Rumunští koaliční senátoři se Sociálně-liberálního svazu (USL) v úterý na mimořádném zasedání, které svolali, odvolali dosavadního předsedu senátu Vasileho Blagu z opoziční Liberálně-demokratické strany (PDL). Neboť jen předseda senátu může svolat mimořádné zasedání senátu, označil Blaga jeho odvolání za převrat. USL následně vybral nového předsedu, jímž se stal Crin Atonescu z koaliční Národní liberální strany. Tímto krokem pokračují spory mezi nynějším rumunským premiérem Victorem Pontou a prezidentem Traianem Băsescuem. Ústavní soud na konci června rozhodl, že zemi bude na summitu EU zastupovat prezident, nikoliv premiér. Některá rumunská média nyní zveřejnila informaci, že USL by se mohl kvůli tomuto sporu údajně pokusit o zbavení funkcí některých ústavních soudců. Aktuální dění v Rumunsku odsoudily USA i EU.
Archiv rubriky: Evropa
Islamisté v Mali pokračují v ničení posvátných hrobek, Mali žádá svět o pomoc
Za posledních několik dní bylo v městě Timbuktu radikálními islamisty poničeno již sedm středověkých posvátných hrobek. Islamisté argumentují, že jim ničení nařídil sám bůh a pomocí trhavin v devastaci hrobek pokračují. Mezinárodní trestní soud (ICC) zjišťuje, jestli lze činy islamistů stíhat jako válečné zločiny, OSN zvažuje možnost intervence a řešení situace se snaží vymyslet i Evropa a USA.
Ukrajinský parlament schválil návrh zákona o udělení statusu regionálního jazyka ruštině
Ukrajinský parlament v úterý ve druhém čtení schválil návrh zákona o udělení statusu regionálního jazyka ruštině, který podstatně rozšiřuje celkovou sféru užití ruského jazyka v zemi. Dokument podpořilo 248 členů Nejvyšší rady, minimální počet hlasů nutný k přijetí zákona byl 226. Pokud ukrajinský prezident zákon podepíše, získá ruský jazyk status regionálního jazyka tam, kde je rodným jazykem pro nejméně 10% obyvatelstva, tedy ve 13 z 27 administrativně-územních jednotek Ukrajiny. Ukrajinská opozice vystupuje proti přijetí tohoto zákona, povede podle ní jen ke zhoršení konfliktu mezi ukrajinsky a rusky mluvícími občany. Podle různých průzkumů považuje jedna třetina až jedna polovina Ukrajinců ruštinu za svůj rodný jazyk.
Čína povede jednání týkající se specifikace podmínek kontroly jaderného zbrojení
Jednání pěti zemí, mezi které patří USA, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína, by se měla konat v průběhu léta. Dle mnohých analytiků je to právě Čína, která poskytuje nejméně informací ohledně vlastního jaderného programu. Podle informací amerického nezávislého Sdružení pro kontrolu zbraní (Arms Control Association) disponuje největším množstvím jaderných hlavic Rusko, USA drží 5 000 jaderných hlavic a zásoby Velká Británie, Číny a Francie se pohybují v rozmezí 200 až 300 jaderných hlavic. Stejný zdroj také označil USA za zemi s nejlepší dostupností informací o vlastním jaderném programu.
Slovinsko by mohlo být šestým státem eurozóny, žádajícím o finanční pomoc EU
Zemi ohrožují potíže bankovního sektoru, především pak největší místní banky Nova Ljubljanska banka (NLB). Evropská komise (EK) dnes udělila Slovinsku povolení pomoci této bance částkou 382,9 milionu EUR, situace v zemi je však nadále nejistá. Náklady na správu dluhu v zemi rostou od února, u dluhopisů splatných v roce 2021 činí úroky nyní rekordních 6,1%. Slovinský premiér Janez Jansa v pátek uvedl, že země dělá vše proto, aby o zahraniční pomoc požádat nemusela. Minulý týden o finanční pomoc EU požádal Kypr.
Šéf německé zpravodajské služby BND Hanz Fromm odchází do předčasného důchodu
Šéf německé zpravodajské služby BND Hanz Fromm tak reaguje na sérii hrubých chyb, kterých se dopustila jeho služba při vyšetřování vražd tzv. Cvikovské neonacistické buňky „Zwickauer Neonazi-Zelle“. Kvůli likvidaci materiálů BND o pravicových extremistech se stala výzvědná služba v uplynulých dnech terčem ostré kritiky všech politických stran. Více než 13 let nebyla německými úřady odhalena činnost pravicově extremistické teroristické skupiny „Národně socialistické podzemí“ (NSU). Ta má být zodpovědna za sérii deseti vražd tureckých a řeckých občanů a rovněž za vraždu jedné policistky.
Spolkový ústavní soud rozhodne o budoucnosti Eura
Bezprostředně po pátečním hlasování ve Spolkovém sněmu a ve Spolkové radě bylo ke Spolkovému ústavnímu soudu v Karlsruhe podáno několik ústavních stížností. Ten musí v příštích týdnech rozhodnout, zda je 700 miliardový záchranný fond ESM, evropský finanční pakt a z nich vyplývající finanční závazky Spolku, jednotlivých spolkových zemí, obcí a měst v souladu s německou ústavou. Stěžovatelé považují ESM za protiústavní z důvodu jeho časové neomezenosti, nedostatku demokratické kontroly a nepředvídatelných rizik finančních záruk, ke kterým se Německo zavázalo. V případě, že Spolkový ústavní soud shledá u obou zákonů rozpor s ústavou, bude muset být pravděpodobně přijata nová ústava tak, aby byla záchrana eura možná.
Mezinárodní dozor nad Kosovem skončí v září letošního roku
Rozhodnutí bylo oznámeno v pondělí ve Vídni Pieterem Feithem z Mezinárodního civilního úřadu (ICO) v Kosovu. ICO je výkonným orgánem Mezinárodní řídící skupiny zahrnující USA, EU a další státy. Tímto krokem získá Kosovo úplnou nezávislost. Kosovský premiér Hashim Thaci při té příležitosti uvedl, že „Kosovo otevřelo novou kapitolu své státnosti, přesto však musí pokračovat ve zlepšování právního systému, zvyšování důvěry lidí ve své instituce, jakož i zvyšování hospodářského rozvoje a kvality života lidí v Kosovu“.
Rusko v roce 2012 zvýšilo export zbraní o 14% a zaujalo druhé místo ve světovém vývozu
Vývoz ruské vojenské produkce přesáhl za první pololetí roku 2012 6,5 miliardy dolarů, oproti minulému roku tak došlo ke zvýšení o 14%. Podle údajů Stockholmského institutu pro výzkum míru se Rusko nachází na druhém místě s 24% podílem na globálním vývozu zbraní. Na prvním místě jsou Spojené státy s 30%, následuje Německo (9%) a Francie (8%).
Bílý dům ocenil uvalení embarga na dovoz íránské ropy Evropskou unií
Mluvčí Bílého domu Jay Carney dále poznamenal, že tento krok Evropské unie (EU) je zásadní součásti diplomatického tlaku vyvíjeného na Írán v souvislosti s jeho jaderným programem. Embargo na dovoz ropy do států EU vstoupilo v platnost 1. července tohoto roku. Další jednání o jaderném programu islámského státu budou probíhat během tohoto týdne v Istanbulu.
Od 1. července vstoupilo v platnost embargo Evropské unie na dovoz íránské ropy
Důvodem je nedostatečný pokrok ve věci jednání o íránském jaderném programu. Teherán tvrdí, že embargo nebude mít na zemi žádný vliv, za své klíčové exportní země považuje Indii, Čínu, Severní Koreu a Japonsko. Poslední jednání o íránském jaderném programu proběhlo v Moskvě, další je naplánováno na 3. července v Istanbulu. Již dříve získaly Belgie, Velká Británie, Česká republika, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko, Polsko a Španělsko od USA výjimku, která předpokládá, že země jichž se týká, mohou dovoz íránské ropy obnovit po 180 dnech.
Evropský úřad pro cenné papíry a trhy prošetří metody ratingových agentur
Evropský úřad pro cenné papíry a trhy (ESMA) prošetří, zda-li jsou metody největších ratingových agentur Standard & Poor’s, Moody’s a Fitch používané k hodnocení bankovních institucí dostatečně transparentní. Tato inspekce by měla trvat do konce letošního roku. Agentura S&P potvrdila spolupráci v této věci, ostatní agentury se zatím nevyjádřily.
Francie snížila odhad růstu ekonomiky pro letošní rok na 0,4% HDP
Francouzský ministr financí Pierre Moscovici uvedl, že Francie v letošním i budoucím roce zaznamená menší hospodářský růst, než ministerstvo původně očekávalo. Pro budoucí rok ministerstvo odhadovalo růst o 1,7% HDP, nyní však hovoří o růstu o 1-1,3% HDP. Tento fakt bude mít negativní vliv na snižování francouzského rozpočtového deficitu na úroveň 4,5% HDP v tomto roce a 3% HDP v příštím roce.
Britský premiér David Cameron zvažuje referendum o Evropské unii
Britský premiér David Cameron uvedl, že je připraven vypsat referendum o vztahu Britů k Evropské unii, avšak až když přijde „správný čas“. V době dluhové krize považuje Cameron uspořádání tohoto referenda za strategickou chybu, tedy něco, co by nebylo v nejlepším zájmu země. Dle některých průzkumů veřejného mínění si v dnešní době Britové toto hlasování ani nežádají, kdyby však proběhlo, patrně by hlasovali pro vystoupení z bloku.
Zasedání v Ženevě o Sýrii skončilo závěrem, že v Sýrii by měla vzniknout přechodná vláda
Ministři zahraničí Ruska, USA, Číny, Velké Británie, Francie, Turecka, Kataru, Kuvajtu a Iráku spolu s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem a generální tajemníkem Arabské ligy Nabilem El-Araby se shodli na jednání o Sýrii ve švýcarské Ženevě, že v Sýrii by měl vzniknout přechodný řídící orgán, který „může zahrnovat členy současné vlády i opozice stejně jako dalších významných skupin, a to na základě vzájemného souhlasu. Oznámil to zvláštní vyslanec OSN a Arabské ligy pro Sýrii Kofi Annan. Původní znění návrhu doporučení přechodné vlády počítalo s „vyloučením stran, které by mohly vést ke ztrátě důvěry v přechodnou vládu, ovšem proti tomuto se ostře postavilo Rusko i Čína, kteří podporují syrského prezidenta Bashara al-Assada.
Rakousko a další evropské země se opět staly součástí EU- Battle groups
350 rakouských vojáků se 1. července opětovně připojilo k programu EU-Battle groups. Hlavním smyslem konceptu Battle Groups je reagovat na nastalé krizové situace ne kvantitou, ale kvalitou jednotek – tedy schopností rychlého rozmístění a jejich efektivitou. Program byl Evropskou radou (ER) schválen v roce 2004. Mezi další země, které se k programu připojily, patří: Česká republika, Německo, Chorvatsko, Irsko a Makedonie. Rakušané se budou podílet především na logistice a celkovém zaopatření jednotky.
Včerejší prezidentské volby na Islandu vyhrál dosavadní prezident Ólafur Ragnar Grímsson
Ólafur Ragnar Grímsson byl zvolen do prezidentského úřadu již po páté v řadě, když podle sečtení téměř všech hlasů získal 53% hlasů. Zvolení Grímssona bylo očekávané, neboť prezident je ve své zemi velice populární a v jejím čele stojí už 16 let. Islandská novinářka Thóra Arnórsdóttir získala 33% hlasů a již uznala svou porážku. Informace přinesl deník Financial Times.
Německo: Spolkový sněm a Spolková rada odsouhlasily finanční pakt a záchranný fond ESM
V německém Spolkovém sněmu a ve Spolkové radě v pátek proběhlo hlasování o přijetí finančního paktu a záchranného fondu ESM. Oba byly odsouhlaseny potřebnou dvoutřetinovou většinou. Konečné rozhodnutí ve věci však učiní Spolkový ústavní soud, ke kterému se levice “Die Linken” chystá podat ústavní stížnost. Kancléřka Angela Merkel žádala ve svém vystoupení zákonodárce, aby vyjadřili souhlas s její politikou pro boj s evropskou dluhovou krizí. Uvedla, že přijetím těchto záchranných opatření dá Německo “vnější i vnitřní signál rozhodnosti a semknutosti” a “signál, že Evropa má budoucnost”. Zároveň obhajovala závěry bruselského summitu a uvedla, že jsou “správné a rozumné”. Během summitu Španělsko a Itálie požadovaly, aby kancléřka souhlasila s mimořádnou finanční pomocí proti jejich stoupajícím úrokům, s čímž Merkel nakonec souhlasila.
Kypr přejímá od Dánska půlroční předsednictví Evropské unie
Tento ostrovní stát, jenž do unie vstoupil v roce 2004, přejme předsednictví od Dánska již tuto neděli. Jako hlavní cíl si klade shodu členských států ohledně rozpočtu EU pro roky 2014-2020. Pozice nově předsedající země je nyní stižená, neboť minulý týden požádala tzv. euroskupinu (ministry financí eurozóny) o finanční pomoc kyperským bankám. Ta by se dle odhadů mohla vyšplhat až na 10 miliard eur, přesná suma však bude teprve vyčíslená. Představitelé Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB) a MMF mají Kypr v této záležitosti navštívit již toto pondělí. Dle mluvčího kyperského předsednictví Nikose Christodulidese však tento fakt nebude mít na předsednictví žádný vliv.
Rumunský premiér Victor Ponta byl usvědčen z plagiátorství, z funkce odstoupit nechce
Akademická komise v pátek uvedla, že část (konkrétně 85 z 432 stran) doktorandské práce rumunského premiéra Victora Ponty vykazuje znaky plagiátorství, dle premiéra je však toto rozhodnutí „politicky motivované“ a stojí za ním Pontův politický soupeř, prezident Traian Băsescu. Premiér se proto rozhodl neodstoupit. Na plagiátorství jako první upozornil britský vědecký časopis Nature. Premiér Ponta však argumentuje tím, že tehdejší pravidla nevyžadovala citování, pokud byly zdroje uvedeny v literatuře.
Dnes skončila policejní mise Evropské unie v Bosně a Hercegovině
Po vojně v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995 zde od roku 2003 probíhala 1. policejní mise Evropské unie (EU), při níž probíhal výcvik místního policejního sboru a dohled nad bezpečnostními orgány. Předtím, než země získá kandidátský status EU, bude muset prokázat, že její bezpečnostní orgány jsou nyní schopny bojovat s korupcí a organizovaným zločinem. Představitelé unie tento týden se zemí zahájili přístupové rozhovory a zároveň vyzvali zdejší úřady ke změně ústavy.
Plynovod Nord Stream bude možná prodloužen do Velké Británie
Šéf ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller sdělil novinářům, že o prodloužení plynovodu do Velké Británie projevila zájem britská BP. Dále dodal, že žádná dohoda uzavřena nebyla, a že diskuse jsou pouze předběžné. Experti Gazpromu již analyzují možnost prodloužení plynovodu o další dva prameny, z nichž jeden by vedl právě do Velké Británie.
Dnes probíhají na Islandu prezidentské volby
Podle posledních průzkumů má největší šanci vyhrát Ólafur Ragnar Grímsson, který by tak obhájil prezidentskou funkci. Ólafur Ragnar Grímsson je islandským prezidentem od roku 1996 a úřad tedy vykonává již 16 let, neboť byl třikrát znovuzvolen. Druhým kandidátem je islandská novinářka Thóra Arnórsdóttir.