Ukrajinský ministr financí Fedir Yaroshenko rezignoval na svou funkci poté, co prezident Viktor Janukovyč zkritizoval stav ukrajinského rozpočtu a promluvil o „bezútěšném ekonomickém výhledu“. Novým ministrem financí bude bývalý ministr pro hospodářství a současný šéf ukrajinské bezpečnostní služby Valery Khoroshkovsky.
Archiv rubriky: Evropa
Maďarský guvernér centrální banky bagatelizoval rozpory s premiérem
Rozpory se přitom týkají možného omezení nezávislosti centrální banky způsobeného změnou maďarské ústavy, která vstoupila v platnost 1. 1. 2012. Ředitel centrální banky Andras Simor uvedl, že premiér Viktor Orbán přislíbil, že banka zůstane nezávislou a on tak musí „věřit tomu, co premiér řekl“. Komentář přichází v době, kdy Evropská unie zahájila řízení proti Maďarsku. Důvěru unie podkopává dojem, že premiér Orban porušuje demokratické principy, čímž se zhoršují ekonomické problémy země.
Rumunská opozice vyzvala premiéra k odstoupení a požaduje předčasné volby
Rumunská opozice požaduje, aby odstoupil premiér Emil Boc kvůli vládním návrhům, které vyvolaly násilné protesty. Oznámil to vůdce levicové politcké aliance USL Crin Antonescu s tím, že vznesl požadavek na uspořádání předčasných voleb nejpozději do konce března. USL se již zavázala dodržet požadavky Mezinárodního měnového fondu (MMF), ale uvedla, že některá úsporná opatření by zrušila, mezi nimi snižování platů a navyšování daní z přidané hodnoty.
Norské ropné ředitelství nabízí licence k těžbě
Díky obavám o svůj ropný průmysl nabídlo Norské ropné ředitelství (NPD) 42 firmám produkční licenci k těžbě v Norském kontinentálním šelfu. Z 60 licencí se 34 nachází v Severním moři, 22 v Norském moři a 4 v Barentsově moři. Nabídky na sebe vztahují podmínky stanovené úřady. V roce 2012 norské úřady očekávají 40% růst investic do ropného sektoru ve srovnání s rokem 2010.
MMF potřebuje nejméně 500 miliard dolarů pro eurozónu
Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že eurozóna potřebuje zhruba 500 miliard dolarů k tomu, aby mohla čelit dluhové krizi. Z tohoto důvodu se MMF hodlá obrátit na členské země, aby zvýšily své příspěvky do MMF.
Německo a Francie požadují, aby EU urychlila proces daňové koordinace
Německo a Francie tlačí na Evropskou unii, aby urychlila proces daňové koordinace, a to i přes námitky britské a irské opozice. Evropské vrcholné ekonomiky sepsaly dokument „Ways out of the crisis – Strengthen growth now!“, který obohatí zasedání evropských představitelů na summitu 29. ledna. Tento dokument předkládá řadu návrhů na oživení ekonomik bloku 27 států, znovu také vyzývá k zavedení daně z finančních transakcí a společného daňového základu. Dle názoru Francie a Německa by měly být všechny snahy o zavedení těchto kroků uspíšeny.
Velká Británie se připravuje na možný kolaps eurozóny
Britská vláda zahájila „rozsáhlé plánování“, pro případ, že by eurozóna zkolabovala. Ministr financí James Sassoon uvedl, že plány jsou zaměřeny „na všechny možné výsledky krize eurozóny“. Uvedl také, že Británie chce eurozónu jako silného a dynamického partnera a je na její představitelích, aby převzali vedoucí úlohu při podpoře eura jako měny.
BHP Billiton v tomto roce očekává rekordní odbyt železné rudy
Tento odhad byl zveřejněn i navzdory tomu, že se očekává globální zpomalení ekonomik. BHP navíc zaznamenalo 22% nárůst odbytu železné rudy v posledním čtvrtletí roku 2011. Podobně rekordní statistiky hlásí i největší rival BHP společnost Rio Tinto. Vedení BHP Billiton očekává v tomto roce vytěžení více než 159 milionů tun této suroviny. Poptávku ženou kupředu především Čína a Indie.
Francouzský prezident Sarkozy začal vyjednávat o zlepšení situace francouzského hospodářství
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy začal nové kolo jednání s představiteli podnikatelské sféry ohledně oživení francouzského hospodářství a snížení míry nezaměstnanosti, která se blíží k 10%. Setkání předchází francouzským prezidentským volbám v březnu. Nynější prezident dle průzkumů veřejného mínění ztrácí na oblíbenosti. Středeční setkání je zaměřeno především na vytváření nových pracovních míst. Jedním z prezidentových návrhů je pomoc podnikům snížením nákladů na zdravotní a důchodové dávky pro zaměstnavatele. Požaduje také zvýšit daň z obratu k vyrovnání nákladů na toto snížení. Opoziční socialisté tvrdí, že schůze začaly příliš pozdě a jsou zaměřeny pouze na zahájení prezidentské kampaně.
Rozpočtový deficit Bulharska za rok 2011 činí 2,1%
Bulharsko tak má jeden ze tří nejnižších rozpočtových deficitů v Evropě. Premiér země Bojko Borisov uvedl, že se Bulharsko snaží být vždy o krok napřed před Německem. Premiér také sdělil, že pověřil ministra hospodářství úkolem, aby byl v letošním roce zvýšen objem investic. „Aby se předešlo nedorozumění: našimi nejcennějšími investory jsou ti, kteří vytvářejí pracovní místa a pomáhají exportu.“
MMF vyzval ke krokům, které by zmírnily nynější krizi eurozóny
Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) jednala v noci na dnešek o posílení finančních zdrojů fondu. Zdůraznila i nutnost kolektivních kroků zmírňujících dopad nynější krize eurozóny. Rada také přivítala evropský návrh, který počítá s tím, že Evropa poskytne fondu dalších 150 miliard eur, aby zvýšila jeho úvěrovou kapacitu. Nynější úvěrová kapacita fondu se pohybuje na asi 350 miliardách dolarů. Jednání přichází v době, kdy se skupina G20 připravuje na únorová jednání, na kterých má být projednáno i navýšení peněžních zdrojů právě pro MMF.
Vojenský výbor NATO zahájil dvoudenní jednání
Jednání Vojenského výboru NATO se zúčastní vedoucí představitelé jednotlivých armád členských zemí NATO, které jsou členy severní aliance. Výbor se má významně zabývat otázkou Kosova, neboť velitel sil NATO v Kosovu (KFOR) Erhard Drews a šéf mise EULEX Xavier de Marnac mají informovat členy NATO o současné situaci v Kosovu a případných dalších krocích.
Ústavní komise francouzského Senátu se vyjádřila proti „zákonu o arménské genocidě“
Ústavní komise oznámila, že návrh zákona, který stanovuje jako trestný čin popírání událostí v Arménii a Turecku v roce 1915 jako je genocidu, je v rozporu s francouzskou ústavou. Závěr komise nemůže zabránit Senátu hlasovat o návrhu, ale podle deníku Hürriyet lze očekávat silný dopad na jednotlivé senátory. Kvůli tomuto zákonu již byly výrazně ochromeny vzájemné diplomatické vztahy mazi Francií a Tureckem.
Důstojník kanadské rozvědky obviněn ze špionáže pro Rusko
Kanadský důstojník vojenské zpravodajské služby Paul Jeffrey Delisle čelí obvinění ze špionáže ve prospěch Ruska, informaci přineslo zpravodajství CTV. Podle zprávy o špionáži Paul J. Delisle dodával Rusům tajné informace, které údajně informovaly například o pohybu vojenských lodí NATO, od července 2007.
S. Lavrov: „Existují všechny předpoklady pro obnovení šestistranného jednání o Íránu“
„Rusko je přesvědčeno o tom, že že existují všechny předpoklady pro obnovení šestistranných jednání o íránské otázce,“ uvedl dnes během tiskové konference ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle slov ministra vyjádřil Írán svou připravenost zabývat se během chystané návštěvy delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) řešením otázek, vyvolávajících podezření z vojenského záměru íránského jaderného programu, zároveň je však na tuto dobu naplánováné přijetí rozhodnutí EU o nových sankcích proti Íránu, které zahrnují zákaz nákupu íránské ropy a výrazné omezení operací s centrální bankou Íránu, a rozhodně tak nepřispějí k ke zlepšení atmosféry a produktivity jednání. Ministr rovněž zopakoval, že sankce proti Teheránu jsou podle jeho názoru zaměřené nikoli na zamezení šíření jaderných zbraní, ale na „přiškrcení“ íránské ekonomiky. Během tiskové konference hovořil ministr také o situaci v Sýrii – dle jeho slov je Rusko připraveno přijmout na svém území zástupce stran konfliktu v této zemi.
A. Dzhioyeva odvolala podpis dohody jihoosetské vládnoucí strany s opozicí a požaduje předání prezidentského úřadu
Vedoucí představitelka jihoosetské opozice a bývalá prezidentská kandidátka Alla Dzhioyeva dnes v ultimativní formě požádala současného prezidenta Jižní Osetie Vadima Brovtseva, aby jí předal prezidentskou funkci. Odvolala zároveň svůj podpis dohody současné vládnoucí strany s opozicí, která byla podepsána v prosinci 2011 v reakci na masové protesty opozice proti výsledkům listopadových prezidentských voleb. V těchto volbách vyhrála podle posledních výsledků právě Alla Dzhioyeva, Nejvyšší soud republiky však na základě mnoha stížností na porušení v průběhu voleb prohlásil jejich výsledky za neplatné. Na základě dohody vládnoucí strany a opozice odstoupil bývalý prezident Eduard Kokoity z funkce a Alla Dzhioyeva získala právo zúčastnit se druhého kola voleb, které proběhne 25. března 2012.
Světová banka vydala kompletní prognózu ekonomického růstu
Světová banka nyní předpokládá 4% růst světové ekonomiky v případě eskalace krize eurozóny, jejíž ekonomika má růst o 0,3%. Ostatní vyspělé země mají předpověď 1,4% růstu, rozvojové země pak 5,4%. Expanze trhu se pak očekává pouze z Brazílie, Indie a v menší míře i v Rusku. Evropa čelí nejrazantnějšímu poklesu, neboť v minulém roce byl růst ekonomiky v prvním pololetí 2,7% a ve druhém 1,8%. Rozvojovým zemím pak Světová banka předpověď zhoršila o 0,8% a dále upozornila na vypadnutí Turecka a Jihoafrické republiky ze skupiny expandujících trhů pro výrazné zpomalení jejich růstu.
Dialog mezi Řeckem a věřiteli obnoven
Dnešním dnem by měl být obnoven dialog mezi Řeckem a věřiteli o výměně řeckých dluhopisů. Věřitelům doposud nevyhovovalo příliš nízké úročení, kvůli kterému uvázly rozhovory v minulém týdnu na mrtvém bodu. Řecko požaduje, aby jim banky odpustily alespoň 50% dluhu. Dialog je také důležitým signálem pro investory, kteří se nynější situace obávají. Zájmy věřitelů bude v rozhovorech hájit Ústav pro mezinárodní finance (IIF). V Řecku jsou nyní přítomní i zástupci Evropské centrální banky (ECB), Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské komise (EK), aby posoudili míru zavádění požadovaných reforem.
Rumunské protivládní protesty pokračují
Ačkoliv rumunský premiér Emil Boc vyzval demonstranty k dialogu, přislíbil stažení nově zavedených reforem a oznámil nový směr reformy zdravotnictví s tím, že k privatizaci záchranné služby nedojde, demonstranti zůstávají nespokojení a hodlají v protestech pokračovat. Demonstrace podporují především opoziční sociálně-liberální politici. Ti požadují rezignaci prezidenta, jímž je Traian Basescu, společně s celou vládou, neboť dle jejich názoru vláda není schopná efektivně řešit nastalou situaci.
Rusko hodlá vetovat vojenský zásah v Sýrii
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu oznámil, že jeho země se postaví proti všem návrhům, které by počítaly s vojenským zásahem v Sýrii nebo sankcemi vůči jejímu vedení. Ministr také kritizoval dřívější sankce uvalené Západem bez konzultací s Ruskem a Čínou. Rusko k tomuto kroku využije v Radě bezpečnosti OSN právo veta, kterým jako její stálý člen disponuje. Moskva již dříve nabídla Radě bezpečnosti vlastní rezoluci.
Bulharská vláda zrušila povolení k průzkumům zásob břidlicového zemního plynu firmě Chevron
Bulharská vláda v úterý zrušila povolení k průzkumu zásob břidlicového zemního plynu, které dříve poskytla americkému těžařskému gigantovi Chevron, jelikož připravuje úplný zákaz vrtání břidlicového plynu z důvodu ochrany životního prostředí, informovala agentura Reuters. Středo-pravá vláda rozhodla, že firma Chevron může pokračovat v průzkumu zásob ropy a zemního plynu v severovýchodním Bulharsku, ale pouze za použití konvenčních technik vrtání a ne hydraulického štěpení.
OBSE uzavřela svůj úřad v Chorvatsku
Generální tajemník Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Lamberto Zannier a chorvatský prezident Ivo Josipovič byli přítomni na slavnostním uzavření úřadu v Záhřebu. Chorvatský prezident poděkoval za pomoc OBSE v posledních 15 letech, stejně jako za přínos organizace při řešení konfliktů v této oblasti. Mise OBSE v Chorvatsku započala v roce 1996 a čítala přibližně 800 zaměstnanců.
Německo je pro vytvoření evropské ratingové agentury
Poté, co agentura Standard & Poor’s snížila rating záchranného evropského fondu EFSF, projevilo Německo žádost o nezávislou evropskou ratingovou agenturu. Omezení vlivu tří největších ratingových agentur (S&P, Moody´s, Fitch) požaduje například německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Ten zdůraznil, že agentury by měly jednat jako objektivní soudci, ne jako zainteresované strany. Komentáře přicházejí poté, co byl snížen rating 9 států eurozóny. Tento krok byl kritizován řadou evropských vůdců.