EU oznámila, že šest mocností vyjednávajících s Íránem o jaderném programu – USA, Rusko, Čína, Francie, velká Británie a Německo – souhlasilo s obnovením jednání na žádost Íránu. Informovala o tom šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton krátce poté, co k obnovení přímých jednání vyzvalo Rusko. Jedná se o reakci na žádost zaslanou íránským jaderným vyjednavačem Saeedem Jalili 14. února Catherine Ashton. Podle šéfky diplomacie EU se nyní mocnosti musí dohodnout na datu obnovení rozhovorů.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Východní Libye vyhlásila autonomii – jde i o libyjskou ropu
Občanští vůdci oblasti nazývané Kyrenaika, která v současnosti zahrnuje několik administrativních celků východní Libye, vytvořili ve městě Benghazi Radu pro správu Kyrenaiky. Podle dosavadních informací agentur a expertů není doposud zcela jasné, zda je nově vytvořená rada součástí prozatímní Přechodné národní rady (NTC), která sídlí v Tripolisu, či se postaví proti ní. Do čela nového tělesa byl asi 3000 delegátů v Benghazi, kde začalo povstání proti vládě Muammara Kaddafi, zvolen bývalý politický vězeň Ahmed al-Senussi, příbuzný bývalého libyjského krále Idrise I., kterého svrhl převrat Muammara Kaddafi. Dle prohlášení nově vzniklé rady pro Kyrenaiku centrální vláda v Tripolisu dlouhodobě zanedbává a opomíjí východní Libyi. Zahraniční experty nyní zajímá především otázka zásob libyjské ropy, která se z převážné části nachází právě na území Kyrenaiky. Největší státní ropná společnost Arabian Gulf Oil Company (Agoco) zatím uvedla, že zaměstnanci Agoco nyní jednají o tom, zda podpoří vyhlášení autonomie. Jeden z organizátorů kongresu, na kterém byla nová autonomní rada vyhlášena, Mohammed Buisier, pro agenturu Reuters uvedl, že je v kontaktu s Tripolisem, který prý vyzval k jednání, ale zdůraznil, že východní Libye „nedá nikomu šek bianco“.
Americký vice- prezident Joe Biden na návštěvě Mexika a Hondurasu
Návštěva se odehrává u příležitosti debaty států střední Ameriky na téma boje proti drogovému průmyslu a případné legalizaci drog. V případě legalizace užívání drog je USA tvrdě proti. Podle prezidentky Kostariky ale legalizace drog zasluhuje závažnou debatu. Již minulý týden Organizace amerických států ( OAS) informovala o nebezpečí, kterým jsou drogové kartely. Ty, podle OAS, narušují demokracii Latinské Ameriky. Během své návštěvy Mexika se pan Biden setká jak s prezidentem země Felipe Calderónem, tak i s kandidáty na post prezidenta, kteří se o křeslo utkají ve volbách 1. července. Po té bude pokračovat do Hondurasu, kde se setká s prezidentem Porfirio Lobo a hlavami dalších středoamerických států.
Peruánská policie zatkla hlavního představitele skupiny Sendero Luminoso
Peruánská policie se domnívá, že pan Walter Diaz Vega je šéfem maoistické levicové organizace Sendero Luminoso. Jedním z důkazů je fakt, že pan Diaz Vega reorganizoval skupinu po té, co byl minulý měsíc zatčen její dosavadní vůdce Comrade Artemio. Policie zatkla podezřelého v severní části země. Policejní šéf gen. Raúl Salazar oznámil, že ,, pan Diaz Vega měl na starost organizaci ozbrojeného křídla skupiny, které mělo za úkol zabít informátory, kteří se do skupiny infiltrovali, aby umožnili zatčení pana Artemia“. Ten byl minulý měsíc nalezen na břehu řeky s vážným střelným zraněním.
Maulvi Faqir Mohammad již není druhým mužem pákistánského Talibanu
Podle dostupných zdrojů zatím nebylo uvedeno proč byl Maulvi Faqir Mohammad ze své funkce radou Talibanu odvolán. Objevily se však spekulace o tom, že se jedná o vnitřní rozpory a boje o moc v rámci tohoto ozbrojeného hnutí. Maulvi Faqir Mohammad zatím nebyl nikým oficiálně nahrazen a prý by mohl do budoucna v rámci Talibanu zastávat jinou funkci.
Čínská vláda opět zvýší oficiální rozpočet na obranu státu
A to konkrétně o 11,2%. Důvodem je především eskalující napětí v Jihočínském moři, které má za následek i větší aktivitu jednotek USA v regionu. Podle vládních představitelů je nutné modernizovat techniku a udržet výdaje na obranu v souladu s celkovým ekonomickým růstem země. Minulý rok činilo navýšení rozpočtu na obranu státu 12,7%. Finance pro rok 2012 se budou pohybovat ve výši 110 miliard USD.
Po odchodu USA z Iráku dochází k návratu Al Qaedy do země
Poté, co odešli američtí vojáci z Iráku v druhé polovině roku 2011, se zvýšila aktivita teroristické sítě Al Qaeda, upozornil ředitel CIA David Petraeus. Al Qaeda prý nachází příznivce v zemi mezi sunnity, kteří nesouhlasí se šíitským předsedou vlády Nourim al-Malikim.
Íránský soud zrušil trest smrti pro amerického občana obviněného ze špionáže pro CIA
Amir Mirzai Hekmati je americký občan a bývalý člen amerických ozbrojených sil, který byl v lednu v Íránu zadržen a obviněn ze špionáže pro CIA a ze snahy vytvářet dojem o íránském terorismu. Amir Mirzai Hekmati tato obvinění popřel. Íránský soud jej poté odsoudil k smrti. Dnes íránský soudce Gholamhossein Mohseni-Ejei svůj verdikt zrušil. Amir Mirzai hekmati nadále zůstává ve vězení.
Komise OSN poukázala na některé válečné zločiny v průběhu války v Libyi
Mezinárodní trestní tribunál prý nalezl důkazy o válečných zločinech, které údajně spáchaly obě strany konfliktu, jak příslušníci Kaddáfího sil, tak armáda rebelů. Komise OSN přitom referuje o rozšířeném znásilňování a mučení v průběhu války.
Židovská komunita ve Spojených státech tlačí na prezidenta Baracka Obamu, aby zaujal nesmlouvavé stanovisko vůči Íránu
Na 14 000 amerických židů a podporovatelů Izraele se sešlo o víkendu, aby vyjádřili souhlasné stanovisko s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Tvrdší postoj vůči Íránu požadují i někteří republikánští senátoři, kteří požadují, aby prezident Barack Obama jasně definoval, za jakých podmínek bude zahájena vojenská operace proti Íránu. Prezident Obama i izraelský premiér budou také hovořit se třemi nejvýznamnějšími prezidentskými kandidáty z republikánské strany.
Americký politolog Fareed Zakaria vyzývá Spojené státy k akceptování afghánské reality
Podle amerického politologa Fareeda Zakarii ukázaly nedávné protesty proti americké přítomnosti v Afghánistánu, že většina afghánské populace nepodporuje snahu Spojených států vybudovat v zemi demokracii a stabilní instituce. Vláda v Kábulu, která spolupracuje se Spojenými státy americkými má podporu Tádžiků, Hazarů a Uzbeků, ale nikoli významného kmene Paštunů. Zakaria upozorňuje, že roční rozpočet afghánské armády je 12 miliard dolarů a je hrazen USA. Dále varuje, že Spojeným státům se pravděpodobně nepodaří vybudovat vládu, kterou b y uznávala celá populace Afghánistánu.
Incident se spálením koránu zvýšil počet sebevražedných atentátníků v Afghánistánu
V posledních týdnech došlo k masivnímu nárůstu sebevražedných atentátů v rámci země. Sami atentátníci pak využívají nové strategie, kdy se bomba ukrývá např. v turbanu či se pro útoky a jako zástěrka využívají děti. Velitel afghánské armády generál M. Karimi v interview pro Reuters prohlásil, že Taliban využil celé situace k vybičování protizápadních nálad v zemi na maximum hlavně díky svým internetovým stránkám a rádiovým relacím. Incident také silně zkomplikoval spojeneckou snahu stabilizovat situaci v regionu před plánovaným odchodem amerických vojenských sil na konci roku 2014.
Obama a Netanyahu zatím nenachází shodu v pohledu na vojenský zásah v Iránu
Americký prezident B. Obama a izraelský ministerský předseda B. Netanyahu zatím nebyli schopni nalézt společnou řeč ohledně možnosti a případného časového horizontu vojenské akce související s íránským jaderným programem. Ačkoliv prezident Obama zostřil před společnou schůzkou rétoriku týkající se íránské problematiky, oba spojenci se stále silně rozcházejí v určení konkrétních hranic a omezení, jejichž překročení Iránem by vyvolalo vojenskou intervenci. Přestože prezident Obama při svém projevu v rámci summitu nejvlivnějších amerických židovských organizací tento víkend prohlásil, že „je připraven vojensky reagovat s použitím všech dostupných sil, aby zabránil islámské republice sestrojit atomovou bombu“, poselství směrem k izraelským politikům je jednoznačné – „stále je ještě dostatek času na diplomatické řešení a využití nátlaku v podobě sankcí.“ Izrael, který považuje íránský jaderný program za přímé ohrožení své existence, již dal několikrát jasně najevo, že čas na diplomacii pomalu vypršel. Izraelská vláda se obává především toho, že Írán využije získaného času k přesunutí svých zařízení hlouběji pod zem, kde již na ně nebude možné efektivně zaútočit.
Čína hodlá vyslat do Sýrie zvláštního vyslance
Syrská armáda obsazuje města Deraa a provádí operace na zajištění města Homs, které se jí podařilo dobýt. V Deraa dochází k útokům na obou stranách, armáda se snaží obsadit město zatímco povstalci napadají bezpečnostní stanoviště. Čína mezitím vzhledem k situaci oznámila, že je připravena do Sýrie vyslat zvláštního vyslance, který by se měl pokusit uklidnit konflikt.
35 států MAAE zasedá kvůli íránskému jadernému programu
Zasedá konference 35 států Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), v rámci které chtějí USA, Izrael a jejich spojenci přesvědčit Čínu a Rusko ke společným krokům zaměřeným proti íránskému jadernému programu. Zasedání 35 členů MAAE má přezkoumat zprávu od šéfa MAAE, ve které se uvádí, že „Írán by mohl pracovat na výrobě jaderných zbraní“.
Turecko hodlá anektovat Severní Kypr, pokud nedojde k dohodě
Turecký ministr pro evropské záležitosti Egemen Bagis řekl pro severokyperské noviny Kibris, že Turecko bude zvažovat anektování Severokyperské turecké republiky v případě, že nedojde k dosažení dohody o sjednocení ostrova. Prezident Kyperské republiky Dimitris Christofias a prezident Severokyperské turecké republiky Dervis Eroglu minulý rok za asistence OSN spolu uzavřeli minulý rok dohodu o pokračování rozhovorů o opětovném sjednocení ostrova. Turecko podle ministra Bagise podporuje jakoukoliv dohodu, které se podaří dosáhnout za souhlasu obou stran, „ať už to je sjednocení, rozdělení na dva nezávislé státy či připojení Severokyperské turecké republiky k Turecku. Ne všichni Turci na Kypru ale připojení k Turecku podporují – šéf severokyperské opoziční Republikánské strany Turků (CTP) Ozkan Yorganciogly uvedl, že myšlenka anexe je nepřijatelná. Turecko uvedlo, že pokud nedojde k uzavření dohody na Kypru do 1. července, kdy převezme předsednictví EU Kyperská republika, přeruší dialog s EU až do té doby, dokud se nestane předsedou EU jiný stát.
Útok ozbrojenců v irácké provincii Anbar – 27 mužů bezpečnostních sil zabito
Ozbrojenci napadli kontrolní stanoviště policie v době, kdy policie prováděla v oblasti kontrolní domovní prohlídky. Při útoku bylo zabito 27 členů bezpečnostních složek. Podle úřadu guvernéra provincie Anbar nese útok znaky aktivity teroristické sítě Al-Kaida. Provincie Anbar patří k nejnebezpečnějším oblastem Iráku a v době povstání a náboženských nepokojů v letech 2005 – 2007 se zde podařilo bojovníkům sítě Al-Kaida oblast na určitou dobu dostat zcela pod svou kontrolu.
Výbuch bomby u sídla tureckého premiéra
V hlavním městě Ankaře došlo k výbuchu menší bomby u sídla tureckého premiéra asi hodinu před zahájením zasedání vlády. Byl lehce zraněn jeden člověk. K útoku se zatím nepřihlásila žádná organizace ani hnutí.
Írán plánuje po roce 2015 vyslat do vesmíru další vlastní družici
Ředitel íránské Aerospace Industry Organization (AIO) Mehdi Farahi uvedl, že Írán plánuje po roce 2015 vyslat na geostacionární dráhu (GEO) další vlastní družici, a to po skončení pětiletého rozvojového plánu, který se nyní soustředí na vývoj nosných raket s doletem 1000 km, které budou dle AIO moci vynést satelit o váze až jedné tuny. Írán svůj první satelit Omid (Naděje) vypustil na oběžnou dráhu v roce 2009.
V Libyi byli obviněni dva britští novináři pracující pro íránskou agentury ze špionáže
Dva britští zaměstnanci íránské agentury PressTV, kteří před několika dni zadrženi milicí, jsou podle šéfa milice Faraj al-Swehla podezřelí ze špionáže. Milicionáři údajně u novinářů našli „oficiální libyjské dokumenty, zařízení používaná izraelskou armádou a seznamy milicionářů a žoldáků, kteří bojovali na straně Muammara Kaddafi“. Milice ujistila, že poté, co dokončí vyšetřování, bude zahájeno standardní trestní řízení a oba novináři budou vydání do rukou státních orgánů.
Masivní výbuch vojenských skladů v hlavním městě Republiky Kongo
V hlavním městě Republiky Kongo, Brazzaville, došlo k rozsáhlé explozi muničního skladu. Výbuch podle agentury Reuters otřásl celým hlavním městem a zničil několik desítek domů ve svém okolí. Podle předběžných odhadů bylo na místě zabito více než 200 lidí, ačkoliv úřady později své odhady snížily. Ministr obrany Charles Zacharie ve státním rádiu popřel jakékoliv spekulace o možném pokusu o státní převrat a uvedl, že k výbuchu došlo v důsledku požáru.
Saúdská Arábie: „Budeme v čele jakéhokoliv efektivního řešení pro Sýrii“
Saúdská Arábie opětovně urgovala k okamžitému a efektivnímu řešení situace v Sýrii, která se podle Saúdské Arábie zhoršuje. Dnes zasedá kvůli situaci v Sýrii i saúdskoarabská vláda. Podle prohlášení ministra kultury a informací Abdula Aziz Khojy ze soboty bude „Saúdská Arábie v čele jakékoliv mezinárodního úsilí, které bude zaměřené na nalezení okamžitého, komplexního a efektivního řešení na ochranu syrského lidu“.
Skupina Al-Shabaab zaútočila na východě Somálska
Islamistická militantní skupina Al-Shabaab přešla do ofenzívy. Po ztrátě kontroly nad regionem Baidoa a Yurkud, zaútočila v týdnu na město Garbaharey a následně v sobotu v severní části polo-autonomního Puntlandu. Útok nepřežilo nejméně devět lidí. Cílem Al-Shabaab je kontrola Puntlandu, která je oblastí bohatou na ropu a zemní plyn. Skupina Al-Shababb, která je spojována s teroristickou organizací Al-Kaida, prosazuje zavedení islámského práva šaría.