Francouzský premiér Francois Fillon v pátek uvedl, že vláda po incidentu v Toulouse začala pracovat na nové protiteroristické legislativě. Dle premiéra by návrh měl být vypracován do dvou týdnů a vláda jej měla následně konzultovat s představiteli Senátu, kde převládá vládní opozice.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Ruský prezident D. Medveděv: „Porušení mezinárodního práva ve vztahu k Sýrii a Íránu by vedlo k anarchii“
Ruský prezident Dmitrij Medveděv ve svém dnešním projevu na konferenci o euroatlantické bezpečnosti v Moskvě upozornil na nepřípustnost hrozeb vnějšího vojenského vměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí, a zdůraznil, že je třeba je vnímat jako pokus o porušení mezinárodního práva. Podle jeho slov se „v poslední době opět zvýšil počet těch, kteří navrhují použít zbraně jako argument při řešení problémů. Bez ohledu na to, jakými dobrými úmysly jsou motivovány pokusy vnutit své názory a svou vůli odpůrcům, jsou tyto snahy v rozporu se zásadami mezinárodního partnerství a vzájemné úcty v mezinárodních vztazích.“ Jako příklad uvedl D. Medveděv události kolem Íránu a Sýrie.
Libyjci v Turecku vyplenili libyjský konzulát kvůli nedostatečné finanční podpoře ze strany libyjské vlády
Turecká policie byla nucena zastavit útok asi 70 Libyjců žijících v Turecku, kteří obsadili a vyrabovali libyjský konzulát v Istanbulu na protest proti nedostatečné finanční podpoře pro lékařské ošetření ze strany libyjské vlády. Turecká policie uvedla, že Libyjci mávali plakáty s portrétem Muammara Kaddafi a skandovali na něj oslavná hesla.
OSN požaduje podání vysvětlení vlády Sierra Leone k nákupu zbraní
Sierra Leone podle OSN v lednu nakoupila útočné zbraně ve výši několika milionů dolarů. Zbraně, zahrnující i těžké kulomety a granátomety, jsou určeny nově rozšířenému polovojenskému oddílu policie. Přestože na zemi není uvaleno zbrojní embargo, v rámci zachování míru v oblasti, žádá OSN vysvětlení. V listopadu se v zemi konají volby a nákup zbraní může být podle OSN považován za snahu ovlivnit volby.
Spor o Paracelské ostrovy přetrvává
Vietnam požaduje propuštění 21 rybářů, kteří byli zadrženi Číňany ve vodách Parecelských ostrovů v Jihočínském moři. K incidentu došlo na začátku měsíce při rybolovu v těchto sporných vodách. Obě země deklarují suverenitu nad těmito vodami, v nichž se předpokládají naleziště ropy a zemního plynu. Požadavek je navíc doprovázen proti-čínskými demonstracemi ve Vietnamu. Obě země deklarují suverenitu nad těmito vodami, v nichž se předpokládají naleziště ropy a zemního plynu.
Americký voják Robert Bales bude obviněn za 17 vražd
Americký voják Robert Bales bude obviněn ze 17 vražd a 6 pokusů o vraždu. Vyšetřovatelé zvýšili počet obětí na 17, zatímco afghánská vláda stále udává 16 mrtvých. „Tato diskrepance bude osvětlena, až budou obvinění hotová“, řekl mluvčí mise ISAF plukovník Gary Kolb. Obhájce seržanta Roberta Balese John Henry Browne řekl, že obžaloba bude vraždy obtížně dokazovat, protože chybí některé důkazní materiály, jako například výsledky pitev.
Jižní Korea připravuje summit o jaderné bezpečnosti
Více než 50 hlav států se sejde na summitu v Jižní Koreji. Summit v Soulu se bude týkat bezpečnostních otázek spojených s jadernými zbraněmi a jadernými technologiemi. Prezident Jižní Koreji se ještě předtím sejde k bilaterálnímu jednání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Prezident Korejské republiky Lee Myung-bak prohlásil, že na summitu chce získat mezinárodní podporu pro odpor vůči Severní Koreji, která vypustila do vesmíru satelit, jež nese balistická střela, která je zakázána Radou bezpečnosti OSN.
Propuštění 10 rukojmí FARC se posunuje na 30. března
To potvrdil kolumbijský delegát Mezinárodního výboru Červeného kříže. Propuštění se tak posunulo z pondělí 26. 3. na pátek 30. 3. Právě Červený kříž, ve spolupráci s kolumbijskou vládou a organizací Kolumbijci a Kolumbijky pro mír (CCP) zorganizoval záchrannou akci pro těchto 10 rukojmí. Ta by měla začít 28. 3. Po propuštění těchto 10 osob již nebude tato levicová guerrila držet rukojmí z řad policistů nebo vojáků. K osudu svých rukojmí z řad civilního obyvatelstva se zatím stále nevyjádřila.
Guatemalský prezident povede debatu o legalizaci drog
Té by se měli zúčastnit prezidenti středoamerických zemí. Diskuze se bude konat právě v Guatemale. Prezident Otto Pérez Molina není proti případné legalizaci drog. To překvapilo spoustu jeho příznivců. V době svého zvolení do funkce prezidenta se předpokládalo, že se vydá cestou mexického prezidenta Felipe Calderóna, který započal tzv. mexickou drogovou válku. To i proto, že již pár dní po své inauguraci prezident Pérez Molina povolal armádu do boje proti drogovým kartelům. Sám prezident se k věci vyjádřil se slovy, že ,,je důležité mít alternativy a debatovat na téma případné legalizace užívání, produkce i distribuce drog“.
Japonsko a USA se připravují na vypuštění družice Severní Koreou
KLDR má v úmyslu mezi 12. a 16. dubnem vypustit družici. Japonsko spolu s USA označili tento akt za provokaci, protože raketa nesoucí družici je balistického typu, což je zakázáno deklarací Rady bezpečnosti. Japonský ministr obrany Naoki Tanaka proto uvažuje o rozmístění obraných raket země – vzduch na ostrovech na jihu Japonska. Japonsko dále vyzvalo mezinárodní společenství, aby apelovalo na Severní Koreu, aby od plánu upustila. KLDR však tvrdí, že jde pouze o výzkumný projekt, navzdory tomu, že nosičem satelitu je právě raketa balistického typu. Severokorejský satelit ponese jméno Kwangmyongsong- 3.
Chorvatská vláda uvalila embargo na dovoz íránské ropy
Na základě rozhodnutí vládního kabinetu premiéra Zorana Milanovice se Chorvatsko připojilo k Evropské unii (EU) ve věci uvalení embarga na dovoz, nákup a přepravu ropy a ropných produktů z Íránu. Chorvatsko se tak přizpůsobuje režimu sankcí zavedených zeměmi EU. Zákaz se týká také vývozu zařízení a technologií z Chorvatska do Íránu pro zdejší petrochemický průmysl. Vláda také rozhodla o vystřídání chorvatských kontingentů v Misi OSN pro referendum v Západní Sahaře (MINURSO) a Vojenské pozorovatelské skupině v Indii a Pákistánu (UNMOGIP).
Po útocích v Toulouse získává Nicolas Sarkozy potřebné preference
Podle německého deníku Die Welt nynější prezident Francie Nicolas Sarkozy po útocích v Toulouse značně snižuje náskok svého největšího rivala, kterým je socialista
Francois Hollande. Pan Sarkozy po útocích vypustil ze své kampaně otázku imigrantů, zvláště kvůli zvyšující se netoleranci ve Francii. Ve svém čtvrtečním projevu navíc zdůraznil, že muslimští krajané nejsou s incidentem v Toulouse spojování. Vybídl také k důslednému potírání extremismu ve společnosti.
EU vyzývá členské státy k vytvoření seznamů podezřelých osob v rámci boje proti terorismu
Útočník z Toulouse, jenž byl včera zabit francouzskými policisty z protiteroristické jednotky RAID, byl na seznamu nežádoucích osob v rámci boje proti terorismu amerických federálních úřadů. Na tento seznam se dostal poté, co opakovaně navštívil místa v Afghánistánu, kde působí členové sítě Al Quaeda. Brusel tak v reakci na tuto zprávu vyzval členské státy Evropské unie (EU), aby zlepšily spolupráci v boji proti terorismu a vypracovaly podobné seznamy podezřelých osob.
Americký vědec pracující pro NASA byl odsouzen na 13 let za pokus o špionáž
Vědec Stewart Nozette byl zatčen při pokusu o prodej přísně tajných informací o amerických obranných systémech v rámci akce FBI v říjnu 2009. Informace nabídl agentovi FBI v přestrojení, kterého považoval za pracovníka izraelské tajné služby Mossad. S. Nozette byl jedním z předních vědců pracujících pro vládu Spojených států a pro Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Mimo jiné se podílel na vytvoření radaru pro satelity, které později potvrdily přítomnost vody na měsíci, či na konceptu amerického protiraketového štítu a vývoji obranného systému včasného varování.
Velitel amerických vojsk v Afghánistánu požaduje další analýzy, než dojde ke stahování vojenských jednotek ze země
Vrchní velitel amerických vojsk v Afghánistánu generál John Allen řekl před Kongresem Spojených států amerických, že požaduje zpracování detailních analýz, než dojde ke stahování dalších vojenských jednotek z Afghánistánu. K první vlně odchodu ze země má dojít na podzim roku 2012 a ke kompletnímu stažení vojsk v roce 2014. Generál Allen řekl, že před koncem roku 2012 seznámí amerického prezidenta Baracka Obamu s předpokládaným množstvím vojenských jednotek, které bude potřebovat pro roky 2013 a 2014. Snižování počtu vojáků nedoporučoval ani předchozí velitel generál David Petraeus.
Počet obětí útoku amerického vojáka v Afghánistánu je podle vyšetřovatelů 17
Celou dobu udávala americká armáda 16 zabitých civilistů ve vesnici Alokozai americkým vojákem Robertem Balesem. Nyní vyšetřovatelé číslo zvýšili na 17. Změnu odmítli vysvětlit s odkazem na nutnost zachování anonymity. Robert Bales, seržant americké armády, 11. března zabil v provincii Jižní Kandahár afghánské civilní obyvatele. Tyto útoky vyvolaly napětí ve vztazích Spojených států a Afghánistánu.
Pozastavení mírových jednání považují Spojené státy americké za taktické vyčkávání Talibanu
Po incidentech s pálením Koránu a zabitím civilních obyvatel ze strany Spojených států amerických se hnutí Taliban rozhodlo zastavit mírová jednání se Spojenými státy americkými a vládou afghánského prezidenta Hamida Karzai. Jako oficiální důvod Taliban uvedl, že USA stále mění vyjednávací pozici. Představitelé Spojených států k tomu řekli, že jednání s Talibanem nebylo nikdy snadné, a že kroky Talibanu považují za taktické vyčkávání. USA také popřeli, že by jejich pozice nebyla konzistentní. Uzavření míru s Talibanem je nutný předpoklad pro opuštění země v roce 2014.
EU poskytne dalších 7 milionů eur na humanitární pomoc Sýrii
Část této humanitární pomoci je určená pro syrské uprchlíky, kteří před krvavě potlačenými projevy občanské nespokojenosti utekli do okolních zemí- Libanonu, Turecka, Jordánska a Iráku. Další část pomoci směřuje obyvatelům nacházejícím se v centru konfliktu. Celková suma vyznačená v tomto směru EU tak k dnešnímu dni činí 10 milionů eur.
Americká ministryně zahraničí Clinton: „Chorvatsko je lídrem v oblasti jihovýchodní Evropy“
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton po setkání s chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pusič uvedla: „Chorvatsko je lídrem v oblasti jihovýchodní Evropy a plnohodnotným členem transatlantického společenství, s nímž budou USA spolupracovat při řešení globálních problémů“. Paní Clinton dále zmínila, že USA vítají Chorvatsko na cestě do EU a jeho vedoucí roli v regionu. Zdůraznila však, že zemi stále čeká mnoho výzev. Dle paní Pusič Chorvatsko může přispět ke stabilizaci celého regionu, což je dle její vyjádření společným zájmem obou zemí. Bilaterální jednání zahrnovalo situaci v regionu, závazky Chorvatska v NATO a mise v Afghánistánu, stejně jako další zahraničně-politické otázky.
Francie pozastavuje veškerou bezpečnostní spolupráci s Mali
Francie v reakci na události v Mali, kde došlo k vojenskému převratu oznámila, že pozastavuje bezpečnostní spolupráci s Mali. Francie dále vyzvala, aby byl v Mali ihned obnoven ústavní pořádek. Francouzskou výzvu podpořila i Evropské unie.
Armáda Mali uzavřela veškeré pozemní a vzdušné hranice země
Armáda Mali, která v ranních hodinách deklarovala převzetí moci v zemi, oznámila, že země uzavírá všechny pozemní i vzdušné hranice Mali. Řekl to mluvčí nově vytvořeného Národní výboru pro návrat demokracie a obnovení státu (CNRDR), v jehož čele stojí poručík Amadou Konare.
Na severu Pákistánu se protestuje proti USA
Na severu Pákistánu ve městě Batkhela vyšly do ulic tisíce lidí pod vedením politicko-náboženské strany Jamat-e-Islami a požadují, aby USA okamžitě ukončily nálety svých bezletových letadel, přestaly narušovat suverenitu Pákistánu a zastavily své vměšování do vnitřních záležitostí Pákistánu. Demonstranti dále chtějí, aby USA nesly odpovědnost za zabíjení civilistů a aby pákistánská vláda ukončila své vztahy s USA. Protesty vyvolalo zasedání pákistánského parlamentu, který řešil otázku další zahraniční politiky Pákistánu a vztahy s USA, přičemž poslanci požadovali „bezpodmínečnou“ omluvu USA za dosavadní útoky a okamžité ukončení všech dalších náletů amerických bezpilotních letadel.
V Sýrii armáda bojuje s povstalci u města Hama
Syrské tanky podle zdrojů agentury Reuters ostřelují město Hama, u kterého dochází k bojům syrské armády s povstaleckou Syrskou svobodnou armádou (FSA) v posledních dvou dnech. Agentura PressTV pak uvádí, že se syrské armádě podařilo vytlačit rebely z města Dayr al-Zawr u irácké hranice.