Moldavsko prosazuje řešení konfliktu v Podněstří založené na principu svrchovanosti a územní celistvosti republiky, v rámci kterého region Podněstří obdrží zvláštní status. Oznámil to moldavský prezident Nicholas Timofti během setkání s místopředsedou vlády Ruské federace a zároveň zvláštním vyslancem ruského prezidenta v Podněstří Dmitrijem Rogozinem. N. Timofti zdůraznil, že reintegrovaný moldavský stát musí být funkční a pokračovat v procesu evropské integrace země. Během setkání byla rovněž zdůrazněna potřeba dále sledovat situaci v bezpečnostní zóně na Dněstru. Ruský vyslanec dále oznámil o tom, že v rámci modernizace ruské armády dojde také k přezbrojení ruského vojenského kontingentu v Podněstří, který se na tomto území nachází od roku 1992 a v současné době čítá okolo 1500 vojáků. Rusko podle slov diplomata „zatím nevidí důvod k odvolání své mírové mise v Podněstří a nechystá se podlehnout tlaku Západu“. Návštěva Dmitrije Rogozina v Kišiněvě, a také reakce moldavských představitelů na jeho jmenování do funkce „ruského vyslance v Podněstří“, čelí ostré kritice některých moldavských politiků, kteří moldavské orgány obviňují z vazalské závislosti na Rusku. Rusko oficiálně neuznalo nezávislost odtrženého Podněsteří, ale poskytuje mu ekonomickou pomoc. Moldavské orgány opakovaně žádaly o stažení ruských vojáků vykonávajících mírovou misi na sporném území, Moskva a Tiraspol však výzvy k revizi zamítly.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Ruský místopředseda vlády navrhne Moldavsku otevření velvyslanectví Podněstří v Tiraspolu
Místopředseda vlády a zvláštní vyslanec prezidenta Ruska pro Podněstří Dmitrij Rogozin se během zítřejšího setkání s moldavským předsedou vlády Vladem Filatem chystá otevřít otázku vytvoření ruského konzulátu v Tiraspolu a výměny pasů ruských občanů žijících v Podněstří. Vyslanec zdůraznil, že „Rusko jako právní nástupce SSSR je plně zodpovědné za to, aby tito občané žili v bezpečí a blahobytu“.
Rosněfť a ExxonMobil podepsaly balík dohod o spolupráci
Největší ruská státní ropná společnost Rosněfť a jedna z největších společností na světovém trhu ropy a zemního plynu, americká Exxon Mobil dnes na základě loňské dohody o strategickém partnerství podepsaly balík dohod o bilaterální spolupráci. Rosněfť tak získá 30% podíl ve třech projektech koncernu Exxon na území Spojených států, Kanady a Mexického zálivu. Vzniknou rovněž společné podniky na dobývání přírodních zdrojů v ruské části Karského a Černého moře. Slavnostní podepsání dohod se konalo za přítomnosti ruského premiéra Vladimíra Putina.
Soud ve Štrasburku obvinil Rusko ze zatajování informací o okolnostech masakru v Katyni
„Rusko se snažilo úmyslně zatajit okolnosti masakru polských důstojníků v Katyni a ignorovalo zájmy jejich blízkých,“ uvadí se v rozhodnutí vydané dnes Evropským soudem pro lidská práva. Žalobci byli příbuzní dvanácti polských vojáků a intelektuálů, zastřelených v dubnu a květnu 1940 v katyňském lese u Smolenska, jejichž těla nebyla nikdy identifikována. Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že v případě deseti žalobců Rusko porušilo třetí článek Evropské úmluvy o lidských právech, který zakazuje nelidské zacházení. Podle soudu tito žalobci utrpěli dvojité trauma, protože nejen ztratili své blízké ve válce, ale nemohli se ani dozvědět pravdu o jejich smrti po dobu více než 50 let, „kdy ji skrývaly a zkreslovaly úřady Sovětského svazu a komunistického Polska“. Soud masakr kvalifikoval jako válečný zločin, nicméně nevyzval Rusko k zahájení nového vyšetřování.
Jednání velmocí s Íránem bylo odloženo, izraelský premiér jej kritizuje, americký prezident kritiku odmítá
Jednání světových velmocí s Íránem v Istanbulu bylo odloženo na 23. května. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli podrobil USA kritice za jejich postup při jednání s Íránem. Odložením dalších kol jednání prý akorát dávají Íránu volný prostor k pokračování v obohacování uranu. Americký prezident Barack Obama tuto kritiku odmítá s poukazem na uvalení tvrdých sankcí na Írán.
OSN schválila vyslání pozorovatelské mise do Sýrie
Rada bezpečnosti OSN, na žádost Generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, schválila vyslání pozorovatelské mise do Sýrie. Vyslán bude nejprve tým 30 pozorovatelů, kteří připraví zemi na vyslání širšího týmu o 250 členech. Angažmá druhého týmu závisí na parametrech uzavřeného míru v Sýrii. Ruský vyslanec při OSN Vitaly Churkin řekl, že v Sýrii bylo již příliš mnoho úmrtí, a proto je třeba mírového angažmá OSN. Americká vyslankyně při OSN Susan Rice řekla, že Spojené státy americké si nedělají naděje, že vyslání pozorovatelské mise bude mít nějaký efekt. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon oznámil, že první tým bude připraven v nejbližší době.
Evropská unie vítá propuštění představitelů běloruské opozice
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton uvítala propuštění bývalého kandidáta na běloruský prezidentský úřad Andreje Sannikova a jeho zmocněnce, koordinátora opozičního hnutí „Evropské Bělorusko“ Dmitrije Bondarenka. Zároveň opět vyzvala běloruské orgány k tomu, aby bezpodmínečně propustily všechny politické vězně a zrušily veškerá omezení jejich občanských a politických práv. Podle vyjádření diplomatky to „nepochybně přispěje k pokroku směrem k lepším vztahům mezi EU a Běloruskem“. Oba opoziční aktivisté byli odsouzeni k pětiletému trestu odnětí svobody za organizaci masových protestů po prezidentských volbách v Bělorusku v prosinci 2010, oba se rovněž obrátili k běloruskému prezidentovi Alexandrovi Lukašenkovi s žádostí o udělení milosti.
V Rusku proběhly demonstrace za legalizaci zbraní
V Petrohradě, Novosibirsku, Ufě a dalších ruských městech dnes proběhly četné demonstrace „Za návrat práva na nošení zbraní“. Podle informací zveřejněných ruským Rádiem Svoboda se akce v Petrohradu zúčastnilo 150 až 200 lidí. Argumenty aktivistů spočívají v tom, že lidé mají mít možnost uplatňovat a bránit svá práva, a to i s pomocí střelných zbraní, jelikož policie není schopna zaručit občanům bezpečnost.
Běloruský prezident udělil milost Dmitriji Bondarenkovi
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v neděli omilostnil spoluzakladatele nejvýznamnějšího opozičního hnutí Charta 97. Ten byl v roce 2010 odsouzen k dvěma létům vězení za účast na demonstraci proti výsledkům prezidentských voleb, ve kterých zvítězil právě prezident Lukašenko.
V Istanbulu proběhlo první kolo jednání mezi Íránem a světovými mocnostmi
Dnes v Istanbulu probíhají rozhovory mezi zástupci Íránu a pěti členů Rady bezpečnosti OSN a Německa. Západní diplomaté po prvním kole diskuzí oznámili, že Saeed Jalili, hlavní vyjednavač Íránu, byl ochoten k jednání a nekladl si žádné podmínky za kterých bude či nebude jednat, jak to Írán dělal během posledního setkání stejného formátu před 15 měsíci. Spojené státy americké navrhly Íránu navíc ještě bilaterální rozhovory.
Odsouzený podnikatel Viktor Bout žádá Rusko, aby podalo žalobu proti USA
Ruský podnikatel Viktor Bout odsouzený v USA za konspiraci a prodej zbraní požádal poslance ruské Státní dumy, aby k mezinárodnímu soudu podali žalobu proti Spojeným státům a Thajsku, kde byl podnikatel v březnu 2008 zatčen při společné operaci policejních orgánů obou zemí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve svém dřívějším vyjádření slíbil, že případ projedná s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton při nejbližší návštěvě Washingtonu.
Ruský premiér Vladimir Putin chce zvýhodnit podmínky pro společnosti dobývající arktický šelf a přilákat tak zahraniční investory
Ruský premiér Vladimir Putin slíbil vyhovět žádostem ropných společností – v rámci zlepšení investičního klimatu chce na dobu nejméně patnácti let snížit daně a zrušit vývozní cla pro společnosti dobývající nerostné bohatství na ruské části arktického šelfu. Podle průzkumů amerických expertů tvoří arktické zásoby ropy a zemního plynu pětinu celkového objemu neprozkoumaných světových zásob. Představitelé ropných společností opakovaně projevovaly nespokojenost s tím, že daně ubírají až 70-80% část jejich zisků, a mnoho projektů se proto stává nerentabilními. Dobývání arktického šelfu se v současné době účastní všechny velké světové společnosti z ropného odvětví: americká Exxon Mobil, britská BP, nadnárodní společnost Shell i francouzská Total. Menšinové podíly v různých nalezištích patří zejména japonským, norským a indickým společnostem.
Rusko nechalo vycestovat do EU představitele běloruské opozice vedeného na „černé listině“
Rusko dnes podle informace zveřejněné běloruskými médii nechalo přes své území vycestovat do Evropské unie jednoho z významných představitelů běloruské opozice Stanislaua Shushkeviche, vedeného v Bělorusku na tzv. černé listině – seznamu osob, kterým není dovoleno vycestovat za hranice. Minsk podle médií sestavil tento seznam obsahující více než 100 jmen opozičních novinářů a občanských aktivistů v reakci na nové sankce EU.
V Turecku bylo zahájeno jednání mezi Íránem a mocnostmi
V tureckém Istanbulu bylo zahájeno multilaterální jednání mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN (Rusko, Čína, Velká Británie, Francie a USA), Německa a Íránu o íránském jaderném programu. Íránskou delegaci vede tajemník íránské Nejvyšší národní bezpečnostní rady Saeed Jalili. Jednání mezi Íránem a mocnostmi 5+1 již probíhala v prosinci 2010 ve švýcarské Ženevě a v lednu 2011 v Istanbulu, ovšem bez úspěchu.
Slovenský premiér chce znovu navázat na přátelský dialog s Ruskem
Během bezpečnostní konference Globsec premiér Robert Fico prohlásil: „Rusko je země, se kterou bude moje vláda chtít mít velmi dobré a vzájemně výhodné vztahy. Stane se tak po dvou letech vlády Ivety Radičové, během kterých vztahy mezi Ruskem a Slovenskem poněkud ochladly. Nyní se tak dá se očekávat, že zahraniční politika Slovenské republiky bude opět směřovat na východ.
Berlín vyzval Ukrajinu, aby poskytla léčbu ex-premiérce Tymošenko
Němečtí lékaři bývalou ukrajinskou premiérku Julii Tymošenko vyšetřili a uvádějí, že potřebuje urgentní léčbu na specializované klinice. K té Ukrajinu vyzval německý komisař pro lidská práva Markus Löning. Politička odmítá péči domácích lékařů, které považuje za zaujaté.
Zvolený ruský prezident Vladimír Putin vyjádřil podporu tranzitnímu bodu NATO v zemi
Zvolený Ruský prezident Vladimír Putin označil Severoatlantickou alianci za relikt studené války, ale přesto podpořil vznik tranzitního bodu pro NATO v ruském městě Uljanovsk. Tento bod má sloužit pouze k přepravě zásob NATO pro misi Aliance v Afghánistánu. Vladimír Putin zdůraznil, že se nebude jednat o vojenskou základnu. To již dříve deklaroval ruský ministr zahraničí.
Írán se v sobotu sejde se světovými mocnostmi v Istanbulu
Íránští představitelé se v sobotu sejdou se zástupci pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa v Istanbulu. Hovořit budou o íránském jaderném programu. Írán již naznačil ochotu hledat kompromis a přestat s obohacováním uranu na 20%. Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad řekl, že Írán bude ochoten ke kompromisu, ale Západ musí přestat s jednáním, které je založeno na urážkách a nátlaku. Západní diplomaté očekávají, že Írán na jednání nepřijde s ničím, čím by přesvědčil Evropu a Spojené státy americké k ukončení ekonomických sankcí.
Nová smlouva o cenách zemního plynu mezi Bulharskem a Ruskem by měla být podepsána do léta
Delyan Dobrev, bulharský ministr hospodářství, energetiky a cestovního ruchu, zmínil, že nový smlouva o cenách plynu mezi Bulharskem a Ruskem by měla být podepsána do konce léta. Dobrev také uvedl, že Bulharsko má konkrétní strategii pro snižování cen plynu. Země prý bude usilovat o maximální flexibilitu, bez uzavírání závazků na delší dobu, než je nutné pro získání přístupu k alternativním zdrojům. Do roku 2018 by se pak Bulharsko mělo spolehnout na propojení plynových síti s Rumunskem, Srbskem, Řeckem a Tureckem.
Ruský prezident navrhl vyhlášení amnestie pro osoby odsouzené za hospodářské trestní činy, týkala by se i šéfů Jukosu
Ruský prezident Dmitrij Medveděv připustil možnost vyhlášení amnestie vztahující se na osoby odsouzené za hospodářskou trestnou činnost. Podle předsedy prezidentské Rady pro lidská práva Michaila Fedotova by na základě této amnestie mohly být propuštěny tisíce lidí včetně bývalých šéfů Jukosu Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva, kteří byli v roce 2005 odsouzeni k trestu odnětí svobody za daňové úniky a zpronevěru. Tento proces vyvolává zájem nejen v Rusku, ale i na Západě. Podle stoupenců podnikatelů má tato kauza politické pozadí a souvisí s politickou konkurencí Michaila Chodorovského vůči ruskému premiérovi a bývalému a budoucímu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Minulé úterý informovala ruská média o tom, že ruský prezident Dmitrij Medveděv odmítl udělit Michailu Chodorkovskému milost s vysvětlením, že nemůže udělit milost někomu, kdo o ni sám nepožádal. Vyhlášení amnestie spadá v Ruské federaci pod kompetenci Státní dumy.
Představitelé světových velmocí se vyjádřily k otázce Sýrie
Velmoci se vyjádřily k otázce stále trvajících bojů v Sýrii. Evropská ministryně zahraničí Catherine Ashton prohlásila, že požadavky, které si klade syrský prezident Bashar al-Assad jsou nepřípustné. Čína vyzvala obě strany konfliktu k ukončení násilí. Ruský ministr zahraničí Gennady Gatilov řekl, že zásah v Sýrii zvenčí není žádoucí a jen by přispěl k eskalaci napětí v zemi. Rusko patří mezi nejbližší spojence vlády syrského prezidenta Bashara al-Assada. Americký specialista na Blízký východ z univerzity v Bostonu Augustus Richard Norton řekl, že se domnívá, že násilí v zemi bude pokračovat i po datu stanoveném OSN a Ligou arabských států.
Írán možná nabídne kompromis na jednání s velmocemi
Šéf Íránského jaderného programu Fereidoun Abbasi naznačil, že Írán nabídne kompromis na jednání příští týden. Teherán bude opět jednat se zástupci pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa v Istanbulu. Fereidoun Abbasi řekl, že Írán je připraven skončit s obohacováním uranu na 20 % a pokračovat v obohacování na nižší úrovni. Pro využití obohaceného uranu na vojenský účel je třeba uran obohacen na 90 %. Spojené státy a některé další země ovšem varují, že Írán má kapacity pro obohacení v této míře.
Na Rudém náměstí v Moskvě probíhá protestní akce opozice
Na Rudém náměstí v Moskvě se shromáždili opoziční aktivisté, jejichž počet se podle agentury RIA Novosti v dané chvíli pohybuje v řádu několika desítek lidí. Je mezi nimi také levicový lídr ruské opozice Sergej Udaltsov a předseda Liberální lidové strany Boris Nemtsov. Policie již zadržela tři účastníky protestu.