Ministr zemědělství Petr Bendl ve čtvrtek uvedl, že zemědělci by se mohli dočkat vyšších dotací z evropských fondů, které by měly dosáhnout až 39,6 miliard korun, přičemž spolu s národními zdroji by se dospělo k částce 45 miliard korun. Meziroční vzrůst je tedy o 4,8 miliard korun vyšší. Ministerstvo zemědělství očekává oproti minulému roku pokles národních dotací do zemědělství. Plánuje však navýšení, a to ze zdrojů Státního pozemkového fondu, který vznikl v lednu sloučením pozemkového fondu a soustavou pozemkových úřadů. V roce 2013 je na programu snížit výdaje do oblasti vodního hospodářství a větší podpora živočišné výroby.
Archiv rubriky: Kontinenty
Mexický prezident Peña Nieto přijal Zákon o obětích
Zákon o obětích podepsal mexický prezident Peña Nieto ve středu navzdory tomu, že ho jeho předchůdce exprezident Felipe Calderón minulý rok vetoval. Předmětem zákona je kompenzace škod, které vznikly jako následek dlouholeté války proti ilegálnímu obchodu s drogami v Mexiku, a to až do výše 76 000 USD. I když organizace pro lidská práva hodnotí legislativu pozitivně, problém vidí v tom, že dosud nebyl zřízen rozpočet a mechanismus pro aplikaci zákona v praxi. Exprezident Calderón považoval kompetence zákonodárců za nedostatečné pro odsouhlasení tak důležitého zákona a požadoval schválení pravidel ve formě ústavního zákona. Nicméně nový prezident Peña Nieto se rozhodl zákon ve své původní formě schválit a zákon tak začne platit od 9. února 2013.
UNESCO odsuzuje vraždění novinářů v Sýrii
V pátek zemřel na následky útoku televizní reportér Suhail Mahmoud Al-Ali, podle nevládní organizace Reportéři bez hranic byl zabit ve městě Aleppo. Za rok 2012 bylo z celého světa nejvíce novinářů zabito právě v Sýrii. Generální ředitelka Organizace pro výchovu, vědu a kulturu OSN (UNESCO) Irina Bokova apeluje na obě strany konfliktu, aby uznaly povinnost novinářů poskytovat veřejnosti informace a respektovaly tak Všeobecnou deklaraci lidských práv v principech svobody slova. Za rok 2012 zamřelo v Sýrii 41 novinářů.
Předseda Googlu Eric Schmidt naléhal na návštěvě Severní Korey na spuštění internetu
Výkonný předseda Googlu Eric Schmidt během kontroverzní návštěvy Severní Korey, která se uskutečnila v rámci delegace bývalého amerického diplomata a bývalého vyslance při OSN Billa Richardsona, vybídl KLDR, aby ukončila svoji mezinárodní izolovanost a zpřístupnila internet pro své občany. Schmidt prohlásil, že pokud Severní Korea nepovolí svobodné používání internetu, nevypořádá se se svými ekonomickými problémy, kterým dlouhodobě čelí. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí USA Victoria Nulandová prohlásila, že návštěva KLDR byla „nerozumná“, především v souvislosti s nepovoleným testem rakety dlouhého doletu, který KLDR uskutečnila před necelým měsícem.
Viceprezident Joseph Biden se sejde se zástupci Národní asociace držitelů střelných zbraní
Americký viceprezident Joseph Biden, jež stojí v čele pracovní skupiny zabývající se problematikou stále četnějších případů ozbrojeného násilí, se v pátek sejde se zástupci Národní asociace držitelů střelných zbraní (NRA). NRA, která patří k nejvlivnějším lobbistickým organizacím, navrhuje zavést ozbrojené hlídky do škol, které by dalším útokům zamezily. Prezident Barack Obama se k návrhu NRA vyjádřil skepticky. Postup pracovní skupiny zahrnuje diskuze se zástupci dalších občanských sdružení a organizací, stejně jako s lidmi, kteří během ozbrojených útoků přišli o své blízké. Pracovní skupina vydá doporučující zprávu ohledně kroků, které by v této problematice měl prezident Obama učinit.
První přímá volba prezidenta v České republice začne již zítra
Od pátku do soboty budou lidé rozhodovat o tom, kdo nahradí současného prezidenta Václava Klause. Právě v těchto dnech proběhne první kolo historicky první přímé prezidentské volby. Lidé budou vybírat z 9 kandidátů, kteří splnili všechny požadavky pro svou kandidaturu v prezidentských volbách. Jelikož jde o většinový způsob hlasování, v prvním kole vyhraje ten kandidát, který získá více jak polovinu všech odevzdaných platných hlasů. V případě, že se tak nestane, bude se za 14 dní konat kolo druhé, do kterého postoupí kandidáti, kteří získali v prvním kole největší počet hlasů. Přímá volba prezidenta se sebou přinese nové rozložení sil mezi vládou, Poslaneckou sněmovnou a hlavou státu. Vítěz voleb bude moci na úkor exekutivy argumentovat silným mandátem od lidí. Vedle obyvatel České republiky, budou moci hlasovat také Češi pobývající zahraničí. Kvůli časovému posunu se v některých částech světa hlasuje již ve čtvrtek.
Kosovo pohřešuje od občanské války na 1 700 osob
Rada pro ochranu lidských práv a svobod (CDHRF) v Kosovu vybídla orgány, aby důkladně vyšetřily zmizení celkově asi 1 700 osob, které jsou pohřešovány od občanské války v roce 1999, aniž by CDHRF rozlišovala mezi etnickým původem či společenským postavením. Problém zmizelých osob řešil v prosinci kosovský premiér Hashim Thaci se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem, na jednání se premiéři dohodli, že posílí vzájemnou spolupráci při hledání pohřešovaných osob.
Argentinská loď byla propuštěna z Ghany
Fregata Libertad po více než 3 měsících dorazila do přístavu Mar del Plata v Argentině. Loď byla zadržena v Ghaně od začátku října 2012 na 80 dní kvůli právním požadavkům ghanské investiční skupiny na splacení dluhů Argentiny z roku 2002. Tisíce lidí přijely do přístavu vzdáleného 400 km od Buenos Aires, aby oslavily návrat lodě. Přivítání se zúčastnili nejen rodinní příslušníci členů posádky, ale taky prezidentka Argentiny Cristina Fernandéz de Kirchner a několik členů vlády. Propuštění fregaty, o kterém rozhodl soud OSN, někteří považují za politické vítězství současné argentinské vlády.
V Paříži došlo ke vraždě 3 kurdských žen
V Kurdském institutu v desátém pařížském obvodu byla dnes časně ráno nalezena těla 3 žen kurdského původu. Jednou z obětí je zaměstnankyně infocentra institutu a spoluzakladatelka Kurdské strany pracujícíh (PKK). „Vše nasvědčuje tomu, že šlo o popravu, vyšetřování avšak teprve začalo,“ uvedla policie. Členové kurdské komunity ve Francii demonstrují před budovou ministerstva vnitra. Francouzský ministr Manuel Valls vnitra dorazil na místo činu a vraždu označil za „netolerantní“ a vyjádřil soustrast pozůstalým. Turecký stát nedávno jednal s odsouzeným členem PKK Abdullahem Ocelanem o odzbrojení strany. Kurdové jsou blízkovýchodní kmen žijící v oblasti Turecka, Íránu, Iráku a Sýrie. V Evropě jsou zastoupeni nejvíce v Německu a ve Francii. Kurdská menšina podle listu Le Figaro po léta bojuje s útlaky a diskriminací ze strany většinové společnosti.
Nizozemsko pravděpodobně opět zablokuje vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Podle úředníků v Evropské komisi se Nizozemsko pravděpodobně znovu pokusí zablokovat vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru na jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v březnu. Podle Nizozemska se Bulharsko i Rumunsko stále potýkají s vysokou korupcí a organizovaným zločinem. Oba státy očekávají alespoň částečný přístup do Schengenu v podobě otevření leteckých a námořních hranic. I to však může být problém, protože se v poslední době přidávají k výtkám Nizozemska i Německo a Belgie, rozhodnutí o rozšíření musí být totiž jednomyslné.
Egyptský prezident hostí rozhovory mezi Fatahem a Hamasem
Egyptský prezident Mohamed Mursí hostí vůdce obou frakcí palestinského hnutí – Fatahu a Hamasu. Prezident Mursí se již setkal s vůdcem Fatahu a zároveň prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem, a na plánu je jeho setkání s politickým vůdcem Hamasu Khaled Meshaalem. Mezi oběma skupinami panuje od roku 2007 napětí, v poslední době se však jejich vztahy zlepšují. Fatah s Hamasem podepsaly roku 2011 v Káhiře dohodu o znovusjednocení. Na konci minulého roku povolila obě hnutí na svém území shromáždění příznivců druhé organizace, což se stalo poprvé právě od roku 2007. Podle mluvčího Hamasu Sami Abu Zuhriho jsou však současná jednání v Káhiře pouze zprostředkovaná. Na programu jednání totiž není přímá schůzka mezi prezidentem Abbasem a Khaledem Meshaalem.
Pravicová strana ve Velké Británii chce tvrdě bojovat proti přistěhovalcům z Bulharska a Rumunska
Šéf pravicové Strany za nezávislost Spojeného království (UKIP) Nigel Farage prohlásil, že UKIP bude bojovat proti otevření pracovního trhu až pro 29 miliónů přistěhovalců z Bulharska a Rumunska kvůli ohrožení sociální bezpečnosti. UKIP si drží podporu v posledních průzkumech mezi obyvatelstvem kolem 15 % a nachází se tak za vládní Konzervativní stranou na 2. místě. V prosinci 2013 by měli získat Bulhaři a Rumuni právo neomezeně žít a pracovat ve Velké Británii poté, co skončí dočasná omezení kvůli ochraně britského pracovního trhu, zavedená v roce 2005.
Americký vojenský soud může snížit trest pro Bradleyho Manninga za Wikileaks
Během předběžného slyšení vojenský soud rozhodl o snížení jakéhokoli trestu o 112 dní pro vojína Bradleyho Manninga v případě, že bude shledán vinným a odsouzen. Soudkyně rozhodla o snížení trestu kvůli nadměrně tvrdým podmínkám vazby, ve které Bradley Manning strávil již 9 měsíců. Manning stane před soudem za poskytování tajných informací serveru Wikileaks. Žaloba obsahuje 22 bodů, mezi nimi je i napomáhání nepříteli. Manningovi hrozí až doživotní vezení. Soud by měl začít začátkem března.
OSN: Humanitární krize v Súdánu se zhoršuje
Podle zpráv OSN přes 700 000 občanů nemá dostatek potravin a tisíce občanů již bylo nuceno opustit své domovy. Nejvíce postiženými oblastmi jsou South Kordofan a provincie Blue Nile, kde vláda bojuje s rebely. Humanitární vyslanec OSN John Ging vidí vinu v nedostatku politické vůle řešit konflikt a to na obou stranách sporu, pokud se nepodaří co nejdříve najít vhodná řešení, počet mrtvých bude narůstat a reálně hrozí přenesení humanitární krize i do Jižního Súdánu a Etiopie.
V Černé Hoře budou vyhlášeny prezidentské volby
Před vyhlášením prezidentských voleb se nejprve sejde předseda Parlamentu Ranko Krivokapic se zástupci všech parlamentních stran. Mandát současného prezidenta Filipa Vujanovice vyprší v květnu a podle černohorské ústavy musí být prezidentské volby vyhlášeny nejméně 3 měsíce předtím. Prezident Vujanovic zůstává nejpopulárnější osobností v zemi, nicméně jeho další zvolení je sporné, podle ústavy může být prezident zvolen jen dvakrát, příští volební období by bylo již pro prezidenta Vujanovice však třetí. Vzhledem k tomu, že Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost, jsou někteří názoru, že se jedná teprve o prezidentovo první volební období. Největší opoziční strana Demokratická fronta navrhuje jako prezidentského kandidáta svého dosavadního předsedu Miodraga Lekice.
Velká Británie hostí konferenci o Sýrii
Několik desítek syrských odborníků a zástupců syrské opozice bude v následujících dnech jednat ve Velké Británii se zástupci mezinárodního společenství. Diskuze má naplánovat co možná nejplynulejší transformaci syrského režimu v případě, že bude syrský prezident Assad svržen. Podle BBC má jednání být nepolitické. Nezúčastní se ho proto ani britský ministr zahraničí William Hague, který však naléhal na zúčastěné, aby schůzka přinesla praktické výsledky. Podle ministra zahraničí Hagua je pád syrského režimu nevyhnutelný a pro mezinárodní společenství je tedy důležité být na tuto událost a její důsledky připraveno.
Argentinská společnost žádá rezignaci ministra spravedlnosti
Organizace pro lidská práva, levicové strany, odbory a jiná sdružení uspořádaly v Buenos Aires demonstraci vyzývající k rezignaci argentinského ministra spravedlivosti Julia Alaka kvůli skandálu s místem slavnostního oběda vlády. Oběd se konal v sídle Školy námořnické vojenské techniky, která byla za poslední vojenské vlády v období 1976 – 1983 největší ilegální věznicí. Podle protestujících je tohle místo v současnosti symbolem a nepatří k objektům vhodným pro organizaci slavnostních obědů vlády. Jednání a oběd se konaly 27. prosince při příležitosti prezentace strategického plánu ministerstva spravedlivosti. Ministr Alak na kritiku reagoval slovy, že podobné události organizované v historických objektech jenom pomáhají připomenout význam těchto lokalit a jejich minulost. Škola námořnické vojenské techniky byla místem vězení, mučení a smrti, přes které prošlo víc než 5000 vězňů.
Slovinsko se obává investic po vstupu Chorvatska do EU
Slovinsko dosud plnilo překlenovací roli mezi EU a bývalými jugoslávskými státy, po vstupu do EU v červenci 2013 může Chorvatsko nahradit Slovinsko v této roli a stát se tak zajímavější pro zahraniční investory. Švédská IKEA se rozhodla zřídit 1. obchodní dům v Chorvatsku za 131 miliónů USD, evropská nízkonákladová letecká společnost Ryanair postaví svoji další základnu v chorvatském Zadaru v hodnotě 92 miliónů USD. Slovinsko trpí nedostatkem investorů v zemi i kvůli špatné spolupráci mezi vládou a místními úřady, nepřizpůsobivému pracovnímu trhu a požadavkům na vysoké mzdy v porovnání se zbylými zeměmi západního Balkánu. Do budoucna plánuje Slovinsko, aby přilákalo zpět investory, snížit daně pro firmy, prodat některé státní telekomunikační a čerpací společnosti a banky a liberalizovat pracovněprávní předpisy.
V New Yorku naboural trajekt do mola, nehoda způsobila 60 zraněných
Chvíli před středeční devátou hodinou ranní amerického času narazil trajekt společnosti Sea Streak Ferry do mola na Manhattanu. Nehoda způsobila téměř 60 zraněných, přičemž 2 lidé jsou zraněni těžce. Příčina nehody není podle zasahujících hasičů zatím známá. Trajekt směřující z New Jersey narazil do mola při zajíždění do doku v rychlosti zhruba 17 – 25 kilometrů za hodinu. V době nárazu bylo na palubě trajektu 326 cestujících a 5 členů posádky.
Vláda schválila politiku životního prostředí do roku 2020
Na středečním jednání vlády byl schválen dokument týkající se politiky životního prostředí od roku 2012 do 2020. Obsah materiálu souvisí především se zajištěním zdravého a kvalitního životního prostředí. Má přispět k efektivnějšímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. Součástí dokumentu je také 7letý plán na ochranu vod, zlepšování jejich stavu a omezování vzniku odpadu.
V Gabonu probíhají mírové rozhovory mezi Středoafrickou republikou a rebely
Rozhovory mezi vládou a rebelskými skupinami v tzv. Selekově koalici jsou organizovány regionálními vládami, OSN a USA, předmětem setkání je projednání mírových smluv. Koncem roku francouzský prezident Francois Hollande odmítl poskytnout vojenskou pomoc Středoafrické republice, kde proti vládě prezidenta Bozize bojují skupiny rebelů. Vojenskou pomoc odmítla i USA a zároveň vyzvala své občany, aby opustili zemi a evakuovala i ambasádu. Selekova koalice obviňuje prezidenta Bozize z porušení mírové dohody z roku 2007 a doposud s ním odmítala vyjednávat.
Srbský velitel byl obviněn z válečných zločinů u města Vukovaru
Radenko Alavanja se měl dopustit válečných zločinů proti chorvatskému civilnímu obyvatelstvu poté, co srbské jednotky obsadily chorvatské město Vukovar v roce 1991. Alavanja byl obviněn v nepřítomnosti za to, že nezabránil svým podřízeným, aby zabili 15 lidí a mučili dalších 31 chorvatských civilistů v srbské obci Borovo Selo, které se nachází u města Vukovar a která v roce 1991 sloužila jako srbská vojenská pevnost a vězení.
Soud Hamasu v Gaze odsoudil bojovníka spojeného s Fatahem
Zaki al-Sakani byl odsouzen za terorismus a nelegální držení zbraní a výbušnin k 15 letům vězení. Byl rovněž podezříván z účasti na útoku, při němž minulý měsíc zahynulo 5 členů vojenského křídla Hamasu. Sakani je členem skupiny al-Aqsa Martyrs‘ Brigades, která je spojována s hnutím Fatah, ovládající Západní Břeh Jordánu. Rozsudek padl jen několik hodin před zahájením rozhovorů mezi Hamasem a Fatahem, zprostředkovaných egyptským prezidentem Mursím. Fatah rozsudek označil za „nesprávný a politický“. Mezi hnutím Hamas a Fatah panuje od roku 2007 napětí, které se však obě strany v poslední době snaží zmírnit.