Guinejské bezpečnostní síly použily i slzný plyn k rozehnání protestního shromáždění více než tisíce stoupenců opozice v hlavním městě Conakry, kteří protestují proti „nespravedlivému zacházení s legislativními procesy v zemi“. Podle opoziční koalice stran LPCP a ADP ovšem demonstrace byla řádně nahlášena. Podle agentury Reuters dění v Guiney podtrhuje rostoucí napětí před volbami stanovenými na červenec, které by měly vést k dokončení přechodu od vojenské vlády a odblokování milionů dolarů zahraniční pomoci. Současný prezident Alpha Condé se totiž dostal v roce 2010 k moci ve volbách, které jsou považovány za „problematické“. Guinea je největším exportérem bauxitu na světě.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Při bezpečnostních testech byly objeveny praskliny na křídlech téměř u všech letadel Airbus
Minulý měsíc byla proto evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu nařízena kontrola pro všechny letouny typu A380. Výkonný vice-prezident společnosti Tom Williams očekává, že se firma bude řešením problému zabývat minimálně několik dalších let. Do konce tohoto roku Airbus plánuje instalaci nových dílů do poškozených letadel. Největším světovým provozovatelem letounů A380 je v současnosti společnost Emirate Airlines, která oznámila úmysl vymáhat kompenzaci v souvislosti s touto kauzou.
Afghánský velvyslanec ujistil Spojené státy americké, že důvěřuje americkému vyšetřování případu zabitých civilistů
Afghánský velvyslanec ve Spojených státech amerických Eklil Hakimi ujistil vládu USA, že Afghánistán důvěřuje americkému vyšetřování kauzy zabití 16 afghánských civilistů americkým vojákem Robertem Balesem. Zdůraznil, že navzdory tomu, že afghánský prezident Hamid Karzai hovoří o zhoršení vzájemných vztahů, Afghánistán považuje vazbu na Spojené státy za důležitou a USA stále důvěřuje.
Britský ministr zahraničí komentoval blokování britské webové stránky v Íránu
Britský stínový ministr zahraničních věcí William Hague vyjádřil obavy ohledně cenzury v Íránu, neboť britská internetová stránka Velká Británie pro Íránce („UK for Iranians“) je nyní blokována. Stránka byla spuštěna se záměrem oslovit Íránce, vysvětlovat, diskutovat a jednat s nimi o politice ve Velké Británii. Dle ministra však íránská vláda cenzuruje i přístup k e-mailovým službám, mezinárodním televizním kanálům a jiným zdrojům informací.
Kolumbijská FARC oznámila, že je připravena propustit 10 rukojmí
Jedná se o propuštění 10 rukojmí z řad policistů a vojáků. K osudu civilních rukojmí se tato nejznámější kolumbijská levicová guerrila nevyjádřila. FARC ale požaduje po vládě, aby vyslala humanitární kontrolu do státních věznic, kde si svůj trest odpykávají členové guerrily. Svůj požadavek skupina adresovala přímo prezidentu Kolumbie Juanu Manuelu Santosovi. Právě vyslání humanitární kontroly by mohlo propuštění rukojmí oddálit. FARC již na začátku roku 2012 oznámila, že je ochotna vyjednávat o příměří. Vláda prezidenta Santose ale její návrh nepřijala. To hlavně z důvodu nedůvěry prezidenta ve věrohodnost skupiny. V únoru prezident Santos uvedl, že jeho vládu zajímá pouze definitivní ukončení činnosti levicových guerril.
Vatikán vyšetřuje únik citlivých informací týkajících se korupce
Někteří církevní hodnostáři jsou podezřelí z údajné korupce, či finančních podvodů. O této záležitosti před časem informoval i nuncius Vigano, jenž za svůj dopis papeži sklidil ostrou kritiku. Vatikán byl za „stát s důvody k obavám ohledně praní špinavých peněz“ v letošním roce poprvé označen i americkým ministerstvem zahraničí.
V Itálii proběhla demonstrace proti organizovanému zločinu
V italském městě Janově dnes vešly desítky tisíc Italů do ulic, aby demonstrovaly proti praktikám mafie a připomněly si oběti organizovaného zločinu. Tuto demonstraci organizovalo seskupení Liberia duchovního Luigiho Ciottiho.
Bombové útoky v hlavním městě Sýrie u sídla letecké rozvědky a ředitelství policie
V hlavním městě Damašku došlo k dvěma bombovým útokům na sídlo syrské letecké rozvědky a na policejní ředitelství, při kterých na místě zahynulo 27 lidí. Syrská státní televize uvedla, že za útokem stojí „teroristé“, kteří bojují proti syrské vládě.
Příští týden americká ministryně zahraničí pravděpodobně rozhodne o pokračování vojenské pomoci Egyptu
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton by příští týden mohla definitivně rozhodnout o tom, zda budou USA pokračovat v posílání vojenské pomoci do Egypta ve výši 1,3 miliardy dolarů ročně. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí s odvoláním na neshody mezi USA a Egyptem v otázce „demokratických svobod“. Ačkoliv prezident Obama dříve uvedl, že chce nadále pokračovat v pomoci Egyptu, americké ministerstvo zahraničí upozornilo, že rozhodnutí se teprve připravuje. Americký Kongres již schválil vojenskou pomoc 1,3 miliardy dolarů pro Egypt na fiskální rok 2012, kteýr končí 30. září a stejně tak do Egypta poslal dalších 250 milionů dolarů hospodářské pomoci a dalších 60 milionů dolarů do rozvojového fondu. Americký zákon nově ovšem pro pokračování podpory Egypta vyžaduje, aby egyptská vláda podporovala přechod k civilní vládě, uspořádala svobodné a spravedlivé volby a garantovala svobodu projevu, shromažďování, náboženského vyznání a nárok na řádný soudní proces. Zákon ale také počítá s udělením výjimky, kterou může vydat americký ministr zahraničí, shledá-li pokračování ve vojenské pomoci za národní zájem USA.
Čtyři africké státy se dohodly na vytvoření zvláštní vojenské jednotky pro dopadení šéfa Armády božího odporu
Ugandský ministr obrany Crispus Kiyonga oznámil vytvoření regionální vojenské brigády o síle 5000 mužů z armád Ugandy, Středoafrické republiky, Demokratické republiky Kongo a Jižního Súdánu ve snaze dopadnout hlavu Armády božího odporu (LRA) Josepha Kony. Společná akce je vyprovokována novým internetovým spotem, který významně zvýšil pozornost světové veřejnosti. LRA zatím zahájila nové operace především na severu Demokratické republiky Kongo, které ale experti vyhodnocují jako poslední snahu o zachování své „končící“ existence“.
Írán má svůj vlastní bezpilotní letoun
Írán podle agentury PressTV dokončil vývoj svého nového bezpilotního letounu Shaparak (Motýl), který má dle leteckého inženýra odpovědného za projekt Reza Danandeh Hakamabada vysoké schopnosti a univerzální funkce pro splnění různých cílů. Letoun Shaparak má letový rádius o poloměru 50 km a maximální letovou výšku 4,5 km, přičemž je schopen provést až 3,5 hodiny dlouhý let s nosností 8 kg. Letoun je poháněn dvouválcovým motorem a je vybaven třemi digitálními kamerami s vysokým rozlišením.
Protesty v Bahrajnu opět potlačují bezpečnostní složky
Bahrajnské bezpečnostní složky potlačily demonstrace, které propukly v pátek v hlavním městě Manama. Podle svědků demonstranti skandovali hesla proti vládnoucí královské dynastii Al Khalifah a policie zahájila do davu palbu slzných granátů. Protestující, jejichž počet byl odhadován na několik tisíc a kteří se sešli již v pátek v čele se šíitskými duchovními, si připomněli události z 16. března 2011, kdy došlo k potlačení protestů saúdskoarabskými intervenčními silami.
Na východě Libye ve městě Benghazi došlo ke střetům mezi odpůrci a příznivci vyhlášené autonomie
V Benghazi na východě Libye propukly nepokoje a střety mezi příznivci a oponenty vyhlášení autonomie východní Libye, při kterých již zahynul nejméně jeden člověk a několik dalších bylo zraněno. Předseda Nejvyššího bezpečnostního výboru Benghazi Fawzi Wanis uvedl, že nepokoje jsou nyní pod kontrolou a střety se podařilo omezit. Proti rozdělení Libye již došlo k několika demonstracím, a to i v hlavním městě Tripolisu.
Eritrea vyzývá OSN k přijetí opatření proti Etiopii kvůli útoku etiopské armády na eritrejském území
Eritrea vyzvala OSN, aby přijalo opatření proti Etiopii v souvislosti s pátečním útokem etiopské armády na území Eritrey. Eritrejská vláda označila etiopskou operaci za provokaci a oznámila, že nechce být „vtažena do dalšího případného konfliktu“. Eritrejské ministerstvo zahraničí uvedlo, že došlo k „flagrantnímu porušení mezinárodního práva a narušení eritrejské suverenity. Etiopská armáda napadla v pátek tři vojenské základny na území Eritrey, ve kterých byly dle Etiopie etiopští rebelové, kteří zde prováděli svůj výcvik.
U Norska probíhá rozsáhlé vojenské cvičení NATO
U norského pobřeží probíhá od 12. do 21. března vojenské cvičení Cold Response 2012 s cílem nacvičit operace v zimních podmínkách, jak uvádí norská armáda. Do operací jsou zařazeny kromě cvičení bojových operací i boj s teroristickými hrozbami či masovými demonstracemi. Cvičení se účastní okolo 16 000 mužů námořnictva i pozemního vojska a letectva, které zastupují britské bojové vrtulníky z letadlové lodě Illustrious, celkem z 15 států s mandátem OSN.
Ve Východním Timoru začínají prezidentské volby
Volby se konají po deseti letech od znovuzískání nezávislosti této země na Indonésii. Celkem dvanáct kandidátů projde dvěma hlasovacími koly, v nichž musí být vítěz zvolen nadpoloviční většinou. Favority hlasování jsou současný prezident Ramos Horta, bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Taur Matan Ruak a Francisco „Lu-OLO“ Guterres. Volby budou zároveň klíčovým ukazatelem bezpečnostní situace v zemi pro OSN.
Zakladatel mexického drogového kartelu Los Zetas odsouzen ke 35 letům vězení
To oznámil federální úřad generálního prokurátora. Soud ve státě Tamaulipas obvinil Jaimeho Gonzáleze Durana z organizovaného zločinu a únosů. Jaime Gonzalez Duran byl zatčen již v roce 2008. Během akce měl u sebe na 150 000 dolarů a vojenskou zbraň.
Venezuela pošle na 15 000 vojáků do svého pohraničí
Vojáci, nasazení do pohraničí země s Kolumbií, Brazílií a Guyanou, budou bojovat proti obchodu s drogami. To potvrdil ministr obrany gen. Henry Rangel Silva. Dodal, že hlavním cílem operace je vystopovat a zničit laboratoře, ve kterých jsou drogy připravovány. Jejich zničení by mohlo vést k vymýcení překupníků v oblasti. Gen. Henry Rangel Silva zastává svou funkci od ledna tohoto roku. To i přes to, že USA v roce 2008 jeho jméno přidala na seznam klíčových osob pro obchod s drogami. Podle něj měl gen. Rangel Silva podporovat kolumbijskou levicovou guerrilu FARC.
Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Severní Koreou je v ohrožení
Představitelé Severní Korey oznámili připravované vypuštění družice na oběžnou dráhu pomocí raketového zařízení. Spojené státy americké označily tuto akci za vysoce provokativní. Tyto kroky ohrožují dohodu mezi USA a Severní Koreou, ve které se Pchjongjang zavázal k pozastavení jaderného programu, a USA za to přislíbily Severní Korey potravinovou pomoc. Tento krok Severní Korey porušuje požadavky Rady bezpečnosti OSN. Představitelé Jižní Korey vyzvali svého severního souseda k respektování mezinárodních úmluv.
Americký senátor McCain zdůraznil svůj požadavek americké vojenské intervence v Sýrii
Americký senátor John McCain prohlásil, že situace v Sýrii došla do momentu, že existuje reálná možnost setrvání syrského prezidenta Bashara Al-Assada u moci. Zdůraznil, že prezident Assad je diplomatický spojenec Íránu a sponzoruje teroristické organizace v Iráku. John McCain požaduje zahájení americké pomoci syrským povstalcům ve vojenské i humanitární podobě.
Vláda spojených států se snaží zmírnit obavy o odkladu výroby a růstu cen bitevníků F-35
V průběhu tohoto týdne se americká vláda zaručila osmi partnerským národům, že již nadále nebude docházet k dalším odkladům v plánovaném postupu testování a výroby strategického bitevníku F-35 Joint Strike Fighter. Spojené státy již potřetí restrukturalizovaly svůj program výroby tohoto stroje, za který je zodpovědná firma Lockheed Martin a ve kterém se počítá s investicemi v objemu okolo 382 miliard amerických dolarů. V programu je kromě samotných Spojených států zapojena Velká Británie, Austrálie, Turecko, Kanada, Dánsko, Norsko, Itálie a Nizozemí. Z důvodu rostoucích nákladů a odkladů v testování však již několik států (např. Japonsko se 42 objednanými stroji) vyjádřilo možnost od programu odstoupit a zrušit původní objednávky, což by podle výrobce mělo za následek další zvyšování ceny.
Etiopská armáda zaútočila na území Eritrey proti povstalcům
Etiopská armáda napadla povstalecké základny na území Eritrey a obvinila Eritreu z výcviku a podpory etiopských povstalců. Jedná se o první operaci etiopské armády na území Eritrey od konce války mezi oběma státy v letech 1998 – 2000 a při které zahynulo přes 70 000 lidí. Eritrea a Etiopie jsou stále v nepřátelském stavu, protože dodnes pokračují hraniční spory. O útoku etiopské armády informoval mluvčí etiopské vlády mluvčí vlády Shimeles Kemal s tím, že šlo o „obranné opatření etiopských sil na území Eritrey proti prvkům podvracejícím mír v oblasti“.
Američtí zákonodárci hrozí snížením pomoci Hondurasu ve věci vyšetřování vražd
Dopis adresovaný americké ministryni zahraničí Hillary Clinton podepsalo na 94 členů Kongresu. V něm žádají snížení vojenské a policejní pomoci Hondurasu, který bojuje s vysokým číslem vražd novinářů. Tento krok zdůvodňují faktem, že honduraská vláda nezaznamenala žádný větší úspěch v boji proti kriminalitě. Jen od nástupu momentálního prezidenta Porfirio Lobo Sosy v roce 2010 bylo v zemi zabito 19 novinářů. Podle statistik lokálních skupin pro podporu lidských práv je Honduras jednou z nejnebezpečnějších zemí pro novináře. Právě tyto skupiny spekulují i o snaze vlády mít nadvládu nad médii. Prezident Lobo Sosa to ale popřel.