Jednání Evropského parlamentu začne v úterý v Bruselu, pořádá ho Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Výbor se snaží objasnit, zda CIA zadržovala osoby podezřelé z terorismu v tzv. „černých místech“ v Polsku, Rumunsku a Litvě v prvních letech války USA proti terorismu.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Amnesty International: Počet poprav v roce 2011 vzrostl na 676
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty Intenrational (AI) ve své zprávě uvádí, že za rok 2011 bylo popraveno nejméně 676 osob. Nárůst byl dle organizace zaznamenán především v Iráku, Íránu a Saúdské Arábii. Právě Írán dle AI nepřiznal nejméně 274 poprav. AI se také vyjádřila, že nejvíce poprav nadále probíhá v Číně, většina jich však zůstává utajená. Oproti roku 2010 přesto počet zemí, které přistoupily k popravám, klesl o tři na 20 zemí.
Islámský duchovní Mullah Krekar byl v Norsku odsouzen k pěti letům vězení
Klerik Mullah Krekar byl shledán vinným z ohrožování života bývalé ministryně Norska, kterou byla Erna Solberg. Ta podepsala v roce 2003 jeho vyhoštění, neboť byl považován za hrozbu pro národní bezpečnost. Dále byl shledán vinným z ohrožování tří Kurdů, kteří
spálili stránky Koránu, nebo ho jinak urazili. Krekar nakonec zůstává i přes vyhoštění v Norsku, kvůli nynější bezpečnostní situaci v Iráku.
Řecko plánuje zřízení zadržovacích středisek pro nelegální imigranty
Dle plánu by měly být v Řecku do roku 2014 zřízeny zadržovací střediska, která pojmou až 30 tisíc nelegálních imigrantů. Ministr ochrany občana Michalis Chrysohoidis uvedl, že 30 zařízení s oficiálním názvem „uzavřená centra pohostinnosti“ budou vytvořená z nevyužitých vojenských areálů v programu financovaném EU. Řecké úřady tvrdí, že v zemi nyní žije až jeden milion nelegálních přistěhovalců. První z takovýchto center by mělo být otevřeno již příští měsíc.
V jižní Libyi propukly nové boje mezi milicemi
Ve čtvrtém největším městě Libye Sabha na jihu propukly srážky mezi místní milicí a bojovníky etnika Tibu poté, co byl jeden z příslušníků etnika Tibu zabit ve sporu o auto, jak uvádí agentura Reuters. Podle člena místní městské rady Ahmed Abdelkadira střety probíhají již od včerejšího dne a zahynulo při nich 20 lidí. Etnikum Tibu již vedlo boje i na jihovýchodě Libye, do kterých byla nucena zasáhnout i vznikající libyjská armáda.
Súdánský prezident zrušil návštěvu Jižního Súdánu – dochází k dalším bojům
Na společných hranicích obou států opět dochází ke střetům mezi súdánskou a jihosúdánskou armádou. V reakci na nové boje zrušil súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir svou plánovanou cestu do Jižního Súdánu, kde měl s představiteli Jižního Súdánu jednat o řešení vzájemných sporů o transport ropy či o pohraniční regiony. Zatímco Jižní Súdán obviňuje súdánskou armádu z leteckých útoků na dvě pohraniční oblasti a pozemní útok na třetí oblast, Súdán naopak tvrdí, že Jižní Súdán napadá oblasti regionu Heglig s významnými zásobami ropy, který si nárokují oba státy.
Kolumbijská guerrila FARC potvrdila data propuštění rukojmích
Tato nejznámější kolumbijská levicová skupina oznámila, že první skupina rukojmích bude propuštěna 2. dubna. Zbytek z 10 zadržovaných pustí na svobodu o dva dny později. Obě propuštění se budou konat u města Villavicecio ve střední Kolumbii. FARC tak propustí posledních 10 rukojmí z řad policistů a vojáků. Některé z nich držela na 12 let. Proces dohody o propuštění doprovázely podmínky, ze strany levicových rebelů. Požadovali například humanitární kontrolu ve státních věznicích, kde jsou vězněni členové FARC. Právě proces kontrol termín propuštění oddaloval.
Společnost Hauwei vyřazena z výběrového řízení o projekt pro australskou vládu v hodnotě 37,5 miliardy USD
Této čínské společnosti věnující se výrobě mobilních technologií bylo již minulý rok doporučeno, aby se o zakázku neucházela. Dle australské vlády byla společnost vyloučena kvůli bezpečnostním obavám. Projekt Australská národní širokopásmová síť má za cíl napojit na internet každou australskou domácnost, což si podle premiérky Julie Gillard vyžaduje maximální opatrnost. I přes nezdar v tomto výběrovém řízení má Hauwei ambice na to stát se největším prodejcem mobilních zařízení pro telekomunikace a internet do konce tohoto roku. Společnost již operuje na asijském, africkém i evropském trhu. Kvůli bezpečnostním obavám však byl Kongresem USA zamítnut její vstup na americký trh.
Čína a USA sjednotily postoj vůči plánovanému vypuštění severokorejského satelitu
Prezidenti obou zemí se dohodli na „koordinované odpovědi“ v případě jakékoliv potenciální provokace ze strany KLDR. Za tu je považován i plán vypuštění severokorejského satelitu, který by měla na oběžnou dráhu vynést raketa dlouhého doletu balistického typu. To je ovšem v rozporu s nařízením Rady bezpečnosti OSN, které zakazuje jakékoliv testy či odpálení těchto raket. Plánované vypuštění satelitu již vyvolalo i reakci ze strany Japonska. Prezidenti Číny i USA jsou v současné době v jihokorejském Soulu na konferenci o jaderné bezpečnosti.
Prezident Spojených států amerických Barack Obama se sešel s představiteli světových velmocí v Soulu
Americký prezident Barack Obama se v Soulu sešel s čínským prezidentem Hu Jintao a ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Hovořil s nimi o nukleárních a bezpečnostních tématech, především o íránském jaderném programu a o severokorejském plánu vypustit balistickou střelu se satelitem do vesmíru. Představitele Severní Korey Barack Obama upozornil, že balistické střely nezvýší jejich bezpečnost, ale naopak sníží. S čínským prezidentem pak řešil otázku čínského postoje k Severní Korey. S ruským prezidentem poté diskutoval otázku dalšího odzbrojování a zmínil omezení nejen strategických, ale i taktických zbraní. Přestože mezi oběma velmocemi panují neshody, především ohledně Sýrie, tak Dmitrij Medveděv označil vztahy Washingtonu a Moskvy za dobré.
Turecko a Norsko uzavřely své ambasády v Damašku
Dle anonymního tureckého diplomatického zdroje uzavřela země svou ambasádu v Sýrii kvůli zhoršujícím se bezpečnostním podmínkám. Aktivita na tureckém velvyslanectví tak byla pozastavená a všechen diplomatický personál opustil zemi. Turecký konzulát v severním městě Aleppo přesto zůstane i nadále otevřen. Turecko již vyzvalo syrského prezidenta Bashara al-Assada k odstoupení z funkce a zavedlo vůči zemi řadu sankcí. Také norské ministerstvo zahraničí se rozhodlo uzavřít své velvyslanectví v Damašku kvůli obavám o bezpečnost. Ačkoliv norský ministr zahraničí Jonas Gahr Stoere v pondělí uvedl, že ambasáda bude uzavřená až do odvolání, norští diplomaté budou v Sýrii nadále působit prostřednictvím dánského velvyslanectví.
Afghánský voják zabil dva britské příslušníky NATO
Afghánský voják zaútočil na příslušníky NATO a zabil dva britské vojáky. Poté byl zastřelen. Letos zahynulo v Afghánistánu 92 příslušníků spojeneckých vojsk. Tento útok přispívá k nedůvěře mezi aliančními vojáky a afghánskými jednotkami. Incident se stal v provincii Lashkar Gah před hlavní branou velitelství provinčního rekonstrukčního týmu.
Pákistánu nestačí americká omluva za letecký útok NATO
Pákistánská ministryně zahraničí Hina Rabbani Khar se vyjádřila, že letecký úder NATO na území Pákistánu považuje za natolik závažný, že americkou omluvu nepovažuje za dostatečnou. Reagovala tak na letecký útok, který provedlo NATO v listopadu roku 2011 a při kterém nešťastnou náhodou zahynulo 24 pákistánských vojáků. Spojené státy se za incident omluvily. Přesto tento týden zasedají pákistánští zákonodárci a proberou revizi vztahů Islamabádu a Washingtonu. Pákistán je klíčovou zemí pro mír v Afghánistánu, protože udržuje několik kontaktů s nejvyššími představiteli Talibanu. Vztahy Spojených států amerických a Pákistánu po incidentu ochladly.
Americký prezident Barack Obama varoval Severní Koreu, že pokusy se střelami dlouhého doletu jen zvýší izolaci země
Americký prezident Barack Obama reagoval na oznámení severokorejských představitelů, že chtějí v polovině dubna vynést satelit do vesmíru pomocí střely dlouhého doletu na oslavu výročí narození zakladetele Korejské lidově demokratické republiky Kim Ir-sena. Barack Obama varoval Severní Koreu, že tento akt pouze zvýší izolovanost země. Jižní Korea se obává, že tato akce je cestou k získání jaderné rakety. Situaci bude řešit summit o jaderné bezpečnosti, který se v Soulu koná tento týden.
Americký prezident Barack Obama se setkal s tureckým předsedou vlády
Americký prezident Barack Obama se v neděli sešel s tureckým předsedou vlády Recep Tayyip Erdoganem a probírali především situaci v Sýrii. Hovořili o neustávajícím násilí. Jenom během neděle bylo v Sýrii zabito 58 lidí. Americký prezident s tureckým předsedou vlády hledali způsob, jak podpořit protivládní opozici v Sýrii a jak přimět syrskou vládu k ukončení násilí v zemi. Oba státníci se setkali v jihokorejském hlavním městě Soulu, kde se bude tento týden konat summit o jaderné bezpečnosti.
Situace v Afghánistánu se neuklidňuje: Nastražená bomba zabila 8 lidí
Na silnici v provincii Jižní Kandahár vybuchla nastražená bomba a zabila 8 lidí z bezpečnostní hlídky. Jedním ze zabitých je i americký voják. K bombovému útoku se přihlásilo hnutí Taliban, které ukončilo mírové rozhovory se Spojenými státy. Incident se stal ve stejné provincii, kde americký voják zastřelil 17 civilních obyvatel. Hnutí Taliban nevěří, že americká armáda viníka spravedlivě potrestá.
Spojené státy americké zaplatily odškodné za oběti střelby Roberta Balese
Vláda Spojených států amerických zaplatila rodinám obětí útoku Roberta Balese ve vesnici Alokozai 50 000 dolarů za každého mrtvého a 11 000 dolarů za každého raněného. Americká armáda obvykle platí odškodné za civilní oběť ve výši 2 000 dolarů a za raněného civilistu 1 000 dolarů. Důvodem takto vysoké částky je snaha urovnat diplomatické vztahy s Afghánistánem. Rodiny obětí se k částkám mediálně nevyjářily. Dříve ovšem z jejich středu rezonoval více požadavek potrestání Roberta Balese než peněžní náhrady.
Situace v Mali se uklidnila – moc definitivně převzala armáda, ovšem na severu pokračuje povstání
Situace v hlavním městě Bamako se se od vojenského puče pomalu dostává zpět do normálního stavu poté, co Národního výbor pro obnovení demokracie a státu (CNRDR), který se chopil moci a svrhl prezidenta Amadou Toumani Touré, nařídil stažení vojáků z ulic zpět do kasáren. Podle informací ze severu Mali ale rebelové využili vojenského převratu a podařilo se jim zahájit ofenzivu proti dalším třem městům na severu.
Milice zaútočila na turecký luxusní hotel v libyjském hlavním městě
Ozbrojené milice zaútočily na hotel Rixos, vlastněný tureckým podnikatelem, který sloužil v době občanské války zahraničním novinářům a jehož bezpečnost garantovala libyjská armáda loajální Muammarovi Kaddafi. Důvodem vtrhnutí milicionářů z města Zintan, kteří od převratu zůstávají v Tripolisu, je fakt, že jeden z jejich členů dlužil hotelu od září 2011 peníze za ubytování a hotel požadoval proplacení účtů. Milicionáři při odjezdu z hotelu, kde zranili několik osob, unesli i hotelového manažera, kterého později po několika hodinách propustili. Podle obyvatel Tripolisu je situace ve městě i po celé Libyi stále nestabilní a nejistá.
Diskuze středoamerických států na téma možné legalizace drog
Diskuze na téma případné legalizace drog se konala v guatemalském městě Antigua, jako součást summitu středoamerických států na téma bezpečnosti. Vedl ji prezident země Otto Pérez Molina. Právě ten se před pár dny k věci vyjádřil se slovy, že ,,je potřeba mít přijatelné alternativy ve věci distribuce a konzumace drog“. Prezident Pérez Molina během debaty uvedl, že boj proti drogovému průmysl, který trvá přes 40 let, vyhrávají drogové kartely. Případná legalizace by tak mohla snížit násilí, které je páchané v souvislosti s obchodem s drogami. Právě tento druh násilí je jedním z největších problémů zemí střední Ameriky. Právě přes tyto státy vede obchodní drogová cesta, spojující země Jižní Ameriky se severoamerickým trhem. Případná legalizace drog se bude projednávat i na dubnovém Summitu Amerik v kolumbijském městě Cartagena de las Indias. Proti legalizaci se výrazně staví především USA.
Vůdce vojenského převratu v Mali popřel zvěsti o své smrti
Amadou Sanogo, vůdce vojenského převratu v Mali, se v sobotu vystoupil ve státní televizi a dementoval zprávy o své smrti. Sanogo stojí v čele Národního výboru pro návrat demokracie a obnovení státu (CNRDR), orgánu vytvořeného vojáky, kteří ve středu svrhli prezidenta Amadou Toumani Touré.
Středoamerický summit ohledně bezpečnosti v Guatemale
Summitu se účastní prezidenti středoamerických zemí. Hlavním tématem je bezpečnost a spolupráce v souvislosti s bojem proti drogovému průmyslu. Na summitu se bude diskutovat i o teoretické legalizaci drog. Tuto debatu povede guatemalský prezident Otto Pérez Molina, který se včera k případné legalizaci vyjádřil se slovy, že je potřeba mít přijatelné alternativy ve věci distribuce a konzumace drog. Dodal ale, že vše musí být pečlivě zváženo. Případná legalizace drog se bude projednávat i na dubnovém Summit Amerik, který se bude konat v kolumbijském městě Cartagena de las Indias. Proti tomuto návrhu jsou především Spojené státy americké.
EU prodlouží svou námořní operaci podél somálského pobřeží
Evropská unie (EU) se dohodla na prodloužení své vůbec první námořní operace, zahájené v roce 2008, proti somálským pirátům. Vojenské síly budou nyní moci útočit na pozemní cíle, stejně jako na ty na moři. Ve dvouletém prodloužení mise se ministři obrany EU dohodli, že válečné lodě mohou mířit na lodě a skládky paliva. Analytik BBC uvedl, že tento krok je zásadní, nese sebou však riziko eskalace konfliktu.