezident Barack Obama se sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahu
V Bílém domě se v pondělí sešli americký prezident Barack Obama a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tématem schůzky byla bezpečnostní hrozba ze strany íránského jaderného programu. Prezident Obama řekl, že přímo neodmítá žádné řešení, ale sám preferuje diplomatickou cestu. Izraelský předseda vlády zdůraznil, že Izrael má právo se bránit a rozhodnutí o jeho obraně patří pouze Izraeli. Barack Obama upozornil, že si nepřeje závody v nukleárním zbrojení v tak nestabilním regionu jako je Blízký východ.
Napětí v Turecku kvůli útoku na menšinu alevitů – premiér slibuje bezpečnost
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan slíbil zjistit ochranu největší náboženské menšiny v Turecku, alevitů, kteří tvoří až 20% obyvatel. V posledních dnech narůstají obavy o jejich bezpečnost, neboť došlo k drancování 25 domů této menšiny na jihovýchodě ve městě Adiyaman, přičemž turecký ministr vnitra Idris Naim Sahin uvedl, že domy alevitů byly dokonce před útokem označovány dětmi červenou barvou. Incident rozdmýchal velké obavy samotných alevitů, neboť k podobnému označování došlo v roce 1978, kdy bylo v provincii Kahramanmaras povražděno přes 100 alevitů. Alevité, kteří neuznávají velkou část tradičních islámských tradic, jsou často nejen v Turecku označováni za kacíře.
Rada bezpečnosti OSN označila situaci mezi Súdánem a Jižním Súdánem za „vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost“
Rada bezpečnosti OSN odsoudila Súdán a Jižní Súdán po opakovaných přeshraničních střetech obou států, které zvyšují napětí spojené s problémy s vývozem jihosúdánské ropy a nepokoji v jižních oblastech Súdánu. Podle Rady bezpečnosti OSN se situace mezi oběma státy staly „vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost“. Prohlášení Rada bezpečnosti OSN zveřejnila po předvolání velvyslanců Jižního Súdánu a Súdánu při OSN, kteří za své země jakékoliv rozdmýchávání násilí popřeli.