V Egyptě dnes probíhá hlasování o kontroverzním návrhu nové ústavy, kterou prosazuje egyptský prezident Mohammed Mursí. Egyptská opozice vedená Frontou národní spásy (NSF) naopak novou ústavu považuje za příliš islamistickou a vyzvala své stoupence, aby v referendu hlasovali proti. Debatu o nové ústavě provázely v posledních týdnech v Egyptě násilné střety mezi opozicí a provládními stoupenci. Podle BBC však zatím probíhá volba spořádaně a bez problémů. Spokojenost se situací vyjádřil i náčelník štábu egyptské armády generál Sedky Sobhi. Armáda spolu s policií nasadila přes 250 000 mužů na zajištění bezpečnosti při referendu, ke kterému je zaregistrováno okolo 51 milionů voličů.
Archiv rubriky: Kontinenty
OSN zvažuje vyslání mírových jednotek do Sýrie
V pátek se sešli zástupci zemí, které mají v humanitárních misích po celém světě své členy, aby projednali možnost vyslání mírových jednotek OSN do Sýrie. Počet vojáků by mohl dosahovat až k deseti tisícům, OSN je dokonce kvůli vyslání mise do občanské války ochotná stáhnout mírové jednotky z jiných zemí. Syrská opozice vstup mezinárodních mírových jednotek do země odmítá, pád režimu prezidenta Assada by to podle ní jen prodloužilo.
Západní země odmítly dohled nad internetem
Cílem konference Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) v Dubaji mělo být vytvoření celosvětové dohody, která by měla upravovat pravidla cenzury internetu. Spojené státy americké, Kanada, Velká Británie a další západní státy, včetně České republiky, ale odmítly celosvětový dohled nad internetem, neboť by mohlo dojít k omezování svobod. Kompromisní návrh měl dávat příliš velké pravomoci OSN a dalším činitelům. Naopak pro podepsání se vyslovily například Čína a Rusko.
Jordánci žádají změny monarchie a politické reformy
Demonstranti v jordánském království v posledních dnech vyzývají k zahájení reformních politických změn v zemi. Podle analytiků je riziko dalších nepokojů vysoké a mluví se o „době velkých změn“. Obyvatelstvo žádá reformy v oblasti cen ropy a zemního plynu, řešení korupce a chudoby a omezení pravomocí krále. Na 23. ledna jsou plánované parlamentní volby, po rezignaci premiéra Fayeze Tarawneha z října letošního roku stojí v čele vlády Abdullah Ensour.
Chorvatsko musí podle EU zintenzivnit vyšetřování válečných zločinců
Chorvatské soudy musí podle EU vyšetřit, kdo nese zodpovědnost za válečné zločiny během vojenské akce Operace Bouře v roce 1995. Chorvatsko stíhá od poloviny 90. let na 27 válečných zločinců, avšak dosud nikdo odsouzen nebyl. Chorvatské generály Ante Gotovina a Mladena Markaće, kteří byli obviněni z válečných zločinů, Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zprostil v listopadu viny. Operace Bouře je především spojená s etnickými čistkami na Srbech a nucenou migrací asi 200 tisíců lidí.
OSN ocenila klidný průběh ghanských voleb
Generální tajemník OSN Ban Ki-mon ocenil dodržení tzv. Kumasi deklarace, jíž se ghanští politici zavázali k tomu, že prezidentské volby proběhnou bez násilí. Prezidentem se stal John Dramani Mahana se ziskem 50,7% odevzdaných hlasovacích lístků. Po náhlé smrti exprezidenta Johna Atta Millse v červenci letošního roku zaujal post právě prezident Mahana.
Izraelský ministr zahraničních věcí rezignoval
Důsledkem obvinění z podvodů a zneužití důvěry odstoupil ze své funkce izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman. Jeho rezignace přišla pět týdnů před parlamentními volbami. „Rozhodl jsem se vzdát svých povinností jako ministr a místopředseda vlády,“ prohlásil předseda ultra-nacionalistické strany Yisrael Beiteinu (YB) Lieberman. Vládní koalici tvoří pravicová strana Likud v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, strana Beiteinu a Yisrael Beitainu.
EU neudělí kandidátský status Albánii
Rada EU ve středu již po třetí za sebou odmítla udělit Albánii kandidátský status, protože dosud nesplnila všechny podmínky EU. Albánie se potýká především s vysokou korupcí, rozsáhlým organizovaným zločinem a nedemokratickými volbami. Země se částečně ocitla ve vnitřní krizi poté, co se vládní Demokratická strana (PD) a opoziční Socialistická strana (SPA) začaly navzájem obviňovat z blokování požadovaných reforem.
OSN vyzdvihla Saudskou Arábii za boj proti hladu
Světový potravinový program OSN (WFP) ocenil Saudskou Arábii za finanční prostředky, které poskytuje na boj proti hladu. Od roku 1960 WFP obdržel od Saudské Arábie 1 miliardu USD a země každým rokem poskytuje na 4000 tun datlí pro tento program. „Partnerství se Saudskou Arábií pomohlo zachránit životy několika miliónů lidí, kteří se potýkají s nedostatkem potravy,“ uvedla během návštěvy země výkonná ředitelka WFP Ertharin Cousin.
K léčbě dítěte již nebude potřeba souhlasu obou rodičů
Poslanci schválili několik novel zákonů, které se týkají zdravotnictví, zákony nyní míří do Senátu. Poslanecká sněmovna v pátek odhlasovala zrušení povinného souhlasu obou rodičů ke zvolené léčbě dítěte. Opatření bylo platilo od dubna, nicméně sebou přineslo řadu problémů, jak uvedli samotní předkladatelé v čele s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem (TOP 09). Novela určuje, že k léčbě stačí pouze souhlas dítěte, pokud je na takové rozhodnutí již vyspělé, v opačném případě souhlas musí udělit rodič nebo jím zmocněné osoby. Poslaneckou sněmovnou prošla i novela o lécích, která zavádí, že od roku 2015 budou lékaři povinni předepisovat lékařské předpisy i elektronicky. Senát bude projednávat také novelu, která omezuje povinnost brigádníků chodit na povinné lékařské prohlídky, nově by na ni šli pouze ti, kteří by měli vykonávat rizikovou práci.
Francie a Alžírsko nenacházejí společnou řeč ohledně vojenské intervence na sever Mali
Alžírsko a Francie nemohou najít společné řešení případného vojenského zásahu v Mali. Alžírsko, které s Mali sousedí, se podle agentury France21 nechce vměšovat do vnitřních záležitostí Mali a doporučuje to i NATO. Tuaregové, kteří na severu Mali spolu s islámskou skupinou Ansar Dine a Mujao vyhlásili nezávislý stát Azawad, žijí i na území Alžírska. Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika nesouhlasí s tím, aby se jeho země intervence přímo účastnila, avšak je ochoten vést dialog ohledně logistické a jiné pomoci. „Terorismus v severním Mali je globální hrozbou, jež nemá státní či náboženskou příslušnost,“ oznámil na své návštěvě Alžírska francouzský prezident Francois Hollande.
Srbsko a Bosna budou spolupracovat při stíhání válečných zločinců
V lednu 2013 Srbsko a Bosna podepíší Protokol o spolupráci při stíhání válečných zločinců. Protokol by měl v obou zemích usnadnit vyšetřování a výměnu válečných zločinců a důkazů. Poté, co Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobodil 2 chorvatské generály Anteho Gotovinu a Mladena Markaće a bývalého velitele Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Ramushe Haradinaje, odmítlo Srbsko smlouvu v listopadu podepsat. Obě země si po podepsání Protokolu vymění až stovky zločinců.
Pchjongjang slaví úspěšné vynesení rakety
Severní Korea v pátek uspořádala oslavy pro desetitisíce lidí k příležitosti úspěšného odpálení rakety dlouhého doletu. Oslavy doprovázely vojenské ceremonie a státní televize celý den přenášela záběry jásajících davů. Vypálení rakety se setkalo s velkou vlnou mezinárodní kritiky. Jižní Korea oznámila, že se jí podařilo vytáhnout z moře trosky rakety, které podrobí důkladné analýze. KLDR stále trvá na tom, že uskutečněný čin byl mírový a že raketa vynesla na orbitu satelit určený ke sledování počasí a úrody.
Na ministerstvu obrany začaly personální změny
Nová ministryně obrany Karolina Peake v pátek do svého týmu vybrala 3 nové spolupracovníky. Ředitelem Národního úřadu vyzbrojování (NÚV) byl jmenován Jaroslav Štrupla, šéfem kabinetu se stal Aleš Klepka a post vedoucího poradců obsadil Pavel Kotrba. Rozhodnutí ministryně obrany Karoliny Peake překvapilo premiéra Petra Nečase i prezidenta Václava Klause, kritika zazněla také kritika z řad opozice a koaličních partnerů, především v souvislosti s odvolání bývalého náčelníka generálního štábu Vlastimila Plicky. Premiér Petr Nečas měl v pátek s ministryní obrany Karolinou Peake o změnách na ministerstvu jednat, schůzka se nakonec nekonala.
Bývalý předseda libyjské Národní přechodné rady byl obviněn z atentátu
Bývalý šéf Národní přechodné rady (NTC) Moustapha Abdeljalil byl v úterý obviněn „ze zneužití pravomoci“ v souvislosti se smrtí šéfa povstalců Abdela Fataha Younése, který zabit v červenci 2011. V listopadu členové libyjského kmene Al-Obeidi, k němuž generál Younése patřil, uvedli, že vezmou spravedlnost do vlastních rukou, nebude-li případ oficiálními úřady prošetřen. Z vraždy bylo spolu s Moustaphou Abdeljalilem obviněno dalších 13 osob. Expředseda NTC Abdeljalil a generál Younése patřili k odpůrcům režimu Muammara Kaddáfího.
Moskevská radnice zakázala plánovaný protest
Sobotní plánovaná demonstrace, která má být namířena proti politice prezidenta Vladimira Putina, se pravděpodobně konat nebude. Moskevská radnice ve čtvrtek odmítla demonstraci zaregistrovat. Podle levicového lídra Sergeje Udaltsova moskevské úřady záměrně protest zakázaly, neboť demonstrací si lidé chtějí připomenout první výročí demonstrací proti politice prezidenta Putina. Ruská vláda obviňuje opozici ze získávání finanční podpory ze zahraničí, naopak opozice se brání tím, že tato nepodložená tvrzení jsou pouze součástí tvrdého zásahu, který je namířen proti kritikům politiky Vladimira Putina.
Katar zajistí pro fotbalový šampionát 2022 klimatizované stadiony, investice přesáhnou 200 miliard USD
Katar, který v roce 2022 zajišťuje mistrovství světa ve fotbale, čelí pochybnostem, zda je vhodné pořádat šampionát v tak extrémních klimatických podmínkách. V létě se teploty v Kataru pohybují okolo 41 °C. Generální tajemník katarského výboru pro šampionát Hassan al-Thawadi však oznámil, že diváci se v Kataru budou cítit pohodlně. Katar totiž vyvíjí speciální technologii, která umožní ochlazovat jak celé stadiony, tak částečně i venkovní prostory. Katar podle deníku The Guardian plánuje v příštích 10 letech do přípravy šampionátu investovat přes 200 miliard USD. Podle generálního tajemníka al-Thawadiho budou rovněž kontrakty se stavebními firmami obsahovat klauzule o pracovních podmínkách zahraničních dělníků, jejichž situace v Kataru často není uspokojivá.
Ukrajina má nového premiéra, volbu doprovázely fyzické útoky
Novým premiérem Ukrajiny se ve čtvrtek stal Mykola Azarov, který byl parlamentem zvolen 252 hlasy. Pro jeho zvolení hlasovala především vládnoucí Strana regionů (PR) a její koaliční partneři. Samotný průběh volby premiéra však doprovázely fyzické střety poslanců. Bouřlivou atmosféru zapříčinily protesty opozičních politiků, kteří blokovali řečnickou tribunu, aby se volba nemohla uskutečnit. Premiér Azarov je spojencem ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, volba nového premiéra byla i testem pro ukrajinského prezidenta, kterého v roce 2015 čeká obhajoba mandátu.
Rusko připustilo možnost porážky syrského režimu
Podle náměstek ruského ministra zahraničí Mikhaila Bogdanova jednotky prezidenta Bashara Assada „ztrácí kontrolu nad stále větším územím“. Rusko, které spolu s Čínou již dříve vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN odsuzující použití násilí ze strany režimu prezidenta Assada, poprvé připustilo možnost porážky syrského režimu prezidenta Assada. Náměstek Bogdanov zopakoval výzvu k dialogu mezi oběma bojujícími stranami. Konflikt podle něj bude stále nabývat na intenzitě a v Sýrii můžou zahynout další desetitisíce až statisíce lidí. „Takovou cenu za odstoupení prezidenta Assada považuje Rusko za nepřijatelnou,“ uvedl náměstek ministr Bogdanov. Rusko podle BBC nicméně stále trvá na tom, že odstoupení prezidenta Assada by situaci v Sýrii dále vyhrotilo.
V boji o prezidentské křeslo je zpátky předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková
Nejvyšší správní soud (NSS) ve čtvrtek nařídil ministerstvu vnitra, aby znovu zaregistrovalo předsedkyni strany Suverenita Janu Bobošíkovou. Přidala se k dalším 8 kandidátům na prezidenta České republiky. NSS naopak ze hry vyřadil senátora Tomiho Okamuru a ekonoma Vladimíra Dlouhého. Všichni tři kandidáti u NSS zpochybnili postup ministerstva vnitra při výpočtu podílu neplatných hlasů, když se ani jeden z kandidátů nedostal nad hranici požadovaných 50 tisíc podpisů. NSS potvrdil, že ministerstvo vnitra opravdu postupovalo chybně, ale i přes následnou změnu výpočtu se nad požadovanou hranici podpisů dostala pouze předsedkyně Suverenita Jana Bobošíková.
Ve Španělsku byl zajištěn majetek exprezidenta Mubaraka
Španělská policie zajistila majetek bývalého egyptského prezidenta Husniho Mubaraka v hodnotě přibližně 34 milionů USD, na 23 milionů USD bylo na účtech španělských bank, několik luxusních vozů a majetky v Madridu a letovisku Marbella. Španělská policie uvedla, že finance mohou pocházet z trestné činnosti, jako je korupce či zpronevěra státních peněz. Již 440 milionů USD spojených s bývalým prezidentem Mubarakem bylo zajištěno ve Švýcarsku a dalších 135 milionů ve Velké Británii. Exprezident Husni Mubarak byl v létě odsouzen na doživotí za smrt civilistů během protivládních demonstrací na začátku roku 2011.
USA obviňují Sýrii z použití balistických raket proti rebelům
Syrští provládní vojáci podle USA využívají v boji proti rebelům na severu země balistické rakety. Organizace Human Right Watch (HRW) tvrdí, že zbraně obsahují vysoce hořlavé látky, které způsobují rozsáhlá popálení. Mluvčí Bílého domu Jay Carney uvedl, že jestliže se informace potvrdí, jde „o zoufalý čin prezidenta Bashara Al-Assada“, který odpovídá nepřiměřené vojenské akci. Podle listu New York Times měla armáda v posledních dnech vystřelit nejméně 6 balistických střel na sever země.
Tuniský odborový svaz zrušil plánovanou stávku
Generální svaz pracujících Tunisanů (UGTT) stáhl svou výzvu ke čtvrteční generální stávce v Tunisu, neboť na jednání s vládou bylo dosaženo kompromisu. Stávka měla být zaměřena proti současné vládě islamistické strany Ennahda z důvodu prosazování islámského práva v tuniské společnosti. UGTT obvinila Ligu pro ochranu revoluce (LdP), místní provládní milice, z napadení centrální budovy svazu. V Tunisku roste od revoluce náboženské napětí mezi rozděleným obyvatelstvem. V pondělí 17. prosince země oslaví druhé výročí začátku revoluce, jíž začalo tzv. arabské jaro.