Ve večerních hodinách dorazilo do Moskvy poslední, čtvrté letadlo, přepravující ruské občany z Libye. Celkem se podle údajů Ministerstva pro mimořádné situace jednalo o 339 evakuovaných osob.
Archiv rubriky: Východní Evropa
V ruské Kabardsko-Balkarské republice byl odhalen úkryt teroristů
Během protiteroristické operace v Kabardsko-Balkarské autonomní republice na severním okraji Kavkazu objevili příslušníci ruských speciálních jednotek teroristický tábor, v němž byly ukryté zbraně a výbušniny. Nyní je prohledáváno okolí. Protiteroristické operace jsou reakcí na páteční incident v podhůří hory Elbrus, kde skupina ozbrojenců napadla autobus převážející ruské turisty. Tři z nich, včetně jedné ženy, zabila a dva postřelila. Útok vyvolal panický odchod turistů. Včera došlo v oblasti Elbrusu k přestřelce, při níž speciální jednotky zabily pět extremistů, kteří podle úřadů pravděpodobně byli za tento incident odpovědní.
Společnost Gazprom Něfť zahájila seismologické práce v Iráku
Ruská společnost Gazprom Něfť provádí odminování ložiska Badra v Iráku a na očištěných místech zahajuje seismologické průzkumné práce. Projekt těžby v tomto ložisku je plánovaný na dobu 20 let s možností prolongace o 5 let. Podle předběžných odhadů činí zásoby ložiska přes 2 miliardy barelů ropy.
Ruský prezident předsedal jednání Národního protiteroristického výboru
Ruský prezident Dmitrij Medvěděv podnikl v souvislosti s nedávnými teroristickými útoky v Severní Osetii neohlášenou návštěvu města Vladikavkaz, kde vedl poradu s členy Národního protiteroristického výboru. 18. února byl v Kabardsko-Balkarsku spáchán útoku na autobus s turisty, při němž zahynuli tři lidé, tentýž den došlo také k explozi na lanovce na hoře Elbrus. Na jednání, které bylo výjimečně po celou dobu přístupné tisku, hovořil prezident mimo jiné o nutnosti plánovaného, a také preventivního boje s teroristy. Z nejdůležitější prostředek prevence proti terorismu označil sociálně-ekonomický rozvoj severokavkazských republik.
Bělorusko a Kuba uvažují o vzájemné spolupráci
Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodriguez se setká s představiteli Běloruska, konkrétně svým protějškem Sergueiem Martinovem a prezidentem Alexandrem Lukashenkem, aby prodiskutovali možnost vzájemné spolupráce, například modernizaci běloruských mašinérií na Kubě.
Běloruský prezident pohrozil sousedním státům „Čečenskem na Západě“
V souvislosti se sankcemi a reakcí Evropské unie a USA na události po prosincových prezidentských volbách v Bělorusku prezident Alexandr Lukašenko pohrozil západním státům slovy, že z jejich strany nestrpí ultimativní jazyk, a že v případě ohrožení státu nebude váhat použít ozbrojené síly. Podle expertů se A. Lukašenko v současnosti nejvíce obává ekonomických sankcí ze strany Ruska a svými prohlášeními usiluje o posílení svého postavení v očích sousedních států a Západu. Protestů proti výsledkům prezidentských voleb, v nichž měl A. Lukašenko získat 80% hlasů, se účastnilo podle různých zdrojů 25 – 40 tisíc lidí, okolo 600 z nich bylo zadrženo a několik desítek nyní čelí obvinění z účasti na masových nepokojích.
Premiér Putin podpisem stvrdil vznik rady na dopravní vývoj
Ruský premiér Vladimir Putin podepsal rozhodnutí o vzniku rady, jejíž účelem bude rozvoj dopravního systému v Moskvě a přilehlém regionu. Celému projektu předsedá ministr dopravy Igor Levitin . Rada bude dohlížet na zlepšení a inovaci dopravních pravidel, hodnocení efektivity hromadné dopravy a pokusí se podniknout kroky vedoucí k eliminaci dopravních zácep na hlavních tazích.
Ruský prezident nařizuje evakuaci občanů Ruské federace z Libye
Na nařízení prezidenta Dmitrije Medveděva budou ruští obyvatelé nacházející se na území Libye evakuováni, jelikož tamní vláda používá síly k potlačení protestů. Toto se týká především zaměstnanců ruských železnic a též společnosti Gazprom, jelikož občané se cestování do tohoto severoafrického státu vyhýbají.
Sudán vyzval ruské firmy ke spolupráci
Možnosti posílení hospodářské spolupráce mezi Ruskem a Súdánem projednávali v sobotu v Chartúmu súdánský prezident Omar Al-Bashir a Michail Margelov, předseda Zahraničního výboru ruské Rady federace. Jedná se především o účast ruských firem na stavbě železnice a tepelných elektráren. Podle slov M. Margelova je Súdán rovněž připraven ke spolupráci s ruskými společnostmi při průzkumu ložisek ropy. Po rozdělení Súdánu na dva státy, které má být dokončeno v červenci, chce severní Súdán restrukturalizovat své hospodářství. Prezident al-Bašír očekává, že všechny spory budou včas vyřešeny a oba nově vzniklé státy budou mít dobré sousedské vztahy.
Bývalý kandidát na prezidenta Běloruska propuštěn z vazby
Alexej Michaljevič, zatčený v prosinci 2010 při masových demonstracích po prezidentských volbách, v nichž počtvrté zvítězil A. Lukašenko, byl včera propuštěn z vazby KGB domů. A. Michljevič i jeho manželka mají zakázané opustit zemi. Celkem bylo během demonstrací zatčeno více než 600 lidí, 42 z nich, včetně dvou občanů Ruské federace, nyní čelí obvinění z účasti na masových nepokojích. 17. února byl jeden z ex-kandidátů na post prezidenta odsouzen ke 4 letům vězení.
Rusko vyzývá k zachování stability na Blízkém Východě
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov se vyjádřil kriticky o probíhajících „revolucích“ na Blízkém Východě, které podle jeho slov mohou vést ke ztrátě kontroly nad situací a dalšímu násilí. Reagoval tak na vyjádření americké ministryně zahraničí Hillary Clinton, jež vyzvala obyvatele Iránu k následování příkladu Tuniska a Egypta. S. Lavrov varoval před opozicí nynějšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, která je ještě radikálnější. Navrhl naopak zmírnit sankce proti Íránu, související s jeho jaderným programem – podle slov ministra povedou ke zhoršení životní úrovně místních obyvatel, a tedy zvýšení rizika destabilizace.
Rusko a Jižní Osetie plánují společný geologický průzkum
Ruský ministr přírodních zdrojů Jurij Trutnev včera navštívil jihoosetské město Cchinvali, aby zde podepsal dohodu o společném geologickém průzkumu a odkrytí ložisek. Na základě této smlouvy poskytne Rusko Jižní Osetii všechny dostupné informace o geologickém charakteru jejího území. Pro realizaci dohody chtějí strany sestavit společnou pracovní skupinu.
Ukrajina plánuje podepsat smlouvu se SNS o vytvoření zóny volného obchodu
Text dokumentu je podle slov ukrajinského premiéra Nikolaje Azarova vypracován a z větší části odsouhlasen. Smlouva by měla být podepsána na zasedání předsedů vlád Společenství nezávislých států (SNS) v běloruském Minsku v květnu tohoto roku. Premiér od ní očekává zlepšení obchodních vztahů mezi členskými zeměmi SNS.
Běloruský prezident Lukašenko: nepokoje v arabském světě nesou ponaučení pro Bělorusko
Podle vyjádření běloruského prezidenta nese situace v Severní Africe a na Blízkém Východě ponaučení pro Bělorusko, že země „nemá nikomu důvěřovat a má si jít svou cestou, spoléhat na vlastní síly“. Alexandr Lukašenko je přesvědčen, že Evropská unie a USA nepodpořily arabské státy v jejich boji se vzniklými nepokoji a islamizací, což bude mít vážené následky.
Volkswagen a GAZ Group chtějí vytvořit společný podnik
Německá automobilka Volkswagen a ruský GAZ Group plánují založit společný závod v ruském městě Kaluga, který by měl ročně produkovat až 300 000 automobilů řady značek jako je Jetta, Škoda Oktavia či Škoda Yeti. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na dva nejmenované zdroje. Obě společnosti prozatím odmítly danou záležitost komentovat.
Rusko: Přímé zahraniční investice klesly 1,5krát
O poklesu informoval ruský ministr financí Alexej Kudrin na mezinárodním ekonomickém fóru v Krasnojarsku. Podle předběžných údajů poklesla suma přímých zahraničních investicí 1,5krát na 14 miliard dolarů.
Běloruský soud vynesl první rozsudek v souvislosti s prosincovými událostmi
Představitel běloruské opozice, obviněný z účasti na masových nepokojích po prosincových volbách prezidenta, byl uznán vinen a odsouzen ke 4 letům odnětí svobody. Celkem se v souvislosti s tímto případem vyšetřuje 40 lidí. Při rozhánění účastníků protestů proti výsledkům voleb, v nichž počtvrté zvítězil Alexandr Lukašenko, bylo zadrženo přes 600 lidí.
Komisařka OSN o nutnosti reforem v oblasti lidských práv v Rusku
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navanetham Pillei se vyjádřila pochvalně k veřejnému prohlášení učiněnému ruským prezidentem D. Medveděvem, v němž uznal nutnost dalších reforem ve sféře lidských práv jako součásti procesu modernizace země. Vysoká komisařka zdůraznila, že v těchto otázkách bylo dosaženo určitého pokroku, a že je třeba plánované reformy realizovat se zvýšenou naléhavostí a rozhodností.
USA a Rusko si vymění první údaje v rámci nové smlouvy START
První detailní informace o počtu a umístění strategických jaderných sil si státy vymění 22. března. Smlouva určuje pravidelnou výměnu údajů o stavu jaderných zbraní, které budou podrobnější, než byly na základě předchozích smluv. Dohoda rovněž počítá se vzájemnými kontrolami jaderných objektů.
Rusko chce zvýšit stonásobně pokuty za korupci
Ruský prezident D. Medvěděv předložil Státní Dumě návrh zákona, který upravuje výši pokuty za přijímání úplatků až na stonásobek původní částky. Korupce je vnímána jako jeden z hlavních problémů státu a je důvodem odchodu mnoha zahraničních firem. Prezident již dříve připustil, že jeho protikorupční kampaň zatím nepřinesla očekávané výsledky.
Ruský prezident zahájil oficiální návštěvu Říma
Hlavním tématem setkání D. Medvěděva s italským prezidentem Giorgio Napolitanem a premiérem Silvio Berlusconim bude otázka evropské bezpečnosti a protiraketové obrany, dále zjednodušení vízového režimu a spolupráce v ekonomické a energetické sféře. Ve čtvrtek navštíví ruský prezident Vatikán, kde se setká s papežem Benediktem XVI. Bude to první návštěva Vatikánu, kterou uskuteční hlava ruského státu po navázání úplných diplomatických vztahů v roce 2009.
Velké naleziště zlata na Čukotce
Gubernátor Čukotského autonomního okruhu Roman Kopin dnes při jednání s ruským premiérem oznámil, že předpokládané zásoby kovů v Baimském rudném pásmu na Čukotském poloostrově mohou činit až 1600 tun zlata a 27 miliónů tun mědi, čímž by se ložisko řadilo k pěti největším na světě.
Nejvyšší arbitrážní soud RF potvrdil pokutu uloženou Gazprom Něfti
Společnost tak musí uhradit pokutu ve výši 4,7 miliardy rublů (2,9 mld. Kč). Federální antimonopolní úřad na podzim roku 2008 poprvé obvinil čtyři největší ruské ropné společnosti – Rosněfť, Gazprom Něfť, LUKOIL a TNK-BP – z porušování pravidel hospodářské soutěže a monopolistického udržování vysokých cen benzínu. Společnosti vytvořily „systém kolektivního dominantního postavení“ a obsadily tím 80% ruského trhu s palivem. Proti uloženým pokutám se všechny čtyři společnosti odvolaly.