Blokáda by mohla trvat až několik týdnů, jak uvedl pákistánský premiér Yousuf Raza Gilani. Pákistán zablokoval průchod konvojů NATO do sousedního Afghánistánu po útoku na jeho dvě pohraniční základny helikoptérami Severoatlantické aliance minulý měsíc. Při tomto incidentu zahynulo 24 pákistánských vojáků. Premiér Gilani zároveň nevylučuje možné uzavření pákistánského vzdušného prostoru pro letouny USA.
Archiv rubriky: NATO
Albánie podporuje přijetí Kosova do NATO
Albánský prezident Bamira Topi na zasedání států Jaderské charty v Durres vyjádřil závazek k začlenění všech zemí západního Balkánu do NATO. V souvislosti s tím albánský prezident řekl, že Albánie plně podporuje vstup Kosova do NATO. Podle slov albánské hlavy státu by členství Kosova bylo dalším krokem k záruce míru a stability v regionu. Jadranská charta je sdružení Albánie, USA, Chorvatska, Makedonie, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory založené v roce 2003, které vedlo k přijetí Albánie a Chorvatska do NATO v roce 2009 a nyní pracuje na dialogu ostatních členských zemí s NATO. Srbsko má v Jadranské chartě statut pozorovatele.
Americký generál předpokládá nepokoje v Evropě
Generál Martin Dempsey, šéf sboru náčelníků štábů americké armády, projevil své znepokojení nad možnými nepokoji v Evropě. Ty by mohly být zapříčiněny krizi eurozóny. Generál se domnívá, že opatření přijatá na pátečním sumitu Evropské unie nemusí stačit ke stabilizaci situace. Dále se obává financování společných vojenských projektů v rámci NATO, které by mohly být zastavené, budou-li evropské vlády seškrtávat své náklady na obranu v rámci úsporných opatření.
Makedonie zahájila 13. kolo jednání o vstupu do NATO
Zástupci makedonského ministerstva zahraničí a obrany se spolu se členy Výboru pro integraci Makedonie do NATO setkají na každoročním mítinku s představiteli Severoatlantické aliance. Na jednání představí makedonská strana svoje strategické, obranné, ale i politicko-ekonomické cíle a aktivity. Makedonie se pokoušela vstoupit do NATO již v roce 2008, ale tehdy byla její snaha zablokována Řeckem, na které je nyní vyvíjen mezinárodní tlak.
Rozhovory NATO s Ruskem o protiraketových opatřeních budou pokračovat
I přes nedávné neshody budou Rusko a Severoatlantická aliance dále pokračovat v rozhovorech o tzv. protiraketovém deštníku. Přesto se NATO vůči ruským výtkám k plánovanému projektu ostře ohradilo. Dle jeho představenstva má Rusko představu, že bude určovat plány celé organizace, aniž by se jí jakkoli samotné podřídilo.
Ukrajina odmítá vstup do NATO, vydává se cestou neutrality
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč u příležitosti dne ukrajinských ozbrojených sil prohlásil, že jeho země nevstoupí do NATO a ani do žádné jiné vojenské aliance. Podle jeho slov zajistí politika neutrality Ukrajině bezpečnost a stabilitu. Ukrajinský prezident také zmínil úspěchy ve spolupráci s Ruskou federací a stejně tak i s EU. Ukrajina nyní hodlá zachovat stávající úroveň spolupráce s NATO.
NATO nebude brát ohled na rozhodnutí sporu mezi Řeckem a Makedonií
Makedonie bude vyzvána ke vstupu do NATO až poté, co vyřeší spory o svůj název s Řeckem, oznámil to generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v reakci na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ). NATO podle slov svého tajemníka bere na vědomí rozhodnutí ICJ, ale odmítá na něj brát ohled, neboť se jedná pouze o bilaterální záležitost mezi Řeckem a bývalou jugoslávskou republikou Makedonie. Řecko odmítá název Makedonie s tím, že z toho vyplývají nároky Makedonců na severní stejnojmenné oblasti Řecka, zatímco Makedonci se brání tím, že změna jména by byla ztrátou vlastní národní identity.
Afghánští představitelé slibují zintenzivnění boje proti korupci na oplátku za mezinárodní podporu po stažení spojeneckých vojsk
S tímto prohlášením přišel afghánský prezident Hamid Karzáí po jednodenní konferenci v německém městě Bonn a zároveň dodal, že jeho země je mladou, stále se vyvíjející demokracií. Mezinárodní společenství slíbilo Afghánistánu podporu po dobu 10 let po stažení spojeneckých vojsk výměnou za „dobré“ vládnutí v zemi. Pákistán, jakožto klíčový hráč v afghánské otázce, se však jednání nezúčastnil kvůli nedávnému incidentu, při kterém vrtulníky NATO zabily 24 pákistánských vojáků.
Pákistán změnil pravidla pro svou armádu – nyní může střílet na NATO bez čekání
Pákistánští vojenští velitelé v příhraniční oblasti s Afghánistánem od nynějška mohou opětovat palbu, pokud na ně bude veden útok, aniž by museli čekat na svolení z vyšších míst. Oznámil to vrchní velitel pákistánských ozbrojených sil, generál Ashfaq Kayani. Generál Kayani uvedl, že nechce, aby nadále existovali pochybnosti mezi pákistánskými důstojníky o rovnosti pákistánského zapojení v misích NATO.
Pákistánská armáda vidí v útoku NATO otevřenou agresi
Generálmajor Ishfaq Nadeem, ředitel pákistánských vojenských operací oznámil, že se při incidentu, kdy bylo zabito 24 pákistánských vojáků, jednalo o otevřenou a úmyslnou agresi. Jako důkaz pákistánský generálmajor uvádí fakt, že bojové vrtulníky NATO byly bezprostředně po útoku upozorněny, že se jedná o pákistánské jednotky, což podle Pákistánců ignorovaly. Stejně tak generálmajor Nadeem upozorňuje na fakt, že mise ISAF v Afghánistánu vlastní mapy s pozicemi pákistánské armády a musela tedy vědět, že se jedná o pákistánskou základnu. Pákistán se bude příští týden účastnit konference o budoucnosti Afghánistánu po roce 2014 v Německu, ovšem západní spojenci se nyní obávají, nakolik zde bude Pákistán negativně naladěn – samotnou účast na konferenci potvrdil teprve dnes. Pákistán mimo jiné ukončil možnost používat svá letiště pro americké bezpilotní letouny a uzavřel hranice s Afghánistánem, které jsou klíčové pro zásobování spojenců.
Srbský prezident vyzval Srby v Kosovu k opuštění barikád a KFOR k jejich odstranění
Srbský prezident Boris Tadić vyzval kosovské Srby, aby opustili barikády na severu Kosova. Podle jeho slov to nepřispívá k ochraně národních zájmů a naopak tím srbský národ stále více riskuje. Srbský prezident dále vyzval jednotky KFOR, aby barikády odstranily, neboť situace z nich plynoucí ohrožuje lidské životy a může vést k velkým problémům. Admirál NATO, Samuel J. Locklear, zatím na tiskové konferenci konané na letišti v Kosovu oznámil, že NATO přijme vhodná opatření k zajištění bezpečnosti všech obyvatel Kosova a považuje násilí ze strany Srbů za nepřijatelné. V nemocnici totiž po posledním střetu leží 30 vojáků KFOR, jak uvedl velitel KFOR Erhard Drews. Podle srbských médií pak bylo zraněno 50 Srbů, žádný ale střelnou ránou.
Došlo k dalšímu střetu Srbů s KFOR, při kterém se i střílelo – 25 zraněných vojáků zahraniční mise
Při dalších střetech vojáků KFOR a Srbů v severním Kosovu bylo zraněno 25 převážně německých a rakouských členů mise KFOR, dva vojáci utrpěli dokonce střelná zranění, ovšem jsou mimo ohrožení života. K incidentu došlo opět při odstraňování barikád, a to ve chvíli, kdy otázku Kosova projednává Rada bezpečnosti OSN na popud generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, který vyjádřil obavy z vlivu situace na bezpečnost a klid na Balkáně.
Čína k útoku NATO na pákistánské jednotky: „jsme v šoku!“
Čínské ministerstvo zahraničí v reakci na incident, při kterém bylo zabito 24 pákistánských vojáků, vyjádřilo svou upřímnou soustrast a plnou podporu Pákistánu, přičemž mluvčí ministerstva Hong Lei upozornil, že pro Čínu se jedná o velký šok a je velmi znepokojena. Mluvčí pákistánské armády, generálmajor Athar Abbas, již razantně odmítl tvrzení sil NATO, že se pod palbu dostaly jako první s tím, ať NATO tento fakt dokáže jakoukoliv škodou či ztrátou. Pro USA je tento vývoj asi nejhorší možnou variantou, neboť v posledních měsících, kdy vzájemné vztahy s Pákistánem utrpěly výrazné škody, Pákistán se stále více spojuje s Čínou, která tradičně považuje Pákistán za svého spojence proti Indii.
Pákistán po uzavření hranic pro NATO vydal ultimátum k vyklizení svých letišť
Pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar upozornil svého amerického protějška, Hillary Clonton, že útok, při kterém zahynuli pákistánští vojáci , je nepřijatelný. Přičemž oznámil, že tím došlo k znegování dosavadního pokroku ve vzájemných vztazích USA a Pákistánu. Ačkoliv americká ministryně přislíbila šetření incidentu a vyjádřila svou soustrast, Islámábád již včera uzavřel všechny hraniční přechody pro zásobování jednotek NATO v Afghánistánu, které jsou pro mise spojenců životně důležité. Dnes také Pákistán vydal patnáctidenní ultimátum na vyklizení letecké základny, kterou USA využívá pro své bezpilotní letouny.
Pobaltské státy zažádaly o prodloužení ochrany jejich vzdušného prostoru silami NATO
Ministři zahraničí Litvy, Lotyšska a Estonska společně zažádali o prodloužení mise NATO na ochranu jejich vzdušného prostoru. Vzdušné síly Severoatlantické aliance brání tyto tři pobaltské státy od doby jejich vstupu do tohoto společenství v roce 2004. Současná mise by měla vypršet v roce 2014, avšak představitelé všech tří vláda se shodli na tom, že nemá smysl investovat do vlastní letecké obrany v případě, že ji mohou zajistit spojenci z NATO.
NATO obviněno ze zabití 24 pákistánských vojáků
Podle pákistánských úřadů vrtulníky Severoatlantické aliance zaútočily na vojenskou základnu poblíž hranic s Afghánistánem. Dle pákistánské strany byl útok nevyprovokovaný. Pákistán v reakci na celou událost uzavřel hraniční přechody sloužící pro dopravu zásob jednotkám NATO do Afghánistánu. Vedení Severoatlantické aliance prý celý incident podrobí vyšetřování.
5. prosince Mezinárodní soudní dvůr rozhodne o žalobě Makedonie proti Řecku
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ) přislíbil vydání rozsudku o sporu zapříčiněným dlouhodobým sporem o název Makedonie. Podstatou soudu je fakt, že se Řecko v roce 1995 v bilaterální dohodě přislíbilo přestat blokovat vstup Makedonie mezinárodních společenství, ovšem v roce 2008 na summitu NATO v rumunské Bukurešti byl vstup Makedonie opět zablokován. Makedonie se poté obrátila na ICJ s tím, že Řecko je povinno dodržet své závazky vyplývající z prozatímní bilaterální dohody z roku 1995. Řecko svou obhajobu před ICJ zakládá na tom, že při rozhodování nemá Řecko žádné právo veta, ale že se rozhoduje na společném konsenzu všech členů NATO. Podle Řecka se všichni členové dohodly na pozdržení členství, které bude nejlepším řešením, dokud nebude vyřešen spor o název Makedonie. Athény také již vyzvaly ICJ, aby oznámil, že žaloba nespadá do jeho pravomoci.
Rusko bude na americký program evropské protiraketové obrany reagovat balistickými raketami a radary
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes učinil oficiální prohlášení o tom, jak bude Rusko reagovat na stagnaci v jednání se Spojenými státy o otázce protiraketové obrany: Na základě jeho nařízení má ruské ministerstvo obrany uvést ve městě Kaliningrad do provozu radiolokační stanici systému varování před raketovým útokem. Dále má být posílena ochrana objektů strategických jaderných sil a vypracován soubor opatření, která v případě nutnosti zabezpečí zničení informačních a řídících systémů protiraketové obrany. Dle slov D. Medveděva odmítá Rusko v případě pokračování nepříznivého vývoje postoupit další kroky v oblasti odzbrojení a kontroly zbrojení, a dojde-li k narušení strategické rovnováhy sil, bude země nucena úplně odstoupit od odzbrojovací smlouvy START (tato možnost plyne podle prezidenta ze samotné podstaty smlouvy). Podle D. Medveděva je však ještě stále čas na to, aby státy dospěly k dohodě – Rusko „má politickou vůli k dosažení potřebné dohody, která by mohla otevřít zcela novou kapitolu ve vztazích se Spojenými státy a NATO.“
Kosovská prezidentka: „celý Balkán si teď klade za cíl vstoupit do EU a NATO“
Na konferenci Germi Hill v Kosovu, kterou pořádá kosovské ministerstvo zahraničí a Evropská rada pro zahraniční záležitosti, kosovská prezidentka Atifete Jahjaga prohlásila, že všechny země regionu si nyní kladou za hlavní cíl vstoupit do NATO a EU. Stejně tak prezidentka Kosova prohlásila, že její země si přeje posílit a rozvíjet strategické partnerství s USA a udržovat přátelské vztahy se všemi zeměmi regionu. Konference se zúčastnilo přes 100 zástupců jednotlivých států včetně ministrů zahraničí a zástupců armády.
Rusko žádá Velkou Británii o podporu ve věci protiraketových štítů
Rusko varuje, že příjme odvetná „vojenská opatření“, pokud USA a organizace NATO budou pokračovat v programu budování protraketové obrany bez souhlasu Kremlu. Dmitri Rogozin, ruský velvyslanec v NATO, hovořil o znepokojení Moskvy nad americkou ignorací postavení Ruska, které bude mít důsledky nejen pro evropskou obranu, ale i v rámci spolupráce v Iránu, Sýrii a Afganistánu. Velvyslanec poukázal na fakt, že USA, posléze NATO, odmítly několik návrhů Moskvy k tomu, aby protiraketové štíty byly postaveny ve spolupráci s Ruskem. Rusko je přesvědčeno, že Velká Británie má schopnost zabránit tomu, co sám nazval „návratem Studené války“.
EU ani NATO neuznávají prezidentské volby v Jižní Osetii
EU i NATO oznámily, že považují prezidentské volby v Jižní Osetii za nelegitimní, neboť podle nich nemají žádný smysl pro dlouhodobé řešení problému. Jižní Osetie totiž jednostranně vyhlásila nezávislost na Gruzii, která ji neuznává. Generální tajemník NATO potvrdil, že aliance plně podporuje svrchovanost gruzínského území a jeho celistvost stejně jako EU.
Generální tajemník NATO v Gruzii přivítal reformní pokroky na cestě do NATO
Generální tajemník NATO, Anders Fogh Rasmussen, při příletu do Tbilisi prohlásil, že Gruzie se od summitu v Bukurešti NATO-Gruzie v roce 2008 velmi přiblížila ke vstupu do NATO a vyzval tuto kavkazskou zemi k pokračování v reformách. Právě na summitu v Bukurešti se podle názorů expertů USA podpolily tlaku svých významných spojenců, jako je Německo a Francie, které se obávají reakce Ruska na případný vstup Gruzie do NATO.
KFOR odstranilo další barikády, opět bez úspěchu
Síly KFOR za pomoci slzného plynu obsadily barikádu u hraničního přechodu Jarinje v severním Kosovu, ovšem ihned po dokončení dvouhodinové operace Srbové z Leposavqit a Leshakut za pomoci kamionů a štěrku vystavěli nové barikády. Opakovala se tak zcela situace z hraničního přechodu Brnjak.