Francie předloží návrh Radě bezpečnosti OSN na nové sankce v Pobřeží slonoviny

Sankce se mají týkat prezidenta Laurenta Gbagba a jeho úzkého kruhu spolupracovníků. Mimo jiné chce také Francie v nové rezoluci uvalit zákaz na užívání těžkých zbraní v Abidjanu. Rada by však měla k projednávání těchto návrhů přistoupit až příští týden, přičemž francouzský velvyslanec Gerard Araud prohlásil, že vůbec není možné odhadnout, kdyby tento návrh měl být odhlasován.

OSN kritizuje potravinovou politiku Pákistánu

Představitelé Spojených národů tvrdí, že ceny potravin v zemi jsou nastaveny příliš vysoko, což má za následek nárůst procentuálního podílu podvyživených obyvatel. Pákistánská vláda na svou obranu tvrdí, že snížení cen povede k nárůstu pašování a změnu orientace farmářů na jiné výhodnější plodiny. První potravinová krize přišla po povodních v roce 2010 a podle OSN je situace i nadále vážná.

Generální tajemník OSN: žádné známky toho, že by Kaddafi jednal v souladu s požadavky OSN

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon prohlásil, že OSN nemá žádné důkazy o tom, že by Muammar Kaddafi jednal v souladu s rezolucemi 1970 a 1973 Rady bezpečnosti OSN. Zvláštní velvyslanec OSN v Libyi Abdelilah Al-Khatib, bývalý jordánský ministr zahraničí, podle generálního tajemníka již osobně varoval Muammara Kaddafiho, že by Rada bezpečnosti mohla přijmout další opatření. OSN nyní po libyjské vládě požaduje okamžité příměří a zastavení bojů s povstalci.

Mezinárodní trestní tribunál uvažuje o otevření druhého procesu s Kaddafim

Prokurátor Luis Moreno-Ocampo, který již začal jedno vyšetřování namířené proti Muammaru Kaddafimu, jeho synům a úzkému kruhu vlády za údajné válečné zločiny proti civilistům, oznámil, že Mezinárodní trestní tribunál (MTT) by mohl v brzké době zahájit další souběžný proces. Muammar Kaddafi by v tomto případném druhém procesu měl být vyšetřován a souzen za údajné válečné zločiny, kterých se měl dopustit v posledních dnech proti civilistům.

Súdán dal svolení k užívání svého vzdušné prostoru pro uplatňování bezletové zóny nad Libyí

Pouze 2 arabské země přímo podpořili intervenci v Libyi- Katar a Spojené arabské emiráty, ovšem existuje spoustu zemí, které intervenci podporují nepřímo a neoficiálně. Jednou z nich se stal Súdán. Potvrdil to súdánský diplomat při OSN, který prohlásil, že Súdán umožní použití svého vzdušného prostoru pro koaliční letadla. Jedním z důvodů pravděpodobně bude i fakt, že vláda Muammara Kaddafiho dlouhodobě podporuje rebely v Dárfúru.

Západoafrický ECOWAS bude žádat OSN o vojenský mandát do Pobřeží slonoviny

Na summitu západoafrických států sdružených v organizaci ECOWAS se jejich představitelé dohodli, že zažádají Organizaci spojených národů o mandát k vojenské intervenci do Pobřeží slonoviny. Podobný krok již dříve podnikla Nigérie, nejsilnější člen ECOWAS, ovšem byl bez odpovědi. Prezident organizace ECOWAS James Victor Gbeho to oznámil na závěr summitu, ovšem nespecifikoval, zda by bojovou operaci měli provést síly OSN, které se v Pobřeží slonoviny již nacházejí s 11 000 vojáky, nebo aliance států ECOWAS.

USA chtějí proměnit Radu OSN pro lidská práva ve více efektivní orgán- zvláště kvůli Íránu

Spojené státy ve spolupráci s nevládní organizací NGO, která pracuje na prosazování všeobecných lidských práv především v konfrontaci s Organizací islámské konference (OIC), zahajují kampaň v boji proti náboženské nesnášenlivosti s cílem udělit Radě pro lidská práva větší pravomoci. Americký velvyslanec Eileen Donahoe v Radě kritizuje především otázku náboženství v Íránu a lidských práv v této zemi, které mají být lépe řešitelné s větší efektivitou Rady pro lidská práva.

Nigérie žádá po OSN tvrdší kroky v Pobřeží slonoviny, Angola uznala prezidenta Ouattaru

Nigerijský prezident Goodluck Jonathan vyzval OSN, aby přijala další rozhodné kroky k ukončení stále více nebezpečné politické krize v Pobřeží slonoviny. Učinil tak na summitu hlav členských států západoafrického společenství ECOWAS, kde také prohlásil, že současná nestabilita v Pobřeží slonoviny představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost západní Afriky a svět nesmí udělat chybu v podcenění hrozby, kterou situace v Pobřeží slonoviny představuje. Mezitím také potvrdila Angola rozhodnutí komise Africké unie o právoplatnosti zvolení prezidenta Allassane Ouattary.

Situace v Pobřeží slonoviny se vyostřuje- mírové jednotky volají o pomoc

Armáda věrná prezidentu Laurentu Gbagbo podle mírové mise OSN chystá bojové vrtulníky s raketomety k nasazení v bojích. Dále mise upozorňuje, že síly prezidenta Gbagba používají těžké zbraně ( kulomety atd.) proti civilistům. Samotná mise OSN v Pobřeží slonoviny ( UNOCI) čelí silné kritice ze strany prezidenta Ouattary, který tvrdí, že nedělá nic pro ochranu civilistů. Oficiální čísla OSN mluví o 800 zabitých bezpečnostními silami, číslo je však pravděpodobně mnohem větší.

Východoafrické společenství obvinilo Radu bezpečnosti OSN z přehlížení Afriky

Společenství východní Afriky ( EAC) obvinilo Radu bezpečnosti a země v ní z povýšenosti a přehlížení. EAC se nelíbí, že Rada bezpečnosti nechce projednávat závažná africká témata oficiálně a jedná o nich pouze neformálně- EAC, jehož členy jsou Burundi, Keňa, Rwanda, Tanzánie a Uganda, mimo jiné vyzvedl i Keňskou žádost o pozastavení vyšetřování Mezinárodního trestního tribunálu. Prezident Keni Mwai Kibaki žádá o zastavení vyšetřování členů své vlády v souvislosti s násilím a boji po posledních volbách. Mahboub Maalim, generální tajemník Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD), prohlásil, že nevidí jediný důvod, proč by Rada bezpečnosti měla vést pouze neformální jednání o tom, co má vliv na regionální bezpečnost a stabilitu vlády. Také obvinil mocnosti, že v problematice Afriky volí zdržovací taktiku, aby nemusely zaujmout jasný postoj či dokonce jednat v souladu s chartou OSN. Tuto nečekanou kampaň proti Radě bezpečnosti podpořila i Africká unie a postavila se za EAC. Podle průzkumů si ale obyvatelé Keni přejí, aby jejich ministři byli souzeni v Haagu kvůli slabé víře ve vlastní soudy, a za pokračování procesu se postavil i keňský premiér Raila Odinga.

Útoky milic v oblasti Abyei mezi jižním a severním Súdánem pokračují- Rada bezpečnosti OSN zasedla

Podle mírové mise OSN v Súdánu dochází k střetům mezi arabskými a černošskými kmeny. Stejně tak místní polovojenské milice provádějí nájezdy na vesnice a bojují s jihosúdanskými silami. Rada bezpečnosti OSN zahájila včera večer neveřejné zasedání kvůli situaci v oblasti Abyei, která je bohatá na ropu a stále je sporným územím mezi nově vznikajícím jižním Súdánem a centrální Súdánskou vládou. V oblasti dokonce znepřátelené síly podle satelitních snímků již minulý týden zahájily výstavbu zákopových linií a hromadí se zde bojové jednotky. Rada bezpečnosti považuje situaci za natolik vážnou, že by mohla rozpoutat další roky se táhnoucí válku,

Humanitární pracovníci OSN upozorňují na súdánský Dárfúr- dalších 70 000 uprchlíků

Za poslední necelé 3 měsíce z oblasti západního Dárfúru kvůli obnovujícím se bojům mezi černošským a arabským obyvatelstvem uprchlo 70 000 lidí do sběrného tábora El Fasher poblíž Dárfúru, v němž se nyní nachází již 120 000 lidí. Společná mírová mise OSN a Africké unie ( UNAMID) varuje, že v táboře začíná být tlak na zajišťování základních potřeb lidí a hrozí tak humanitární krize.

Keňa přiostřuje v krocích proti šetření Mezinárodního trestního soudu

Keňský prezident Mwai Kibaki osobně odletěl do Haagu, aby zablokoval jednání Mezinárodního trestního soudu (ICC), které se týká 4 vládních prominentů. Prokurátor Luis Moreno-Ocampo obvinil z podílu na povolebním násilí ministra financí Uhuru Kenyatta (syna prvního prezidenta Keni), Williama Ruto, ministra školství ( který má již pozastavenou funkci kvůli korupční aféře), tajemník vlády Francise Muthaura a bývalého policejního náčelníka Mohammeda Hussein Aliho. Podle expertů je vývoj případu velmi podezřelý, neboť o keňském prezidentovi je známo, že jedná vždy ve svůj prospěch. Přílet prezidenta do Haagu tak zvýšil pozornost trestního tribunálu, protože nasvědčuje tomu, že prezident má pravděpodobně velký důvod pro zastavení vyšetřování.

Radou bezpečnosti OSN pravděpodobně neprojde žádost Keni, Francie je proti

Francie odmítá vyhovět žádosti Keni o odložení soudního řízení s ministry současné keňské vlády u Mezinárodního trestního tribunálu. Jsou obviněni z podílu na povolebním násilí v roce 2007. Keňa se odvolává na článek 16 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a dojde k neformální schůzi členů rady bezpečnosti s keňskou delegací, Francie ale odmítá, že by šlo o naplnění článku 16. V Keni prezident Mwai Kibaki vyzval Radu bezpečnosti k odložení soudu na rok a k projednávání v Nairobi.

V Libyi je vyhlášeno dočasné příměří, avšak armáda plk. Kaddafiho se přeskupuje

Libyjský ministr zahraničí Moussa Koussa oznámil, že Libye bude respektovat rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o bezletové zóně. Dále prohlásil, že jeho země plánuje chránit civilní obyvatelstvo a poskytnout mu humanitární pomoc a stejně tak že se zavazuje chránit všechny cizince a jejich majetek. Ministr zahraničí označil rozhodnutí o použití vojenské síly za porušující suverenitu Libye, přičemž je dle něj v rozporu s Chartou OSN, ovšem zdůraznil, že Muammar Kaddafi si je vědom nebezpečí, které představuje plánovaná intervence, a proto má být nyní vyhlášeno příměří. Kaddafi nyní označil povstalce v Benghazi za zrádce, kteří zvou do země Západ. USA, VB a Francie připravující své letectvo k útoku doposud neuvedly, v jakém rozsahu má být vojenská intervence provedena, ovšem mandát OSN jim dává v podstatě volné ruce, neboť rezoluce říká, že členské státy OSN mohou přijmout všechna nezbytná opatření k ochraně obyvatelstva. Španělská vláda již nabídla NATO své vojenské základy pro útoky na Libyi. Velvyslanec Ligy arabských států při OSN Yahya Mahmassani oznámil, že útoku se zúčastní dvě arabské země, které ještě není rozhodnuto, přičemž americký prezident Barack Obama jasně prohlásil, že bude vyžadovat co největší zapojení arabských zemí.

Útok v Libyi povede aliance spolu s arabskými státy

Rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o všech nezbytných krocích pro vytvoření bezletové zóny dává operacím na Libyí velmi velký mandát, neboť se prakticky jedná přímo o vojenskou akci jaká proběhla například při zásahu v Kosovu proti srbským jednotkám. Podle francouzského diplomatického zdroje by útok měli vést francouzské, britské a americké jednotky, přičemž by měl zakročit i jeden nebo dokonce více arabských států. Vojska Muammara Kaddafiho se nyní nacházejí asi 100 km od Benghazi a plukovník velmi přiostřil rétoriku, „přijdeme, dům po domu, pokoj po pokoji“ prohlásil.

Rada bezpečnosti OSN odsouhlasila vytvoření bezletové zóny nad Libyí

V noci na dnešek byla z iniciativy Francie, Velké Británie, USA a Libanonu přijata rezoluce umožňující vytvoření bezletové zóny nad Libyí a povolující všechny nezbytná opatření, které se tohoto kroku týkají, včetně leteckých útoků na síly Muammara Kadáfího, ke kterým by mohlo dojít v následujících hodinách. Rusko, Čína, Německo a Brazílie se hlasování zdržely, rezoluce byla přijata poměrem hlasů 10:15.

Írán podává stížnost k OSN kvůli zákroku v Bahrajnu, kde se již zatýká

Včerejší zákrok provázený tanky a letectvem si v Manamě vyžádal nejméně 5 mrtvých. Bahrajnská policie již zatkla 6 opozičních vůdců, kteří jsou obvinění z podněcování k vraždám, násilí a nepokojům. Velmi vzácně kritizovaly Bahrajn i Spojené státy a událost vyvolává rozsáhlý odpor u šíítské populace v celém regionu. Šíítský Írán se postavil do čela obhajoby šíítů- íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi napsal dopis generálnímu tajemníkovi OSN, ve kterém prohlašuje, že není možné akceptovat, aby si vláda pozvala cizí vojska na potlačení svých vlastních občanů. Naráží tak na Libyjskou problematiku, ve které je Západ významně kritičtější. Podobné diplomatické kroky Írán podnikl taktéž u Ligy arabských států a Organizace islámské konference.

USA zvažují letecké údery na Kaddafiho jednotky, které postupují na Benghazi- Rada bezpečnosti OSN jedná

Libyjská armáda zahájila ostřelování Benghazi a oblasti pod kontrolou povstalců se stále zmenšují. Ve Spojených státech se kvůli tomuto postupu začalo vážně uvažovat o leteckých útocích na Kaddafiho jednotky. USA, které původně držely zdrženlivý postoj i přes vnitropolitický tlak, tak stále více přistupují na myšlenku zakročení. Rada Bezpečnosti OSN dnes bude dojednávat případnou bezletovou zónu, v rámci které by dle tradičního postupu došlo k vybombardování všech protileteckých zbraní a letectva libyjské armády. Velvyslankyně USA při Radě bezpečnosti Susan Rice také oznámila, že se chystají i jiná rozsáhlejší opatření, která by měla chránit civilisty. Rusko a Čína s právem veta spolu s Německem a Indií jsou ovšem v čele zdrženlivých států, kteří se stavějí spíše proti, neboť v rámci bezletové zóny skutečně dojde k zásadnímu zasažení do konfliktu a výrazné pomoci rebelům. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila, že věří v dnešní dokončení jednání v Radě bezpečnosti OSN a stejně tak prohlásila, že USA jsou nyní pro tvrdší a razantní kroky v rámci mandátu OSN.

Arabská liga odvolala své rozhodnutí a požádala Radu bezpečnosti OSN o vytvoření bezletové zóny nad Libyí

Rebelové opakovaně vyzývají k okamžitému vytvoření bezletové zóny nad Libyí, ale důrazně odmítají vojenskou intervenci. Generální tajemník Arabské ligy Moussa proto vyzval Radu bezpečnosti k přistoupení k tomuto kroku a změnil tak předchozí stanovisko Ligy, která původně zásahy Západu odmítala. Ománský ministr zahraničí Youssef bin Abdullaha bin Alawi informoval, že celá Arabská liga se na tomto kroku jednomyslně shodla. Nyní není jasné, jak se zachovají odpůrci bezletové zóny v Radě bezpečnosti Rusko a Čína, kteří mají právo veta. Jakékoliv otálení s tímto zásahem zásadně hraje proti rebelům, které ochromují letecké útoky vojenského letectva. Americký prezident Barack Obama oznámil, že USA stále zvažují všechny možnosti a poprvé nepřímo narážel i na vojenskou intervenci, ovšem pouze na podkladě jednání OSN.

Rada bezpečnosti OSN bude projednávat odložení mezinárodního soudního řízení s členy keňské vlády

Na žádost Keni se podle vyjádření čínského velvyslance v Radě bezpečnosti bude projednávat otázka obvinění 3 keňských ministrů, kteří jsou vyšetřováni Mezinárodním trestním tribunálem z podílu na násilí po volbách v Keni v roce 2008. Podle ostatních diplomatů zastupujících země v Radě bezpečnosti je však skoro jisté, že návrh Keni neprojde.

Podle OSN již 450 000 lidí v Pobřeží slonoviny uprchlo ze svých domovů, v Abidjanu bezpečnostní složky střílely do žen

V největším městě země probíhala další demonstrace stovek žen požadujících odstoupení prezidenta Gbagba, který včera prakticky znárodnil kakaovou produkci a převzal do svých rukou všechen obchod s kakaem, policie a milice ale dav rozehnaly pomocí střelby- 4 ženy jsou mrtvé. V zemi i v Abidjanu se mezitím nadále bojuje mezi povstalci a stoupenci prezidenta Ouattary na jedné straně a silami prezidenta Gbagba na straně druhé, OSN uvedla, že kvůli násilí ztratilo nebo muselo opustit domov již 450 000 lidí.