Americký prezident B. Obama jasně deklaroval, že Spojené státy nedopustí, aby Irán vlastnil jaderné zbraně. Toto silné vyjádření přichází v předvečer jednání s izraelským ministerským předsedou B. Netanyahuem, při kterém se oba politici pokusí překlenout vzájemné rozdíly a názorové neshody posledních měsíců a vytvořit jednotnou strategii vůči Iránu. Dle zástupců Bílého domu mají tato vyjádření zvýšit tlak na Irán vyzdvihnutím možnosti vojenské intervence a zároveň snížit šanci, že by k útoku přistoupil sám Izrael bez ohledu na mezinárodní dohodu. Vzájemné vztahy Izraele a USA byly v posledních měsících narušovány právě nejednotou v možném postupu proti Iránu. Izraelští zástupci si opakovaně stěžovali na přílišnou opatrnost a nejednoznačné poselství směrem k Iránu ze strany Spojených států. Pro prezidenta Obamu jde v předvolebním období o boj na více frontách – zatímco neklid okolo íránského jaderného programu a možnost války přispívají k politicky tolik nepopulárnímu nárůstu cen pohonných hmot v USA, nejednoznačný postoj k možnému vojenskému zásahu znamená ztrátu podpory mezi židovským obyvatelstvem.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Libyjci v Benghazi žádali nezávislou justici
Stovky Libyjců v pátek protestovaly před hlavní budovou soudu v Benghazi. Požadovali, aby armáda soud opustila a umožnila tak nezávislou justici. Armáda v loňském roce používala soudní budovu jako své ústředí. „Co pro armádu znamená obsadit soud? Z mého pohledu chce armáda stát Libyi v revoluci,“ uvedl jeden z protestujících.
OSN: „Chybovala libyjská vláda i NATO“
Podle zprávy OSN, kterou zveřejnila v pátek, zemřelo v bojích v Libyi nejméně 60 civilistů a dalších 55 jich bylo zraněno, přičemž odpovědnost za to nese NATO i libyjská prozatímní vláda. Zatímco NATO podle OSN předem dostatečně neprověřilo místa plánovaných náletů, libyjská prozatímní vláda neudělala vše pro to, aby zastavila násilí. Zprávu vypracovala tříčlenná komise právníků, která zároveň upozorňuje, že v zemi jsou stále porušována lidská práva i mezinárodní úmluvy.
Hnutí Taliban je pravděpodobně rozsáhle infiltrováno do bezpečnostních složek blízkovýchodních států
Minulý čtvrtek byli zabiti dva vojáci americké armády příslušníky iráckých vojenských sil. Necelý týden předtím došlo k zabití dvou amerických důstojníků na Ministerstvu vnitra v Kábulu. Generál Abdul Hameed řekl, že k incidentům došlo kvůli rozsáhlé infiltraci hnutí Taliban do ozbrojených sil afghánské armády. Problém vidí v nedostatečné kontrole nových rekrutů. Generál Abdul Hameed také oznámil, že několik infiltrovaných členů hnutí Taliban bylo již v afghánské armádě odhaleno. Tyto incidenty problematizují ukončení americké přítomnosti v zemi koncem roku 2014.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon žádá o mezinárodní snahu o ukončení násilí v Sýrii
Mezinárodní společenství podle Generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona selhalo ve snaze zastavit násilí v Libyi. Podle něj je nutné urychleně sjednotit mezinárodní aktéry ke společnému tlaku na představitele syrské vlády i opozice, aby zastavili vlnu násilí. Varoval před možnou občanskou válkou v zemi a zdůraznil váhu mírové role vyslance OSN a Ligy arabských států Kofiho Annana v Libyi.
Účastníky incidentu s pálením Koránu na americké základně v Afghánistánu čeká disciplinární řízení
Afghánský náboženský vůdce Maulvi Khaliq Dad, který byl pověřen afghánským prezidentem Hamídem Karzáím vyšetřováním kauzy s pálením Koránu, potvrdil, že američtí vojáci nechali spálit afghánské náboženské knihy. Incident vyvolal vlnu nepokojů po celé zemi a vedl k zabití 6 amerických vojáků a 30 Afghánců. Protesty a protiamerické nálady se po této události rozšířily do celé země. Prezident Barack Obama se za incident omluvil a nařídil vyšetřování. Pět údajných viníků bylo posláno před disciplinární řízení.
Prezidenti středoamerických zemí se setkají v Hondurasu
Hlavním tématem setkání prezidentů bude projednávání strategií boje proti drogovému průmyslu a přepravě drog. Setkání, které zinicioval guatemalský prezident Oto Pérez Molina se odehraje nejspíše v Hondurasu. Právě prezident Pérez Molina výrazně zintenzivnil boj proti drogovému průmyslu ve své zemi – do boje se zapojila i guatemalská armáda. Státy střední Ameriky jsou důležitým místem pro pašování drog, hlavně kokainu, z Jižní Ameriky na severoamerický trh, který platí za největší trh s drogami. Boj s drogovými kartely je nejsilnější v Mexiku, odkud mexické drogové kartely šíří svůj vliv i do sousedních zemí.
Americká ministryně zahraničí pogratulovala Srbsku k získání kandidátského statusu EU
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton uvítala rozhodnutí Evropské rady (ER) o udělení Srbsku statusu kandidátské země na členství v Evropské unii (EU).
„Evropská integrace je to nejlepší pro Srbsko, Kosovo a region. Cením si představitelů Kosova a Srbska za jejich odvahu a odhodlání dělat obtížná politická rozhodnutí nezbytná k dosažení těchto cílů, „řekla ministryně. Dále vyzvala lídry obou zemí, aby i nadále pokračovali v dialogu pod vedením EU. Vyjádřila také odhodlání Spojených států úzce spolupracovat s těmito dvěma zeměmi na podporu prosperující budoucnosti Evropy.
Dialog s Kosovem bude pokračovat po parlamentních volbách v Srbsku
Vedoucí srbského vyjednávacího týmu Borislav Stefanovic uvedl, že dialog mezi Prištinou a Bělehradem bude pokračovat až po parlamentních volbách v Srbsku. Uvedl také, že pro zahájení dialogu s Evropskou unii (EU) bude potřeba uzavřít dohody o energetice, telekomunikacích a svobodě pohybu KFOR a EULEX. Podle něj „hranice s Kosovem ještě nebyly dány a Srbsko „nevydalo Kosovo“ výměnou za získání statusu kandidátské země na členství v EU.“
Francie uzavře svou ambasádu v Sýrii
Uvedl to na závěr dvoudenního summitu Evropské unie (EU) francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Francie tak protestuje proti „skandálním“ represím ze strany syrského prezidenta Bašára al-Asada. Státník uvedl, že EU uznává syrskou národní radu „jako legitimního zástupce Syřanů.“ Sarkozy dále uvedl, že je pro organizaci humanitárních zon alespoň na hranicích Sýrie, aby pronásledovaným lidem bylo umožněno zemi opustit.
Obyvatelé čínské vesnice Wukan volí představitele nové samosprávy
Nepokoje vyvolané místním obyvatelstvem rozbouřeným kvůli korupci a nelegálním konfiskacím půdy byly v Číně ostře sledovaným tématem. Tato problematika je sice v Číně poměrně běžná, nicméně dlouhý a gradující průběh právě nepokojů v provincii Guangdong si vyžádal pozornost i těch nejvyšších státních představitelů. Uspořádání podobných předčasných voleb je v zemi ojedinělé.
Pentagon potvrdil přítomnost speciálních jednotek v pěti jihoasijských státech
Jednotky se podle amerického ministerstva obrany účastní tréninkových misí, a pomáhají tak například ve výcviku indických vojáků v boji proti terorismu. Armády USA a Indie prý spolupracují ve snaze o zlikvidování pákistánské militantní skupiny Lashkar-e-Taiba, která je údajně odpovědná za teroristické útoky v Bombaji z roku 2008. Americké ministerstvo zahraničí však dlouhou dobu prostřednictvím tamní ambasády popíralo jakoukoliv přítomnost amerických vojáků na indickém území. Tzv. pacifické podpůrné týmy jsou dále přítomny v Bangladéši, Maledivách, Nepálu a na Srí Lance.
OSN žádá Pákistán, aby ukončil sektářské násilí
Skupina nezávislých expertů OSN varovala pákistánskou vládu, aby ukončila sektářské násilí v zemi a zajistila ochranu náboženských menšin. Reagovala tak na incident zabití 18 šíitských muslimů v provincii Kohistán minulé úterý. Upozornila, že se jednalo o již druhý případ nábožensky motivovaných zabití během jednoho měsíce.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen jednal se zástupcem Kataru
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen se sešel s premiérem Kataru Sheikh Hamad bin Jassim Al-Thanim kvůli jednání o rostoucí spolupráci Kataru s NATO. Rasmussen vyzdvihl její důležitost v době proběhnuvšího Arabského jara a v době dramatické bezpečnostní situace v regionu. Katar je významný spojenec NATO v oblasti Blízkého východu. Generální tajemník také poděkoval představiteli Kataru, za pomoc jeho země při ochraně obyvatelstva během vojenských operací NATO v Libyi.
Americký prezident Barack Obama varuje Izrael před útokem na Írán
V pondělí navštíví předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu Spojené státy Americké, kde se sejde s prezidentem Barackem Obamou. Barack Obama oznámil, že hodlá požádat izraelského premiéra, aby odložil jakýkoli útok na Írán. Americký prezident věří, že se projeví účinky ekonomických sankcí vůči Íránu. Upozornil ovšem také, že Írán poskytuje sponzoring některým teroristickým organizacím a tolerance jeho jaderného programu by znamenala značné riziko proliferace jaderných zbraní.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických varuje před situací v Súdánu
Americké ministerstvo zahraničí upozornilo, že Súdán přestává dodržovat mírové dohody z roku 2005. Mluvčí Ministerstva zahraničí Spojených států amerických Victoria Nuland upozornila, že súdánské vládní jednotky dříve bombardovaly území Jižního Súdánu. Pokračování současné situace by prý mohlo v zemi obnovit občanskou válku.
Jižní Súdán odzbrojuje obyvatele regionu Jonglei
Vláda Jižního Súdánu přistoupila ke kroku odzbrojit komunity Lou Nuer a Murle. Pokud to bude nezbytné, přistoupí i k použití síly. Prozatím bylo zabaveno na 30 000 zbraní. V konfliktu na východě Jižního Súdánu zemřelo minulý rok 1 100 lidí. „Neočekáváme odpor, pokud ale některá ze skupin zaútočí na armádu, bude za to nucena nést příslušné následky,“ uvedl mluvčí armády Philip Aguer.
Milice Al-Shabaab přešla do protiútoku
V posledních týdnech ztratila islamistická militantní skupina Al-Shabaab kontrolu nad strategickým regionem Baidoa a Yurkud. Nyní zaútočila na město Garbaharey, které přes rok ovládají etiopské a somálské jednotky. Vláda Somálska potvrdila smrt dvou vojenských důstojníků. Podle analytika Abdullahi Sheikh útok na Garbaharey značí, že se hnutí Al-Shabaab nevzdalo boje, přestože ztratilo klíčové pozice.
MZV Ruska: „Smlouva o přátelství a spolupráci SSSR a Sýrie z roku 1980 zůstává v platnosti, ale nezahrnuje vojenskou pomoc“
Oznámil o tom dnes mluvčí ministerstva zahraničí Alexander Lukashevich v reakci na otázku, zda Moskva může poskytnout vojenskou pomoc Damašku v rámci sovětsko-syrské Smlouvy o přátelství a spolupráci podepsané v roce 1980. V článku 6 tohoto dokumentu je však podle tvrzení řady médií stanoveno, že „pokud třetí strana provede invazi do Sýrie, Sovětský svaz bude do událostí zapojen“. Dle vyjádření A. Lukasheviche je však znění zmíněného článku 6 následující: „V případě vzniku situace, která ohrožuje mír a bezpečnost jedné ze stran, nebo ohrožuje a porušuje mír a bezpečnost na celém světě, vstoupí Vysoké smluvní strany ihned do kontaktu, aby navzájem koordinovaly své postoje a spolupráci za účelem eliminace hrozby a obnovení míru.“ Vojenská pomoc podle něj ze znění smlouvy nevyplývá.
Jednotky Africké unie v Somálsku obsadily významnou povstaleckou základnu
Vojáci mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) spolu s jednotkami somálské vládní armády dobyli povstaleckou základnu Maslah povstalců al Shabaab, která je součástí teroristické sítě Al-Kaida, na severu hlavního města Mogadišo. Velitel AMISOM generálmajor Fred Mugisha uvedl, že tento úspěch výrazně posílí obranu města a naruší logistickou podporu rebelů.
Konference OAS v Mexico city na téma mezinárodního zločinu
Konference Organizace amerických států ( OAS) se zabývala hlavně tématem vzrůstající moci drogových kartelů, které jsou velkou hrozbou pro demokracii latinskoamerických států. To proto, že často vyhrožují politikům nebo dokonce volí kandidáty z vlastních řad. Podle mexického prezidenta Felipe Calderóna je nezbytně nutné, aby všechny země kontinentu proti drogovým kartelům spolupracovaly. Právě prezident Calderón se zasadil o zásadní změnu protidrogové politiky. Během jejího aplikování byl např. velice oslaben kartel Tijuana, jehož teritoriem byly hlavně státy na americko- mexických hranicích. Od roku 2006 mexická drogová válka stála 45 000 životů. K aktivnějšímu boji se zapojila i sousední Guatemala, jejíž prezident Oto Pérez Molina se rozhodl, že se do boje proti drogovému průmyslu zapojí i armáda.
Britský premiér: „Zločiny proti syrským civilistům musí být potrestány“
Britský premiér David Cameron uvedl názor, že syrský režim musí být za své „zločiny“ na zdejších civilistech potrestán. Během jednání summitu EU, který má syrskou otázku na programu dne uvedl, že „je potřeba začít sbírat důkazy, aby jednou – a je jedno, jak dlouho to potrvá – nastal pro tento strašlivý režim den zúčtování“. Dle jeho názoru by důkazy mohly být nástroj, jenž povede syrský režim k odpovědnosti. 29.2. opustil britský diplomatický personál Damašek.
EU summit: Rozhodnutí o vstupu Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru odsunuto na září
Informoval o tom předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy po včerejším jednání s představiteli Bulharska, Rumunska a Nizozemska, které se prozatím nevyjádřilo pro vstup zmíněných států do tohoto prostoru. Není však jasné, že na zasedání ministrů vnitra v září Nizozemsko od svých výtek proti tomuto kroku upustí, neboť nadále zastává názor že obě země neučinily dost v boji proti trestné činnosti a korupci. Bulharský premiér Bojko Borisov silně kritizoval nizozemský postoj a uvedl, že je pod důstojnost jeho země pokračovat v jednáních o této záležitosti.