Během summitu se hlavní představitelé bloku shodli na paktu na podporu hospodářského růstu a tvorby nových pracovních míst ve výši 120 miliard eur. Tímto dojde k navýšení kapitálu Evropské investiční banky, což má napomoci především malým a středním podnikům. Padla také shoda ohledně rekapitalizace bank v eurozóně a bankovní supervizi pod správou Evropské centrální banky (ECB). Dalším bodem agendy je zavádění naléhavých opatření pro pomoc nejvíce zadluženým zemím eurozóny. Nově by fondy EFSF a ESM mohly nakupovat cenné papíry těchto zemí na primárních trzích. Došlo také k odstartování diskuze ohledně prohloubení politické, ekonomické a měnové unie, tyto body budou však projednávány i na příštích summitech. Posledním zásadním bodem agendy je shoda ohledně zavedení jednotného patentu, jenž by měl přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství EU. Patenty budou ve francouzštině, angličtině a němčině. Kvůli jazykovému sporu se mimo dohodu postavilo Španělsko.
Archiv rubriky: Evropa
Evropská unie je znepokojená situací v Bosně a Hercegovině
Ministři EU vyjádřili obavy v souvislosti s politickou situací v Bosně a Hercegovině a vyzvali zdejší úřady k provedení ústavní reformy. EU uvedla, že vidí zemi jakou budoucího člena bloku, ale předtím, než bude integrační proces moci pokračovat, bude nutné změnit ústavu ve vztahu k případu Sejdić-Finci. Tito představitelé romské a židovské menšiny podali na Bosnu a Hercegovinu žalobu u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, neboť v zemi nyní není menšinám umožněno kandidovat na vysoké úrovni vládních pozic. Před dvěma lety soud rozhodl v jejich prospěch, situace v zemi se však nezměnila. Ministři dále odsoudili pokusy minimalizovat nebo popřít genocidu v Srebrenici a nacionalistickou rétoriku politických vůdců země.
Desítky zraněných osob při incidentu na kosovsko-srbském hraničním přechodu
Ve čtvrtek ráno vypukly střety mezi Srby a kosovskou policií na hraničním přechodu Merdare. Desítky lidí, včetně více než 30 policistů, byly zraněny. Dle kosovských médii došlo ke střetu s členy Crvena Zvezda, fanoušky „Delija“ poté, co na policii zaútočili kameny. Dle srbských médii kosovští policisté zastavili skupinu Srbů, použili slzný plyn a gumové střely a během incidentu došlo ke zranění 20 civilistů. Věc je dále vyšetřována.
Ivica Dačić byl pověřen vytvořením nové srbské vlády
Designovaný premiér Ivica Dačić, předseda Socialistické strany Srbska, získal ve čtvrtek mandát pro sestavení nové srbské vlády od prezidenta Tomislava Nikoliće. Ve vládním kabinetu tak pravděpodobně usednou socialisté společně s nacionalisty (Srbská pokroková strana) prezidenta Nikoliće. Ivica Dačić byl v minulosti mluvčím Slobodana Miloševiće, jenž byl Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) stíhán pro válečné zločiny. Prezident volbu nového premiéra komentoval slovy: „Srbští občané si zvolili změny.“
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen: „Území Kosova nebude rozděleno“
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen uvedl, že NATO bude prostřednictvím své mise KFOR v Kosovu „dělat vše pro zajištění svobody pohybu pro všechny zdejší obyvatele.“ Dále uvedl, že snížení počtu vojáků KFOR bylo odloženo kvůli incidentům v severním Kosovu, přičemž zdůraznil, že otázka severního Kosova „by se měla řešit politicky a řešení by mělo být dosaženo prostřednictvím dialogu.“ Rasmussen dodal, že mise Evropské unie EULEX v zemi „nemá potřebné kapacity pro plnění všech svých úkolů“ a poznamenal, že „NATO a EU o této problematice otevřeně hovoří“.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton navštívila Rusko
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton je nyní na oficiální návštěvě v ruském Petrohradě, v pátek má v plánu se zde setkat s mluvčí Rady federace Valentinou Matvienko a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Hlavním tématem jejich jednání bude situace v Sýrii.
Uzbekistán oznámil své vystoupení z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti
Sekretariát Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) dnes potvrdil obdržení oznámení od uzbeckého ministerstva zahraničních věcí, ve kterém se uvádí, že země pozastavuje svou účast na činnosti organizace. Uzbekistán své členství v organizaci přerušil již v období od roku 1999 do roku 2006. V této chvíli jsou členy CSTO Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
Evropská unie požádala Světovou obchodní organizaci o konzultace v otázce čínské obchodní politiky vzácných nerostů
EU spolu s USA a Japonskem tvrdí, že Čína navýšila vývozní cla a zároveň snížila vývozní kvóty tak, aby záměrně zvýhodnila domácí trh. Čína obvinění popírá, omezení obchodu se vzácnými nerosty je údajně nutné z důvodu ochrany životního prostředí a zabezpečení domácí poptávky. Komisař EU pro obchod Karel De Gucht uvedl, že čínská omezení obchodu se vzácnými nerosty porušují závazky vůči Světové obchodní organizaci (WTO) a negativně ovlivňují globální trh. K žádosti o konzultace došlo po sérii bezvýsledných jednání mezi oběma stranami. Přibližně 97% roční produkce vzácných nerostů, klíčových surovin pro výrobu high-tech výrobků, je vyprodukováno právě v Číně. WTO by měla závěrečnou zprávu zveřejnit do 6 měsíců.
Evropská unie poskytla Černé Hoře datum o zahájení přístupových rozhovorů
Ministři zahraničí EU se shodli na tom, že Černá Hora může začít přístupová jednání s EU 29. června. Rada přijala posouzení Evropské komise, že Černá Hora dosáhla potřebnou míru shody s kritérii pro členství v EU. Blok dále vyzval zemi, aby zvýšila své úsilí v boji proti organizovanému zločinu a korupci.
Španělská vláda schválila úsporný rozpočet pro rok 2012
Podle španělského premiéra Mariana Rajoye by díky úsporným opatřením v rozpočtu mělo dosáhnout snížení celkového deficitu země z 8,9 % minulý rok na 5,3% pro letošní rok. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) ale Španělsko ani přes všechnu svou snahu takového snížení deficitu nedosáhne.
V Německu skončila éra drogistického řetězce Schlecker
Včera v 15.00 hodin bylo definitivně uzavřeno 2800 poboček drogistického řetĕzce Schlecker. Při konkurzu přišlo o práci 25 000 lidí. Činnost podniku byla věřiteli ukončena počátkem června poté, co se insolventnímu koncernu nepodařilo zajistit investory pro nezbytné ozdravení firmy, která podala v lednu návrh na konkurz. Naději na další existenci má pouze dceřinná společnost Ihr Platz, o kterou se zajímá rakouský a mnichovský investor. Výsledky jednání budou známy v následujících dnech.
Německá inflace v červnu klesla na 1,7%
Inflace tento měsíc klesla na nejnižší úroveň od prosince 2010. Přičinou byly dále klesající ceny benzínu a topného oleje. Podle předběžných výpočtů Spolkového statistického úřadu ve Wiesbadenu inflace klesla na 1,7%. Spotřebitelské ceny klesly od května do června o 0,1 %.
Generální tajemník NATO ocenil reformy Černé Hory
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen ocenil ekonomické, politické a armádní reformy Černé Hory. Černá Hora kráčí podle něj směrem k silnějšímu partnerství s NATO a směřuje k získání členství. Ocenil také přínos Černé Hory v misi NATO v Afghánistánu. Požádal také černohorskou ministryni obrany Milicu Pejanovic-Djurisic, aby Černá Hora neredukovala výdaje na obranu ani v časech ekonomické krize a přispěla tak k větší bezpečnosti Balkánu.
Americká ministryně zahraničí požaduje, aby Lotyšsko vrátilo židovský majetek
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na návštěvě v Lotyšsku prohlásila, že USA mají zájem na tom, aby Lotyšsko vrátilo židovský majetek komunitám, kterým náleží. Majetek byl zabaven Sovětským svazem po anexi Lotyšska v roce 1940. Po roce 1991 byly v Lotyšsku vydány zákony o vracení státního majetku původním majitelům, ale židovský majetek komunitám vrácen nebyl. Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevics prohlásil, že lotyšská vláda s židovskými obcemi komunikuje, ale je podle něj potřeba postupovat opatrně, kvůli historickým reminiscencím. Otázka navrácení židovského majetku je jedním z mála sporů mezi Lotyšskem a USA, které spojuje mnoho spojeneckých závazků.
Finský premiér Jyrki Katainen navrhuje vydávání dluhopisů, které by byly kryté vládními aktivy či konkrétními příjmy z daní
Finský premiér Katainen tento krok navrhuje jako řešení krize pro slabší státy eurozóny. Dále uvedl, že to je nyní standartní praxe pro dnešní banky, a že Finsko tímto způsobem řešilo svou krizi v devadesátých letech. Podle Katainena by Evropský stabilizační mechanismus (ESM) a Evropský nástroj finanční stability (EFSF) mohl svým zásahem usnadnit vydání krytých dluhopisů. Toto společně se silnou politikou členských států by bylo podle finského premiéra důležité pro zajištění stability v eurozóně. Zprávu přinesla agentura Reuters.
Dnes začal dvoudenní summit Evropské unie v Bruselu
Na summitu se budou představitelé členských států věnovat hlavně otázce řešení evropské dluhové krize, vydávání společných evropských dluhopisů či půjčce pro Španělsko na pomoc španělským bankám. Vydávání společných evropských dluhopisů, tzv. eurobondů, prosazuje hlavně francouzský prezident Francois Hollande. V této otázce mu bude na summitu oponovat zvláště německá kancléřka Angela Merkel, která eurobondy považuje za špatné řešení situace. Od summitu EU se všeobecně nepředpokládá, že by přinesl jasné výsledky.
Amnesty International: Čína, Ukrajina a Súdán poslaly zbraně do Jižního Súdánu
Podle zprávy Amnesty International (AI) získal Jižní Súdán súdánské zbraně, čínské nášlapné miny a ukrajinské tanky. Dodávka zbraní se konala v roce 2007 navzdory mírové dohodě mezi Súdánem a Súdánským lidovým hnutím (SPLM), které bojovalo za nezávislost jihu země, v roce 2005. Zbraně jsou podle zprávy AI využívány v konfliktu v regionu Mayom Country v jihosúdánském státě Unity, který leží na severu země při hranici se Súdánem.
Česká národní banka snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, tedy na historicky nejnižší úroveň
Základní úroková sazba klesla poprvé po dvou letech, a to z původních 0,75% na nynějších 0,5 procenta. Za snížením sazby stojí propad domácího HDP, zhoršující se stav české ekonomiky, evropská dluhová krize, menší spotřeba českých domácností nebo například pokles zahraniční poptávky po českém zboží. Podle analytiků to byl od České národní banky (ČNB) očekávaný krok.
Německá kancléřka Angela Merkel: „Krize nebude mít rychlý konec“
Spolková kancléřka Angela Merkel (CDU) před vrcholným sumitem EU zdůraznila, že rychlé a jednoduché řešení dluhové krize eurozóny neexistuje. Včera během vládního prohlášení ve Spolkovém sněmu uvedla, že k trvalému zvládnutí krize je zapotřebí procesu na sebe vzájemně navazujích kroků, které budou řešit problémy u jejich kořenů. Cestou k jejich řešení je především důkladná analýza jejich příčin, mezi které patří zejména nedostatečná konkurenceschopnost a masivní státní zadluženost. Angela Merkel dále uvedla, že eurobondy považuje za špatnou cestu řešení krize a připomněla, že EU již v minulosti učinila zásadní strukturální chybu tím, že měnová a hospodářská unie nebyla plánována také jako unie politická.
Jižní Korea přeruší dovoz íránské ropy
Dovoz bude pozastaven s platností od 1. července. Jedná se o součást opatření EU a USA, které mají za cíl přimět Írán k omezení jeho jaderného programu. Jihokorejské ministerstvo financí uvedlo, že chybějící dodávky íránské ropy budou zastoupeny dovozem z Iráku, Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátů. Jižní Korea je čtvrtým největším dovozcem íránské ropy a prvním státem v oblasti, který učinil podobné opatření.
Ruský prezident Vladimir Putin: „Pokud Izrael zaútočí na Írán, Rusko nebude nečinně přihlížet“
Takové prohlášení učinil podle íránského informačního serveru „irdiplomasi.ir“ ruský prezident Vladimir Putin během své návštěvy Izraele. Při setkání s izraelským prezidentem Shimonem Peresem, premiérem Benjaminem Netanjahuem a ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem ruský prezident zdůraznil, že Moskva odmítá myšlenku vojenského útoku na Írán, protože by mohl vést k situaci připomínající události v Iráku a Afghánistánu.
Hamas vyzval Rusko, aby aktivizovalo svou roli při řešení blízkovýchodní otázky
Rusko by mělo posílit svou roli při řešení problémů na Blízkém východě a oslabit tak americkou hegemonii v regionu. Uvedl to mluvčí Hnutí islámského odporu (Hamas) dr. Sami Abu Zuhri ve svém oficiálním prohlášení, v němž Rusko vyzval, aby učinilo seriózní kroky k přinucení Izraele k respektování práv palestinského lidu. Mluvčí Hamasu zároveň pozval ruského prezidenta Vladimira Putina na návštěvu Gazy pro utvořené představy o zdejší situaci. Ve dnech 25. – 26. června podnikl Vladimir Putin pracovní cestu po Blízkém východě, během níž navštívil také území palestinské samosprávy, kde se setkal s její hlavou Mahmúdem Abbásem.
Rusko chce, aby se jednání o Sýrii v Ženevě zúčastnil Írán
Ruský prezident Vladimir Putin při jednání s jordánským králem Abdullahem II. při návštěvě Jordánska zdůraznil potřebu přítomnosti Íránu na jednání o Sýrii, které se má uskutečnit v sobotu ve švýcarské Ženevě. 22. června přitom zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annan v Ženevě na tiskové konferenci uvedl, že Írán by měl hrát roli při řešení syrské krize.