Evropská komise zahájila řízení proti Maďarsku

Evropská komise, výkonný orgán Evropské unie, podstoupila první právní kroky proti Maďarsku kvůli zdejším reformám zákonů o centrální bance, ochraně dat a soudnictví. Komise zahájila „řízení pro porušení práva“ proti Maďarsku jako první fázi, která je varováním a voláním po změnách kontroverzních zákonů. Maďarská vláda v úterý uvedla, že nemá žádné spory s orgány EU s ohledem na „základní principy nebo význam společných evropských hodnot“, slíbila ale prozkoumání výtek vyřčených komisí a uvedla že „její cílem je poskytnout úplnou a relevantní odpověď“.

Integrace Norska do EU je téměř stejná jako integrace Velké Británie

Norsko zažilo v posledních 20 letech „rozsáhlou integraci“, a to i přesto, že není součástí Evropské unie, tvrdí zpráva norské vládní komise. Z analýzy členství Norska v Evropském hospodářském prostoru (EHP) vyplývá, že je jen „iluzí“, že by Norsko stálo mimo EU. „Jsme skoro stejně integrovaní jako Velká Británie,“ tvrdí předseda výboru pověřeného zprávou, Fredrik Sejersted Prof. Členství v EHP umožňuje Norsku přístup k jednotnému trhu Evropské unie. Země také přijala tři čtvrtiny právních předpisů EU ve výši 6.000 legislativních aktů, mimo jiné o zahraniční politice, zemědělství nebo policejní spolupráci.

Euro se nerozpadne, tvrdí šéf evropského záchranného fondu

Euro se napříč dluhové krizi nerozpadne, sdělil generální ředitel Evropského fondu finanční stability (EFSF) Klaus Regling v úterý. Obavy investorů o možný příchod takovéto situace jsou dle jeho názoru „neopodstatněné“. Ředitel také reagoval na snížení ratingu fondu agenturou Standard & Poor’s. Dle jeho názoru, dokud jde pouze o jednu agenturu, situace zůstává beze změny.

Britský labouristický poslanec rezignoval kvůli nacistickému vtipu

Labouristický poslanec Tom Harris byl nucen opustit funkci poradce strany poté, co zobrazil vůdce Skotské národní strany, jímž je Alex Salmond jako Adolfa Hitlera. Poslanec se omluvil za rozhořčení vyvolané videem na svých internetových stránkách. Pan Harris použil vzorek klipu s nacistickým vůdcem Hitlerem, ale nahradil jeho slova slovy skotského politika, jenž tvrdil, že všechny strany, které nepodporují skotskou nezávislost, jsou anti-skotské.

Ratingová agentura Standard & Poor’s snížila rating záchranného fondu EFSF

Dle listu London Evening Standard snížila agentura rating evropského záchranného valu EFSF o jeden stupeň na nynější AA+. Snížení ratingu, které následovalo poté, co v pátek Francie a Rakousko ztratily svůj top rating, by mohlo poškodit schopnost fondu získat levně peníze na záchranu států postižených krizí. Zbývající čtyři státy s top ratingem netvoří dostatečné záruky k zajištění úvěrové kapacity fondu v hodnotě 440 miliard eur.

Makedonie: Řecko nechce vyjednávat o sporu ohledně pojmenování státu

V pondělí začalo ve městě Washington nové kolo rozhovorů mezi představiteli Makedonie a Řecka o sporu v pojmenování Makedonie, informoval makedonský list Dnevnik. Povolaný prostředník OSN Matthew Nimetz se setkal s představiteli obou zemí, jimiž byli Zoran Jolevski a Adamandios Vasilakis. Po setkání zástupce OSN sdělil, že pravděpodobně navštíví obě země v únoru. Později však vyšlo najevo, že řečtí reprezentanti nechtějí vyjednávat přímo se zastupiteli Makedonie. Jednání se tak prozatím neposunula.

Byl zvolen nový předseda Evropského parlamentu

Tím se stal německý sociální demokrat Martin Schulz.  Ten tak od nynějška bude zastávat funkci, již byl dosud pověřen Jerzy Buzek. Politik zvítězil již v prvním kole hlasování, díky dohodě dvou nejsilnějších parlamentních frakcí. Pan Schulz bude předsedou Evropského parlamentu do voleb v roce 2014.

Srbský prezident: „Bez podpory Německa se Srbsko nestane kandidátskou zemí EU“

Srbský prezident Boris Tadić prohlásil, že Srbsko nemůže získat statut kandidátské země EU bez podpory Německa, které je dle jeho slov „motorem“ rozšíření EU. „Musíme mít hlubší dialog s Německem a musíme Němcům vysvětlovat srbské postoje, protože bez podpory Německa to nepůjde,“ řekl srbský prezident na výroční konferenci velvyslanců v Srbsku.

Blíží se důležitý summit o Kypru – turecký ministr zahraničí jednal s generálním tajemníkem OSN

Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu se v libanonském Bejrútu sešel s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem, aby projednal turecké postoje před nadcházejícím summitem o Kypru, který se bude konat příští týden v New Yorku. Podle tureckého ministra stojí svět na prahu významné příležitosti v řešení „kyperské otázky“. Generální tajemník OSN pak prohlásil, že turecká iniciativa v otázce Kypru je důležitá.  Turecký ministr se také setkal se zvláštním poradcem generálního tajemníka OSN pro Kypr Alexandrem Downer, kterého vyzval k připravení mnohostranných jednání v rámci konference za účasti garantů (mezi které Turecko patří) a vyzdvihl před ním flexibilní postoj kyperských Turků. Kypr má v druhém pololetí roku 2012 předsedat EU, což Turecko odmítá.

Norsko se obává o svůj ropný průmysl – úřady začaly jednat

Norské ropné ředitelství (NPD) se obává, že vyšší náklady a nedostatek vrtných plošin povede ke zpoždění vývoje a výzkumu nových zdrojů na norském šelfu. Ropné těžební společnosti nyní mají předložit 15 – 20 komplexních plánů na rozvoj těžby zemního plynu a ropy v příštích 2 letech. V Norsku se v roce 2012 očekává růst investic do ropného sektoru o 40% ve srovnání s rokem 2010 na 160 miliard norských korun. Šéf NPD Bente Nyland prohlásil, že byl velmi spokojen s dosavadním vývojem, ovšem Norsku podle jeho slov hrozí nedostatek vrtných plošin, což by mohlo zpomalit ekonomický růst a snížit vládní příjmy. Stejně tak je podle jeho vyjádření strategickou povinností Norska zabránit případnému vystoupání cen ropy, které by mohlo nastat při konfliktu na Blízkém východě.

Chorvatsko zahájí boj proti šedé ekonomice

Chorvatský ministr práce a sociálních věcí Mirando Mrsic dnes oznámil, že vláda zintenzivní boj proti šedé ekonomice, neboť situace je pro sociální systém neúnosná. Podle jeho odhadů v Chorvatsku načerno pracuje přes 300 000 lidí, kteří jsou hlášeni jako nezaměstnaní a pobírají sociální dávky. Ministerstvo hodlá zahájit zpracování nového seznamu „žadatelů o podporu“ s tvrdšími pravidly a pro získání představy o počtu obyvatel, kteří jsou skutečně bez práce.

Izrael obvinil britského místopředsedu vlády z „bezdůvodného napadání Izraele“

Izrael obvinil britského místopředsedu vlády, kterým je šéf liberálních demokratů Nick Clegg, z „bezdůvodné napadání“ poté, co britský vicepremiér na tiskové konferenci s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmoudem Abbasem prohlásil, že Izrael „páchá obrovské škody v mírovém procesu na Blízkém východě“. Vicepremiér Nick Clegg dále prohlásil, že „ilegální budování židovských osad je úmyslným vandalstvím ze strany Izraele, které ohrožuje řešení dvou států – Palestiny a Izraele“. Naopak prezident Palestinské samosprávy Mahmoud Abbas prohlásil, že jsou to přesně ta slova, která Palestina potřebuje. Hlava palestinské autonomie má ještě jednat s britským premiérem Davidem Cameronem a chystá se navštívit několik dalších zemí.

Rusko zvažuje ukončení své mise v rámci OSN v Jižním Súdánu

Rusko oznámilo, že nyní uvažuje nad ukončením mise svých vojáků v mírových jednotkách OSN, které jsou v Jižním Súdánu (UNMISS), kvůli stále častějším útokům právě na Rusy. Ruská jednotka zde zajišťuje servis vrtulníkům mise UNMISS. Oznámila to náměstkyně generálního odboru OSN pro logistickou podporu v poli Susana Malcorra. Informace přichází právě ve chvíli, kdy je v Jižním Súdánu hlášeno zvýšené kmenové násilí, které má již na svědomí přes 60 000 uprchlíků.

Prioritou Srbska by nemělo být členství v Evropské unii, tvrdí Demokratická strana Srbska

Prioritou Srbska by dle představitelů strany nemělo být členství v Evropské unii, ale spíše ustálení dobré hospodářské spolupráce s její členskými státy. „S blížícím se dnem, kdy by mělo být rozhodnuto o kandidatuře Srbska do EU, se tlak na zemi zvyšuje, což dokazuje, že by měl být ustálen nový druh vztahů, “ řekl mluvčí strany Petar Petkovic na tiskové konferenci.

Vstup do EU pomůže chorvatské stagnující ekonomice, říká chorvatský prezident

Členství v EU posílí chorvatskou stagnující ekonomiku, tvrdí chorvatský prezident Ivo Josipovic jen několik dní před chorvatským referendem o vstupu do EU. Podle prezidenta Chorvatska přinese EU „ještě větší otevřenost a vystaví zemi potřebné hospodářské soutěži, know-how a vzdělání“. Chorvatský prezident dále přislíbil, že se země nevzdá své suverenity, že bude pouze „inteligentně investovat její část do nejvíce prosperujícího politického a hospodářského společenstvím na světě“.

Francouzský ministr zahraničí zvažuje zmírnění sankcí vůči Barmě

Francouzský ministr Alain Juppé to oznámil při svém setkání s barmským prezidentem. Na návštěvě Barmy zároveň vyznamenal představitelku tamní opozice Aung San Suu Kyi Řádem komandéra Čestné legie. Francie prý pozorně sleduje průběh demokratických reforem v zemi a je připravena společně s celou EU pozitivně zareagovat v případě dalšího příznivého vývoje v zemi. To ostatně již dříve uvedl i britský ministr zahraničí William Hague.

Chorvatská inflace za rok 2011 dosáhla 2,3%

Informaci poskytl národní statistický úřad agentuře AFP. Ceny alkoholu a tabákových výrobků vzrostly o 6,8%, zatímco ceny potravin o 3,6%. Ceny energií také vzrostly o 2,7%. Chorvatsko, které má vstoupit do Evropské unie v roce 2013, očekává dle prognózy Světové banky a Chorvatské centrální banky v letošním roce recesi. Růst ekonomiky za rok 2011 se pohyboval okolo 0,4%.

Situace v Maďarsku budoucnost rakouských bank navzdory ztrátám neohrozí

To řekl guvernér rakouské centrální banky Ewald Nowotny. Zároveň dodal, že vzhledem k výsledkům zátěžových testů ani neočekává potřebu navyšování kapitálu rakouských bankovních institucí. Ztráta maďarských divizí Raiffeisen Bank International a Erste Group se pohybuje okolo 320 milionů eur za rok 2011.

Ruský prezident navrhl zákon, který obnovuje přímou volbu gubernátorů

Návrh zákona byl předložen ruskému parlamentu. Dosud kandidáty na posty gubernátorů navrhoval prezident ze seznamu uchazečů, který sestavuje vládnoucí politická strana Jednotné Rusko. Ti byli následně schvalování regionální správou. Dle prezidentova návrhu by teď kandidáty mohly vybírat politické strany. Pokud návrh projde, stav by se vrátil před rok 2004, kdy byl během funkčního období prezidenta Putina zákon změněn do dnešní podoby. Opozice tehdy krok silně kritizovala.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy během návštěvy Španělska obdržel Řád zlatého rouna

Francouzský prezident dnes jako první ze zahraničních státníků navštívil nového španělského premiéra, jímž je Mariano Rajoy. Během své návštěvy upozornil, že Evropa čelí bezpříkladné krizi. Z části tak reagoval na ztrátu top ratingu Francie. „V podstatě se nic nemění,“ sdělil. „Musíme snížit deficity, zvýšit konkurenceschopnost našich zemí, omezit výdaje a znovu rozproudit růst,“ řekl a naléhal, aby vlády zachovaly klid. Hlavním důvodem návštěvy bylo však obdržení Řádu zlatého rouna. Ten byl panu Sarkozy udělen španělským králem Juanem Carlosem za pomoc v boji proti baskickým separatistům z organizace ETA.

Nižší rating akcie v západní Evropě neohrozil, obavy z vývoje situace v Řecku přetrvávají

Akcie na hlavních západních evropských burzách zahájily týden růstem, a to i přes obavy kvůli snížení ratingu 9 členských států EU. Investoři projevují obavy spíše o další vývoj v  Řecku. To bude dle šéfa oddělení státních ratingů S&P Moritze Kraemera již brzy v platební neschopnosti. Řecku se prozatím nedaří dialog s věřiteli o odpisu části řeckého dluhu, jedné z podmínek pro 2. záchranný balík, bez nějž se země ocitne na pokraji bankrotu. Další kolo rozhovorů proběhne tuto středu.

Evropská komise kritizuje snížení ratingu zemí eurozóny

Mluvčí Evropské komise Olivier Bailly dnes uvedl, že dle něj načasování této změny hodnocení je velmi podivné. Dle jeho názoru má Evropská komise více informací, než-li ratingové agentury a eurozóna, stejně jako jednotlivé státy postupují pozitivně směrem k řešení svých finančních problémů. Odsoudil také názor agentur, že se eurozóna zabývá pouze škrty vládních výdajů.

Rumunský premiér Emil Boc žádá o dialog, protesty pokračují

Po čtyřech dnech demonstrací proti vládním škrtům požádal rumunský premiér o dialog. Nepokoje začaly poté, co jeden z politiků, Raed Arafat, odstoupil na protest proti reformám systému veřejného zdravotnictví. Demonstrace postupně přerostly v širší nepřátelství vůči vládní politice. Po nedělních nepokojích dnes vláda svolala mimořádné zasedání.