Strany tak prý chtějí „omezit neomezenou moc prezidenta Viktora Janukovyče.“ Ten je opozicí kritizován za odklon od demokratických reforem. Zástupci bloku Naše Ukrajina — Národní sebeobrana bývalého předsedy parlamentu Arsenija Jaceňjuka by tak měli být na kandidátní listině Bloku Julie Tymošenko.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Rusko a Čína začaly společné námořní cvičení ve Žlutém moři
Šestidenní vojenské manévry budou probíhat především s cílem nacvičit protiponorkové operace a postupy při záchraně unesených plavidel. Jedná se o první společné námořní cvičení čistě těchto dvou států, ačkoliv se jak Čína, tak Rusko společně účastnily již čtyř větších námořních cvičení od roku 2005. Vzhledem k probíhajícím sporům o četná území v Jihočínském moři se spekuluje o tom, že by tyto rusko-čínské manévry mohli být reakcí na nedávné společné námořní cvičení USA a Filipín.
Ukrajina: Ex-premiérka J. Tymošenko chce podat impeachment proti stávajícímu ukrajinskému prezidentovi
Bývalá ukrajinská předsedkyně vlády Julija Tymošenko v rozhovoru pro ukrajinský deník Zrcadlo týdne uvedla, že opozice má šanci vyhrát v podzimních volbách do Nejvyšší rady a následně podat tzv. impeachment proti současnému prezidentovi Viktorovi Janukovychovi. „Prvním krokem ke skutečné změně je impeachment proti V. Janukovychovi ihned poté, co opozice vyhraje parlamentní volby,“ uvedla bývalá premiérka a dodala, že vítězství je možné pouze v případě sjednocení opozice.
Evropská dluhová krize značně zpomalí ekonomický růst na východ od eurozóny
Světová banka ve své zprávě zkoumala 30 zemí v regionu od České republiky až po státy Střední Asie a přišla s odhadem, že ekonomický růst se v tomto regionu zpomalí z 5,1% na 3,4%. To souvisí především s dluhovou krizí EU a s tím, že tento region v předchozích deseti letech těžil z růstu západní Evropy. Největší zpomalení má zaznamenat Turecko a Ukrajina.
Soud s bývalou ukrajinskou premiérkou J. Tymošenko bude pokračovat 28. dubna
Soud v ukrajinském Charkově během včerejšího zasedání rozhodl o přenesení hlavního soudního líčení ve věci Julie Tymošenko na 28. dubna, a to vzhledem ke zdravotnímu stavu bývalé ukrajinské premiérky. Ta byla včera večer z vězení převezena do Ústřední klinické nemocnice v Charkově. Soud rovněž během včerejšího předběžného líčení zamítl všechny návrhy advokátů ex-premiérky, včetně návrhu na přesunutí jednání do Kyjeva a návrhu na zastavení trestního stíhání.
V ruském Uljanovsku proběhla další demonstrace proti vytvoření tranzitní základny NATO
V ruském Uljanovsku se dnes konala další demonstrace proti vytvoření tranzitní základny Severoatlantické aliance. Podle organizátorů protestní akce – regionálního výboru Komunistické strany RF – se demonstrace zúčastnily nejméně dva tisíce lidí, podle policejních orgánů však počet demonstrantů nepřesáhl 800 lidí.
Rusko a Ukrajina oficiálně ukončily tzv. „sýrovou válku“
V pátek bylo oznámeno o obnovení exportu ukrajinského sýru na ruský trh. Rozhodnutí bylo přijato během setkání ukrajinského ministra hospodářského rozvoje a obchodu Petra Poroshenka s předsedou ruské národní agentury na ochranu práv spotřebitelů Genadijem Onishchenkem. Zákaz na dovoz sýrů z Ukrajiny do Ruska byl zaveden počátkem února kvůli výhradám týkajícím se jejich kvality.
Běloruský prezident A. Lukašenko: „Představitelé opozice mohou být propuštěni pouze v případě podání žádosti o milost“
Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko v sobotu oznámil, že zbývající vězněné představitele opozice je možné propustit jen v případě podání žádosti o milost. „Ti, kteří tam zůstali a nenapíšou žádost prezidentovi, budou sedět. To je vše. Nikdo na mě v této věci nebude vyvíjet nátlak.“ Jak bylo oznámeno koncem minulého týdne, na základě nařízení prezidenta byl z vězení propuštěn bývalý prezidentský kandidát Andrej Sannikov a jeden z vůdců běloruské opozice Dmitrij Bondarenko, který byl zmocněncem A. Sannikova během volební kampaně. Ve vězení stále ještě zůstávají opoziční vůdci Dmitrij Dashkevich, Eduard Lobov, Pavel Sevyarynets a Nikolai Statkevich.
Rusko: O registraci požádalo 143 politických stran
Informaci ve čtvrtek zveřejnil předseda Výboru Státní dumy pro ústavní legislativu Vladimir Pligin. Nyní je v zemi pouze 7 registrovaných stran. K tak početnému nárůstu došlo především proto, že změnou zákona počet členů potřebných pro registraci klesl z 40 000 na 500. K reformě dříve vyzval prezident Dmitrij Medveděv.
Bělorusko splatilo první část úvěru MMF
Bělorusko v rámci splácení úvěru poskytnutého Mezinárodním měnovým fondem splatilo první částku ve výši 100 milionů dolarů. Oznámilo o tom dnes běloruské ministerstvo financí. V lednu roku 2009 se Výkonná rada MMF rozhodla poskytnout Bělorusku úvěrovou pomoc ve výši 2,46 miliardy dolarů v průběhu následujících 15 měsíců. V červnu téhož roku MMF po prvním přezkumu realizace stabilizačního programu zvýšil objem finanční podpory pro Bělorusko na cca 3,5 miliardy dolarů. Realizace programu skončila v dubnu 2010. Loni v květnu se běloruská strana obrátila na MMF s žádostí o poskytnutí nové půjčky ve výši 3,5 až 8 miliard na dobu tří až pěti let, chce jednat také o restrukturalizaci současného dluhu.
Rusko předložilo RB OSN návrh rezoluce o vytvoření pozorovatelské mise v Sýrii
Rusko v pátek předložilo Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce o zřízení monitorovací mise OSN v Sýrii. Podle vyjádření ruského ministerstva zahraničních věcí je tento dokument založen zejména na návrzích zvláštního mezinárodního vyslance Kofiho Annana týkajících se řešení krize v Sýrii. Ruský návrh předpokládá vyslání mise skládající se ze 300 pozorovatelů, která má zpočátku trvat 90 dní. Návrh vyzývá obě strany konfliktu k „úzké spolupráci“ s pozorovateli a realizaci doporučení K. Annana. RB OSN by podle ruského ministerstva zahraničí mohla o návrhu rozhodnout již tuto sobotu.
OSN vyzvala Bělorusko k zahájení dialogu s opozicí
Po propuštění dvou politických vězňů žádá OSN běloruskou vládu, aby zahájila dialog s opozicí. Žádá také o propuštění dalších lidí, kteří jsou uvězněni z politických důvodů. Upozorňuje, že mnoho z nich je uvězněno za účast na pokojném shromáždění opozice z prosince roku 2010 nebo za prosazování lidských práv v zemi.
Rusko podepsalo s Malajsií smlouvu o dodávce raket v hodnotě 35 milionů dolarů
Rusko dnes podepsalo smlouvu s malajským ministerstvem obrany, na základě níž dodá vzdušným silám Malajsie rakety R-77 (RVV-AE) typu vzduch-vzduch. Hodnota obchodu se odhaduje na 35 milionů amerických dolarů, první várku raket by Rusko mělo dodat ještě do konce letošního roku.
Byl zahájen další soudní proces s bývalou ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenko
Předběžným soudním líčením v ukrajinském Charkově dnes začal další proces s bývalou ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenko, která si v současné době již odpykává sedmiletý trest odnětí svobody za podpis nevýhodné plynové smlouvy s Ruskem. Nyní čelí obvinění z finančních machinací a daňových úniků, jichž se měla dopustit jako ředitelka a faktický vlastník společnosti Jednotné energetické systémy Ukrajiny. V případě prokázání viny jí hrozí dalších dvanáct let vězení. Samotná expremiérka se vzhledem ke svému špatnému zdravotnímu stavu předběžného líčení nemohla zúčastnit, její advokát v souvislosti s tím podal soudu návrh na pozastavení řízení. Pokračování je naplánováno na 20. dubna v 16:00. Před budovou soudu v Charkově dnes demonstrovali příznivci i odpůrci bývalé premiérky, počet účastníků se odhaduje na pět tisíc lidí.
V Libyi probíhá soud s občany SNS obviněnými ze spolupráce s režimem Muammara Kaddáfího
V Tripolisu dnes proběhlo třetí zasedání vojenského soudu nad skupinou 24 obžalovaných (19 z nich jsou občany Ukrajiny, 3 Běloruska a 2 Ruské federace), kteří čelí obvinění z kolaborace s režimem plukovníka Muammara Kaddáfího. Podle dřívějších informací byli tito lidé zadrženi před osmi měsíci libyjskými povstalci za údajnou práci na zakázkách v ropném průmyslu. Zasedání se zúčastnili zástupci ambasád všech tří zemí. Jak uvedl v rozhovoru pro BBC jeden z obžalovaných Alexandr Shadrov, advokáti obžalovaných od prokuratury stále neobdrželi žádné oficiální dokumenty týkající se obžaloby.
Nový prezident Jižní Osetie: „Prohloubení spojenectví s Ruskem je naší strategickou volbou“
Nový prezident Jižní Osetie Leonid Tibilov, který dnešním dnem zahájil výkon své funkce, na slavnostním projevu během inaugurace deklaroval, že země bude i nadále usilovat o uznání své nezávislosti ze strany mezinárodního společenství a ze strategických důvodů prohlubovat spojenectví s Ruskem. Prezident zdůraznil potřebu efektivního využití materiální a finanční podpory poskytované Ruskou federací – v souvislosti s tím se podle svých slov v první řadě hodlá zaměřit na přísnou kontrolu procesu modernizace země, zejména na jeho tempo, kvalitu a transparentnost. Inaugurace se zúčastnil také předseda ruské Státní dumy, který novému prezidentovi vyřídil blahopřání ze strany ruského prezidenta a premiéra a přislíbil „stálou a komplexní podporu ruského vedení a celého ruského lidu.“
Moskevský soud prodloužil vazbu obžalovaných v kauze Pussy Riot
Taganský soud v Moskvě prodloužil do 24. června vazbu všech tří členek punkové kapely Pussy Riot, souzených za kontroverzní protestní akci v chrámu Krista Spasitele. Advokáti obžalovaných se chystají proti rozhodnutí podat stížnost kasačnímu soudu.
Rusko v dubnu vyveze ropovodem Družba do České republiky o 32% méně ropy než předpokládají smlouvy
Agentuře Reuters to potvrdil mluvčí přepravce ropy, společnosti Transněfť. Dodávky ropy patrně nahradí ropovod IKL z Ingolstadtu. Dle analytiků se Rusko snaží využitím alternativních ropovodů přimět odběratelé ropy k placení vyšších cen za přepravu Družbou. Pokud by však ke zvýšení ceny došlo, nemělo by se to odrazit na konečné ceně pohonných hmot v Česku. Využití IKL k přepravě ropy na úkor Družby v posledních letech stoupá.
Ruský vyslanec v Podněstří popřel informaci o umístění ruského radaru na sporném území
Ruský místopředseda vlády a vyslanec ruského prezidenta v Podněstří Dmitrij Rogozin popřel informace o plánech na umístění ruského radaru na území Podněstří. Vyslanec se k této informaci vyjádřil na svém Twitteru a označil ji za výmysl novinářů. O údajných plánech informoval ruský deník Nezavisimaya Gazeta s odvoláním na zdroj blízký prezidentovi Ruské federace. Informace vyvolala ostrou reakci moldavských orgánů. Moldavský ministr obrany Vitaly Marinutsa zdůraznil, že umístění ruského radaru v Podněstří nepřichází v úvahu bez souhlasu Kišiněva. Moldavský premiér Vlad Filat dnes rovněž vyloučil možnost toho, že by moldavské úřady povolily otevření ruského generálního konzulátu v Tiraspolu: „V Tiraspolu nebude otevřen konzulát, protože Moldavská republika je nezávislý, suverénní a integritní stát,“ uvedl premiér.
Bylo dokončeno pokládání druhé větve plynovodu Nord Stream
Zprávu oznámilo mezinárodní konsorcium energetických firem se sídlem ve Švýcarsku v čele s ruským gigantem Gazprom a za účasti německých firem BASF a E.ON Ruhrgas, nizozemské Gasunie a francouzského GDF SUEZ. Nejdelší podmořský plynovod na světě, který povede plyn po mořském dně na území Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa, by tak mohl začít fungovat již na konci letošního roku. Výstavba stála 7,4 milairdy USD z čehož 30% hradí zmíněné konsorcium.
Ministři členských zemí NATO se sešli v Bruselu kvůli přípravě summitu v Chicagu
Ministři obrany a zahraničí 28 členských zemí Severoatlantické aliance se sešli dnes v Bruselu ke dvoudenním rozhovorům. Cílem tohoto setkání je příprava summitu NATO v Chicagu, který se bude konat 20.-21. května tohoto roku a hlavním tématem bude budoucnost mise v Afghánistánu. 19. dubna se ještě ministři zahraničí členských zemí NATO sejdou s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem na setkání Rady NATO-Rusko. Hovořit budou o společných zájmech především v oblastech boje proti terorismu, pirátství a organizovanému zločinu.
Ruský prezident Medveděv podepsal dekret o zřízení nové veřejné televize
Ta by měla začít vysílat již 1. ledna 2013. Televizi požadovaly především opoziční politické strany, měla by být celostátní a nestranná. Rozhodnutí přivítala i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Dle té nová televize potřebuje, aby byl zajištěn řádný právní rámec, jenž zajistí jak finanční tak redakční nezávislost zpravodajství.
Polsko a pobaltské státy se obávají rozmístění ruských raket v Kaliningradě
Rusko již dříve oznámilo, že plánovaný protiraketový štít NATO vnímá jako hrozbu a plánuje tak rozmístit svoje strategické rakety na území své enklávy Kaliningrad, která leží mezi Polskem a Litvou. Na tomto místě ruská armáda již aktivovala svůj radarový varovný systém. NATO se snaží Rusko přesvědčit, že protiraketový štít není mířen proti Rusku, nýbrž proti případnému nebezpečí ze zemí Blízkého východu. Polský prezident Bronislaw Komorowski se po setkání se svým estonským a lotyšským protějškem k situaci vyjádřil takto: „Musíme pozorně sledovat změny v regionální bezpečnostní situaci, neboť jsme svědky toho, že Rusko plánuje nové systémy v Kaliningradě i jinde“.