Valné shromáždění OSN schválilo ve čtvrtek většinou hlasů rezoluci, která odsuzuje vojenské operace syrské vlády proti opozici a smrt civilistů, a zároveň také podporuje výzvu Ligy arabských států k rezignaci syrského vůdce Bashara Al-Assada. Pro text rezoluce sestavený Egyptem a dalšími arabskými státy hlasovalo 137 z celkových 193 států zastoupených ve Valném shromáždění. Proti bylo 12 zemí včetně Ruska, Číny, Venezuely, KLDR a Íránu, ostatní země se zdržely hlasování. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Churkin po hlasování uvedl: „Ve velké míře je návrh rezoluce odrazem tendencí, které nás znepokojují – snaha izolovat syrské vedení, odmítnutí jakéhokoliv kontaktu s ním, vnucení vzorce politického urovnání zevně.“
Archiv rubriky: Kontinenty
Venezula pošle do Sýrie palivo
Vláda prezidenta Cháveze hodlá poslat palivo s nízkým obsahem síry do Sýrie. Tato akce by mohla zlomit důsledky mezinárodních sankcí, které byly na Sýrii uvaleny a podpořit tak její vládu. Tanker plující pod venezuelskou vlajkou by měl přistát v syrském městě Baniyas příští týden. Bude se tak jednat o druhou dodávku venezuelského paliva do Sýrie od konce loňského listopadu. Palivo pochází z rafinérie Puerto la Cruz, kde těží státní Petróleos de Venezuela.
Mexický prezident žádá USA o zastavení prodávání svých zbraní přes hranice
Podle prezidenta Calderóna je to jedna z nejlepších věcí, kterou může USA podniknout, aby bylo eliminováno brutální násilí v oblasti mexicko- amerických hranic. Mafie na severu Mexika jsou údajně nedočkavější a brutálnější, než kdy dřív. Prezident Calderón vidí hlavní problém v neomezeném přístupu k výkonným zbraním, které se dají koupit v USA téměř neomezeně. Za příklad dal pohraniční město Ciudad Juarez, ve kterém počet vražd výrazně narostl v roce 2004, kdy vypršel zákaz o prodávání amerických válečných zbraní. Prezident Calderón dále požádal prezidenta Obamu, aby si vzájemně pomohli v řešení tohoto problému.
Při útoku na nigerijskou věznici uprchlo 119 vězňů- spekuluje se o další akci Boko Haram
Ve středečních večerních hodinách vnikli ozbrojení muži za použití bomb a střelby do věznice ve státě Kogi, v Nigérii. Během útoku přišel o život jeden z dozorců. Na svobodu se podle úřadů dostalo 119 uvězněných. Žádná skupina se k útoku nepřihlásila, přesto se spekuluje o islámské militantní skupině Boko Haram, která podobně vnikla v roce 2010 do věznice na severu Nigérie. Tehdy osvobodila na sedm set vězňů, převážně svých členů.
Uganda- vláda prezidenta Museveniho čelí obvinění z korupce
Čtyři ministři již podali rezignaci na své posty. Dnes ze své funkce odstoupila i ministryně práce a sociálních věcí Syda Bbumba a ministr Khida Makubuya. Podle parlamentního výboru pro korupci měla Syda Bbumba ještě jako ministryně financí nařídit guvernérovi centrální banky, aby banka ručila za několikamilionovou platbu podnikatele Hassana Basajjabalaba. Khida Makubuya, tehdy v roli generálního prokurátora, měl s Bbumbou spolupracovat. „Jedná se o obrovskou finanční ztrátu,“ uvedl Kasiano Wadri, předseda parlamentního výboru.
Demokratická republika Kongo přišla o investici společnosti BHP Billiton
Mezinárodní korporace BHP Billiton upustila od svých plánů na vybudování slévárny na řece Kongo. Důvodem podle společnosti bylo přezkoumání stavebních nákladů. Projekt se prý nyní jeví jako nevýhodný. Pro Demokratickou republiku Kongo jde o významný výpadek ovlivňující hospodářský růst. Společnost BHP Billiton se měla stát největším odběratelem energie ze státní elektrárny Inga. Velké množství konžských řek v sobě skrývá obrovský hydro-energetický potenciál. V zemi ale chybí potřebná infrastruktura a zahraniční investory odrazuje nestabilní podnikatelské prostředí.
Senát státu Oklahoma (USA) deklaroval, že práva dětí vznikají početím
Republikánský senátor státu Oklahoma Brian Crain navrhl, aby práva dětí počínala početím, nikoli narozením. Tento zákon schválil Senát státu Oklahoma poměrem 34 ku 8. Rozhodnutí podporuje sdružení Pro Life. Proti je naopak Státní zdravotnická asociace. Senátor Brian Crain zdůrazňuje, že se nejedná o zákaz potratů, které jsou povoleny rozhodnutím Nejvyššího soudu Spojených států amerických.
USA stále monitorují Hizballáh
Zmocněnkyně Ministerstva vnitřní bezpečnosti USA Janet Napolitano prohlásila, že Spojené státy americké stále monitorují činnost ozbrojené libanonské šíitské skupiny Hizballáh. Podle jejích informací momentálně nehrozí žádný útok proti americkým cílům. Přesto nadále úřad sleduje aktivity Hizballáhu. Republikánský kongresman Peter King vyjádřil obavy z možnosti nebezpečné aktivizace Hizballáhu v důsledku rostoucích nepokojů na Blízkém východě. Spojené státy nadále považují Hizballáh za teroristickou skupinu.
Spojené státy vyzývají Bahrajn k redefinici bezpečnostní politiky
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických kritizuje způsob nasazování bahrajnských ozbrojených sil, který podle amerických představitelů selhává. Nezávislá komise posoudila reakci Bahrajnských úřadů na protest, svolaný k výročí šíitského povstání proti sunnitské monarchii, jako neadekvátní. Mluvčí Ministerstva zahraničí USA Victoria Nuland vyzvala Bahrajnskou vládu k redefinici bezpečnostní politiky.
OSN rozhoduje o rezoluci vůči Sýrii
Valné shromáždění Organizace spojených národů se pravděpodobně ve čtvrtek usnese na rezoluci, která odsoudí počínání syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Prezident Assad používá vojenské síly proti povstalcům a civilnímu obyvatelstvu. OSN pravděpodobně odsoudí násilí Assadova režimu a porušování lidských práv ze strany Sýrie. Rezoluce bude mít pouze deklaratorní charakter, kvůli odporu ze strany Ruska a Číny, jakožto stálých členů Rady bezpečnosti OSN.
USA zahájí vyjednávání s afghánskou vládou a Talibanem
Spojené státy zahájí třístranné vyjednávání s prezidentem Afghánistánu Hamídem Karzáím a islamistickou skupinou Taliban. Předmětem vyjednávání bude uzavření příměří mezi ozbrojenými složkami Talibanu a afghánskou vládou. Americký ministr obrany Leon Panetta zopakoval svůj úmysl ukončit americké vojenské operace v Afghánistánu do roku 2014. Věří, že Americká armáda společně se svými spojenci ze Severoatlantické aliance připravila v zemi podmínky pro uzavření příměří mezi znepřátelenými stranami a nastolení vlády práva. Pro uzavření příměří se ovšem bude muset Taliban zřeknout Al-Káidy, odmítnout násilí a zavázat se k respektování afghánské ústavy.
Setkání zástupců členských zemí UNASUR
Delegace 14 států Unie jihoamerických národů ( UNASUR) se dnes setkaly v Bogotě. Hlavním bodem setkání byla diskuze na téma mezinárodní spolupráce při odhalování organizovaného zločinu a rozpoznání hrozeb v regionu. Výsledek setkání pak znovu proberou a poté schválí ministři všech členských a přidružených zemí UNASUR během summitu v kolumbijském městě Cartagena de Indias. UNASUR sdružuje 14 latinskoamerických států. 12 z nich jsou stálými členy. Mexiko a Panama jsou zeměmi přidruženými.
Prezidentská volební kampaň v Mexiku bude na více jak měsíc přerušena
Děje se tak proto, že se vyskytly nepřesnosti, když Federální volební institut ohlásil pravidla voleb a volební kampaně. O výhodách a nevýhodách přerušení volební kampaně diskutovali všichni prezidentští kandidáti i politické strany. Od 16. února do 29. března byla ohlášena pauza, během níž kandidáti nesmí propagovat svou osobu ani se účastnit debat. V praxi to znamená, že si prezidentští kandidáti musí dávat pozor k čemu a jak se vyjádří. Politické strany musí odstranit vlastní propagandu. Ponechat mohou pouze obecnou reklamu – tu, která nezmiňuje volby. Prezidentské volby se budou v Mexiku konat 1. července.
Moldavský parlament nestanovil datum prezidentských voleb
Moldavskému parlamentu se během dnešního zasedání nepodařilo stanovit datum prezidentských voleb. Úřadující prezident Marian Lupu navrhl konání voleb 15. března, jeho návrh však nebyl předložen k hlasování, protože poslanci Liberální strany opustili sál trvaje na tom, aby byl nejprve určen prezidentský kandidát a až poté datum voleb. Nebyli přítomni také komunisté, kteří práci parlamentu bojkotují.
Vedoucí úlohu hraje v moldavském parlamentu Aliance pro evropskou integraci Moldavska, která se skládá ze tří stran a má v parlamentu 59 poslanců. Ke zvolení nového prezidenta je potřeba 61 hlasů.
Další stávka policistů a hasičů v Brazílii
Po stávkách, které se odehrály v severobrazilském státě Bahia a v Rio de Janeiru se nyní bouří i vojenští policisté v hlavním městě Brasilii. Důvod protestů je stejný – zvýšení platů a reorganizace pracovního systému vojenských policistů a hasičů. Podle statistik jsou totiž jejich platy nejnižší mezi bezpečnostními složkami hlavního města. Vůdce Unie policistů a hasičů uvedl, že stávkou nechtějí ohrozit bezpečnost občanů, jen chtějí jednat s vládou a upozornit na nenaplnění volebních slibů guvernéra Agnelo Queiroze.
Evropský parlament bude jednat o xenofobní webové stránce holandského politika
Evropský parlament se projedná na svém příštím plenárním zasedání otázku proti-evropské a proti-přistěhovalecké internetové stránky vytvořené holandským politikem a předsedou strany PVV Geertem Wildersem. Debata proběhne na žádost Josepha Daula, předsedy frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu, a uskuteční se 13. března na plenárním zasedání ve Štrasburku. J. Daul požaduje zejména vládní stanovisko nizozemského premiéra Marka Rutteho k této otázce a vysvětlení, proč nizozemská vláda o této otázce stále mlčí.
Ruský prezident předložil návrh nového zákona o volbách do Státní dumy; podle opozice bere novým stranám šanci dostat se do parlamentu
Návrh zákona počítá s rozdělením území Ruské federace na 225 volebních okruhů. Na základě tohoto dělení bude každý federální seznam kandidátů rozdělen na regionální skupiny, přičemž v každé z nich nesmí být více než čtyři kandidáti. Podle předsedy opoziční strany Jabloko Sergeje Mitrokhina se při novém systému do Státní dumy dostane opět jen čtyři nebo pět „starých“ stran, a to navzdory velkému počtu nových. „Reálné šance budou mít pouze známé, propagované značky, nové strany nebudou mít žádnou naději. Zdá se, že byl vymyšlen určitý trik, jak navodit zdání demokratizace a liberalizace, ale ve skutečnosti nechat všechno tak, jak to je,“ uvedl S. Mitrokhin v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti.
Izraelský premiér historicky poprvé na Kypru
Kyperský prezident Demetris Christofias a izraelský premiér Benjamin Netanyahu spolu dnes jednali při historicky první návštěvě izraelského premiéra na Kypru o vzájemných vztazích a prohlubování spolupráce. Důležitým tématem bylo i dnešní prohlášení Turecka k otázce průzkumů zásob zemního plynu, přičemž Izrael a Kypr „mají zájem na bezpečném a klidném východním Středomoří a budou podporovat veškeré úsilí, aby zajistily, že tento region zůstane stabilní a klidný,“ jak uvedl mediální poradce izraelského premiéra Mark Regev.
Srbský ministr pro hospodářství v Itálii jedná o posílení vzájemných ekonomických vztahů
Srbský ministr hospodářství a pro regionální rozvoj Nebojsa Ciric dorazil do Itálie, kde jedná se svým italským protějškem Corradou Passera o posílení bilaterálních ekonomických vztahů a také rozvoji a možnostech investiční spolupráce. Srbský ministr se také má zúčastnit zasedání Srbsko-italské obchodní komory v rámci získávání nových potenciálních investorů pro Srbsko.
Europoslanci vyzvali Rusko ke změně volebního zákona
„Znemožnění kandidatury opozičním kandidátům v ruských prezidentských volbách naplánovaných na 4. března porušuje politickou soutěž a pluralitu v Rusku,“ píše se v usnesení Evropského parlamentu (EP) schváleném ve čtvrtek europoslanci. EP naléhá na ruské orgány, aby v souladu se standardy Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) provedli reformu volebního zákona. Ta je nutná k zaručení svobodných a demokratických prezidentských voleb i k zajištění rovných příležitostí pro všechny kandidáty. EP lituje zvláště zamítnutí registrace liberálního prezidentského kandidáta Grigorije Javlinského. Parlament dále vyzývá ruské úřady k tomu, aby se zdržely bránění a narušování činnosti mezinárodních volebních pozorovatelů, k němuž podle něj došlo již během voleb do ruské Státní dumy v prosinci 2011. Kromě toho EP poznamenává, že při vyřizování stížností souvisejících s volebním procesem nebyl zajištěn dostatek transparentnosti a efektivnosti, přičemž příslušné soudy zamítly téměř 3000 stížností na protiprávní jednání, podvody a porušování zákona v jednotlivých volebních obvodech. Usnesení EP rovněž naléhá na Rusko, aby se připojilo k mezinárodnímu konsenzu umožňujícímu Radě bezpečnosti OSN jednat při řešení syrské krize. Parlament zdůrazňuje, že jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN musí Rusko brát svou odpovědnost za mezinárodní mír a bezpečnost vážně. Zároveň Rusko vyzývá, aby okamžitě zastavilo prodej všech zbraní a vojenského vybavení syrské vládě.
V Mexiku zasednou ministři zahraničí skupiny G20
Neformální setkání ministrů zahraničních věcí skupiny G20 bude probíhat od 18. do 20. února v mexickém městě Los Cabos. Ministři zahraničí zde budou diskutovat o globálních ekonomických otázkách včetně zásad mezinárodního ekonomického systému, zeleného růstu a udržitelného rozvoje či bezpečnosti potravin. V rámci jednání budou také ministři řešit vzájemné bilaterální vztahy svých zemí.
Skončilo referendum kosovských Srbů na severu Kosova
Referenda kosovských Srbů o tom, zda uznají kosovské státní instituce, se zúčastnilo 75% Srbů z 35 500 lidí. Podle předběžných výsledků hlasovalo pouze 69 Srbů pro to, aby byla uznána svrchovanost kosovských orgánů. Konečné výsledky referenda budou vyhlášeny 19. února. Referendum se konalo bez přítomnosti mezinárodních monitorovacích týmů, přičemž Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a mise OSN v Kosovu UNMIK označily referendum za bezcenné a bez jakéhokoliv právního účinku. Kosovský parlament ho již dříve označil za nelegální.
Chorvatská vláda plánuje v letošním roce propustit 5000 zaměstnanců veřejného sektoru
Rozpočtové škrty ve veřejném sektoru ve výši 2 mld. HRK (cca 6,7 miliard Kč), naplánované na letošní rok chorvatskou vládou, zahrnují mimo jiné propuštění okolo 5000 zaměstnanců, a to zejména se smlouvami na dobu určitou. Podle chorvatského ministra práce Mirando Mrsice existuje prostor pro snižování pracovních míst a redukce nebude mít dopad na kvalitu služeb ve veřejném sektoru.