Z kosmodromu Pleseck byla dnes vypuštěná nosná raketa lehké třídy „Rokot“. Ta vynese na oběžnou dráhu dva kosmické telekomunikační přístroje „Gonets-M“, vědeckou mikro družici „MiR“ a kosmický přístroj vojenského určení z řady „Kosmos“. Dle ruského ministerstva obrany bylo dosud z tohoto kosmodromu od roku 2000 vypuštěno 16 nosných raket tohoto typu.
Archiv rubriky: Evropa
Rusko popřelo, že by rokovalo o otevření nových vojenských základen v zahraničí
Rusko přitom mělo údajně uvažovat o tom, že otevře své nové vojenské základny na Kubě, Seychelských ostrovech nebo ve Vietnamě. O této záležitosti se v médiích vyjádřil vrchní velitel ruského vojenského námořnictva Viktor Čirkov, jenž však dle ruského ministerstva obrany nemá kompetenci vyjadřovat se o vztazích Ruska s dalšími státy. Kromě vojenských základen v bývalých státech Sovětského svazu má Rusko v nynější době jedinou základnu v syrském přístavu Tartus, kam nedávno poslalo dvě válečné lodě.
Na Slovensku si poslanci odhlasovali zrušení imunity, která je chrání před trestním stíháním
Slovenský parlament jednomyslně odhlasoval zrušení imunity a od září tedy policie nebude potřebovat souhlas Národní rady před tím, než zahájí trestné stíhání jejího člena. Národní rada si však ponechala právo rozhodnout, jestli soud může na poslance uvalit vyšetřovací vazbu.
Francie odpustila 4 miliardový dluh Pobřeží slonoviny
Podle prezidenta Pobřeží slonoviny Alassane Outtara odpuštění dluhu ve výši 4,67 miliard USD pomůže k rozvoji země. Prezident Outtara se ve čtvrtek v Paříži setkal s francouzským prezidentem Francois Hollandem. Západoafrická země se na počátku 2011 ocitla na pokraji občanské války poté, co exprezident Gbagbo odmítl uznat porážku v prezidentských volbách. Francie a OSN stály v bojích na straně nově zvoleného prezidenta Outtary.
Velká Británie poskytla vojenské poradce Somálsku
Britské ministerstvo obrany potvrdilo, že poskytlo Somálsku tým deseti vojenských poradců, kteří se nyní nachází na velitelství ozbrojených sil Africké unie (AU) v hlavním městě Mogadishu. Poradci se neúčastní bojů, pouze pomáhají AU s plánováním, komunikací a lékařskou pomocí. Přesto BBC uvádí, že někteří poradci byli viděni ve městě Afgoye, které bylo před časem převzato od islamistických militantů. V posledních pár měsících rebelové ztratili několik klíčových oblastí jako je město Afgoye a Baidoa v centrálním Somálsku či město Afmadow na jihu země.
Nizozemsko pozastavilo finanční pomoc Rwandě
Nizozemsko pozastavilo finanční pomoc Rwandě v hodnotě 6,15 miliónů USD kvůli obvinění z podpory, cvičení a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo. Peníze byly určeny ke zlepšení soudního systému v zemi. Finanční pomoc pro nevládní organizace bude pokračovat. Oznámení o pozastavení pomoci přichází několik dní poté, co Spojené státy americké oznámily snížení dotací na vojenskou pomoc Rwandě.
CNOOC a Shell podepsaly dohodu o průzkumu v Jihočínském moři
Čínská státem vlastněná ropná společnost CNOOC a Royal Dutch Shell podepsaly kontrakt o průzkumu dvou pobřežních ropných bloků v Jihočínském moři. Bloky leží v zátoce Yinggehai blízko čínského ostrova Hainan. Shell podle dohody převezme 100% nákladů za průzkum zatímco CNOOC může převzít až 51% vlastnických práv na jakýkoliv komerční objev ropy a plynu v této oblasti.
Švýcarsko zmrazilo další majetek exprezidenta Mubaraka
Mluvčí švýcarského federálního prokurátora Jeannette Balmer uvedla, že země zmrazila další aktiva bývalého egyptského prezidenta Husni Mubaraka v hodnotě 700 milionů USD. Od začátku arabského jara Švýcarsko zablokovalo finanční prostředky Muammara Kaddafiho, tuniského exprezidenta Zune al-Abidine Ben Ali a syrského prezidenta Bashar al-Asada ve svých bankách. Země rovněž vyjednává s Egyptem a Tuniskem o navrácení zmraženého majetku, který má pocházet z nelegální činnost.
Řecký HDP by mohl v tomto roce klesnout o více než 7%
Ve svém úterním projevu to prohlásil řecký premiér Antonis Samaras. Cílem jeho vlády je zmírnění recese v zemi již koncem letošního roku a oživení řecké ekonomiky začátkem roku 2014. Pokles HDP však přímo souvisí s menšími danovými příjmy, což negativně ovlivní plnění cílů na snižování zadlužení země. Dle některých analytiků zpráva představitelů EU, Evropské centrální banky a MMF o pokroku vlády v zavádění potřebných reforem odhalí nutnost další restrukturalizace řeckého dluhu. Řecká vláda se proto snaží zmírnit podmínky 2. záchranného plánu, jenž zemi poskytne 130 miliard eur. Německo se však slovy ministra zahraničních věcí staví proti dalším jednáním o této věci.
Ratingová agentura Moody’s snížila výhled ratingu Evropského fondu finanční stability
Ratingová agentura Moody’s změnila výhled ratingu dočasného záchranného fondu ESFS ze stabilního na negativní, což většinou předznamenává zhoršení ratingu v příštích šesti měsících. O den dříve Moody’s stejně změnila výhled ratingu Německa, Nizozemska a Lucemburska. Změna výhledu ratingu EFSF tak údajně odráží negativní výhledy ve všech zemích, které ručí za závazky fondu, kromě Finska.
Novým albánským prezidentem se stal Bujar Nishani
Bujar Nishani, jenž je bývalým ministrem vnitra, v úterý složil prezidentský slib a ujal se funkce. Během slavnostní ceremonie politik uvedl, že jeho cílem je přiblížení Albánie Evropě, což dotyčný vidí jako jedinou cestu vpřed. Volbu šestého prezidenta země od pádu komunismu v roce 1990 provázela řada komplikací kvůli neshodám mezi koalicí a opozici.
PZ Cussons Plc hlásí nižší zisky kvůli nepokojům v Nigérii
Britská společnost vyrábějící mýdla a šampóny PZ Cussons Plc zaznamenala nižší zisky v důsledku vyšších cen surovin a horších podmínek na trzích v Nigérii a Austrálii. Zisky klesly na 75,2 miliónů USD z 168,8 miliónů USD minulého roku. Zhoršení podmínek na nigerijském trhu způsobily náboženské nepokoje a lednová 8denní stávka proti zrušení palivových dotací. Příjmy z Afriky tvoří 40 % celkových příjmů společnosti. Akcie společnosti klesly od začátku roku o 10 %.
Italský soud uvolnil libyjské akcie společnosti Eni
Soud v Itálii uvolnil akcie italské ropné společnosti Eni, který vlastnila Libyan Investment Authority (LIA) s vlivem rodiny bývalého libyjského vůdce Muammara Kadaffiho. Podíl 0,58 % v Eni byl společně s dalšími aktivy zabaven letos na příkaz Mezinárodního trestního soudu (ICC). Očekává se, že v září soud uvolní i zbývající libyjské podíly v italských společnostech, jako je největší italská banka UniCredit, bezpečnostní firma Finmeccanica, automobilová společnost Fiat či fotbalový tým Juventus.
Slovensko se rozhodlo uznat kosovské pasy
Slovensko se rozhodlo uznávat pasy z Kosova, a to i přes fakt, že jeho nezávislost společně s dalšími čtyřmi členskými státy EU neuznává. Zprávu potvrdil kosovský náměstek ministra zahraničních věcí Petrit Selimi, jenž dodal, že toto rozhodnutí pomůže usnadnit komunikaci mezi oběma státy a usnadní pohyb obyvatel.
EU a Izrael chtějí posílit vzájemné vztahy v 15 různých oblastech
EU schválila šedesát nových aktivit v oblasti spolupráce s Izraelem, a to i přes nedávnou kritiku izraelské politiky. K potvrzení prohloubení spolupráce v oblasti dopravy, energetiky a zlepšení kooperace s devíti agenturami EU, včetně policejního orgánu Europolu a Evropské kosmické agentury, by mělo dojít během jednání představitelů obou stran v úterý v Bruselu.
EU chce příští týden zavést nové sankce vůči Sýrii
Zprávu o tom, že EU příští týden nejspíše zavede nové sankce vůči Sýrii, včetně přísnějšího zbrojního embarga, potvrdil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. „Musíme oslabit režim, jenž by měl odstoupit. Čím dříve, tím lépe,“ dodal Fabius. Tyto sankce by měly být 17. kolem cílených opatření EU proti režimu prezidenta Bashara al-Assada od března 2011, kdy vypukly první protesty. Během této doby v Sýrii dle některých aktivistů zahynulo již 17 000 osob.
Ministr zahraničí Běloruska se zúčastní jednání tzv. Východního partnerství
Běloruský ministr zahraničí Sergei Martynov se společně s pěti dalšími ministry zahraničí zemí bývalého Sovětského svazu zúčastní jednání projektu tzv. Východního partnerství, která proběhnou příští týden. Tento projekt, jenž byl zahájen v roce 2009 pod patronací Polska a Švédska, podporuje nezbytné reformy v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině „s cílem urychlit jejich politické přidružení a hospodářskou integraci“ do EU. Vztahy mezi Běloruskem a EU v poslední době doznaly zhoršení. Na přelomu února a března všichni velvyslanci členských států EU opustili zemi poté, co EU přijala nové sankce vůči některým běloruským představitelům.
Ministři financí eurozóny oficiálně schválili pomoc španělským bankám
Finanční pomoc eurozóny by mohla dosáhnout až výšky 100 miliard EUR. Konečná výše úvěru by ale měla být stanovena až v září tohoto roku. Španělsko výměnou za tuto finanční pomoc musí restrukturalizovat svůj bankovní sektor, dodržet rozpočtové cíle a uskutečnit slibované reformy.
Německý ministr zahraničí vyloučil jakékoliv obnovené jednání o řeckém programu úspor
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle pro deník Bild uvedl, že ačkoliv v Řecku vidí touhu po projednání programu úspor a zpochybnění závazků země zavést potřebné reformy, dle Westerwelle se jedná o „rubikon, jenž nelze překročit“. Ministr dále vyzval Atény, ale prokázaly, že chtějí zůstat v eurozóně. Ve středu řecký ministr financí Yannis Stournaras přiznal, že země potřebuje více času aby získala 11,5 miliard eur z výdajových škrtů, které požadují řečtí věřitelé EU a MMF výměnou za čerstvé úvěry.
Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických schválila zákon o vojenském rozpočtu na příští rok
Rozpočet na příští rok by podle něj měl činit 607 miliard amerických dolarů. Součástí zákona je dodatek, který zakazuje Ministerstvu obrany Spojených států spolupracovat s ruským vývozcem zbraní Rosoboronexport, který byl součástí dodávek vojenského materiálu do Sýrie. Zákon ještě před svým schválením musí projít Senátem a musí být podepsán prezidentem B. Obamou.
EU zvažuje zrušení některých sankcí pro Zimbabwe
Ministři zahraničních věcí jednali o zrušení sankcí uvalených na Zimbabwe výměnou za politické reformy. Jednou z podmínek pro odvolání sankcí je vyhlášení referenda o nové ústavě. Důvodem k anulování některých sankcí je spolupráce prezidenta Roberta Mugabeho a premiéra Morgana Tsvagiraie, kteří se dříve nebyli schopni dohodnout na rozdělení politické moci. Zimbabwe rovněž musí stanovit nové prezidentské volby do konce příštího roku a dokončit návrh nové ústavy, který mají občané následně schválit v referendu. Ministři jednali i o zrušení zmražených aktiv v EU a zákazu cestování pro 112 Zimbabwanů. Uvolněna by mohla být i sankce na rozvojovou pomoc, jež se pohybuje ročně kolem 123 milionů USD.
Íránský parlament schválil zákon umožňující uzavření Hormuzského průlivu
Tento krok má usnadnit uzavření jedné z nejdůležitějších dopravních tepen světa, Írán tak údajně reaguje na embargo na dovoz íránské ropy, které EU uplatňuje od 1. července 2012. Pro návrh zákona se během hlasování vyslovilo 150 z 290 poslanců. Hormuzským průlivem nyní proudí okolo 40% exportu ropy.
Rusko a Čína vetovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci k Sýrii
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN zahrnovala mimo jiné také článek VII Charty OSN, který umožňuje uvalení sankcí, případně užití síly. Proti bylo především Rusko. Pro nově navrženou rezoluci bylo 11 členů z 15, Rusko a Čína tuto rezoluci vetovaly a Pákistán s Jihoafrickou republikou se zdržely hlasování. Velká Británie ihned po nechválení textu vypracovala nový návrh na 30denní prodloužení pozorovatelské mise OSN v Sýrii (UNSMIS). Mise má totiž skončit tuto sobotu, a pakliže se nový návrh do té doby neschválí, pozorovatelé budou muset být urychleně odvoláni.