V Mali proběhl vojenský převrat – armáda se chopila moci a vyhlásila zákaz vycházení

Maliští vojáci včera obsadili prezidentské sídlo v hlavním městě Bamako a dnes armáda po těžkých bojích v okolí prezidentského sídla ve státní televizi oznámila, že se po převratu chápe moci poté, „co vláda nedokázala potlačit povstání Tuaregů na severu země. Armáda Mali oznámila vytvoření tzv. Národního výboru pro obnovení demokracie a státu (CNRDR). V krátkém televizním prohlášení bylo oznámeno, že CNRDR přebírá zodpovědnost za „nekompetentní režim“ prezidenta Amadou Toumani Touré s tím, že moc CNRDR předá zpátky demokraticky zvolenému prezidentovi a jakmile bude země opět sjednocena a bude obnovena její integrita. Armáda zároveň vyhlásila okamžitý zákaz vycházení až do dalšího oznámení, pozastavila platnost ústavy a rozpustila státní instituce. V současnosti nejsou dostupné informace o stavu prezidenta Touré.

Francouzský prezident se vyjádřil k incidentu v Toulouse

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes ve svém projevu z Elysejského paláce oznámil, že útočník z Toulouse byl identifikován a je obklíčen ve svém domě. Pachatel, jenž se hlásí k Al-Káidě, je podezřelý z vražd tří dětí a učitele před židovskou školou a také z útoků, při nichž minulý týden přišli o život tři francouzští vojáci. Nicolas Sarkozy vyjádřil soustrast rodinám zesnulých a obdiv k policistům, kteří byli při zásahu zranění. Dále se vyjádřil, že podobné činy nesmí Francii rozdělovat.

Chorvatský ministr obrany se setkal s vedoucím Delegace EU

Chorvatský ministr obrany Ante Kotromanović se dnes setkal s vedoucím Delegace EU v Chorvatsku, velvyslancem Paulem Vandorenem. Ministr seznámil velvyslance s iniciativami zemí regionu v rámci tzv. Smart defence koncepce Severoatlantické aliance a využívání společných obranných schopností, mimo jiné zde zmínil spolupráci s Českou republikou v otázce sjednocení výcviku pilotů. Rozhovor se týkal rovněž další restrukturalizaci chorvatských ozbrojených sil a nových strategických obranných dokumentů, zaměřených zejména na vybavení a modernizaci armády.

Rusko zlikviduje do konce roku 2015 své chemické zbraně

V rámci úmluvy OSN o likvidaci chemických zbraní již Rusko zlikvidovalo 60% svých stávajících zásob a do konce roku 2015 má v plánu zlikvidovat zbylých 40%. Informoval o tom ve středu šéf výboru pro obranu a bezpečnost Rady federace Viktor Ozerov na základě výsledků jednání o této otázce se zástupci Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Saúdská Arábie vyzývá k vyřešení situace v Bahrajnu z obav před nepokoji ve svých východních provinciích

Saúdská Arábie požaduje po vládě Bahrajnu a bahrajnské opozici urychlené řešení politické krize, která by, jak vyplývá z obav saúdskoarabské vlády, mohla zhoršit boje v Sýrii a destabilizovat východní provincie Saúdské Arábie, neboť zde žijí převážně příslušníci šíitské menšiny. Bahrajn je nyní v politické krizi a na ulicích hlavního města dochází stále ke střetům demonstrantů, do jejichž čela se staví šíitští duchovní, s bezpečnostními složkami. Hlavní šíitská opoziční strana Wefaq, která minulý rok v době nejintenzivnějšího povstání vedla mírové rozhovory, se nyní k novým jednáním staví negativně, a to i protože před rokem jednání přerušila saúdskoarabská intervence se souhlasem bahrajnské vlády.

Armáda v Mali obsadila prezidentské sídlo, na severu pokračuje úspěšné povstání Tuaregů

Maliští vojáci obsadili podle zdrojů agentury Reuters prezidentský palác v hlavním městě Bamako. Podle svědků došlo v hlavních kasárnách také ke střelbě. Ministr obrany Mali zatím s vojáky vede neúspěšná jednání. Situace v Mali začala být vážná vzhledem k nespokojenosti obyvatel s řešením povstání na severu, kde se těžce ozbrojeným Tuaregům daří poslední měsíce zatlačovat armádu Mali a získávat stále větší území pod svou kontrolu. Více k posledním událostem v Mali.

Islamistická skupina Boko Haram ukončila jednání s nigerijskou vládou

Militantní islamistická skupina Boko Haram uvedla, že všechny „možné dveře k vyjednávání“ byly zavřeny. Podle Boko Haram neexistuje jistota, že vláda splní své sliby a označila ji za „nevěřící“. Islamistická skupina využívá etnicko-náboženských sporů v zemi a chce zavést islámské právo šaría. V Nigérii zemřely stovky lidí následkem dlouhotrvajících útoků skupiny.

Jaderní inspektoři OSN oficiálně pozváni do KLDR

To potvrdil hlavní představitel pro nukleární problematiku v Severní Koreji Ri Yong-ho. Tento krok je prý součástí dohody se Spojenými státy. Její průběh by však mohlo narušit Severní Koreou plánované vyslání satelitu na oběžnou dráhu, které by mělo proběhnout mezi 12. a 16 dubnem ku příležitosti oslav narozenin velkého vůdce Kim Ir-sena. Jakékoliv odpálení, byť jen nosné rakety, však bude podle mezinárodního společenství bráno jako poručení rezoluce Rady bezpečnosti OSN a USA tento krok již předem označila za provokativní.

U indonéského velvyslanectví v Paříži vybuchla bomba

K události došlo ve středu ráno. Bomba způsobila rozbití několika oken, nikdo však nebyl zraněn. Podle francouzského policejního zdroje byl balíček nalezen zaměstnancem ambasády, jenž jej vynesl ven z budovy. Zatím není jasné, co bylo terčem této bomby. Indonéský ministr zahraničí Marty Natalegawa uvedl, že je výbuchem hluboce znepokojen.

Došlo ke střetu turecké policie s Kurdy

15 lidí bylo zraněno během 10 tisícové demonstrace u příležitosti kurdských oslav Navroz (Nového roku), které se odehrávaly v úterý. Policie proti demonstrantům zasáhla vodními děly a slzným plynem, demonstranti odpovídali kameny. Poslední střet mezi tureckou policii a Kurdy se tak odehrál 2 dny po silvestrovských oslavách v Istanbulu, během kterých bylo zraněno nejméně 9 osob. Již dříve Kurdové požadovali, aby mohli uspořádat silvestrovské oslavy v neděli, což je tradičně v turecké kultuře den klidu. Úřady tento požadavek zamítly a povolily jako jediný den oslav středu, což následně vyvolalo vlnu demonstrací.

Srbský prezident a vysoký komisař OBSE diskutovali o národních menšinách

Srbský prezident Boris Tadic a vysoký komisař Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro národní menšiny Knut Vollebaek společně v úterý diskutovali o nynější situaci národních menšin v Srbsku. Státník uvedl, že Srbsko bude i nadále dodržovat své mezinárodní závazky a pokračovat v ochraně práv svých národních menšin. Oba představitelé také hovořili o významu srbského předsednictví v OBSE v roce 2015.

Nepokoje v Bahrajnu pokračují

Boje začaly poté, co bezpečnostní složky zahájily rozhánění protestního shromáždění v poslední den pohřebních průvodů konaných pro oběti předchozích demonstrací. K několika incidentům podle PressTV došlo i mimo hlavní město Manama. Demonstranti nadále požadují „pád vlády“ dynastie Al Khalifa. Další násilí přichází jen den poté, co bahrajnský král Hamad bin Isa Al Khalifa prohlásil, že „dveře k dialogu byly a jsou otevřené“ a že vláda učinila „významný pokrok při provádění reforem v oblasti bezpečnosti, soudnictví, sociální politiky a médií od února 2011“.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv řekl, že Rusko musí být připraveno překonat americký raketový štít

Ačkoli dále pokračují diplomatické rozhovory mezi Moskvou a Washingtonem, tak ruský prezident Dmitrij Medveděv v úterý prohlásil, že Rusko musí být připraveno překonat americký raketový štít. Severoatlantická aliance a Ruská federace nedokázaly nalézt společnou řeč při jednání o fungování raketového štítu. Dmitrij  Medveděv zdůraznil, že Rusko musí reorganizovat armádu tak, aby bylo schopno čelit raketovému štítu v Evropě. Ruský premiér Vladimír Putin se stále nevyjádřil, zdali se zúčastní dalších kol vyjednávání se Severoatlantickou aliancí na summitu v Chicagu.

Velitel americké mise v Afghánistánu generál John R. Allen: USA by se měly držet plánu

Generál John R. Allen, který je velitelem amerických sil v Afghánistánu (USFOR-A) prohlásil, že USA by měly dodržet plán, který počítá se stažením 23 000 vojáků v září tohoto roku a s kompletním odchodem z Afghánistánu v roce 2014. Věří, že tento plán nenaruší nedávné incidenty, ani požadavky afghánského prezidenta Hamida Karzai, který požádal o odchod amerických vojáků z afghánských vesnic a o kompletní stažení vojenských jednotek z Afghánistánu již v roce 2013. John R. Allen se obává, že v případě dřívějšího opuštění Afghánistánu se země může opět stát centrem terorismu.

ECOWAS vyzývá své členy k pomoci vládě Mali v boji proti rebelům na severu

Západoafrické regionální společenství ECOWAS vyzvalo své členské státy, aby podpořily Mali vojenským materiálem a logistickou podporou v boji proti povstání Tuarégů na severu Mali, kteří zatím od začátku roku úspěšně postupují a obsazují města. Kvůli bojům již uprchlo více než 200 000 lidí. Rebelové jsou podle vlády Mali významně posíleni bojovníky z libyjské občanské války a jsou podle vlády napojeni na teroristickou síť Al Quaeda.

Vlna politických vražd v Guiney-Bissau po prezidentských volbách

Včera byl zastřelen bývalý šéf vojenské rozvědky plukovník Samba Diallo, a to jen několik hodin po ukončení prezidentských voleb, které mají nahradit zesnulého prezidenta. Vražda plukovníka Dialla ovšem v zemi spustila vlnu politických vražd, ve kterých se podle svědků pravděpodobně angažuje armáda. Guinea-Bissau je významným útočištěm pašeráků kokainu a přestupní stanicí pro kokain směřující do Evropy, přičemž podle analytiků nyní sílí rivalita mezi některými vyššími důstojníky, kteří se snaží získat kontrolu nad stále rostoucím obchodem s drogami. Ozbrojené síly jsou od získání nezávislosti v roce 1974 téměř neovladatelné a mají vliv na většinu dění v zemi, a to až po převraty či atentáty, jak uvádějí západní diplomaté.

Boje v hlavním městě Sýrie pokračují

Boje v hlavním městě Sýrie jsou podle svědků vůbec nejhorší od počátku vzpoury proti syrské vládě v čele se syrským prezidentem Basharem al-Assadem. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval k mezinárodní společenství a Radu bezpečnosti OSN k jednotě s prohlášením v Indonésii, že „situace je nyní nesnesitelná a nepřijatelná“. Francie zatím učinila v Radě bezpečnosti OSN prohlášení o odsouzení zmatku a plně podpořila mírové úsilí vyslance OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annana. Britský velvyslanec při OSN pak uvedl, že Velká Británie doufá v přijetí prohlášení Rady bezpečnosti ještě dnes.

Série bombových útoků po celém Iráku

Ve městech po celém Iráku došlo k sérii bombových útoků ve městech Baiji, Samara, Tuz Khurmato, Daquq a Dhuluiya severně od Bagdádu a dále ve městech Hilla a Latifiya na jihu. Nejsmrtelnější útoky pak proběhly ve jižním svatém šíitském městě Kerbala, kde dvojitá exploze zabila nejméně 13 lidí a zranila 48 a dále ve městě Kirkuk na severu, kde bomba v autě explodovala přímo u policejní stanice a zabila 7 lidí a dalších 30 zranila. V Bagdádu sebevražedný atentátník přímo v centru zabil 3 lidi a 21 jich zranil. Za necelý týden se v Bagdádu má konat summit Ligy arabských států od 27. do 29. března.

Cena za život v Afghánistánu začíná na 210 amerických dolarech

Podle zjištění nevládní organizace CIVIC jsou mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly ve vyplácení odškodného za smrt civilních obyvatel Afghánistánu. Zatímco německé ozbrojené síly vyplatily i částku 25 000 dolarů, britská armáda se dostala až na 210 dolarů. Tento problém je jednou z největších třecích ploch mezi západem a afghánskou vládou. Výzkum organizace CIVIC uvádí, že neexistují žádné standardní mechanizmy, podle kterých by mohli Afghánci ohlašovat civilní oběti a žádat odškodnění. Velmi často jsou negramotní vesničané nuceni cestovat stovky kilometrů, aby mohli incidenty ohlásit. Většina z nich není přitom schopna rozeznat ani označit útočící zahraniční vojáky podle národnosti ani příslušnosti k jednotce, což znemožňuje jejich identifikaci. Jen za minulý rok bylo v Afghánistánu zaznamenáno přes 3 tisíce civilních obětí.

Makedonská politická opozice: „Za etnické incidenty v zemi může špatná vláda“

Politik Stevo Pendarovski z opoziční Sociálně demokratické unie Makedonie (SDSM) sdělil názor, že za etnické incidenty v Makedonii může „špatná vláda“. Situaci dále komentoval slovy, že by své problémy měla Makedonie řešit sama, místo toho, aby o pomoc žádala Evropskou unii (EU) nebo NATO. Opozice se dále domnívá, že se Makedonie nachází ve velmi komplikované situaci, která si žádá hlubokou analýzu. Vládnoucí Vnitřní makedonská revoluční organizace – Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) však uvádí, že SDSM v době své vlády etnické problémy neřešila a když se dostala do opozice, začala hrozit národu a destabilizovat zemi.

Srbský místopředseda vlády: „EU a USA vyvíjejí tlak, aby Srbsko neuspořádalo volby v Kosovu“

Srbský místopředseda vlády a ministr vnitra Ivica Dačic v pondělí uvedl, že Evropská unie (EU) a američtí představitelé vyvíjejí tlak na Srbsko, aby to nepořádalo lokální volby v Kosovu, neboť dle jejich názoru tento krok není v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Dačic zdůraznil, Srbsko bude respektovat tuto rezoluci , ale především srbskou ústavu, která byla hlavním důvodem k pokusu o uspořádání těchto voleb v minulosti. Pan Dačic uvedl názor, že by Srbsko mělo volby na teritoriu Kosova uspořádat a že tento krok by nikoho neohrozil.

Izrael souhlasí se Spojenými státy americkými v otázce íránského jaderného programu

Izraelští představitelé vyjádřili souhlas s tezí Spojených států amerických, že Írán se stále ještě nerozhodl zhotovit jadernou bombu. Přesto zdůrazňují, že pokud je Írán schopen kdykoli tuto bombu vyrobit, tak je pro Izrael stále nebezpečný. Ačkoli se představitelé Izraele a izraelských tajných služeb přiklání k americké verzi, že Írán se stále ještě nerozhodl pro výrobu nukleární zbraně, tak přetrvávají pochyby ohledně otázky, proč Írán svá jaderná střediska pečlivě tají. Izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu prohlásil, že íránský režim podporuje terorismus a násilí a vyzývá ke zničení Izraele, a proto nikdy nesmí mít jadernou zbraň. Írán přiznal, že vlastní 100 kilogramů obohaceného uranu na 20%, což by stačilo na 4 jaderné hlavice, pokud by pokračoval v obohacování. Pro vojenské účely je nezbytný uran obohacený na 90%.