Premiér Velké Británie David Cameron řekl, že britští občané mají právo projevit svůj názor na EU, proto se zavázal, že pokud konzervativci vyhrají volby za 2 roky, uspořádají v roce 2017 referendum o setrvání nebo vystoupení z EU. Premiér ujistil, že se nejdříve pokusí vyjednat výhody a lepší vztahy Velké Británie a EU, doposud je podle premiéra pro zemi výhodnější zůstat v unii. Euroskeptici v jeho straně nicméně uvítali příslib referenda, avšak kritizují jeho pozdní konání. Premiér Cameron si je jistý, že by Velká Británie svou pozici mimo EU ustála, ale odstoupení od smlouvy musí pečlivě promyslet a hlavně zvážit důsledky, které se týkají především prosperity země a její role na mezinárodní scéně. Premiér dodal, že si je vědom nevratitelného vystoupení z EU, proto by nejlepším řešením bylo, aby se ostatní členské země EU dohodly na nové smlouvě, ale premiér je připraven hledat řešení i jenom na straně Velké Británie.
Archiv rubriky: David Cameron
Britský premiér Cameron požaduje referendum o vztahu s EU
Předseda vlády Velké Británie David Cameron prohlásil, že bude požadovat referendum o vztahu Velké Británie k EU, přesto ujistil, že i nadále považuje za výhodné zůstat členem EU. Pro BBC premiér uvedl, že chce urovnat vztahy s EU a vyjednat s ostatními členskými státy pravomoci, které z Velké Británie přejdou na EU. Většina občanů podle premiéra chce zůstat v EU, ale požadují určité změny. Britský premiér je připraven vetovat opatření, kterými členské státy eurozóny chtějí posílit jednotnou měnu, ale popírá, že by se jednalo o „vydírání“ z britské strany.
USA nedoporučuje Velké Británii vystoupení z Evropské unie
Velká Británie riskuje podle administrativy amerického prezidenta Obamy ohrožení vzájemných vztahů, jestliže by opustila Evropskou unii. Americký ministr zahraničí a náměstek ministra pro evropské a euroasijské záležitosti Philip Gordon řekl, že USA mají stálý vztah s EU jako s institucí, která má důležitý hlas ve světě, a je v zájmu USA, aby byl slyšet silný britský hlas v této unii. Veřejné prohlášení ministra Gordona naznačuje podle listu Independent míru obav ve Washingtonu z možného referenda o britském členství v EU. Prezidenti největších členských států dokonce zveřejnili podepsaný dopis oznamující, že pokusy o změnu podmínek členství v EU mohou vytvořit nejistotu a snížit investice do Velké Británie. Premiér Velké Británie a předseda konzervativní strany David Cameron nevyloučil konání případného referenda v roce 2018.
Argentina odmítá vojenské vyhrůžky Velké Británie
Premiér Velké Británie David Cameron v rozhovoru pro BBC vyhlásil, že je připraven chránit Falklandské ostrovy – dokonce i vojensky, jestliže to bude nutné. Potvrdil, že britská vláda bude území i do budoucna ochraňovat. Argentinská vláda klasifikovala premiérova slova jako vojenské vyhrůžky, které rezolutně odmítla. Britské vládě následně vzkázala, aby nezneužívala otázku Falklandských ostrovů jako způsob odpoutání pozornosti od krize v Evropě. Falklandy se nacházejí 480 kilometrů na východ od Jižní Ameriky a už 180 let spadají pod Velkou Británii, nicméně Argentina stále žádá o jejich navrácení pod svou vládu.
Argentinská prezidentka vyzvala v otevřeném dopise britského premiéra k navrácení Falkland
V dopise uveřejněném v denících Guardian a Independent žádá argentinská prezidentka Velkou Británii o respektování rezoluce OSN z roku 1965, která vyzývá obě strany k jednání a nalezení řešení. Podle prezidentky Cristine Fernandez de Kirchner byly Falklandy Argentině násilně odebrány v roce 1833. Velká Británie velmi razantně odmítla žádost o navrácení ostrovů, podle britského premiéra Davida Camerona je nezbytné respektovat rozhodnutí obyvatel Falkland, kteří touží zůstat Brity. Referendum o politickém statusu ostrovů se bude konat letos v březnu, britský premiér vyzval naopak Argentinu, aby následně respektovala a dodržela výsledky blížícího se referenda. Argentina britskou nadvládu nad ostrovy nikdy neuznala a začátkem dubna 1982 dokonce ostrovy obsadila, následná válka však skončila kapitulací Argentiny.
Stíhačky za 2,5 miliard USD dodá do Ománu společnost BAE Systems
Britská společnost BAE Systems poskytne Ománu 12 stíhaček Typhoon a 8 Hawk Advanced Jet Trainer. Podpis dohody přichází pouze 2 dny poté, co společnost oznámila zpoždění dodávky 72 stíhaček do Saudské Arábie důsledkem neshod ohledně konečné ceny. Britský premiér David Cameron, který navštívil Omán v sobotu, uvítal dohodu, která poskytne na 6 000 pracovních míst v oblasti Lancashire.
Velká Británie by mohla rozmístit víc jednotek v Perském zálivu
Uvedl to britský premiér Cameron před návštěvou Ománu, kde plánuje uzavřít kontrakt o prodeji 12 stíhaček Typhoon v hodnotě zhruba 4 miliard USD. Návštěva Ománu premiérem Cameronem se koná jen několik týdnů poté, co Velká Británie uzavřela se Spojenými arabskými emiráty (SAE) dohodu o připravované obranné spolupráci. Rovněž vláda SAE vyjádřila zájem o nákup až 60 stíhaček Typhoon. „Co tu zejména v případě Spojených arabských emirátů vidíme, není jen plán na prodej stíhaček, ale významná dohoda o obranné spolupráci,“ uvedl premiér Cameron. Velká Británie by v Perském zálivu mohla rozmístit více jednotek i vzhledem k tomu, že příští rok stáhne 4 000 svých vojáků z Afghánistánu.
Premiér Cameron: Současná situaci v Sýrii nahrává extrémistům
Britský premiér Cameron prohlásil, že podle něj existuje strategické i morální ospravedlnění k akci v Sýrii. Podle premiéra Camerona situace v Sýrii nahrává vytváření nových skupin extremistů spojených s Al-Kaidou. „Existuje také riziko šíření nestability v regionu, případně možnost zavlečení sousedů Sýrie do přímého konfliktu,“ uvedl premiér Cameron. Podle něj současná situace nemůže dále pokračovat beze změny. „Pokud nebudeme spolupracovat se syrskou opozicí, nemusíme vidět takovou přeměnu režimu, jakou si přejeme,“ sdělil premiér Cameron. Podle něj je třeba přehodnotit embargo na zbraně uvalené na celou Sýrii, aby bylo možno poskytnout opozici lepší podporu.
Britská armáda má vypracované plány na zásah v Sýrii
Britský generální štáb na žádost britského premiéra Davida Camerona podle deníku The Guardian vypracoval plány na poskytnutí námořní či letecké podpory syrským rebelům. Velká Británie avšak nechce nepodniknout žádné vojenské kroky bez zapojení se USA. Evropská země se již dříve podílela na zajištění bezletové zóny v Libyi, i tehdy byla nicméně závislá na podpoře USA. Podle řady britských vojenských velitelů by zásah v Sýrii byl rozdílný od operace v Libyi, syrský režim totiž disponuje velkým množstvím protiletadlových střel.
Huawei se chystá investovat 1,3 miliardy liber do svých obchodních aktivit na britském trhu
Čínský telekomunikační a počítačový gigant se chystá na britském trhu v období příštích pěti let investovat hlavně do oblasti mobilního širokopásmového připojení. Zároveň se Huawei chystá vytvořit více než 700 nových pracovních míst. Britský premiér David Cameron investici uvítal jako demonstraci toho, že Velká Británie je v současnosti otevřena zahraničním investorům. Obchodní aktivity čínské státní firmy a její expanze na zahraniční trhy jsou však často zmiňovány spolu s podezřeními z možného ohrožení národní kybernetické bezpečnosti. Australská vláda z tohoto důvodu letos zabránila společnosti podat nabídku na zakázku na vybudování celonárodní širokopásmové sítě v hodnotě přesahující 38 miliard USD.
Představitelé EU údajně chystají summit zaměřený na rozpočet bloku
Dle zdroje agentury AFP by se měl summit uskutečnit v listopadu v pauze mezi již naplánovanými summity v říjnu a prosinci, které by se měly týkat především finanční situace Řecka a Španělska. Očekává se, že v době velkých úsporných opatření bude rozpočet EU pro následující roky (2014-2020) kontroverzním tématem. Zatímco někteří představitelé bloku požadují zvýšení rozpočtu, britský premiér David Cameron chce vyjednat nejprve omezení a poté zmrazení některých stálých výdajů unie.
Spojené státy americké definovaly podmínky za kterých provedou intervenci v Sýrii
Americký prezident Barack Obama oznámil, že pokud syrský prezident Bashar Assad překročí „červenou linii“, tak Spojené státy americké provedou vojenskou intervenci v Sýrii. „Červená linie“ byla definována skrze použití chemických zbraní. Syrský prezident překročí tuto pomyslnou linii, pokud použije chemické zbraně, či pohrozí jejich použitím. Americký prezident Barack Obama tento krok konzultoval s britským premiérem Davidem Cameronem. Americký Pentagon již pro případnou vojenskou operaci vypracoval plány.
Britský premiér David Cameron navštívil Afghánistán
Britský premiér David Cameron jednal ve středu v jihoafghánské provincii Helmand s britskými a afghánskými představiteli. Velká Británie má v současné době 2. největší kontingent v zemi po USA, část vojáků by ze země měla být stažená již do konce letošního roku. Premiér po své návštěvě Afghánistánu uvedl, že předání zodpovědnosti za bezpečnost afgánským silám probíhá dle očekávání. Již dříve Velká Británie uvedla, že od roku 2015 poskytne ročně asi 89 milionů eur na financování afghánské policie, aby tak zajistila bezpečnost v zemi po odchodu spojeneckých vojsk.
Francouzský prezident Francois Hollande navštívil Velkou Británii
Během své úterní návštěvy, která byla první od zvolení do úřadu, se francouzský socialistický prezident Francois Hollande setkal s britským konzervativním premiérem Davidem Cameronem, s nímž jednal o evropské dluhové krizi, nynější situaci v Sýrii, Íránu a posílení vzájemných vztahů obou zemí na poli obchodu o obrany. Cameron návštěvu francouzského státníka komentoval slovy: „Vždy budou existovat oblasti, ve kterých se neshodneme, přesto jsme dnes našli společnou řeč.“ Hollande se poté setkal také s britskou královnou Alžbětou II. na Windsorském zámku.
Barmská opoziční politička Aung San Suu Kyi se ve Velké Británii sešla s premiérem Davidem Cameronem a promluvila před britským parlamentem
Nositelka Nobelovy ceny žádala o podporu při reformách Barmy, které mají vést k demokratizaci země. Britský premiér David Cameron hned po setkání se Suu Kyi prohlásil, že chce podporovat Barmu při demokratickém i hospodářském rozvoji. Zároveň také řekl: ,,V Barmě probíhají reformy. Abychom ten proces podpořili, je třeba s (tamním) režimem spolupracovat, a to bez ohledu na to, jaký byl v minulosti.“ Premiér poté oznámil, že pozval barmského prezidenta Thein Sein na návštěvu Spojeného království.
Německá kancléřka Angela Merkel chce prosadit evropskou daň z finančních transakcí
Daň chce německá kancléřka prosadit během summitu v Římě, kde se setká se svými protějšky z Itálie, Francie a Španělska a to ačkoliv německý ministr financí Wolfgang Shaeuble nedávno uvedl, že plán na zavedení této daně je v EU „neaplikovatelný“. Dle mluvčího kancléřky Steffena Seiberta lze podporu pro tuto daň očekávat i od nového francouzského prezidenta Francoise Hollanda. Proti dani se výrazně staví britský premiér David Cameron.
Některé státy vypověděly syrské diplomaty na protest proti masakru ve vesnici Houla
Poté, co generální tajemník OSN Ban Ki-Moon nařídil vyšetřit incident ve vesnici Houla , některé státy reagovaly vypovězením syrských diplomatů. Ke kroku se slovy francouzského prezidenta „po jednáních na vysoké úrovni s britským premiérem Davidem Cameronem“ rozhodla Francie, Velká Británie, Německo, Itálie a Austrálie. Stejný krok potvrdil i kanadský ministr zahraničních věcí John Baird.
Příznivci nezávislosti Skotska začnou největší kampaň za nezávislost Skotska v historii
Podle agentury Reuters by právě toto mohl být první krok k zániku 305 let starého spojení s Anglií. Podle mluvčího kampaně jsou lidé k tomuto kroku otevřenější, než kdykoli předtím. V případě úspěchu by to znamenalo vážné strategické problémy pro Británii, neboť základna britských jaderných ponorek se nachází právě ve Skotsku. Podle průzkumů veřejného mínění je 40% Skotů pro nezávislost, 10% neví a zbylých 50% se vyjádřilo proti. V Anglii jsou lidé vůči této otázce velmi apatičtí. Britský premiér David Cameron již dříve apeloval na Skoty, aby nerozdělovali Velkou Británii.
Dalajlama na návštěvě Rakouska
Tibetský duchovní vůdce dalajlama dorazil do země již ve čtvrtek a stráví zde celkem 11 dní, během kterých se setká se spolkovým kancléřem Wernerem Faymannem, vicekancléřem a ministrem zahraničí Michaelem Spindeleggerem nebo vídeňským kardinálem Christophem Schönbornem. Čínský tisk označil pondělní setkání dalajlamy s britským premiérem Davidem Cameronem za urážku. Čína dalajlamu dlouhodobě obviňuje z podněcování protirežimních protestů.
Britský premiér David Cameron podpořil protideficitní plány francouzského prezidenta Francoise Hollanda
Oba státníci se setkali, poprvé od nástupu Hollanda do funkce prezidenta, ve Washingtonu. Podle francouzské AFP britský premiér Cameron řekl, že jeho na úspory zaměřená vláda je postavena na podobných základech jako myšlenky francouzského prezidenta. Od toho se nyní očekává, že na summitu G8 bude prosazovat svou prorůstovou politiku. Podle zprávy BBC David Cameron však varoval Hollanda, že Velká Británie nebude akceptovat daň na finanční transakce.
Britský premiér David Cameron uvítal znovuzvolení Borise Johnsona londýnským starostou
Pří příležitosti složení přísahy na radnici města uvedl znovuzvolený starosta Londýna, že děkuje voličům za hlasy v místních volbách a za to, že mu udělili druhý mandát. Britský premiér David Cameron uvedl, že konzervativní kandidát měl „velmi silnou kampaň“, a „nyní záleží na tom, aby pracoval pro dobro Londýna“.
Britský premiér: „Svět počítá se spojenectvím Britů a Američanů“
Britský premiér David Cameron a americký prezident Barack Obama označili spojenectví obou zemí za „unikátní a zásadní“. Toto označení předchází britské návštěvě Washingtonu. Během společného setkání by oba představitelé měli projednávat to, co nazývají „další fázi“ v Afghánistánu, kdy se aliance bude snažit předat zodpovědnost za bezpečnost v zemi od roku 2014 Afgháncům. Dalšími tématy bude nynější situace v Íránu a Sýrii. V otázce rostoucího napětí mezi Izraelem a Íránem ohledně íránského jaderného programu oba představitelé vyjádřili názor, že je zde „dostatek času a prostoru pro diplomatické řešení“.
Britský premiér: „Zločiny proti syrským civilistům musí být potrestány“
Britský premiér David Cameron uvedl názor, že syrský režim musí být za své „zločiny“ na zdejších civilistech potrestán. Během jednání summitu EU, který má syrskou otázku na programu dne uvedl, že „je potřeba začít sbírat důkazy, aby jednou – a je jedno, jak dlouho to potrvá – nastal pro tento strašlivý režim den zúčtování“. Dle jeho názoru by důkazy mohly být nástroj, jenž povede syrský režim k odpovědnosti. 29.2. opustil britský diplomatický personál Damašek.