Tak se vyjádřil ekvádorský prezident Rafael Correa. Podle něj Ekvádoru, po udělení azylu zakladateli Wikileaks Julianu Assangeovi, nic nehrozí. Velká Británie se k věci vyjádřila se slovy, že ani nikdy zemi nehrozila. Ekvádorská ambasáda ve Velké Británii zároveň obdržela oficiální dopis, ve kterém Velká Británie vyzývá k „uklidnění situace“.
Archiv rubriky: Evropa
EU: Somálsko musí vytvořit novou vládu
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton po pondělní návštěvě Somálska uvedla, že somálští lídři musí zformovat novou vládu, která bude schopná činnosti v ekonomicky i politicky křehké východoafrické zemi. Klíčovým bodem k utvoření vlády je volba nového předsedy parlamentu a prezidenta, k čemuž mělo dojít před 20. srpnem, ale i přes zahraniční tlak se tak nestalo. Západní diplomaté doufají, že půjde pouze o několikatýdenní zdržení a dojde k posunu v somálském reformním procesu.
NATO jmenovalo zvláštní zástupkyni pro bezpečnost žen
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen jmenoval zvláštní vyslankyni pro bezpečnost žen. Severoatlantická aliance tuto funkci obsadila poprvé ve své historii. Cílem zvláštní zástupkyně bude dohlížet na naplňování rezoluce OSN 1325 o míru a bezpečnosti žen. Zvláštní zástupkyní se stala norská diplomatka Mari Skåre. Podle Anderse Fogha Rasmussena jmenování zvláštní zastupkyně zaručí, že téma bezpečí žen bude řešeno na nejvyšší politické úrovni.
Vláda Gambie potvrdila popravu devíti osob
Devět vězňů bylo v neděli zastřeleno popravčí četou navzdory mezinárodnímu nesouhlasu, čímž vláda potvrdila zprávu Amnesty International z minulého týdne. Lidsko-právní organizace a mezinárodní společenství požadovaly, aby prezident Yahya Jammeh odstoupil od plánovaných 47 poprav. Mezi popravenými byli především bývalí úředníci a nejvyšší vojenští důstojníci, kteří byli vězněni za zradu od roku 1994, kdy se prezident Jammeh převratem stanul v čele země. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton vyzvala k okamžitému zastavení poprav. Trest smrti byl v Gambii zrušen exprezidentem Dawda Jawarem, v roce 1995 ho obnovil prezident Jammeh.
Spojené státy americké utržily v roce 2011 66,3 miliardy amerických dolarů za vývoz zbraní
Jedná se o trojnásobný nárůst v porovnání s předchozím rokem. Podle analytiků má největší podíl na prodeji vývoz do států v oblasti Perského zálivu, které se obávají především nestabilní situace v regionu v souvislosti s nestabilní situací Íránu. Celkový prodej zbraní Spojenými státy tvořil v loňském roce více než 75% celkového celosvětového obchodu se zbraněmi, na druhém místě se umístilo s velkým odstupem Rusko s prodejem v celkové hodnotě 4,8 miliardy amerických dolarů.
Bulharsko a ruská společnost Gazprom podepsaly protokol o realizaci projektu South Stream
Dle vyjádření vedení ruské plynárenské společnosti Gazprom definuje tento dokument vstupní bod budoucího plynovodu do systému přepravy plynu v zemi. Objasňuje také parametry projektu a další kroky k jeho realizaci. Plynovod South Stream povede pod Černým mořem, dvě z jeho větví pak budou vedeny přes Balkán do Itálie a Rakouska. Výstavba by měla být zahájena v letošním roce, předpokládané dokončení je v roce 2015.
Velká Británie vyjádřila znepokojení kvůli popravám v Gambii
Britský ministr zahraničních věcí Alistair Burt v sobotu vyjádřil znepokojení v důsledku uveřejnění zprávy o gambijské popravě devíti vězňů a plánování dalších. Zprávu uveřejnila organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Gambie v pátek odmítla potvrdit či popřít pravdivost hlášení AI. Burt dále uvedl, že Velká Británie vyzývá gambijské úřady k zastavení dalších poprav.
Ministři zahraničních věcí Litvy, Lotyšska, Estonska a Německa podepsali dokument odsuzující Pakt Ribbentrop-Molotov
Ministři zahraničních věcí Litvy, Lotyšska, Estonska a Německa podepsali ve čtvrtek na schůzce v Rize dokument odsuzující Pakt Ribbentrop-Molotov, a to při příležitosti 73. výročí jeho uzavření. Informoval o tom litevský ministr zahraničí Andronyus Azhubalis, podle jehož slov se „pohled Evropy na historii postupně sjednocuje“. Dalšími tématy tohoto pravidelného setkání byly aktuální hospodářská situace v EU a budoucnost víceletého fiskálního programu, dále Východní partnerství EU, vztahy s Ruskem, situace na Blízkém východě a regionální energetické projekty.
Velká Británie poskytne finanční pomoc na boj s cholerou v Sierra Leone
Britská vláda uvedla, že poskytne dva milióny liber na boj s epidemií cholery, jež propukla v západoafrickém státě Sierra Leone. Onemocnění podlehlo již 200 lidí a více než 1200 je infikováno. Prezident Sierry Leone Ernest Bai Koroma vyhlásil stav národní nouze a vláda požádala o mezinárodní pomoc. Kromě britské rozvojové agentury Departement for International Developement (DflD), jež dodává do oblasti pohotovostní lékařskou pomoc a vodu zde působí Červený kříž, nadace Zachraňte děti (STC) či Mezinárodní záchranný výbor (IRC).
Peru chce postavit letiště v blízkosti Machu Picchu
Peruánský prezident Ollanta Humala oznámil udělení zpracování plánů letiště v blízkosti města Cuzco. Toto letiště by mělo stimulovat turistický ruch do blízké památky Machu Picchu a pomoci tak nezaměstnanosti v regionu. Vláda hodlá do projektu investovat na 460 milionů dolarů. Nové mezinárodní letiště by mělo být umístěno ve městě Chinchero.
Spojené státy americké definovaly podmínky za kterých provedou intervenci v Sýrii
Americký prezident Barack Obama oznámil, že pokud syrský prezident Bashar Assad překročí „červenou linii“, tak Spojené státy americké provedou vojenskou intervenci v Sýrii. „Červená linie“ byla definována skrze použití chemických zbraní. Syrský prezident překročí tuto pomyslnou linii, pokud použije chemické zbraně, či pohrozí jejich použitím. Americký prezident Barack Obama tento krok konzultoval s britským premiérem Davidem Cameronem. Americký Pentagon již pro případnou vojenskou operaci vypracoval plány.
Nový Zéland chce urychlit stažení jednotek z Afghánistánu
Podle premiéra Johna Keye by se kontingent 145 vojáků měl s velkou pravděpodobností začít navracet v dubnu příštího roku, tedy o 6 měsíců dříve, než se očekávalo. Key zároveň zdůraznil, že plánované urychlení stahování jednotek nesouvisí se zvýšenými ztrátami na životech, které byly zaznamenány v nedávné době. Novozélandské jednotky přišly minulý měsíc o pět vojáků, včetně jedné ženy, kteří byli zabiti v provincii Bamiyan, která byla do této doby považována za jednu z nejbezpečnějších oblastí v Afgánistánu. Nový Zéland tak ve svém záměru urychlit návrat vlastních vojáků navazuje na podobný krok Francie.
USA vyšetřují RBS a Commerzbank kvůli možnému porušení sankcí uvalených na Írán
Americký Federální rezervní systém (FED) spolu s Ministerstvem spravedlnosti Spojených států amerických vyšetřují možné porušení sankcí uvalených na Írán. Podezřelé z nepovolených transakcí s Íránem jsou banky Royal Bank of Scotland a Commerzbank. Zástupci Commerzbank prohlásili, že od roku 2007 neuskutečnili žádné nové transakce s Íránem. RBS odmítla tuto kauzu komentovat.
Společnost Apple se stala nejhodnotnější firmou historie
V současnosti má společnost hodnotu ve výši 623,14 miliardy amerických dolarů, což představuje nominální americký i světový rekord. Při započtení inflace by byla nejhodnotnější společností v historii společnost Microsoft v roce 1999, kdy dosáhla nominální hodnoty 620,58 miliardy amerických dolarů. Společnost Apple sesadila z prvního místa společnost ExxonMobil.
Na italském pobřeží bylo zadrženo více než 350 migrantů
Během víkendu zachránila italská pobřežní stráž více než 350 afrických migrantů na pobřeží malého italského ostrova Lampedusa, jenž se nachází asi 130 km východně od Tuniska a je nejbližším bodem pro migranty prchající ze severní Afriky. Pobřežní stráž v sobotu nejprve zadržela loď s 231 uprchlíky ze subsaharské Afriky a později loď se 126 Tunisany. Uprchlíci byli převezeni do přijímacího střediska, kde bude rozhodnuto, zda mají nárok na poskytnutí azylu.
Rakousko požaduje možnost v budoucnosti vyloučit členské státy eurozóny, které neplní své fiskální závazky
V kontextu nynější situace v Řecku, které s mezinárodními věřiteli rokuje o dalším úsporném balíčku, nejprve finský ministr zahraničních věcí Erkki Tuomioja uvedl pro Daily Telegraph, že země připravila akční plán pro případ rozpadu eurozóny. To však údajně není oficiálním stanoviskem finské vlády. K diskuzi o budoucnosti bloku jednotné měny následně přispěl rakouský ministr zahraničních věcí Michael Spindelegger, jenž uvedl, že dle jeho názoru by členské státy bloku měly mít právo v budoucnu vyloučit ty státy, které neplní cíle svých fiskálních politik. Pro tuto možnost by bylo potřeba změnit některé evropské smlouvy, což by mohlo trvat přibližně pět let.
Ministři Organizace amerických států budou jednat o sporu Ekvádoru a Velké Británie ohledně uděleni azylu zakladateli WikiLeaks Julianovi Assangovi
Pro schůzi, která by se zabývala nařčením Ekvádoru ohledně případného britského útoku na ekvádorskou ambasádu, kde se nyní nachází zakladatel WikiLeaks Julian Assange se vyjádřilo 23 z 26 hlasujících států Organizace amerických států (OAS). K setkání ministrů zahraničních věcí členských států má tak dojít již 24. srpna ve Washingtonu. Zakladatel WikiLeaks Julian Assange dnes mezitím nařkl USA z ohrožování svobody slova a vyzval amerického prezidenta Baracka Obamu, aby „ukončil hon na čarodějnice“ směřovaný proti této webové stránce.
Italský premiér Mario Monti „vyhlásil válku“ daňovým podvodům a neplatičům daní
Dle italského premiéra Maria Monti daňoví podvodníci zapříčinili jak velké ekonomické ztráty, tak špatnou pověst Italů ve světě. Premiér dále charakterizoval podstatu italské krize, když řekl: „Itálie je velmi bohatá země, ale stát má obrovský veřejný dluh, při jehož splacení budeme možná již zítra potřebovat pomoc jiných států. Existuje však mnoho bohatých Italů nebo lidí patřící do střední třídy, kteří prostě neplatí daně“. To má dle premiéra negativní vliv na nastavení především severních evropských zemí vůči případné finanční pomoci Itálii.
Řecký ministr financí: „Naše země musí zůstat v eurozóně“
V rozhovoru publikovaném v neděli prohlásil řecký ministr financí Yannis Stournaras, že Řecko musí zůstat v eurozóně, nechce-li zažít chudobu, s jakou se dosud nesetkalo. Proto, aby získalo další pomoc od mezinárodních věřitelů – EU a MMF- potřebuje snížit státní výdaje o zhruba 11,5 miliardy eur v letech 2013-14. Ministr dále potvrdil, že tyto nepopulární škrty jsou zdrojem napětí v nové vládní koalici, podotkl však, že se jedná o kroky, které je nutné podniknout co nejdříve. „Máme nejdražší sociální stát v eurozóně, nemůžeme v tom pokračovat s vypůjčenými penězi“. Kontroloři EU, MMF, a Evropské centrální banky (ECB) mají zemi navštívit opět v září, aby se přesvědčili, že země pokračuje s nutnými reformami, které jsou podmínkou 2. záchranného plánu, jenž byl zemi poskytnut v březnu letošního roku.
Australský nejvyšší soud potvrdil platnost unikátního zákona o jednotných obalech tabákových výrobků
Tento zákon byl parlamentem schválen v minulém roce a výrobcům cigaret zakazuje umisťovat na obaly tradiční designové značky, loga a barvy. Zavádí tak jednotnou podobu balení do olivově zelených krabiček s velkými grafickými obrázky upozorňujícími na možné následky kouření. Zákon u soudu napadli největší světoví výrobci cigaret včetně British American Tobacco či Phillip Morris, kteří se obávají drastického úbytku tržeb. Podle vyjádření australského nejvyššího soudu však zákon není v rozporu s ústavou. Zákon, který vejde v účinnost 1. prosince tohoto roku, je prvním svého druhu na světě. Některé další státy mezi které patří USA, Nový Zéland či Velká Británie, zvažují zavedení podobných opatření.
Řecký premiér Antonis Samaras se příští týden setká s německou kancléřkou a francouzským prezidentem
Samaras, který je řeckým premiérem od 20. června tohoto roku, se setká s Angelou Merkel v Berlíně a poté má v plánu setkání s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem v Paříži. Podle deníku Financial Times by řecký premiér měl jednat s evropskými představiteli o prodloužení doby na zavedení úsporných opatření o dva roky. Škrty by tak Řecko rozložilo do roku 2016, tedy do čtyř let.
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange získal politický azyl v Ekvádoru, Velká Británie jej chce přesto vydat do Švédska
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange, jenž se nyní nachází na ekvádorské ambasádě v Londýně, získal dle slov ekvádorského ministra zahraničních věcí Ricarda Patiña po „pečlivém uvážení“ politický azyl v této zemi. Velká Británie však trvá na svém rozhodnutí vydat Assange do Švédska. V uběhlém týdnu došlo mezi Ekvádorem a Velkou Británii k ochlazení vztahu poté, co Ekvádor pobouřilo britské prohlášení, že ekvádorská ambasáda by se mohla stát terčem policejního zásahu, nedošlo-li by k vydání zakladatele WikiLeaks. Zmíněný je ve Švédsku vyšetřován pro podezření ze znásilnění, které v roce 2010 vznesly dvě bývalé spolupracovnice WikiLeaks.
Nezaměstnanost v Nizozemí v červenci stoupla na 6,5%
Nizozemská nezaměstnanost dle údajů centrálního statistického úřadu CBS zveřejněných tento čtvrtek vzrostla meziměsíčně o 0,2%. Oproti červenci 2011 činí nárůst nezaměstnaných osob 1,2%. Poprvé tak od roku 1996 stoupl počet osob hledajících práci nad 500 tisíc obyvatel. Na vině je především nynější ekonomická situace eurozóny.