Již dříve státy eurozóny přislíbily finanční pomoc španělskému bankovnímu sektoru ve výši 100 miliard EUR. Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos ale upozornil, že konečná výše pomoci bude stanovena později. Dodal, že tato částka by měla pokrýt náklady za restrukturalizaci bank i k vytvoření ochranného nárazníku. Podle čtvrtečního auditu společností Roland Berger a Oliver Wyman by španělské banky mohly potřebovat pomoc mezi 51 – 62 miliardami EUR. V reakci na oficiální žádost vlády o pomoc eurozóny agentura Moody’s dnes snížila rating 28 španělským bankám.
Archiv rubriky: Kontinenty
Bezpečnostní síly USA zvýší svou přítomnost ve střední Americe
Podle USA je totiž tento region největší bezpečnostní hrozbou celé západní polokoule. To z důvodu nárůstu přítomnosti drogových kartelů a dalším složkám drogového průmyslu. Spojené státy svou pomoc regionu zvyšují postupně již od roku 2008. Od té doby se dotace Washingtonu státům střední Ameriky zvýšily o téměř 75%. I podle nezávislých analytiků je nyní zájem USA o tento region největší od dob Studené války.
Britský premiér Cameron: ,,Chování Argentiny ve věci vyjednávání ohledně Falkland jsou stále neakceptovatelné“
Britský premiér David Cameron dnes v britské poslanecké sněmovně prohlásil, že chování Argentiny ve věci sporu o nadvládu nad Falklandskými ostrovy je agresivní vůči ostrovanům. Premiér již během summitu G20, který se konal minulý týden v Mexiku prezidentce Argentiny oznámil, že Velká Británie nemůže akceptovat styl chování Argentiny jak v ekonomických, tak v politických záležitostech. Podle britského deníku The telegraph musí být, podle premiéra Camerona, Falklanďanům umožněn nárok na sebeurčení a na uskutečnění referenda, ve kterém by se mělo rozhodnout o oficiálním statutu Falklandských ostrovů. I přes časté požadavky Argentiny o vyjednávání o Falklandských ostrovech Velká Británie debatu na toto téma odmítá.
UNASUR řeší politickou situaci v Paraguayi
Na urgentním summitu Unie jihoamerických národů (UNASUR) se uskuteční u příležitosti odstoupení paraguayského prezidenta Fernanda Luga. Ten odstoupil v době, kdy Paraguay předsedá organizaci UNASUR. Na summitu se má probírat především postoupení předsednictví další zemi, kterou je Peru. Státy UNASUR totiž nesouhlasí s rozhodnutím paraguayského senátu, který obvinil bývalého prezidenta Luga z neadekvátního jednání. Vše oznámil ekvádorský prezident Rafael Correa. Peruánská ani paraguayská vláda se k této věci nevyjádřila. Politickou situaci v Paraguayi odsoudily i další státy Latinské Ameriky – mezi nimi např. Venezuela, Argentina nebo Kuba. Právě kubánské ministerstvo zahraničních věcí prohlásilo, že rozhodnutí paraguayského parlamentu je útokem na možnost sebeurčení latinskoamerického lidu.
Turecko žádá NATO o vyvolání článku 5 Washingtonské smlouvy
Poté co Sýrie napadla druhé turecké letadlo, žádá Turecko, aby byl vyvolán článek 5 Washingtonské smlouvy, který říká, že napadení jedné země NATO je rovno napadení všech členských států. V úterý se sejdou delegáti všech členských zemí Severoatlantické aliance, aby projednali tuto kauzu podle článku 4 Washingtonské smlouvy. Turecko přesto ústy vicepremiéra Bulent Arince zdůraznilo, že nechce válku se Sýrií.
Syrská armáda pálila na další letadlo členského státu NATO
Syrská armáda v pondělí opět střílela na turecké vojenské letadlo. Nepodařilo se jí ovšem letadlo sestřelit. V minulém týdnu syrské jednotky turecké letadlo sestřelily. Sýrie považuje přelety tureckých vojenských letadel nad svými hranicemi za nepřátelský akt. Turecko naopak zdůrazňuje, že jejich letadlo bylo napadeno v mezinárodním letovém prostoru. Turecko jako členský stát NATO žádá použití článku 5 Washingtonské smlouvy, který se týká obrany napadaného člena NATO jsou jím vázány všechny smluvní státy.
Energetický koncern RWE nebude v budoucnu stavět žádné nové atomové elektrárny
Po té, co se RWE rozloučil s výrobou jaderné energie v Německu, hlásí odchod z mezinárodní scény, jak před nedávnem uvedly Süddeutsche Zeitung. Koncern hodlá podstatným způsobem změnit svou dosavadní strategii. Nový šéf energetického koncernu Peter Terium, který od července nahradí končícího Jürgena Großmanna, ohlásil tuto změnu minulý týden na setkání vedoucích manažerů v Istanbulu. Důvodem odchodu z „jaderného obchodu“ jsou neodhadnutelná finanční rizika velkých jaderných projektů v budoucnosti, což ukazují např. problémy při stavbě jaderných elektráren ve Francii a ve Finsku. Koncernům z těchto důvodů hrozí snížené ohodnocení ratingových agentur, což by mohlo způsobit vážné finanční problémy. RWE se oproti původnímu záměru nebude dále angažovat při stavbách nových jaderných elektráren ve Velké Británii a v Nizozemí. V budoucnosti chce stavět nové sluneční elektrárny a rovněž vstoupit do obchodu se soukromými osobami i s jednotlivými obcemi a městy. Investovat hodlá i v zahraničí, např. v marocké poušti. I u konkurenta RWE – firmy Eon -rostou pochybnosti ohledně úspěšnosti starého modelu.
Nĕmecko nebude mít po dlouhé dobĕ problémy s rozpočtovým deficitem
Německo přestane být po letech kritizováno pro vysoký deficit svého státního rozpočtu. EU v uplynulých dnech zastavila trestní řízení, které z tohoto důvodu probíhalo od roku 2009. Díky dobré hospodářské situaci se podařilo podstatně snížit deficit státního rozpočtu. Ten v roce 2011 činil 1%, v tomto roce by neměl překročit 0,5% HDP. Horní hranici 3% povoleného státního zadlužení pro státy s jednotnou měnou se tak podaří jednoznačně dodržet. Pro rok 2016 je poprvé po 40 letech plánován vyrovnaný státní rozpočet bez nového zadlužení. Tyto informace vycházejí z právě zveřejnĕného návrhu státního rozpočtu pro rok 2013. V příštím roce plánuje německá vláda zadlužení ve výši 18,8 miliard EUR. Z toho je 8,7 miliard EUR určeno pro Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
Barmská opoziční politička Aung San Suu Kyi se ve Velké Británii sešla s premiérem Davidem Cameronem a promluvila před britským parlamentem
Nositelka Nobelovy ceny žádala o podporu při reformách Barmy, které mají vést k demokratizaci země. Britský premiér David Cameron hned po setkání se Suu Kyi prohlásil, že chce podporovat Barmu při demokratickém i hospodářském rozvoji. Zároveň také řekl: ,,V Barmě probíhají reformy. Abychom ten proces podpořili, je třeba s (tamním) režimem spolupracovat, a to bez ohledu na to, jaký byl v minulosti.“ Premiér poté oznámil, že pozval barmského prezidenta Thein Sein na návštěvu Spojeného království.
Austrálie: Oběti teroristického útoku budou mít nárok na odškodné v hodnotě až 75 tisíc USD
Návrh zákona byl vládou schválen v pátek. Jde o odškodné pro občany Austrálie, kteří byli obětmi teroristického útoku v zahraničí. Tento zákon především navazuje na teroristický útok, který se stal v roce 2002 na Bali. Zemřelo při něm přes 200 lidí, z toho 88 Australanů.
Podle německého ministra financí by Řecko mělo rychle a bez dalšího prodlení schválit dohodnutý program reforem
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble to uvedl ve svém rozhovoru pro německý nedělník Bild am Sonntag. Dále uvedl, že v Evropě Řecko během dluhové krize ztratilo velikou část důvěry a nyní to má Řecko ve svých rukách, aby získalo důvěru zpět. Podle německého ministra financí toho Řecko může dosáhnout pouze konkrétními činy a skutky a ne vyjednáváním o odkladu plnění dohodnutých cílů.
Ratingová agentura Fitch snížila Kypru rating z BBB- na BB+
Agentura Fitch se tak přidala k dalším ratingovým agenturám Moody’s a S&P, které již dříve snížily rating Kypru do nejrizikovějšího pásma. Za snížením stojí navýšení odhadu nutné finanční pomoci bankám a rizika, která přináší dluhová krize eurozóny. Nyní se očekává, že Kypr pravděpodobně požádá eurozónu o finanční pomoc. Důsledkem navýšení odhadu nutné finanční pomoci kyperským bankám je jejich napojení na Řecko.
Nigérie hledá novou protiteroristickou taktiku
Důvodem odvolání ministra obrany Bello Mohameda a poradce pro národní bezpečnosti Owoye Azazi byla podle nigerijského prezidenta Goodluck Jonathana nutnost zavedení nových protiteroristických taktik. Na severovýchodě Nigérie působí islamistická militantní skupina Boko Haram, která požaduje v zemi zavedení islámského práva šaría. Ozbrojené střety mezi armádou a Boko Haram, ani vyhlášený výjimečný stav násilí v zemi nezastavil.
Islamistická skupina Ansar Dire na severu Mali tvrdě prosazuje zavedení práva šaría
Napětí na severu Mali, především v islamisty ovládaném Timbuktu a okolí, stoupá. Islamistická skupina Ansar Dine, která je odnoží Tuaregů, prosazuje zavedení islámského práva šaría. Ve školách se dívky a chlapci musí učit odděleně, byla nařízena striktní pravidla oblékání. Podle malijského ministerstva školství opustilo školy na protest rodičů s nařízením Ansar Dine na 5000 studentů. Obyvatelé nemají rovněž dovoleno dívat se na televizi, kouřit a muži jsou nuceni nechat si narůst vousy. Po vojenském převratu, který svrhl prezidenta Amadou Amani Touré, a vyhlášení nezávislého státu Azawad na severu země je pravomoc centrální vlády nad severem země oslabena.
Podle tuniského prezidenta bylo vydání expremiéra Libye nezákonné
V neděli vydala tuniská vláda bývalého premiéra Libye Al Baghdadi Ali al-Mahmoudi, který se stal premiérem v roce 2006 a po svržení Muammara Kadaffiho uprchl ze země, zpět do Libye. Tuniský prezident Moncef Marzouki podle agentury AFP uvedl, že vydání bylo „nezákonné, jednostranné a provedené bez konzultace s prezidentem republiky“. Expremiéra al-Mahmoudi čeká v Libyi soud za několik zločinů během svého funkčního období v úřadu.
Súdánský prezident nazval protesty v zemi dílem několika iniciátorů
Protesty proti zhoršující se ekonomické situaci v zemi a demonstrace za odstoupení prezidenta Omar Hassan al-Bashira, které v posledních týdnech propukly po celém Súdánu, označil prezident al-Bashira za „dílo několika agitátorů“. Na další demonstrace bude policie podle súdánského prezidenta reagovat okamžitě a rázně. Prezident rovněž odmítl, že by se protesty v zemi stupňovaly.
Nový egyptský prezident hodlá prohloubit spolupráci s Íránem
Čerstvě zvolený nový egyptský prezident Mohamed Morsi, který byl kandidátem Muslimského bratrstva, uvedl pro íránskou agenturu Fars, že hodlá zlepšit vztahy s Íránem v zájmu vytvoření rovnováhy sil v regionu. Egyptský prezident Morsi působil v tzv. Výboru pro odpor k sionistům a podle analytiků lze očekávat vedle chystaného sblížení s Íránem nastolení podstatně tvrdší politiky vůči Izraeli. Mezitím íránský nejvyšší vojenský velitel a předseda sboru náčelníků štábu ozbrojených sil Íránu generálmajor Hasan Firouzabadi prohlásil, že egyptská nejvyšší vojenská rada ztratila legitimitu vládnout.
Země BRIC zaznamenávají největší pokles měn za posledních 14 let
Měny zemí BRIC zaznamenaly podle agentury Bloomberg ve druhém čtvrtletí roku 2012 nejvyšší pokles od roku 1998. V rámci všech rozvojových zemí přitom nejrychleji poklesl brazilský real, ruský rubl a indická rupie. Investoři nyní hromadně stahují peníze z těchto trhů, což způsobuje další depreciaci měn. V Brazílii je nejvyšší počet soukromých bankrotů za poslední tři roky, cena za barel ruské vývozní ropy klesla na minimum za poslední rok a půl. Real ve druhém čtvrtletí klesl o 12%, rubl o 11,5% a rupie o 10%. Čínský jüan klesl o pouhých 1,2% (téměř pětkrát méně než euro), ale stojí za zmínku, že během krize v letech 2008-2009 se jeho měnový kurz neměnil. Odborníci očekávají, že měny Ruska, Indie a Brazílie do konce roku ztratí asi 15% své hodnoty. Pokles měn v zemích BRIC již způsobil vážné škody mnoha významným společnostem. Země BRIC patří jako největší rozvojové země na světě mezi 12 největších ekonomik. Jejich celkový HDP tvoří více než 13 bilionů dolarů, což odpovídá zhruba čtvrtině světového produktu.
Německá kancléřka Angela Merkel zvažuje návštěvu finále EURO-2012 v Kyjevu
Zástupci německé opoziční parlamentní frakce Svaz 90/ Zelení vyzvali spolkovou kancléřku Angelu Merkel, aby v případě, že finále fotbalového mistrovství Evropy navštíví, přivezla ukrajinskou ex-předsedkyni vlády Juliji Tymošenko do Berlína a navštívila odsouzené zástupce ukrajinské opozice. V opačném případě bude podle Bundestagu zmařeno veškeré úsilí německé vlády, která opakovaně vyzývala Kyjev k dodržování lidských práv. Zápasů skupinové etapy na ukrajinských stadionech se členové německé vlády neúčastnili na protest proti politice Kyjeva. Julia Tymošenko, odsouzená k sedmi letům vězení na základě obvinění ze zneužití pravomocí při podpisu smlouvy o plynu s Ruskem, se v současné době léčí v nemocnici v ukrajinském Charkově. Západ považuje případ ex-premiérky za politicky motivovaný.
Prezident Paraguaye nabídl pomoc svému předchůdci
Nově jmenovaný prezident Paraguaye Federico Franco nabídl pomoc při uklidnění mezinárodní politické situace bývalému prezidentovi země Fernandu Lugovi. Ten byl nucen odstoupit po té, co byl senátem země obviněn z neadekvátního jednání. Jeho odstoupení vyvolalo nesouhlasné reakce u dalších zemí regionu. Toto rychlé usnesení paraguayského senátu odsoudila např. Venezuela, Brazílie nebo Uruguay.
Ruský prezident podnikne návštěvu Izraele, Palestiny a Jordánska
Ruský prezident Vladimir Putin navštíví ve dnech 25. – 26. června Izrael, Palestinu a Jordánsko. Podle představitele administrace ruského prezidenta pro mezinárodní otázky Jurije Ushakova podtrhuje tato cesta význam tohoto regionu pro Rusko a má za cíl dalším posílení ruské pozice na Blízkém východě. Důraz bude kladen na témata, jako je řešení palestinsko-izraelské otázky, situace v Sýrii a íránský jaderný program.
Běloruský prezident navštíví Kubu, Venezuelu a Ekvádor
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podnikne v následujících dnech oficiální návštěvu Kuby, Venezuely a Ekvádoru. Podle tiskové služby bude ústředním tématem jednání s vůdčími představiteli těchto zemí rozvoj bilaterálních obchodních a ekonomických vztahů, politického dialogu, stejně jako několik dalších slibných oblastí spolupráce se zeměmi Latinské Ameriky.
Íránská média tvrdí, že v Somálsku tajně působí 390 amerických vojáků
Íránská televize PressTV uvedla, že v hlavním městě Somálska Mogadišu tajně působí 390 amerických vojáků. Američtí vojáci, včetně 38 důstojníků, zde údajně provádějí výcvik somálských vojáků. Američané v Somálsku vybudovali také několik vojenských základen, odkud tyto jednotky operují. Íránská média jako svůj zdroj uvedla somálského vojenského důstojníka Abdiwahab Mohamed Aliho.