Rada Severoatlantické aliance (NATO) za účasti velvyslanců všech zemí, které jsou součástí sil KFOR řeší situaci v severním Kosovu, kde stále nebylo dosaženo řešení. Diplomaté z několika členských zemí NATO podle kosovských médií neskrývají své zklamání a frustraci z neřešitelnosti. V NATO se nyní řeší to, že srbská menšina si je vědoma toho, že vojáci NATO nemohou zasáhnout kvůli obavám z napadení takového kroku, který by pak byl považován za stranící Kosovu, což by v Srbsku vedlo k podkopání autority prezidenta Borise Tadice a vzestupu nacionalistů. Stejně tak ale NATO přestává důvěřovat i srbskému prezidentovi, který podle názorů jednotlivých velvyslanců nepřichází s dostatečným množstvím možností řešení, o kterých by se mezi Prištinou a Bělehradem mělo konstruktivně jednat.
Archiv rubriky: NATO
Po operaci KFOR Srbové v Kosovu vystavěli ještě větší barikády
Poté co německé jednotky sil KFOR dokončily odstraňování barikád v severním Kosovu na cestě Zubin Potok – Ribarice, mezi kterými leží hraniční přechod Brnjak, zahájili místní Srbové stavbu barikád, které jsou podstatně rozsáhlejší, větší a lépe bráněny. Operace na odstraňování trvala přes 14 hodin, ovšem nyní zde vyrostly nové, tři metry vysoké.
KFOR nebude ručit za škody, které způsobí při odstraňování srbských barikád
Velitel sil KFOR, Erhard Drews, informoval bouřící se Srby v severní Mitrovici na území severního Kosovo, které Srbsko stále považuje za svou nedělitelnou součást, že KFOR nebude kompenzovat žádné škody, které způsobí během operace za účelem odstranění barikád na severu Kosova.
KFOR je připraveno řešit problém v Kosovu i bez dialogu
Velitel sil KFOR, Erhard Drews, dal jasně najevo, že pokud nebude problém na severu Kosova vyřešen pomocí dialogu, pak bude KFOR jednat podle konkrétní situace v dané oblasti samostatně, bude-li to třeba. Oznámil to dnes mluvčí KFOR, plukovník Uwe Nowicki. Mluvčí KFOR dále prohlásil, že dialog je nejlepší možný způsob, jak situaci na severu Kosova u srbských hranic řešit, a podle jeho slov je o tom přesvědčen i velitel KFOR, který ale hodlá použít i jiné formy, nebude-li dialog úspěšný.
NATO vyloučilo možnost intervence v Sýrii
NATO oznámilo, že nemá v úmyslu zahájit jakoukoliv akci proti Sýrii, oznámil to generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který dále odsoudil prezidenta Bashara al-Assada za smrtící zákrok proti disentu a vyzval vládu Sýrie, aby naplnila „legitimní očekávání“ syrského lidu. Prezident al-Assad zatím varoval Západ před jakoukoliv akcí v Sýrii, která by podle jeho slov vedla k vzplanutí blízkovýchodní krize. OSN mezitím oznámila, že počet obětí zásahů syrské armády se po sedmi měsících protivládních protestů přehoupl přes 3000 lidí.
Estonsko a Lotyšsko chtějí stálou ochranu svého vzdušného prostoru od NATO
Vlády Estonska i Lotyšska se rozhodly požádat o umístění stálé mise NATO na svém území za účelem obrany vzdušného prostoru. Estonský ministr zahraničí Urmas Paet po jednání se svým lotyšským protějškem Rinkevicsem Edgarsem oznámil, že očekává podporu svých spojenců z NATO pro tento záměr. Dosavadní mise by měla skončit v roce 2018. Společný návrh Estonska a Lotyšska bude projednáván na summitu NATO v Chicagu v květnu 2012.
Armáda České republiky skončila svoje nasazení v Kosovu
Celkem 8 500 vojáků české armády se zúčastnilo mise trvající od roku 1999 do 27. října 2011. České jednotky byly součástí operace KFOR probíhající pod vedením NATO. Jejich úkolem bylo především dohlížet na dodržování míru mezi etnickými skupinami a na demokratický vývoj situace v zemi. Momentálně jsou příslušníci Armády České republiky nasazeni pouze na misi v Afghánistánu.
Libyjská prozatímní vláda by ráda viděla NATO v Libyi i nadále
Vedoucí představitel libyjské prozatímní vlády (NTC) Mustafa Abdul Jalil prohlásil, že by NATO mělo prodloužit svou činnost v Libyi alespoň do konce roku 2011. Šéf NTC to oznámil na fóru zemí podporujících libyjské povstání v Kataru – NATO by se dle přání NTC mělo angažovat při řešení přebytku zbraní v Libyi a pomoci při vypořádávání se s loajalisty Muammara Kaddafiho. NATO zatím zaujímá spíše zdráhavý postoj a upozorňuje na to, že mandát OSN byl udělen pouze na ochranu civilního obyvatelstva. Operace NATO v Libyi měla skončit 31. října, ale nyní NATO odkládá jakékoliv rozhodnutí v této věci až na pátek.
NATO a EU stojí za akcí jednotek KFOR na severu Kosova
Představitelé obou organizací vyjádřili souhlas s postupem mírových jednotek KFOR při odstraňování barikád na hraničních přechodech mezi Srbskem a Kosovem. Podle jejich slov byla celá akce v souladu s mandátem celé mise a zajištění svobody a klidu je hlavním úkolem jednotek KFOR na tomto území.
Plukovník Muammar Kaddáfí údajně dopaden a zabit jednotkami rebelů
Prozatím oficiálně nepotvrzená zpráva hovoří o tom, že byl plk. Kaddáfí dopaden a zabit. Tato informace přišla od velitelů jednotek rebelů po oznámení, že rodiště bývalého libyjského vůdce, město Sirta, bylo dobyto. Agentura AFP údajně obdržela fotografie z mobilního telefonu, na nichž se nachází mrtvý plk. Muammar Kaddáfí v tratolišti krve. Oficiální prohlášení Přechodné národní rady se očekává v průběhu dne. NATO oznámilo, že v ranních hodinách provedlo bombardování, při němž byly zasaženy dva Kaddáfího vozy. Na plukovníka Muammara Kaddáfího, jenž byl u moci 42 let, byl již dříve uvalen mezinárodní zatykač a jeho zajmutí či zabití je považováno za zlomový bod libyjské revoluce.
Jednotky KFOR se dostaly do střetu se Srby bránícími barikády na severu Kosova
Deset příslušníků KFOR bylo při střetu zraněno. Jednotky zahájily akci na odstranění barikád blokujících hraniční přechody mezi Kosovem a Srbskem. Důvodem k zahájení bylo vypršení ultimáta daného Srbům k odstranění zátarasů z hraničních komunikací. Vojáci KFOR použili k rozehnání Srbů blokujících odstranění barikád slzný plyn.
Rumunsko nadále odmítá uznat existenci Kosova
Rumunský prezident Traian Basescu na plenárním zasedání NATO v Bukurešti, které se uskutečnilo od 7. do 10. října, oznámil, že jeho země nehodlá změnit svůj postoj k otázce Kosova do té doby, dokud se Kosovu nepodaří dohodnout se Srbskem. Dále rumunský prezident oznámil, že rumunská armáda bude nadále pokračovat ve své účasti mise KFOR a bude přísně dodržovat neutrální postoj své země ke Kosovu.
Rusko varuje Srbsko: „pro vstup do NATO budete muset uznat Kosovo“
Ruský velvyslanec při NATO, Dmitrij Rogozin Olegovich, vyjádřil obavy Ruska z ústupků, které by Srbsko mohlo podstoupit, aby se stalo členem NATO. „Chci zdůraznit, že ke vstupu do NATO Bělehrad musí uznat nezávislost Kosova. Jedno bez druhého není možné. Moskva se obává, že právě kvůli vstupu do NATO by Srbsko změnilo postoj ke Kosovu, což by bylo nepříjemné, nepochopitelné a nesprávné,“ řekl velvyslanec Ruska.
Hamid Karzáí: „Musíme zajistit lepší bezpečnost pro afghánské obyvatele“
Afghánský prezident Karzáí poprvé přiznal, že jeho vláda společně se silami NATO selhala při zajišťování míru. Ke svržení vlády Talibanu došlo před deseti lety, avšak s blížícím se stažením zahraničních jednotek ze země stoupá i tlak v podobě stupňujících se útoků ozbrojenců tohoto hnutí.
Generální tajemník NATO: „KFOR jednalo v Kosovu pouze v jasné sebeobraně“
Generální tajemník NATO Fogh Rasmussen v Bruselu na tiskové konferenci v před zasedáním ministrů obrany členských zemí NATO prohlásil, že neexistuje žádný důvod k šetření jednání jednotek KFOR v Kosovu. Obrana NATO se týká incidentu ve vesnici Qeshmellug, kde bylo zraněno 16 Srbů a 4 příslušníci sil KFOR při vzájemných střetech. Generální tajemník Rasmussen dále uvedl, že o incidentu hovořil i se srbským prezidentem Tadicem, kterého ujistil o nestrannosti mise KFOR. Dále jménem NATO Rasmussen vyzval všechny zúčastněné strany, aby zahájily otevřený dialog a a vyvarovaly se jakéhokoliv konfliktního jednání.
Kosovský ministr vnitra: „srbské barikády narušují svobodu pohybu, budou odstraněny“
Ministr vnitra Republiky Kosovo, Bajram Rexhepi, oznámil, že srbské barikády na severu Kosova začaly vážně ohrožovat normální občanský život a svobodu pohybu a proto budou odstraněny. Ministr vnitra neupřesnil, kdy se tak má stát, ovšem dle jeho slov to má být ve spolupráci s KFOR i EULEX (mise Evropské unie k prosazování práva v Kosovu). Podle kosovské vlády je povinností místních orgánů i mandátu KFOR zajistit bezpečnost a svobodu pohybu na celém území Republiky Kosovo.
KFOR rozšiřuje bezpečnostní zóny u kosovských hraničních přechodů
Síly KFOR v Kosovu rozšířily své bezpečnostní zóny u hraničních přechodů v Jarinje, kde hodlají odstranit srbské barikády. Podle kosovských médií jednotky KFOR neumožnili pracovníkům Mise OSN v Kosovu (UNMIK) přístup k místním občanům. V úterý také jednotky KFOR byly zapojeny do incidentu u hranic s Bosnou a Hercegovinou, kdy místní skupina Srbů zahájila palbu na Albánce v Qeshmellug na bosenské straně hranice. KFOR odpověděly gumovými projektily a zranily srbské útočníky, tato událost ovšem způsobila vlnu odlišných reakcí ze strany Srbska, USA, EU i NATO. Ruská federace mezitím vyjádřila své obavy o bezpečnost kosovských Srbů.
Atmosféra v Kosovu nadále napjatá, v ulicích jsou vojáci KFOR
Ve městě Mitrovica u hranic se Srbskem jsou v plné síle mírové ochranné sbory NATO KFOR. Těžká atmosféra vládne také u hraničního přechodu Jarinje, kde se kosovští srbové staví silně na odpor a nadále kontrolují barikádu. V předchozích střetech bylo zraněno 16 Srbů a 4 vojáci KFOR.
NATO: „bezpečnostní situace v Afghánistánu se zlepšuje“ – přímý rozpor se zprávou OSN
Spojenecké síly v Afghánistánu předložily zprávu, ve které uvádí, že se snížil počet bezpečnostních incidentů zaznamenaných ISAF a situace se zlepšuje. Podle zprávy sil ISAF se od ledna do srpna roku 2011 snížil o 2 % oproti stejnému období v minulém roce. Zpráva je v přímém rozporu se zprávou OSN, ve které se uvádí, že v roce 2011 vzrostla míra násilí o 39%. Podle sil ISAF je rozdílnost zpráv způsobena různými definicemi „bezpečnostních incidentů“. NATO totiž počítá pouze s útoky vedenými povstalci a nezahrnuje vraždy, tzv. „přátelskou střelbu“, nastražené bomby apod.
Mírové síly NATO posilují svou přítomnost na kosovské hranici
Mírové sbory NATO v Kosovu (KFOR) posilují svou přítomnost na hranicích mezi Srbskem a Kosovem. Důvodem jsou poslední srážky mezi Srby a silami KFOR – při posledním incidentu bylo během vzájemné konfrontace u bariér postavených Srby zraněno šestnáct kosovských Srbů a čtyři vojáci KFOR.
Šéf libyjské prozatímní vlády chce, aby NATO nadále operovalo v Libyi
Faktický prozatímní libyjský premiér Mahmoud Jibril v Radě bezpečnosti OSN prohlásil, že Muammar Kaddafi je stále nebezpečím pro celou severní Afriku. Mahmoud Jibril tedy prý považuje za nutné, aby jednotky NATO nadále pokračovaly ve své kampani s cílem ochraňovat civilisty a pomoci zajistit pořádek a obnovu země. V Libyi prozatím rebelové bojují s loajálními silami Muammara Kaddafiho ve městě Sirta. Povstalecké síly nasadily i ukořistěné tanky a nad městem jsou stále letadla NATO, která jsou připravena zahájit další vlnu bombardování.
NATO prodlužuje svou misi v Libyi o další 3 měsíce
Velvyslanci všech členských zemí NATO se dohodli v Bruselu na dalším prodloužením mise NATO v Libyi pod mandátem OSN. Mise, která zahrnuje námořní a letecké operace nad územím Libye bude prodloužena o 90 dnů. NATO zahájilo svou misi 31. března 2010 a již jednou ji prodlužovalo, současný mandát měl skončit 27. září. Tedy již druhé prodloužení mise se koná za stejným účelem, jaký byl deklarován již dříve – ochrana civilního obyvatelstva, která s sebou nese kampaň leteckých úderů, a námořní mise s cílem prosadit zbrojní embargo OSN. Podle diplomatů NATO je jasné, že by „starý odcházející režim“ stále ještě mohl ohrozit civilisty. Podle informací, které NATO poskytuje, podniklo osm z členských zemí již 23 350 letů a z toho 8751 útoků proti cílům, jako jsou velitelská centra, obrněná vozidla, tanky a rakety. Stejně tak po celou dobu při pobřeží Libye operuje 14 vojenských lodí. Prozatím nedošlo na straně sil NATO k žádným ztrátám.
Pákistánská zpravodajská služba podle Američanů stojí za útoky na americké cíle
Americké příslušné úřady dle neoficiální zprávy tvrdí, že mají stále více důkazů potvrzujících, že velitelství pákistánské zpravodajské služby ISI má napojení na povstaleckou síť Haqqani, která operuje na hranicích mezi Afghánistánem a Pákistánem. Síť Haqqani je úzce propojena s Talibanem a vede ji Maulvi Jalaluddin Haqqani spolu se svým synem Sirajuddinem Haqqani – podle amerických vojenských velitelů je nejodolnější povstaleckou skupinou a tvoří zároveň největší nebezpečí pro síly NATO a USA v Afghánistánu. Maulvi Haqqani byl vojenským velitelem afghánských sil již během sovětské okupace Afghánistánu v letech 1979 – 1989. Podle Američanů ISI přímo stála za útoky sítě Haqqani na velvyslanectví a velitelství NATO v Kábulu 13. září. Stejně tak podle zdroje Reuters existují zprávy o tom, že ISI dokonce navádí útoky sítě Haqqani a určuje cíle. Pro Bílý dům se jedná o velmi nepříjemný únik informací, neboť dlouhodobě čelí kritice a je vyzýván k zesílení tlaku na síť Haqqani. Stejně tak se americké vojenské velení dlouhodobě a neúspěšně snaží donutit Pákistán k operacím proti této síti na svém území, z tímto úsilím stojí především šéf sboru generálních náčelníků štábů (CJCS) Mike Mullen.