Spojené státy americké vyjádřily zklamání nad jednáním mezi MAAE a Íránem

Podle vyjádření vyslance Spojených států amerických při MAAE Roberta Wooda jsou Spojené státy zklamané výsledky jednání mezi šesti světovými velmocemi a Íránem. Írán podle jeho slov stále nedodržuje požadavky MAAE. Spojené státy americké se nadále obávají, že Írán obohacuje uran pro vojenské účely a pracuje na jaderné bombě. Írán poukazuje na své právo vyvíjet jaderný program pro mírové účely. V tom jej podporuje Hnutí nezúčastněných. 

Během summitu Šanghajské organizace pro spolupráci došlo k setkání prezidentů Číny, Íránu a Afghánistánu

Čínský prezident Hu Jintao vyzval Írán, který je klíčovým dodavatelem ropy do Číny, k otevřenějšímu přístupu při vyjednáváních týkajících se jeho jaderného programu. Těch se kromě Íránu zúčastní dalších šest jaderných velmocí, mezi které patří USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Německo a Čína. Jednání se budou konat v průběhu příštího měsíce. Prezident Číny se během 10. summitu  organizace setkal také s afghánským prezidentem a nabídl mu finanční pomoc o velikosti 24 milionů USD ročně a prohloubení spolupráce obou zemí po odchodu vojsk Severoatlantické aliance v roce 2014.

Dnes probíhají celoevropské protesty proti mezinárodní smlouvě ACTA

Tato smlouva si bere za cíl omezení šíření padělků nebo nelegálních kopií audiovizuálních děl, její kritici však upozorňují na významné omezení svobody šíření informací na internetu.  Česká republika je jednou ze zemí, které ratifikaci smlouvy pozastavily poté, co v únoru došlo k několika demonstracím. Ve věci hraje klíčovou roli vyjádření Evropského výboru pro mezinárodní obchod, ke kterému dojde již 21. června.

Ratingová agentura Moody’s varovala před snižováním ratingů nejlépe hodnocených zemí eurozóny

Takováto situace by dle agentury mohla nastat, pokud Řecko opustí eurozónu. Dle Moody’s je změnou ratingu ohrožena i největší ekonomika bloku jednotné měny, Německo. O svůj AAA rating by však mohly přijít i Rakousko, Francie, Finsko, Lucembursko a Nizozemsko. Možná pomoc španělskému bankovnímu  sektoru by pak mohla ovlivnit snížení ratingu této země, především kvůli „zvýšenému ohrožení její věřitelů“.

Španělsko o pomoc EU prozatím nepožádá, tvrdí mluvčí ministra hospodářství

Dle tiskové mluvčí španělského ministra hospodářství se názor země na žádost o finanční pomoc EU nezměnil. Takto se mluvčí vyjádřila před schůzkou ministrů financí eurozóny. Španělská místopředsedkyně vlády Soraya Saenz de Santamaria v pátek prohlásila, že vláda počká na výsledky zprávy MMF a dvou nezávislých auditů předtím, než v této věci podejme rozhodnutí. MMF v pátek uvedl, že španělské banky budou potřebovat nejméně 40 miliard eur pro posílení své obrany proti vážným finančním šokům. Dle jiných zdrojů by vláda měla o pomoc požádat během tohoto víkendu.

Americký prezident Barack Obama vyzval evropské státníky k urgentnímu jednání při řešení ekonomické krize

Ve svém projevu mimo jiné řekl, že „(evropští státníci) si uvědomují vážnost celé situace a naléhavost jednat k jejímu řešení. Spojené státy mohou poskytnout podporu, doporučení či návrhy, ale nakonec bude muset Evropa učinit svá vlastní rozhodnutí.“ Prezident Obama reagoval především na poslední vývoj ve Španělsku, které bude čtvrtou evropskou zemí nucenou požádat Evropskou unii (EU) o finanční pomoc, konkrétně při rekapitalizaci svých bankovních domů. Zároveň se s napětím očekávají výsledky řeckých voleb, které proběhnou 17. června a pravděpodobně rozhodnou o dalším setrvání země v EU.

Austrálie zruší finanční a cestovní sankce uvalené na Barmu

Oznámil to australský ministr zahraničí Bob Carr a dodal, že ke zrušení sankcí by mělo dojít během několika týdnů. I nadále zůstává v platnosti uvalené zbrojní embargo. Austrálie také do roku 2015 zdvojnásobí poskytovanou finanční pomoc, která tak dosáhne hodnoty až 99 milionů USD. Během návštěvy Barmy se australský ministr zahraničí setkal s prezidentem země Thein Seinem a představitelkou barmské opoziční strany Aung San Suu Kyi.

Japonský premiér Yoshihiko Noda trvá na znovuotevření dvou jaderných reaktorů

Ve svém prohlášení uvedl, že pokud má být zajištěna prosperita hospodářství a životní úroveň obyvatel, znovuotevření je nevyhnutelné. Prohlášení vyvolalo vlnu nesouhlasu a protestů široké veřejnosti. K definitivnímu rozhodnutí by mělo dojít příští týden poté, co guvernér prefektury Fukui, ve které se reaktory nachází, plán odsouhlasí. Obavy premiéra plynou zejména z hrozby výpadků dodávek elektrické energie v průběhu letních měsíců. Po loňském zemětřesení došlo v květnu letošního roku k uzavření všech 50 jaderných reaktorů v zemi, které zajišťovaly přibližně 30% dodávek elektrické energie. Země tak zůstala po více než 40 letech nezávislou na jaderné energetice.

K sankcím EU proti Bělorusku se připojilo sedm nečlenských evropských států

K ekonomickým a vízovým ​​sankcím Evropské unie vůči Bělorusku se dnes připojilo dalších sedm evropských zemí: Makedonie, Chorvatsko, Černá Hora, Island, Albánie, Srbsko a Lichtenštejnsko. Oznámila o tom vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashton, která zároveň zdůraznila, že EU je připravena sankce dále rozšířit, pokud běloruské orgány nezastaví pronásledování lidí pro jejich politické přesvědčení a nenavážou dialog s opozicí. Sankce EU se v současné době vztahují na na 243 fyzických a 32 právnických osob z Běloruska. Tiskový mluvčí běloruského ministerstva zahraničí vyjádřilo v souvislosti s touto skutečností lítost a zdůraznilo, že politika sankcí nemá žádnou perspektivu, protože brání skutečnému řešení sporů.

Španělsko o víkendu údajně požádá o pomoc pro své banky

Několik zdrojů z EU dnes potvrdilo, že Španělsko o víkendu nejspíš požádá eurozónu o finanční pomoc pro svůj bankovní sektor, který se nachází v krizi. Stalo by se tak 4. a zároveň největší zemí, která eurozónu požádá o finanční pomoc . Španělští činitelé zatím toto téma nekomentovali, premiér Mariano Rajoy ve čtvrtek oznámil, že vláda nejdřív počká na nezávislý audit bankovního sektoru. Informaci ale nevyloučil vysoký činitel Evropské centrální banky (ECB).

Ruský prezident podepsal tzv. „protidemonstrační“ zákon

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal tzv. „protidemonstrační“ zákon, na základě kterého dojde k výraznému zpřísnění sankcí za přestupky během demonstrací. Kontroverzní zákon by měl být opublikován v nejbližších dnech, jeho účinky by se tak mohly projevit již během rozsáhlé akce opozice s názvem „Pochod milionů“, která je naplánována na 12. června.

Argentinská vláda nehodlá vyjednávat s protestujícími zemědělci

Podle ministra zemědělství Norberta Yauhara vláda nehodlá podniknout kroky ke změnám, které požaduje organizace Liaison Board, jednající jménem stávkujících zemědělců. Generální stávkou chtějí zemědělci docílit snížení pozemkové daně v provincii Buenos Aires, která byla v některých případech zvýšena až o 300%. Podle ministra zemědělství se chce vláda vyvarovat podobným nedorozuměním, které se udály v roce 2008, kdy Liaison Board zorganizovala stávku na protest proti zvýšení daní týkajících se produkce sójových fazolí.

OAS trvá na pokračování dialogu mezi Chile a Bolívií ohledně sporného přístupu k moři

Pro Organizaci amerických států (OAS) je důležité, aby pokračovala jednání mezi Chile a Bolívií ohledně více, než stoletého sporu ohledně přístupu Bolívie k moři. To uvedl generální sekretář OAS José Manuel Insulza po mítinku Generálního shromáždění OAS, který se konal na začátku tohoto týdne právě v Bolívii.

Egyptské strany se dohodly na složení ústavodárného sboru k sepsání ústavy

Zástupci 22 politických stran a předseda vojenské rady se dohodli na složení sboru, který má sepsat novou ústavu. Sbor se má skládat ze 100 členů a jeho složení by příští týden měl potvrdit parlament. Činnost předchozího sboru byla pozastavena poté, co soud na základě stížnosti liberálů a sekularistů uznal, že výbor nereflektuje složení egyptské společnosti. Ústavodárný sbor se má skládat z politiků, členů ozbrojených sil, policie, soudců a odborů, včetně muslimů i křesťanů.

Malawi nebude hostit summit Africké unie

Kvůli neshodám nebude Malawi pořadatelskou zemí červencového summitu Africké unie (AU). Malawi žádalo, aby se summitu neúčastnil súdánský prezident Omar al-Bashir, na něhož Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač za válečné zločiny v Darfúru. AU požadavek odmítla. Ve čtvrtek Súdán požádal AU, zdali by summit nemohl být přesunut do hlavního města Etiopie Addis Abeba, aby se súdánský prezident setkání mohl zúčastnit. ICC žádá mezinárodní společenství o pomoc při zatčení prezidenta al-Bashira.

USA kritizují plán Izraele na další osidlování západního břehu Jordánu

Izrael oznámil plán na vybudování dalších 851 domů na západním břehu Jordánu. Spojené státy to kritizují jako snahu podkopat mírové jednání. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Mark Toner řekl, že vytrvalá snaha Izraele osidlovat západní břeh Jordánu vede k prohlubování sporů mezi Izraelem a palestinskými organizacemi. Zájmem USA je podle něj, aby obě strany přestaly s dalšími provokacemi a vrátily se k jednacímu stolu.

Příslušníci mise OSN se v Sýrii ocitli pod palbou

Příslušníci mise pozorovací mise OSN v Sýrii (UNSMIS) se během pobytu v oblasti kolem města Hama ocitli pod palbou. Ban Ki-moon oznámil, že příslušníci mise byli krátce ostřelováni během snahy dostat se do oblasti Mazraat al-Qubeir. Velitel pozorovací mise OSN generál Robert Mood řekl, že jeho jednotky byly zastaveny příslušníky syrské armády a donuceny k odchodu. Velitel mise také oznámil, že v Sýrii narůstá násilí mezi náboženskými skupinami, především mezi menšinovými Alevity, které reprezentuje prezident Bashar Al-Assad a většinovými Sunnity.

OSN potvrdila 78 obětí masakru v Sýrii

Příslušníci mise OSN potvrdili, že v syrském městě Hama bylo zabito 78 civilních obyvatel. OSN se přiklonila k názoru, že za masakrem stojí vládní jednotky prezidenta Bashara Al-Assada. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon označil tento čin za „nevýslovné barbarství“. Oznámil také, že mírový plán zvláštního vyslance OSN a Ligy arabských států Kofiho Annana selhal.

Homosexuální páry v Dánsku budou moci uzavírat plnoprávné církevní sňatky

Dánský parlament ve čtvrtek schválil návrh zákona, jenž tento krok homosexuálním párům umožňuje. Týká se však pouze státní luteránské církve, ke které se hlásí okolo 80% Dánů. V platnost vstoupí 15. června. Dánsko bylo první zemí, která v roce 1989 schválila registraci homosexuálních partnerských svazků.

Polský export automobilového průmyslu vzrostl v roce 2011 o 1,8 mld eur

Analytická firma Automotivesuppliers.pl vydala zprávu, podle které byly v roce 2011 z Polska vyvezeny výrobky v hodnotě 19,06 mld euro, což je o 1,8 mld více než v roce 2010. Wojciech Drzewiecki, ředitel Výzkumného ústavu automobilového trhu Samar, který analyzuje automobilový trh v Polsku, uvedl, že došlo k nárůstu vývozu do zemí, ve kterých továrny vyrábějí automobily z části dovezených z Polska. Małgorzata Zięba, mluvčí firmy Faurecia, která má v Polsku devět auto závodu, řekla, že hodnota prodeje polských firem v roce 2011 činila 3,8 mld, takže vzrostla o 16,4% ve srovnání s rokem 2010. Zpráva zdůrazňuje, že automobilový průmysl v Polsku je závislý na situaci na zahraničních trzích, především ze Západní Evropy.

Pokud Černá Hora nyní získá datum zahájení přístupových rozhovorů s EU, parlamentní volby v zemi proběhnou na podzim

Potvrdil to prezident Černé Hory Filip Vujanović, jenž také uvedl, že krok má podporu vládnoucích i opozičních stran. Evropská komise doporučila zahájení vstupních rozhovorů s Černou Horou minulý měsíc a ministři zahraničních věcí zemí EU budou o této věci diskutovat ještě v červnu.

Albánský parlament by dnes měl již potřetí vybírat prezidenta země, podpora Fatose Nana roste

Vládnoucí a opoziční strany jsou daleko k dosažení konsenzu ohledně prezidentského kandidáta, třetí kolo hlasování je však i přesto v albánském parlamentu naplánováno na pátek. Ačkoliv se neočekává, že dnes dojde k jakémukoliv rozhodnutí v této věci, podpora pro jmenování bývalého premiéra a bývalého vůdce socialistů Fatose Nana roste.