Súdánský ministr zahraničí Ali Ahmed Karti v dopise předsedovi Komise Africké unie (AU) Jean Ping uvedl, že „v zásadě souhlasí“ s navrhovaným mírovým plánem, který má ukončit konflikt mezi Súdánem a Jižním Súdánem. Podle mírového plánu AU mají být všechny boje zastaveny do 48 hodin a má dojít ke stažení vojsk ze sporných oblastí. Jižní Súdán se k mírovému plánu připojil už minulý měsíc.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Ministři zahraničí Německa a Švédska vyzvali Srbsko k setrvání na cestě k evropské integraci
Během jednání německého ministra zahraničních věcí Guida Westerwelle a jeho švédského protějšku Carla Bildta v Berlíně oba představitelé uvítali dohodu o konání srbských voleb v Kosovu s pomocí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Westerwelle a Bildt při této příležitosti vyzvali obě strany, aby se zdržely jednostranných kroků. Tiskový mluvčí OBSE Nikola Gaon řekl, že mise má usnadnit hlasování všech Srbů, kteří pobývají v Kosovu a mají právo odevzdat svůj hlasovací lístek v srbských parlamentních a prezidentských volbách s tím, že oprávnění voliči budou mít možnost hlasovat ve 28 střediscích s celkem 90 volebními místnostmi. Na volby bude dohlížet až 500 zaměstnanců OBSE.
Německo rozšiřuje svůj mandát v Kosovu
Vláda v Německu se rozhodla prodloužit mandát svých ozbrojených sil, které jsou součástí sil KFOR v Kosovu, o další rok. Dnešní rozhodnutí ještě musí do konce měsíce potvrdit federální parlament Bundestag. V současné době má Německo v zemi 900 vojáků z celkového počtu 5900 vojáků, kteří jsou součástí mezinárodních mírových sil v Kosovu.
Při útoku na demonstranty zemřelo v Káhiře údajně 20 lidí
V úterý večer se salafističtí demonstranti střetli s dosud neznámými ozbrojenci. Po útoku podle egyptských médií zemřelo nejméně 20 lidí, další desítky byly zraněny. Salafističtí demonstranti protestovali nedaleko budovy ministerstva obrany v Káhiře proti vojenské vládě. Podle demonstrantů se vojenská vláda snaží udržet v čele země manipulací s květnovými prezidentskými volbami, z nichž volební komise vyloučila 10 kandidátů, včetně salafistického kandidáta Hazem Abu Ismaila.
Indie příslibila pomoc Afghanistánu po stažení aliančních vojsk v roce 2014
Ministři zahraničí obou státu projednávali tuto otázku v rámci Indicko-pákistánské rady partnerství, založené v říjnu minulého roku. Jednali také o protiteroristických a bezpečnostních opatřeních a o vybavení afghánských bezpečnostních složek a školení jejich členů. Indický ministr zahraničí označil otázku stability a bezpečnosti v Afghanistánu za klíčovou pro situaci v celé oblasti. Indie se postavila proti předčasnému stažení vojsk NATO a upozorňuje, že by tento krok mohl usnadnit Talibanu a podobným skupinám návrat k moci ve státě.
Vojenské jednotky v Mali obsadily základnu protivládních odpůrců
Provládní síly převzaly kontrolu nad hlavní vojenskou základnou odpůrců vojenské vlády, která stojí v čele země od vojenského převratu z druhé poloviny března. Dvoudenní boje vypukly v pondělí večer v hlavním městě Bamako. Podle ředitele nemocnice v Bamaku Abdoulaye Nene Coulibaly při střetech zemřelo nejméně 14 lidí a dalších 40 bylo zraněno.
Při útoku Al-Shabaab zemřeli v Somálsku tři poslanci
Nejméně šest lidí, včetně tří členů parlamentu, bylo zabito při sebevražedném útoku v hlavním městě Somálska. K odpovědnosti za útok v hotelové kavárně v Mogadišu, kde se vládní a vojenští představitelé scházejí, se přihlásila militantní islamistická skupina Al-Shabaab. Somálsko je bez funkční vlády od roku 1991, skupina Al-Shabaab ovládá jih země, přes značnou pomoc jednotek Africké unie (AU).
Makedonské ministerstvo vnitra našlo údajné pachatele vražd ve Smilkovci
Vraždy, které byly odsouzeny hlavními představiteli Makedonie, má na svědomí pravděpodobně skupina vyznavačů radikálního islámu. Některé ze zatčených osob dle makedonského ministra vnitra bojovaly v Afghánistánu a Pákistánu proti vojskům NATO. Z různých důvodů bylo zatčeno celkem 20 osob, které ministerstvo vnitra hodlá obvinit z terorismu. Cílem vražd bylo údajně vytvořit pocit strachu v širší veřejnosti. Většina ze zatčených osob má makedonské občanství.
Indie a Japonsko se dohodly na další spolupráci v oblasti námořní bezpečnosti
K dohodě došlo během setkání, kterého se účastnily ministři zahraničí obou zemí. Země ohlásily plánované námořní cvičení, které by se mělo u pobřeží Japonska konat v průběhu června a také spolupráci v boji proti pirátství a to zejména v oblasti Adenského zálivu a pobřeží Somálska. Součástí jednání bylo také téma spolupráce v oblasti jaderné energetiky a debata o vývoji situace v Barmě, Afghanistánu a na Korejském poloostrově.
Generální tajemník OSN vyzval obě strany konfliktu v Sýrii ke spolupráci s pozorovatelskou misí OSN
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon včera odsoudil bombové útoky v syrském městě Idlib. Vyzval obě strany v Sýrii, aby okamžitě ukončily násilí a především začaly bezpodmínečně spolupracovat s pozorovatelskou misí OSN. Rada bezpečnosti OSN schválila návrh na rozšíření mise na 300 členů. Ke klidu zbraní v zemi vyzvala i Evropská unie.
Čína a Rusko odmítají sankce pro Súdán a Jižní Súdán
Delegáti 15 zemí Rady bezpečnosti OSN se v pondělí v New Yorku sešli, aby projednali rezoluci k otázce Súdánu a Jižního Súdánu. OSN zvažuje uvalení diplomatických a ekonomických sankcí na obě země podle článku 41 Charty OSN. Důvodem jsou střety mezi oběma státy, které by mohly přerůst v dlouhodobý válečný konflikt. Čína i Rusko případné sankce odmítají.
Japonský premiér na návštěvě v USA
Setkání Yoshihika Nody s prezidentem USA následuje po zahájení plánu na přesun amerických jednotek z ostrova Okinawa a také v souvislosti v vývojem v Severní Korei a Íránu. Obě země uvažují o zřízení společné základny v Guamu či v oblasti souostroví Mariany. Oba státníci budou jednat také o japonském zájmu o vstup do Trans-pacifického partnerství (TPP), které by mělo vytvořit největší zónu volného obchodu na světě.
Vojsko generála Ntaganda obsazuje města na východě Demokratické republiky Kongo
Vojáci loajální generálovi Bosco Ntangandovi obsadili na východě země dvě města. Podle BBC tisíce lidí prchají do nedalekého města Goma. Nedávno se ke generálovi Ntaganda přidaly stovky těžce ozbrojených vojáků, kteří dezertovali z konžské armády. Mezi léty 2002-2005 byl generál Ntaganda šéfem vojenských operací konžských rebelů UCP, které vedl Thomas Lubanga, jenž byl v polovině března uznán vinným Mezinárodním trestním soudem (ICC) z válečných zločinů. ICC také obviňuje generála Ntagandu z verbování dětských vojáků. Ten vinu popírá.
Súdán vyhlásil na hranicích stav nouze, Jižní Súdán je ochoten stáhnout své jednotky
V příhraničních oblastech Jižního Kordofanu, White Nil a Sennar State vyhlásil Súdán stav nouze. Súdán rovněž vydal příkaz k vystěhování více než 12 000 Jihosúdánců. Jižní Súdán mezitím oznámil, že je ochoten stáhnout své vojenské síly ze sporného regionu Abyei. Ozbrojené střety mezi oběma státy začaly na začátku měsíce.
ECOWAS uvalil sankce na Guineu-Bissau
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) přistoupilo k cíleným sankcím vůči vůdcům vojenské vlády, která v polovině dubna provedla vojenský převrat, a uvalilo na zemi diplomatické, hospodářské a finanční sankce. ECOWAS k sankcím přistoupil poté, co vojenská vláda odmítla plán na uspořádání voleb do 12 měsíců, v nichž by byla předána moc civilní vládě. V pátek vojenská vláda propustila zadrženého prozatímního prezidenta Raimunda Pereiru a bývalého premiéra Carlose Gomese Juniora.
Vysoko postavený pobočník amerického prezidenta obhajoval před veřejností útoky dronů
John Brennan, vysoko postavený asistent amerického prezidenta Baracka Obamy, promluvil ve veřejném vystoupení o kontroverzních útocích amerických dronů a akcích speciálních jednotek na území Pákistánu. Podle něj jsou útoky dronů i akce speciálních jednotek, jakou bylo například dopadení Usámy Bin Ládina, zcela legální podle mezinárodního práva. Vystoupení bylo součástí agendy Baracka Obamy, který má zájem na větší otevřenosti Blího domu občanům Spojených států amerických.
CNN oznámila, že USA stále nenachází řešení situace s LRA
Americké speciální jednotky operují ve Středoafrické republice s cílem nalézt velitele Armády božího odporu (LRA) Josepha Konyho. V zemi působí 100 členů amerických ozbrojených sil. Nejmenovaný kapitán amerických vojenských sil řekl CNN, že americkým speciálním silám se nedaří Josepha Konyho dopadnou ani neutralizovat LRA. Podle údajů OSN je aktivita LRA na vzestupu.
Al-Kaida nabízí výměnu zajatců
Podle americké společnosti SITE, která se zabývá online aktivitami osob podezřelých z terorismu, africká odnož Al-Kaidy nabízí výměnu zajatců. Za propuštění britského občana Stephena Malcolma, který byl zajat na konci února v Mali, požaduje propuštění britského vězně Sheikh Abu Qatada, který je podezřelý z přípravy útoků na Světové obchodní centrum 11.9. 2001. Velká Británie se k tomu zatím nevyjádřila.
Vojenská vláda Guiney-Bissau propustila prozatímního prezidenta a expremiéra
Armáda oznámila propuštění prozatímního prezidenta Raimunda Pereira a bývalého premiéra Carlose Gomese Juniora, které zadržela při převratu 12. dubna. Vojenská vláda rovněž uvedla, že bude akceptovat plán Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), které do země vyšle na 600 mužů.
Sněmovna reprezentantů v USA schválila zákon Cyber Intelligence Sharing and Protection Act
Cyber Intelligence Sharing and Protection Act (CISPA) je novelizací Zákona o národní bezpečnosti z roku 1947 a týká se internetové bezpečnosti. Pokud by vešel v platnost, umožňoval by tento zákon poškozeným společnostem, aby v případě kybernetického útoku předávaly citlivé informace vládě i sdílely je i mezi sebou navzájem. Za přijetí zákona lobují největší internetoví hráči, mimo jiné společnosti Google či Facebook. Novela se zároveň stala terčem široké kritiky z řad občanskoprávních společností a internetových odborníků kvůli obavám z možného zneužití. Proti jejímu přijetí se postavil i prezident spojených států B. Obama, podle kterého existuje reálná možnost ohrožení základních práv Američanů a negativního dopadu na ekonomiku Spojených států. Po schválení Sněmovnou reprezentantů bude o zákoně hlasovat Senát a pro zahájení platnosti bude muset být ještě podepsán prezidentem USA.
Japonská a americká vláda zahájily plán na přesun vojáků z ostrova Okinawa
Tato v lednu dohodnutá strategie by tak měla výrazně odlehčit ostrovu Okinawa od přítomnosti vojáků USA. Těch by mělo na ostrově zůstat 10 tisíc, přičemž zbylých 9 tisíc bude přemístěno na jiná místa v asijsko-pacifickém regionu. Hovoří se především o Havaji a ostrovu Guam. Obě strany se však stále ještě nedohodly na přemístění letecké základny Futenma, která ostrov podle mínění obyvatel zatěžuje nejvíce. Tato agenda se bude pravděpodobně projednávat i na návštěvě japonského premiéra v USA v následujících dnech.
Podle amerických představitelů je jádro organizace Al-Kaida zničené
Rok po zabití bývalého vůdce Al-kaidy Usámy Bin Ládina oznámili američtí představitelé, že jádro Al-Kaidy je zničené. Současný vůdce Al-Kaidy Ayman al-Zawahri podle nich nemá kapacity k útoku na Spojené státy americké, či jiné zásadní západní cíle a navíc čelí neustálým útokům amerických bezpilotních letadel v Pákistánu. Existují ovšem odnože Al-Kaidy, které stále disponují vojenskou silou a politickým vlivem. Nejsilnější z nich je v Jemenu.
USA zvažují prodej vojenských letadel Taiwanu
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy zvažuje prodej vojenských letadel Taiwanu. Spojené státy americké v září 2011 zamítly žádost Taiwanu na nákup 66 stíhaček typu F-16. Kritici to označili za ústup nátlaku ze strany Číny. Nyní americká administrativa zvažuje vojenské letouny Taiwanu prodat. Nespecifikovala ovšem jaký typ, ani v jakém množství. Taiwanská vláda zprávu přivítala. Případný prodej může zhoršit vztahy USA a Číny.