Náměstek americké ministryně zahraničí navštíví Balkán

Ve dnech 16. až 20. února navštíví náměstek americké ministryně zahraničí William Burns země západního Balkánu, konkrétně Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Kosovo a Chorvatsko. Informovalo o tom americké ministerstvo zahraničí, v jehož zprávě se uvádí, že během své návštěvy bude W. Burns klást důraz zejména na otázku euroatlantické integrace a na posílení regionální spolupráce s těmito zeměmi. Bude rovněž apelovat na řešení klíčových otázek, jako je právní stát a hospodářský rozvoj.

Srbsko a Austrálie podepsaly dohodu o bilaterální policejní spolupráci

Srbský ministr vnitra Ivica Dačić a představitel australské federální policie Tony Negus ve středu podepsali memorandum týkající se boje s přeshraniční trestnou činností, které má usnadnit přímou komunikaci a spolupráci srbského minsterstva vnitra a australské policie. Ministr Dačić uvedl, že posílení policejní spolupráce je v zájmu obou zemí, neboť řada policejních operací provedených v posledních letech ukazuje, že existuje spojení mezi zločineckými gangy v Srbsku a Austrálii. Ministr vnitra Srbska zdůraznil také důležitost spolupráce v boji proti terorismu – poukázal zejména na problematiku radikálního islamismu nebo wahhábismu, která je přítomna v obou zemích.

Britský premiér Cameron apeloval na Skoty, aby nerozdělovali Velkou Británii hlasováním o své nezávislosti

Během svého projevu v Edinburghu britský premiér David Cameron vyzval Skoty k tomu, aby v referendu nehlasovali pro oddělení. Premiér zdůraznil, že Skotsko má právo zvolit si svůj vlastní osud, ale on osobně doufá, že Skotsko zůstane součástí Velké Británie. Anglie a Skotsko podle jeho slov „fungují dohromady mnohem lépe než zvlášť“. Premiér dále naznačil, že nezávislost Skotska by mohla poškodit britské postavení v Evropě, v rámci NATO, a také ohrozit britské stálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN. Pro Skotsko bude podle premiéra bezpečnější a ekonomicky prospěšnější, pokud zůstane součástí Spojeného království společně s Anglií, Walesem a Severním Irskem. David Cameron se dnes rovněž setkal se skotským prvním ministrem Alexem Salmondem, jehož strana vede již dlouho kampaň za separaci Skotska. Alex Salmond usiluje o konání referenda o nezávislosti v září 2014 a doufá, že konečné odloučení od Londýna v podobě voleb do skotského parlamentu proběhne do května 2016. Průzkumy veřejného mínění nicméně ukazují, že v současné době podporuje rozdělení pouze jedna třetina Skotů.

Francouzský ministr zahraničí: „Krize dokazuje, že EU není schopna přijmout zemi velikosti Turecka“

„Ekonomická krize znovu dokazuje, že Evropská unie nezvládne členství země velikosti Turecka,“ uvedl dnes francouzský ministr zahraničí Alain Juppé během rozhovoru s novináři ve Štrasburku. Turecko by se podle jeho slov mělo zaměřit na politický dialog s EU. Ministr dále řekl, že by Francie byla otevřena jednání o vízové ​​privilegii pro Turecko, pokud by bylo dosaženo dohody v otázce nelegálního přistěhovalectví. Německý prezident Christian Wulff a německá kancléřka Angela Merkel se v otázce členství Turecka v EU shodují na tom, že členské státy EU by měly plnit své závazky v souladu s principem „pacta sunt servanda“ (dohody je třeba dodržovat), zároveň však kancléřka uvedla, že nesouhlasí s krokem předchozí vlády spočívajícím v zahájení přístupových jednání s Tureckem.

„Vláda maďarského premiéra Orbána porušuje práva lidí bez domova“, tvrdí OSN

Maďarsko musí přehodnotit nedávno přijaté nařízení, kterým kriminalizuje občany bez domova a vyhrožuje jim vězením. Podle maďarské tiskové agentury MTI k tomu dnes vyzvaly dvě příslušné expertky OSN. Dle jejich názoru označuje maďarská vláda lidi žijící v chudobě za kriminálníky, čímž je diskriminuje. Podle odhadů dnes žije v Maďarsku až 35 tisíc lidí bez domova.

Evropská unie vyplatí Řecku 35 milionů eur za neoprávněnou pokutu

Evropská komise (EK) uvedla, že Řecku vyplatí 35 milionů eur, v minulosti jej totiž neoprávněně pokutovala ohledně zemědělských plateb unii. Krok následuje rozhodnutí soudu, jenž se kauzou v září 2011 zabýval a anuloval pokuty uložené Řecku v roce 2005. Evropská komise také oznámila pokutování Velkou Británii 30 miliony eur za neodpovídající uplatňování pravidel EU pro životní prostředí na své zemědělce. Nizozemsko získalo podobnou pokutu ve výši 15 milionů eur.

Dle průzkumu je v Německu více jak 1 milion volných pracovních pozic

Tento fakt se ukazuje v době, kdy německá nezaměstnanost trhá rekordní minimum a zaměstnavatelé si stěžují na nedostatek dovednostní adeptů na práci. Ve výzkumu federální pracovní agentury (IAB) vyšlo najevo, že v Německu je dnes na 1,13 milionů volných pracovních pozic. Také ve středu Spolkový statistický úřad zveřejnil údaje, z kterých vyplývá, že ve 4. čtvrtletí roku 2011 činil počet osob v aktivní službě v Německu 41,6 milionů, což je rekord od sjednocení v roce 1990.

Evropská unie očekává výsledky referenda o 2. oficiálním jazyce Lotyšska- ruštině

V sobotu proběhne V Lotyšsku referendum, které by mohlo uzákonit ruštinu jako 2. oficiální jazyk země. Pokud by k tomuto došlo, ruština by se (po ratifikaci zbývajícími 26 státy) stala dalším z oficiálních jazyků Evropské unie (EU). To by mohlo způsobit nečekaný nápor na rozpočet unie, jejíž náklady na tlumočení a překlad úředních dokumentů jsou již teď poměrně vysoké.  Mluvčí lotyšské volební komise Kristína Bérziň však uvedla, že se očekává, že referendum nebude úspěšné, kvůli přísným volebním pravidlům. Unie má nyní 23 oficiálních jazyků, chorvatština by se měla stát 24.

Ruská Státní duma ratifikovala protokol dovolující CSTO použít vojenský potenciál při řešení vnitřních konfliktů

Státní duma Ruské federace včera na plenárním zasedání ratifikovala protokol, kterým se mění zakládací listina Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Rada kolektivní bezpečnosti smí nyní přijímat „adekvátní rozhodnutí k vyřešení situace ohrožující bezpečnost, stabilitu, územní celistvost a suverenitu členských států CSTO“. Protokol byl podepsán v prosinci 2010 v Moskvě v souvislosti s krizí, která se vznikla v Kyrgyzstánu a potřebou zlepšit mechanismus použití silového potenciálu CSTO k reakci na konflikty. Protokol dále předpokládá  vytvoření kolektivní bezpečnostní složky aliance, regionálních (sjednocených) vojenských složek, mírových sil, sjednocení systému a orgánů k jejich řízení, a také financování aktivit aliance z mimorozpočtových zdrojů.

Maďarský premiér: „Nikdo nemá právo přehodnocovat vůli maďarských občanů“

Takto se vyjádřil premiér země Viktor Orbán v době, kdy dvoučlenná delegace Evropské rady (ER) bude v Budapešti přehodnocovat proces tvorby maďarských zákonů. Premiér dnes také zdůraznil, že do výsledků „národních konzultací o sociálních otázkách“ nebude zasahovat žádná vnější síla. Švédska liberální poslankyně Kerstin Lundgren a česká konzervativní poslankyně Jana Fischer se v zemi zaměří na zjišťování souladu zákonů o soudcích a církevního zákona s mezinárodními demokratickými normami.

Nepokoje v platinových dolech v Jihoafrické republice

Tisícové protesty horníků, kteří protestují již měsíc v platinových dolech v Rustenburgu společnosti Impala Platinum, se proměňují v násilné nepokoje. Asi 5000 horníků blokuje silnici vedoucí k dolům 120 km severozápadně od města Johannesburg, přičemž zapalují pneumatiky a automobily. Vypálena byla i místní policejní stanice a došlo ke zranění policisty a zabití jednoho z demonstrantů. Doprava v oblasti je narušena, neboť dav napadá projíždějící automobily kameny.

Eurozóna požaduje mnohem přísnější dohled nad řeckými financemi

Oznámil to šéf ministrů financí eurozóny Jean Claude Juncker po telekonferenci ohledně finanční pomoci zemi. Ačkoliv ostatní státy bloku jednotné měny ocenily pokrok, ke kterému v minulých dnech došlo v Aténách, shodují se, že je potřeba větší kontroly nad financemi státu. Mezi tím řecký prezident Karolos Papulias uvedl, že „nebude akceptovat výsměch Berlína“ , čímž reagoval na poznámky ze strany německého ministra financí. S otázkou pomoci Řecku stoupá napětí mezí Aténami a Berlínem. Dle průzkumu veřejného mínění se staví většina Němců k další pomoci Řecku „nepřátelsky“.

Schodek státního rozpočtu Malawi v roce 2011 činí 121 milionů dolarů kvůli omezení zahraniční pomoci

Malawi oznámilo, že schodek státního rozpočtu za rok 2011 je 121 milionů dolarů. Ministr financí Malawi Ken Lipenga oznámil, že tak velký schodek je způsoben především omezením zahraniční finanční pomoci v minulém roce, a to nejen Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF), ale i další dárci kvůli obavám z autokratických klonů malawského prezidenta Bingu wa Mutharika a kontroverzním zákonům proti homosexuálům.

Zaměstnanci letiště Frankfurt nad Mohanem stávkují

Odbory dnes ohlásily, že pokud nedojde k vzájemné dohodě s firmou Franport, která zajišťuje chod tohoto největšího německého letiště, stávka bude z dnešního odpoledne prodloužená také na zítřejší odpolední hodiny. Pracovníci požadují lepší pracovní podmínky a vyšší finanční ohodnocení. Kvůli této stávce očekává firma Franport značné komplikace, řada aerolinek se již odkloňuje od původního plánu letů.

Organizace Amnesty International: „libyjské milice pošlapávají lidská práva a mají větší moc než centrální vláda“

Organizace Amnesty International oznámila, že „libyjské ambice nahradit vládu Muammara Kaddafi spravedlivou a demokratickou vládou jsou mařeny ozbrojenými milicemi, které pošlapávají lidská práva jsou zcela mimo kontrolu vlády“.  Amnesty International dále uvádí, že milice, které se odmítli po ukončení občanské války rozpustit, mají v zemi výrazně větší moc, než samotná centrální vláda. Podle prohlášení organizace mají její zaměstnanci zdokumentovány desítky případů, kdy milicionáři páchají válečné zločiny a například nutí celé komunity opustit své domovy.

Ratingová agentura Moody´s oznámila možnost snížení ratingů 114 evropských bank

Moody´s již tímto krokem varovala na začátku ledna 2012. 114 evropských bank v 16 státech by tak mohlo přijít o dosavadní rating. Tento krok by byl odůvodněn dluhovou krizí eurozóny a nedávným snižováním úvěrové spolehlivosti několika členských států Evropské unie (EU). Nyní jsou všechny banky agenturou sledovány.

Do vznikající libyjské armády se zatím přihlásilo 5000 povstaleckých bojovníků

V rámci integračního procesu reorganizace libyjské armády začleňováním tisíců povstalců a milicionářů do nových libyjských ozbrojených složek se od 1. ledna 2012 přihlásilo 5000 mužů. Samotného 1. ledna ale kvůli slabému zájmu milicionářů odborníci předpověděli, že Libyi čeká „dlouhá cesta“ k dokončení tohoto procesu.

Evropská komise vybízí členy EU k propagaci delšího setrvání v práci

Evropská komise (EK) argumentuje tím, že ubývá dětí, tedy nových potenciálních ekonomicky aktivních obyvatel, zatímco populace stárne. Členové Evropské unie (EU) by dle EK měli ustálit odchod do důchodu s očekávanou délkou života v dané zemi a omezit předčasný odchod do důchodu. EK také navrhuje, aby důchodová práva byla v rámci evropské 27 přenosná. Dle výpočtů EK ještě v roce 2008 na jednoho občana v důchodovém věku připadaly čtyři pracující osoby, v roce 2060 by měly být jen dvě. Výdaje na důchody dnes v rámci unie činí zhruba 10% HDP státu. Otázkou se zabývalo i Northern Future Forum ve Švédsku. 

Regionální summit prezidentů Afghánistánu, Pákistánu a Íránu

Afghánský prezident Hamid Karzai se sešel v Islámábádu s pákistánským prezidentem Asifem Ali Zardari a íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadinejadem na bezpečnostní regionálním summitu. Ještě před zahájením se afghánský prezident sešel jen s pákistánským prezidente v rámci hledání podpory pro proces znovuobnovení Afghánistánu.

Bývalý ministr prezidenta Mubaraka oznámil svou kandidaturu na egyptského prezidenta

Bývalý egyptský ministr pro civilní letectví, který tuto funkci zastával 10 let v kabinetu svrženého prezidenta Husni Mubaraka, a vojenský velitel Ahmed Shafiq oznámil svou kandidaturu na egyptského prezidenta, kterou zdůvodňuje svými zkušenostmi a především dobrými vztahy s egyptskou armádou. Dle jeho slov tak bude schopen zajistit hladký průběh předání moci do rukou civilní vlády.

Švýcarsko uzavřelo svou ambasádu v Sýrii

Země se rozhodla uzavřít svou ambasádu v Damašku a vyzvala všechny švýcarské občany, aby urychleně opustili zemi. Zprávu oznámil švýcarský ministr zahraničních věcí Didier Burkhalter. Země již v srpnu 2011 odvolala svého velvyslance ke konzultacím, do Sýrie se od tohoto okamžiku již nevrátil. Krizovou situací v Sýrii se intenzivně zabývá OSN a Liga arabských států. 

Turecko varuje Kypr: „Za žádných okolností nedovolíme nelegální průzkumy zemního plynu a ropy“

Turecko varovalo, že nebude za žádných okolností tolerovat, aby zahraniční ropné společnosti zahájily průzkumy ropy a zemního plynu ve východním středomoří, a že je připraveno přijmout „veškerá nezbytná opatření k ochraně svých práv v oblasti svého kontinentálního šelfu“. Turecko kritizuje Kypr za to, že se snaží uzavřít vlastní dohody na průzkumy a později i těžbu nově objevených obřích zásob  zemního plynu bez ohledu na Severokyperskou tureckou republiku, což Turecko považuje za provokaci zvláště v době, kdy se opět mezinárodní společenství snaží zintenzivnit jednání o sjednocení Kypru. Stejně tak má Turecko své vlastní územní nároky v oblasti. „Tato situace může dovést mezinárodní společnosti na základě ucházení se o tento nelegální tendr do konfrontace se Severokypreskou tureckou republikou a TRNC (tureckou státní ropnou společností), což by vedlo k nežádoucímu napětí v regionu,“ uvádí turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení. Oznámení Turecka přichází den poté, co kyperská ministryně zahraničí Erato Kozakou-Marcoullis prohlásila v izraelském rádiu, že Turecko chce Kypr společně s Izraelem ohrozit zastrašováním potenciálních investorů jejich společných projektů.