Makedonský ministr zahraničních věcí Nikola Poposki jednal s delegací vedoucích poradců americké Sněmovny reprezentantů (dolní komora Kongresu), kteří Makedonii pracovně navštívili. Pan Poposki informoval hosty o politickém a hospodářském vývoji země, ale také o prioritách její zahraniční politiky – členství v Evropské unii (EU) a NATO. V tiskovém prohlášení také potvrdil odhodlání Makedonie budovat dobré sousedské vztahy, mír a trvalou stabilitu v regionu ve prospěch jejího dalšího sblížení s euro-atlantickými organizacemi. Obě strany si během jednání vyměnily názory na makedonsko-americké vztahy a strategické partnerství. Delegace zdůraznila, že je potřeba větší podpory amerického Kongresu pro brzký vstup Makedonie do NATO.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Republikánští i demokratičtí zákonodárci požadují zachování termínu stažení amerických vojsk z Afghánistánu
Zákonodárci z obou velkých amerických politických stran se shodují na požadavku zachovat plán, který počítá se stažením amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2014. Podle nich není vliv událostí z poslední doby natolik významný, aby kvůli nim musely Spojené státy měnit svoji koncepci. Plán předpokládá stažení 23 000 vojáků v září tohoto roku a kompletní stažení amerických vojsk v roce 2014.
USA zvažují poskytnutí tajných dat Rusku
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy zvažuje poskytnutí tajných dat k vzdušným raketám Ruské federaci. Výměnou požadují zahrnutí ruských radarových základen do protivzdušné obrany Evropy. Pentagon zatím nesdělil, zdali se bude jednat o důležitá data známá jako VBO („Velocity at burnout“), která slouží ke zjištění rychlosti rakety ve chvíli, kdy jejímu motoru dojde palivo a vznítí se. Právě tato data požaduje Moskva jako výměnu za její začlenění do systému protivzdušné obrany. Tato data jsou klíčová k pochopení celého systému a k jeho překonání. Politici z republikánské strany s poskytnutím citlivých dat nesouhlasí.
Kosovský premiér přislíbil zastavit konání srbských voleb v Kosovu
Kosovský premiér Hashim Thaçi prohlásil, že konání srbských voleb v Kosovu je nepřijatelné jak pro kosovské instituce, tak pro místní obyvatele. Premiér dále na středečním zasedání vlády uvedl, že tento krok je otevřenou tendencí Srbska k vytvoření napětí nejen v Kosovu, ale také v jiných částech regionu. Upozornil, že Kosovo použije všechny institucionální prostředky k zabránění konání těchto voleb, které mezi jinými označil za nezákonné. Věc komentoval i představitel německého velvyslanectví Matthias Kiesler, jenž uvedl, že konání těchto voleb by bylo porušením mezinárodního práva, především pak rezoluce č. 1244.
Ministr obrany USA na návštěvě Afghánistánu
Návštěva ministra Leona Panetty nebyla předem nijak avizována a podle mluvčího amerického ministerstva obrany byla naplánována ještě před nedávným incidentem, který stál život 16 afghánských civilistů. Leon Panetta se při své návštěvě setká s vůdčími představiteli jednotlivých afghánských provincií, prezidentem Hamidem Karzaim i tamními americkými jednotkami. Mezi americkými jednotkami přítomnými v Afghánistánu nyní panují obavy z „odvetných“ útoků z řad hnutí Taliban.
V Brazílii začíná soud s důstojníkem kvůli porušování lidských práv
Porušování lidských práv se měl důstojník Sebastiao de Moura dopustit během 20 let trvající vojenské vlády. Obviněn je i z únosů a mučení 5 členů komunistické guerrily, které byly uskutečněny v 70. letech minulého století. Dosud je všech 5 osob pohřešovaných. Tento bývalý kolonel je první osobností vojenské vlády, která stanula před soudem kvůli porušování lidských práv. Minulý rok prezidentka země Dilma Rousseff podepsala zákon, který ustanovuje komisi, vyšetřující zneužívání lidských práv. Mezi ně patří i zločiny, spáchané za vojenské vlády.
Zimbabwe a Írán podepsaly memorandum o porozumění a rozšíření vzájemné spolupráce v otázkách obrany
Zimbabwský ministr obrany Emmerson Dambudzo Mnangagwa se v rámci čtyřdenní návštěvy Teheránu sešel s íránským ministrem Ali Akbarem Salehi a íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadinejadem. Íránský prezident na závěr dnešních jednání uvedl, že Írán a Zimbabwe jsou připraveni držet společný postoj v různých mezinárodních otázkách v rámci úsilí o prosazování lidských hodnot a svých národních zájmů. Íránský prezident dále vyjádřil ochotu rozšířit celkové vztahy se Zimbabwe. Zimbabwský ministr obrany pak zdůraznil, že Teherán a Harare budou nadále držet společný odpor proti cizímu tlaku a sankcím. Obě země mezi sebou podepsaly memorandum o vzájemném porozumění a o rozšíření společné obranné spolupráce.
Ředitel CIA při jednání s tureckým premiérem hovořil o obavách z vývoje v Iráku
Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus při setkání s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoganem vyjádřil obavy z možného procesu s iráckým viceprezidentem Tareqem al-Hashemi na základě obvinění ze zapojení do teroristické činnosti. Silné obavy již v prosinci vyjádřil i vůdce iráckých sunnitů Iyad Allawi. Vicepremiér Hashemi je obviněn z objednávání bombových útoků proti iráckým civilistům i vládním úředníkům v posledních letech, a to včetně koordinovaných bombových útoků z prosince 2011 v hlavním městě Bagdádu, které dle úřadu premiéra měly být cíleny i na iráckého premiéra Nouriho al-Maliki. 19. prosince 2011 vyšetřovací výbor iráckého ministerstva vnitra vydal zatykač na iráckého vicepremiéra, který proto uprchl do autonomního Kurdistánu a obvinění popírá. Během společného jednání dále ředitel CIA a turecký premiér probírali i nadcházející, po jednání v Tunisku, druhé zasedání „prátel Sýrie“, které se bude konat v Istanbulu a má řešit mimo jiné i otázku vyzbrojování syrských rebelů.
Syrská armáda obsadila město Idlib
Syrská armáda získala podle agentury PressTV plnou kontrolu nad městem Idlib na severu Sýrie v blízkosti tureckých hranic po 4 dnech bojů s rebely. Podle syrských úřadů došlo k zabití nejméně 50 „teroristů“. Těžké boje jsou nadále hlášeny v oblasti města Deraa na jihu Sýrie.
Vojenské letectvo Mauritánie podniklo nálet na severu Mali
Mauretánské letectvo podniklo nálety na cíle v severním Mali proti bojovníků teroristické sítě Al Quaeda, ovšem úřady Mali hlásí selhání úderu a zasažení civilních cílů, při kterých zahynuli dva lidé.
Došlo k sebevražednému útoku v prezidentském paláci v Somálsku
Sebevražedný bombový útok, k němuž došlo v hlavním městě Mogadišo v prezidentském paláci, zabil podle mírové mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) 4 lidi. K útoku se přihlásili povstalci z islamisitckého hnutí al Shabaab, jehož mluvčí pro vojenské operace Abdiasis Abu Musab uvedl, že došlo k zabití nejméně 17 lidí a k zranění dalších 30 s tím, že v nejbližší budoucnosti budou následovat další útoky. Somálská policie pak uvádí 5 mrtvých a 10 zraněných.
OSN obdrželo odpověď syrského prezidenta, v Sýrii zatím začaly další boje u města Deraa
Syrská armáda zahájila postup na jihu Sýrie u hranic s Jordánskem ve městě Deraa, kde nyní podle různých zdrojů dochází k těžkým střetům s povstalci. Organizace Human Rights Watch zatím uvedla, že syrské síly pokládají nášlapné miny u hranic s Libanonem a Tureckem, údajně ve snaze zabránit exodu syrského obyvatelstva a pohybu rebelů, kteří mají v Turecku pravděpodobně své základny. Poslední oficiální zpráva OSN uvádí, že v Sýrii již zahynulo více než 8000 lidí a Agentura OSN pro uprchlíky hovoří o 230 000 uprchlících, přičemž 30 000 z nich již uteklo i za hranice Sýrie. Podle OSN pak dnes vyslanec OSN a Ligy arabských států do Sýrie Kofi Annan obdržel odpověď syrského prezidenta na svůj požadavek „konkrétních návrhů řečení“, kterou nyní studuje.
Turecké letectvo bombardovalo severní Irák
Turecká vojenská letadla podnikla v noci z úterý na středu vlnu náletů na území severního Iráku, kde se útoky zaměřovaly především na základny kurdských separatistů. Podle velitele pohraniční stráže autonomní kurdské provincie Dahuk plukovníka Husseina Tamra došlo k náletům na třech místech, přičemž útoky nemají žádné lidské oběti.
Britský premiér: „Svět počítá se spojenectvím Britů a Američanů“
Britský premiér David Cameron a americký prezident Barack Obama označili spojenectví obou zemí za „unikátní a zásadní“. Toto označení předchází britské návštěvě Washingtonu. Během společného setkání by oba představitelé měli projednávat to, co nazývají „další fázi“ v Afghánistánu, kdy se aliance bude snažit předat zodpovědnost za bezpečnost v zemi od roku 2014 Afgháncům. Dalšími tématy bude nynější situace v Íránu a Sýrii. V otázce rostoucího napětí mezi Izraelem a Íránem ohledně íránského jaderného programu oba představitelé vyjádřili názor, že je zde „dostatek času a prostoru pro diplomatické řešení“.
Admirál NATO Stavridis na návštěvě Makedonie
Admirál James Stavridis, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) a velitel spojeneckých operací NATO, navštívil 13.-14. března Makedonii. V rámci této návštěvy se dotyčný setkal s makedonským prezidentem Gjorgem Ivanovem a ministrem obrany Fatmirem Besimim. Později také poctí návštěvou premiéra Nikolu Gruvski a ministra zahraničí Nikolu Poposki. Tato mise má za cíl připravit, plánovat a provádět vojenské operace, za účelem splnění politických cílů aliance.
V Egyptě bylo zprostředkováno příměří mezi Izraelem a Pásmem Gazy
Egyptu se podařilo zprostředkovat příměří mezi Izraelem a militantními skupinami v Pásmu Gazy po 4 dnech izraelských náletů a odpálení asi 200 raket z Pásma Gazy na Izrael. Násilí stálo život 25 Palestinců a v Izraeli nemají raketové útoky žádnou oběť. Příměří již uvítaly USA, OSN, EU, Francie a Liga arabských států.
Americký voják, který zastřelil 16 civilních obyvatel v Afghánistánu, možná dostane trest smrti
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že americký voják, 38 let starý seržant, který ve vesnici Alokozai zabil 16 civilistů, může dostat trest smrti. Prezident Hamid Karzai označil incident za neodpustitelný a afghánský parlament se nakonec usnesl na požadavku veřejného soudního procesu v Afghánistánu. Podle dohody mezi Afghánistánem a USA patří ovšem američtí vojáci, kteří spáchali trestné činy, pod judikaturu amerického vojenského tribunálu a jsou souzeni podle amerického vojenského práva.
Studenti v Afghánistánu se bouří proti americké přítomnosti v zemi
V afghánském městě Jalalabad došlo k demonstracím několika stovek studentů, kteří odmítají americkou přítomnost v zemi. Protesty jsou reakcí na nedávné události, ke kterým v Afghánistánu došlo – pálení Koránu na americké základně Bagram a útok na civilní obyvatelstvo ze strany amerického vojáka. Profesor bezpečnostních studií na King’s College v Londýně Malcom Chalmers zdůraznil, že se nedomnívá, že by tyto protesty ovlivnily americký odchod ze země v roce 2014.
Část afghánského parlamentu požaduje vydání amerického vojáka zodpovědného za masakr civilistů na jihu země
Incident mimořádně zkomplikoval postavení mezinárodních jednotek v zemi. Při střelbě zahynulo celkem 16 lidí, z toho 9 dětí. Čtyřem zabitým dívkám bylo méně než šest let. Podle prvních informací se voják pokoušel neúspěšně dostat do několika domů a poté, co se mu do jednoho podařilo proniknout, zastřelil celou rodinu a několik těl zapálil. Dle americké armády jde o 38letého muže, který v rámci ozbrojených sil slouží již 11 let, třikrát byl nasazen v Iráku a v prosinci roku 2011 se dostal do Afghánistánu. Je ženatý a má dvě děti. Po masakru se vrátil zpět na základnu, kde se sám přihlásil a byl zadržen.
2 vojáci MINUSTAH odsouzeni
Dva pákistánští vojáci, sloužící na Haiti v Misi OSN pro stabilizaci Haiti ( MINUSTAH), byli pákistánským vojenským soudem odsouzeni k jednomu roku odnětí svobody. Stali se tak prvními osobami, které jsou odsouzeni v době, kdy ještě působí v zemi. Test si odpykají ve své vlasti. Vojáci byli obviněni ze zneužití haitského chlapce. Již na začátku února zažádal haitský senát o zrušení imunity pro vojáky MINUSTAH. Jeho dalším požadavkem bylo oprávnění haitských soudů, aby další případná obvinění mohly rozsoudit. Haitský ministr spravedlnosti uvedl, že ,, verdikt je jen malým krokem správným směrem“. Přiznal ale, že ,,čekal od OSN a pákistánské vlády více“. Tento případ není prvním svého druhu během mise MINUSTAH. Minulý rok bylo obviněno 5 uruguayských vojáků ze sexuálního napadení náctiletého chlapce.
Etnické incidenty v Makedonii pokračují
Členové „Křesťanské organizace“ (Hristianska Organizacija) Makedonie spálili albánskou vlajku, což doprovázeli proti-albánskými rasistickými zvoláními. Dva muži ve videu ukazujícím tento čin vyzvali ke křesťanské jednotě proti Albáncům. Záznam je doprovázen anglickými titulky. Mezi jinými členové zmínili, že přichází konec islámského náboženství, boha a mešit. Albánská Červeno-černá aliance tento čin odsoudila a vyzvala USA a EU k zastavení těchto nepokojů „než bude příliš pozdě“. Evropská komise (EK) narůstající etnické napětí v Makedonii odsoudila, mluvčí komisaře Štefana Fulleho pro rozšiřování vyzval k uklidnění situace. Tato situace a provádění Ohridské rámcové dohody (ORD) z roku 2001 by měly být hlavními body komisařovy agendy v rámci jednání s makedonským prezidentem Nikolou Gruevskim, jenž začne 15. března.
Ministři obrany Íránu a Ázerbájdžánu po společném jednání potvrdili, že mezi oběma zeměmi již nejsou sporné otázky
Ministři obrany Ázerbájdžánu a Íránu po společném jednání v Teheránu potvrdili záměr obou zemí pokračovat ve spolupráci nejen ve vojenské oblasti, a zároveň zdůraznili, že mezi Baku a Teheránem nejsou sporné otázky. V únoru si Írán a Ázerbájdžán vyměnily několik diplomatických nót – Teherán mimo jiné obvinil Baku z podpory pachatelů atentátů na íránské vědce pracující na jaderném programu. Baku naproti tomu obvinilo Teherán z toho, že osoby spojené s íránskými zpravodajskými službami připravovali teroristické útoky proti cizincům v Ázerbájdžánu. V médiích se rovněž objevily zprávy, že izraelská společnost Israel Aerospace Industries plánuje prodat zbraně Ázerbajdžánu, především bezpilotní letouny a systémy protivzdušné obrany v hodnotě 1,6 miliardy dolarů, a že nákup těchto zbraní je namířen proti Íránu. Ministři obrany obou zemí však tyto zprávy popřely, podle jejich slov se jedná o starší smlouvu, která nemá žádnou souvislost se vztahy Íránu a Ázerbájdžánu.
Jižní Súdán: Etnické boje v regionu Jonglei pokračují
Během posledního střetu mezi etniky Murle a Lou Nuer zemřelo na 100 lidí, dalších 200 lidí bylo podle jihosúdánského ministra Gabriela Doupa Lama zraněno. Součástí bojů jsou i nájezdy a krádež dobytka protějšího etnika. OSN se zavázala, že do oblasti pošle další jednotky, které mají napjatou situaci utišit. Vláda Jižního Súdánu nařídila v oblasti Jonglei odevzdat zbraně, do dnešního dne zabavila na 30 000 zbraní.