Po střetech mezi islámskými ozbrojenci militantní skupiny Boko Haram a armádou vyhlásily nigerijské úřady zákaz vycházení v severovýchodní části města Damaturu. Nepokoje propukly i ve městě Kaduna, kde v náboženských střetech zemřelo podle Reuters nejméně 52 lidí. Skupina Boko Haram požaduje v Nigérii zavedení islámského práva šaría.
Archiv rubriky: Kontinenty
Na 18 milionů lidí hladoví v oblasti Sahelu, EU žádá mezinárodní pomoc
Představitelé států Sahelu, členové Evropské unie a Agentura pro mezinárodní rozvoj se na summitu zavázali k poskytnutí 940 milionů eur k vyřešení bezprostřední situace. Na 18 milionů lidí trpí potravinovou nouzí, mezinárodní společenství volá po okamžité pomoci. Evropská komise přislíbila 40 milionů eur na další humanitární pomoc do oblasti.
Rada bezpečnosti OSN k intervenci v Mali nakonec přistoupí, pokud bude znát plán zásahu
Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) požádaly OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci v Mali. Po zprvu zamítaném vyjádření nyní Rada bezpečnosti OSN zvažuje přistoupení k intervenci, jestliže budou dopředu určené cíle, prostředky a způsob vojenského nasazení. Rada bezpečnosti OSN ve svém prohlášení uvedla, že „sdílí obavy ECOWAS a požaduje plné obnovení ústavního pořádku v Mali“.
Lokální soudy gacaca po deseti letech ve Rwandě končí
Rwanda vytvořila po genocidě v 90. letech lokální soudy gacaca, které měly ulehčit přetížené justici a zrychlit proces s tisíci obviněnými z genocidy. Soudy zasedaly jednou týdně ve vesnicích po celé zemi. Jejich cílem bylo dosažení spravedlnosti, pravdy a především usmíření mezi obyvateli. Systém soudů gacaca byl již dříve využíván pro urovnávání lokálních sporů. Více než 160 000 soudců bylo voleno z členů vesnic, přičemž většině z nich chybělo právnické vzdělání. Činnost soudů gacaca má být podle rwandské vlády po deseti letech ukončen. Během tří měsíců zemřelo na jaře 1994 na 800 000 Tutsiů. Etnické boje mezi menšinovými Tutsii a většinovými Hutui se přesunuly i do okolních zemí.
Ratingová agentura Fitch snížila výhled indické ekonomiky na negativní
Agentura zemi upozornila na nutné zavedení reforem, omezení korupce a nalezení efektivního řešení současné ekonomické situace. Uvedla zároveň, že indická vláda učinila prozatím pouze drobné kroky ke snížení deficitu státního rozpočtu. Rozhodnutí bylo zveřejněno několik dní poté, co země obdržela varování od ratingové agentury Standard & Poor’s. Navzdory očekáváním centrální banka na začátku tohoto týdne uvedla, že v současné době neplánuje snížit míru diskotní sazby, která tak zůstává na úrovni 8%. Své rozhodnutí zdůvodnila hrozbou růstu inflace.
MMF získal celkem 456 miliard USD a zdvojnásobil tak objem současné kapacity úvěrových zdrojů
Na summitu zemí skupiny G20 to uvedla výkonná ředitelka fondu Christine Lagarde. Mezi 12 přispěvatelskými členy jsou také země BRICS, které podmínily tento krok dodržením všech plánovaných reforem, na kterých se MMF shodl v roce 2010. Jedná se zejména o reformu volebního systému, díky které získají větší vliv během jednání a hlasování. Čína fondu poskytne celkem 43 miliard USD, Rusko, Indie a Brazílie poskytnou 10 miliard USD a JAR 2 miliardy USD.
Soudní proces s bývalým generálem bosenských Srbů Ratko Mladičem pozastaven až do odvolání
Poté, co byl soudní proces s bývalým generálem bosenských Srbů Ratko Mladičem pozastaven v květnu, mělo dojít k pokračování 25. června 2012. Nyní byl však soudní proces, důsledkem chyby při zveřejňování dokumentů od obhajoby, pozastaven až do odvolání. Někteří z příbuzných obětí a přeživších války vyjádřili obavu, že pokud soud potrvá příliš dlouho, pan Mladič, který trpí srdečními problémy, zemře dříve, než bude dosaženo verdiktu.
Ruská vláda vyčlení 15,4 miliard USD na financování protikrizových opatření
Ruský ministr financí Anton Siluanov uvedl v úterý v rozhovoru pro Financial Times, že Rusko vyčlení 15,4 miliard USD z rozpočtu na příští rok na přímé financování protikrizových opatření, pro případ, že bude dluhová krize v eurozóně eskalovat. Finanční prostředky budou použity na podporu „sociálně potřebných lidí“ a „systémově významných podniků.“
Společnost Facebook kupuje kvůli technologii sloužící k rozeznávání obličejů na fotografiích společnost Face.com
Žádná ze společností se nevyjádřila ke konkrétním podmínkám obchodu, podle zdrojů blízkých transakci přesahuje zaplacená částka hodnotu 60 milionů amerických dolarů. Společnost Face.com je izraelskou firmou, která se specializuje na vytváření softwaru sloužícího k rozpoznávání obličejů na fotografiích, svůj první produkt vypustila na trh v roce 2009. Společnost Facebook její software využívá při označování fotografií již v současnosti. Využití těchto technologií se dlouhodobě střetává s výraznou kritikou ze strany odborníků na internetovou bezpečnost, kteří upozorňují na její snadnou zneužitelnost a narušení soukromí uživatelů.
Prezidenti USA a Ruska se shodli na nutnosti ukončení násilí v Sýrii, nedošlo však k žádné vzájemné dohodě na konkrétním řešení
B. Obama a V. Putin se sešli na více než 2 hodiny v rámci summitu G20 v Mexiku. Došlo ke společné shodě ohledně nutnosti vytvoření politického procesu, který zabrání občanské válce v zemi. Zároveň se obě strany shodly na nutnosti pokračovat v dalších rozhovorech. Představitelé USA a dalších západních států se snaží dlouhodobě přesvědčit Moskvu o nutnosti zásahu v Sýrii, kde již 15 měsíců probíhají boje mezi vládnoucím režimem prezidenta Bashara Al-Assada a opozicí. Podle odhadu OSN si tyto boje vyžádaly do března tohoto roku přes 7500 obětí, včetně mnoha civilistů.
Libye na západě země vyhlásila vojenskou zónu
Důvodem k vyhlášení vojenské zóny jsou několikadenní střety mezi znepřátelenými milicemi. Vojenská zóna se vztahuje na města Zintan, Mizdah a Shegayga, která leží asi 150 kilometrů jižně od Tripolisu. Oficiální počet obětí je 14, podle BBC je počet mrtvých vyšší.
Europoslanec Nigel Farage: „Dnešní předseda Evropské komise má větší pravomoci než Ludvík XIV.“
Nigel Farage, poslanec Evropského parlamentu za obvod Jihovýchodní Anglie a dnešní vůdce frakce Evropa svobody a demokracie, se na oficiální návštěvě České republiky setkal s prezidentem Václavem Klausem. Na setkání s účastníky akce DOST pak při tiskové konferenci prohlásil, že si již v 90 letech uvědomil vznik nové politické třídy, která se dohodne na čemkoliv dostatečně velkém, což je podle jeho slov proti jeho vlastnímu politickému přesvědčení. Europoslanec Nigel Farage dále řekl: „Čelíme nedobrým lidem, kteří nerespektují názory lidu. Příkladem je Evropská ústava, která byla lidem Evropy odmítnuta, a evropští představitelé místo toho přivedli na svět Lisabonskou smlouvu. Ta ovšem nepodléhala schválení referendem, neboť se nejednalo o ústavu“. Nigel Farage poté dodal: „Evropská unie je nedemokratická instituce, vedou nás špatní lidé“. V zemích jižní Evropy jsou dle jeho názoru lidé, kteří již nemají žádnou naději, přičemž se tam objevují skutečné neofašistické strany. Projekt EU, který měl původně zabránit válce, „může nyní vyvolat nepokoje“, uvedl europoslanec Farage. „Lidí Evropské unie se nikdo neptal, zda chtějí novou vlajku, hymnu, ústavu a centralizaci na základě několikaletých plánů“, řekl Farage. V EU se prý mění veřejné mínění a volá po nových politicích, kteří nasměrují Evropu ke spolku spolupracujících států. Dle Nigela Farage je dnes lidí, kteří nechtějí EU v současné podobě, většina, a proto nás pravděpodobně čeká demokratická revoluce.
V Rusku začalo nové kolo jednání o íránském jaderném programu
Dvoudennímu setkání mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi (USA, Velká Británie, Čína, Rusko, Francie a Německo) předcházela bezvýchodná jednání v Istanbulu a Bagdádu v uplynulých dvou měsících. Velmoci požadují, aby Írán obohacoval uran nanejvýš na 20%, což je dostačující pro energetické a výzkumné účely, avšak znemožňuje případné sestrojení atomové bomby. Na oplátku velmoci prohlásily, že jsou připraveny začít s pomocí s jadernými bezpečnostními opatřeními. Teherán však požaduje zrušení všech sankcí, včetně embarga EU na dovoz íránské ropy a opatření USA proti íránské centrální bance.
Německá centrální banka očekává v 2. polovině roku hospodářský růst
Německá centrální banka Bundesbank předpokládá, že slabnoucí vývoz zboží do zemí eurozóny bude kompenzován poptávkou z domova a ze zemí mimo blok jednotné měny. Hlavním odběratelem zboží by se měla stát Asie, vývoz zboží do těchto zemí vzrostl totiž v dubnu meziročně o více než 10%.
Rusko vysílá k Sýrii dvě válečné lodě, zakotví v přístavu Tartus
Ruské lodě Nikolaj Filčenkov a Cezar Kunikov budou dle agentury AFP mířit do syrského přístavu Tartus, kde má v nynější době Rusko technickou základnu. Syrská opozice v neděli vyzvala OSN, aby do země vyslala ozbrojenou misi, čímž reagovala na rozhodnutí generála Roberta Mooda o pozastavení neozbrojené monitorovací mise. O syrské otázce budou na okraj summitu G20 hovořit prezidenti USA a Ruska.
Eurozóna vyzvala Řecko k rychlému vytvoření nové vlády
Po obdržení nejnovějších výsledků sčítaní hlasů v řeckých parlamentních volbách vyzvali ministři financí eurozóny k rychlému vytvoření vlády, která bude s to pokračovat v nutných reformách v co nejkratším čase. Sestavením nové vlády pověřil řecký prezident Karlos Papoulias v pondělí lídra vítězné strany Nová demokracie Antonise Samarase. Ten vyzval všechny politické strany, které mají za cíl udržet zemi v eurozóně, aby se připojily k vládě národní jednoty. Základem koalice se nejspíše stanou Nová demokracie a socialistická strana PASOK, které společně drží 162 mandátů v 300 členném parlamentu. Opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA) získala 71 mandátů.
Taliban varoval, že pokud USA nezastaví útoky dronů v Pákistánu, tak bude sabotovat kampaň proti dětské obrně
Šéf pákistánského Talibanu sídlícího v provincii Severní Waziristan Hafiz Gul Bahadur prohlásil, že pokud Spojené státy americké okamžitě nezastaví útoky bezpilotních letounů v Pákistánu, tak bude hnutí Taliban sabotovat kampaň proti dětské obrně v zemi. Podle vyjádření Talibanu jsou americké letecké útoky pro civilní obyvatelstvo mnohem horší, než dětská obrna. Pákistán patří mezi 3 země na světě, kterým se stále nepodařilo dětskou obrnu zlikvidovat.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva obvinil Eritreu z praktikování mučení a poprav
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Navi Pillay obvinil Eritreu z masivního porušování lidských práv. Prohlásil, že v Eritrey dochází k masovým popravám, mučení, bezdůvodnému věznění a nuceným pracem. Vláda v Eritrey patří podle OSN k nejrepresivnějším vládám na světě. Navi Pillay oznámil, že ačkoli se v Ženevě setkal s delegací z Eritrey, která jej ujistila o snaze vlády situaci zlepšit, tak k excesům stále dochází.
Americký prezident chce přesvědčit ruského prezidenta, aby přehodnotil roli Ruské federace v občanské válce v Sýrii
Americký prezident barack Obama oznámil, že na summitu G20 hodlá vyvinout nátlak na ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby přehodnotil postoj Ruské federace k občanské válce v Sýrii. Spojené státy americké obviňují Rusko, že posílá zbraně a vojenskou techniku na pomoc syrské vládě v boji proti povstalcům. Diplomaté ovšem předpokládají, že snaha amerického prezidenta nebude mít příliš velkou odezvu. Poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Yuri Ushakov označil americkou politiku za „protiruskou“. Bílý dům naopak oznámil, že není zájmem USA jakkoli snižovat vliv Ruska v oblasti Blízkého východu.
V Egyptě proběhlo druhé kolo prezidentských voleb, vojenská vláda upevňuje svou moc
O víkendu proběhlo v severoafrické zemi druhé kolo prezidentských voleb, v němž se utkal bývalý premiér Mubarakovy vlády Ahmed Shafiq a kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi. Druhý jmenovaný v pondělí ráno deklaroval své vítězství s prohlášením, že získal 52,5 % volebních hlasů. To Shafiq odmítá. Oficiální výsledky by neměly být oznámeny dříve než ve čtvrtek. Vojenská vláda, která stojí v čele země od revoluce a svržení exprezidenta Mubaraka, vydala v reakci na čtvrteční rozpuštění sněmovny deklaraci, podle níž kontrola legislativy a rozpočtu spadá do kompetence armády. Vojenská vláda si rovněž schválila právo sepsat chybějící ústavu země. Dosud armáda slibovala, že moc předá civilnímu prezidentovi.
ECOWAS je připraven vojensky zasáhnout v Mali
Navzdory nesouhlasu Rady bezpečnosti OSN k vojenskému zásahu v Mali Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) deklaruje, že je připraveno v zemi zasáhnout se sílou 3 270 vojáků, složených z jednotek Nigérie, Nigeru a Senegalu. Pokud rozhovory s představiteli vojenské vlády v Mali, kde v březnu proběhl vojenský převrat, selžou, je ECOWAS připraven zasáhnout. Někteří afričtí představitelé varují před „Africkým Afghánistánem“, neboť na severu Mali, kde Tuaregové vyhlásili nezávislý stát Azawad, působí členové Al-Kaidy. Malijský prozatímní prezident Dioncounda Traore se po napadení v prezidentském paláci stále nevrátil z léčení v Paříži. Někteří diplomaté podle Reuters tvrdí, že se prozatímní prezident do země zdráhá vrátit.
Egypt je blízko k získání půjčky od Arabského měnového fondu
Arabský měnový fond (AMF) by mohl severoafrické zemi půjčit 65 milionů USD ke zlepšení platební bilance, kterou ohrožuje vnitropolitická situace. Egyptský deficit se za prvních 9 měsíců fiskálního roku 2011/2012 zvýšil na 11 miliard USD, což je dvojnásobek roku předcházejícího. Zahraniční finanční pomoc po egyptské revoluci a kvůli současné politické nestabilitě se zastavila. Egypt žádá řadu mezinárodních organizací o půjčky, na 500 milionů USD žádá od AMF i Africké rozvojové banky (ADB), 1 miliardu USD od Světové banky (SB) a 660 milionů USD od Evropské unie. Zdali země všechny výše uvedené půjčky získá, zatím není jisté.
Před sumittem G20 v Mexiku dojde k setkání prezidentů USA a Ruska
Ruský prezidentský poradce Yury Ushakov sdělil pro agenturu RIA Novosti, že před setkáním představitelů uskupení G20 dojde ke schůzce ruského prezidenta Vladimíra Putina s jeho americkým protějškem Barackem Obamou, během níž dojde k projednávání plánovaného rozmístění protiraketového štítu v Evropě, vyhlídek na mírové urovnání v Sýrii a dvoustranných vazeb obou států. Ushakov dále znova zopakoval názor, že Rusko v syrské otázce považuje silné vměšování zvenčí za nepřijatelné.